Učitelé netuší, jak vyučovat mediální výchovu. Řada z nich se tématu bojí, jiní věří Aeronetu
Hlavním zdrojem informací o dění doma i ve světě jsou pro polovinu českých vyučujících zpravodajské servery. Alternativní weby typu Aeronet či Parlamentní listy považuje za důvěryhodné 27 % vyučujících; 26 % zvolilo možnost „nevím“.
Plyne to z průzkumu agentury Median o stavu výuky mediální výchovy na českých středních školách.
Průzkum mezi učiteli z celé České republiky, kteří se věnují mediální výchově, vznikl pro společnost Člověk v tísni. Dotazník vyplnilo dvě stě osmnáct učitelů různých typů škol.
Z dat vyplývá, že většina vyučujících se cítí ve výuce mediální výchovy nejistě a postrádá podporu. Celkem 72 % vyučujících mediální výchovy neabsolvovalo žádné mediálně-vzdělávací školení.
Proč je ve výuce mediální výchově věnováno málo pozornosti?
„V případě mediální výchovy dlouhodobě selhávají relevantní instituce, v čele s Ministerstvem školství. Nebyla pojmenována její důležitost, nejsou vytvořeny podmínky pro efektivní zahrnutí do výuky, vyučujícím se nedostává podpory, chybí vhodné pomůcky a výukové materiály k rozvíjení mediální gramotnosti žáků,“ komentuje výsledky Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách.
Osm procent respondentů mezi učiteli například uvedlo, že informace čerpá z alternativních webů typu Parlamentní listy nebo Aeronet. Další zdroje informací pro pedagogy jsou z 18 % televize, z devíti procent noviny a časopisy a ze šesti procent sociální sítě.
Jakým médiím vyučující důvěřují?
Vyučující ze středních odborných škol a učilišť označují oproti kolegům z gymnázií častěji jako hlavní zdroj informací televizi, vyučující z gymnázií naopak častěji vnímají jako hlavní zdroj informací internet.
Za nejdůvěryhodnější média považují vyučující Českou televizi (89 % důvěřuje), Český rozhlas (87 %), hlavní internetové zpravodajství (83 %) a seriózní tištěné deníky (80 %), nejméně důvěřují bulvárním deníkům (4 %) a komerčním televizím (21 %).
Kde vyučující a žáci čerpají informace o aktuálních a společenských tématech?
Celkem 41 % z oslovených vyučujících věnuje mediálním tématům za celý školní rok ve všech svých třídách a předmětech do 10 hodin, 63 % pak do 20 hodin. Zhruba pětina vyučujících (21 %) uvedla, že odučí ročně 21 – 50 hodin mediální výchovy.
Nejčastěji probíranými tématy v hodinách mediální výchovy jsou: bezpečnost v prostředí internetu, role médií ve společnosti, propaganda, reklama a obecně fungování nových médií.
Nejméně zastoupenými tématy jsou: vlastnictví a ekonomické fungování médií, právní a etické rámce novinářské práce a role médií v moderních dějinách.
Aktuálním společenským tématům a kauzám se ve výuce věnuje alespoň někdy 81 % vyučujících.
Nejčastěji uváděnými tématy v době sběru dotazníků byly volby, imigrace a zpravodajské aktuality.
Nejdůležitější témata mediální výchovy
Za nejdůležitější témata mediální výchovy považují respondenti kritické hodnocení mediálních sdělení (36 %). Dalšími výraznými tématy jsou vzdělávání, manipulace a propaganda, vliv médií a orientace v médiích.
Podle odpovědí dotazovaných používá v rámci elektronické komunikace 88 % vyučujících často email.
V tom se značně liší od svých žáků (28 %). Ve srovnání se studenty nejsou také vyučující tolik zvyklí komunikovat prostřednictvím sociálních sítí a chatovacích platforem (Skype, Messenger, …).
Jaká média používají vyučující a žáci v rámci elektronické komunikace?
Na rozdíly v míře používání sociálních sítí poukazují také další zjištění: zatímco pouze 6 % vyučujících uvádí jako svůj hlavní zdroj informací o společenských a politických tématech sociální sítě, u studentů je to 25 %.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Babiš kontra Řezníček. Hodinka nenávisti k České televizi jako výzva k lynči
„Nechte mě domluvit.“ Jak si politici ANO dělají čárky u sledování České televize
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Přesnější by asi bylo napsat „Učitelé netuší, proč vyučovat mediální výchovu. Protože, mediální výchova, tak jak byla politicky zavedena do škol, tuším před 2 lety, připomína spíše (proti) bolševickou agitaci. Starší pedagogové /i absolventi/ si jistě vzpomenou jak se podobné agitky s Rudým právem (a popíráním informací a metod imperialistů ze Svobodné Evropy) prováděli za starých časů.
Jinak, lze samozřejmě souhlasit s tím že je třeba studenty poučit že ne všechno na internetu je pravda, a je třeba si ty informace ověřovat. Ale to se týká mnohem širšího okruhu informací, od klamavé reklamy, přes cílené podvody, až třeba k ochraně dětí před pedofily..A stačila by na to půlhodinka při výuce internetu v rámci Informatiky…
potvrdil se mi můj názor na úroveň učitelstva, běs a hrůza
K tomu, aby mláděž dokázala hodnotit objektivní realitu je nutné, aby znala dialektiku a skutečné učení Marxe, teré se na Západě učí. Učitelé o tom vědí kulové. Navíc pouze deklamují brožurky, které jim vydává zpravodajská agentura typu „Človek v tísni“, jak vykládat pravdu jedinou, aby si nenarazili čuňu. Chybí jim historické vědomí, které je nahrazováno úchyly typu Janda. Když jsem přišel v rámci školské komise do styku se školní realitou, konstatoval jsem, že mezi našim školství a vězeňskou službou není rozdílu. Ve škole se nic nenaučíte a base se nepolepšíte.
Je to tak. Učitelé skutečně netuší … A netýká se to jen mediální výchovy, týká se to výchovy a výuky vůbec. I toto jsme si vyzvonili v tom listopadu památného roku 1989.
A vy se divíte? Vždyť se i po listopadu 89 lže a slibuje. Jak od politiků tak od médií! Nebudu konkretizovat, všichni to už dnes vědí.
Jen buďte konkrétní.
Ano všichni vědí, že po listopadu 89, komunisté se svou zabetonovanou ideologií dále vychovávaly naše děti k demokracii. Nedošlo k radikálním změnám, ke kterým dojít mělo, „nejsme jako oni“ nás vrátilo sametově k vládě StBáka sice bez důvěry o to více makajícího.
Prosametovali jsme se zpět až k Babišovy s Ondráčkem.
Ale přesto všechno si stále Václava Havla vážím, za něho jsem byl hrdým Čechem, dnes se za příslušnost k tomuto národu hluboce stydím.
Máte pravdu pane PM. Bolševici to dělali po 89 a dělají stále. Oni si totiž myslí že mají „gebír“ na všechno. A ještě jednu věc jste řekl hezky. I já jsem byl za pana Václava Havla hrdým Čechem. On dělal prezidenta na 100 %. On ano. !!!
A Kefalin,co Vy rozumiete pod takym pojmom medialna vychova ?
Co to je za článek? Co to je „mediální výchova“? Proč si výzkum zadává Člověk v tísni a ne Ministerstvo školství? Proč to platí EU a Magistrát? Je to spojené s dotacemi? „Občanská nauka“ po evropsku??? 🙂
Tak ono jde spíš o to že ty děti a mládež ve školách (ten věkový rozptyl je poměrně široký) by měly dokázat hodnotit objektivní realitu na základě své věkově – mentální vyspělosti. Ne víc, protože ty nadbytečné informace skutečně nedokáží správně vyhodnotit.
Tudíž – třeba proto že z dobrých důvodů jsou volby až od 18 let, nemá smysl /a je to formálně zakázané/, hustit do nich do té doby nějakou politicko- partajní ideologii. A počítám že na prvním stupní úplně vystačí s vlastivědou s obrázky… Kdyby byla úplně na konci fotografie pana Havla a pod tím napsáno „a díky tomu se máme dnes dobře“, bylo by to až až:)
Dialektiku a skutečné učení Marxe bych nechal až dospělákům, jak vyplývá z výsledků státních maturit, většina z dnešních maturantů by stejně nepochopila vo co go..