„Myslím, že k dalšímu zemětřesení dojde v regionu Erkenek, Kahramanmaras,“ varoval vloni v dubnu uznávaný turecký seismolog Naci Görür. Videa jeho starších předpovědí otřesů půdy v oblasti, kterou v noci na pondělí zdevastovalo nejničivější zemětřesení v turecké moderní historii, teď kolují po sociálních sítích. Podle profesora Görüra seismologové na nebezpečí vládu opakovaně upozorňovali, ale bez odezvy.

„Nás geology už nebavilo opakovaně psát politikům a upozorňovat, že se blíží zemětřesení. Nikdo nereagoval. Neptali se, co tím myslíme,“ napsal v reakci na ničivé zemětřesení na Twitteru profesor Naci Görür. Jeho loňská předpověď zemětřesení v oblasti Kahramanmarase a komentáře na liknavý postoj vlády k varování odborníků teď kolují po tureckých sociálních sítích.

Přestože jsou místní média vesměs pod kontrolou vlády, tudíž mají novináři velmi omezený prostor k investigativě a svobodnému vyjadřování názorů, v souvislosti se současnou tragédií se občas objevují i kritické komentáře.

Prof. Dr. Naci Görür'ün 11 Nisan 2022'de yaptığı açıklama ortaya çıktı:

"Bundan sonraki depremlerin, Erkenek-Çelikhan-Maraş Türkoğlu yörelerinde olacağını düşünüyorum." pic.twitter.com/wUYLNl7Y1Y

— Haber Report (@HaberReport) February 6, 2023

Podle serveru Al Monitor například novinář Mehmet Kizmaz vytvořil statistiku, která naznačuje, jak lhostejný postoj zaujala vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) k parlamentním návrhům požadujícím prošetření otázek souvisejících s případným zemětřesením. Tím je ohroženo až 70% území Turecka. Parlament přitom za posledních pět let podle Kizmaze schválil pouhých pět z 75 těchto návrhů.

Časovaná bomba Istanbul

Ignorování potenciálního nebezpečí velkého zemětřesení vládou dobře ilustrují také sumy, které za poslední roky kabinet uvolnil ze státního rozpočtu na opatření související s úpravami měst a zvládáním přírodních katastrof. V loňském roce to bylo 0,5% z rozpočtu centrální vlády, uvedl Al Monitor. Větší prostředky šly i na podporu výuky náboženství a na bohoslužby nebo posílení padající turecké měny.

Server DuvaR, který po převratu v roce 2016 založilo několik nezávislých novinářů, na nedostatečnou finanční podporu pro případné zemětřesení upozorňoval v posledních třech letech. Ilustroval to na příkladu megapole Istanbulu, kde žije kolem 15,5 milionu lidí, a pravděpodobnost, že město do roku 2030 zasáhne velké zemětřesení je podle odborníků přes 60%.

Přitom sám starosta Istanbulu, který byl zvolen z řad opozice, varoval, že v takovém případě se ve městě zřítí třetina budov. Ekrem İmamoğlu v srpnu 2021 upozornil, že zpráva radnice z roku 2018 vyhodnotila 50 tisíc domů v Istanbulu jako rizikové, pokud k silnému zemětřesení dojde.

Vyzval také vládu, aby se přípravě na možnou katastrofu mnohem víc věnovala. Opozice také upozornila na směšnou částku, kterou vláda na „opatření proti zemětřesení v Istanbulu“ přidělila. V roce 2021 to bylo 96 400 dolarů, tedy něco přes dva miliony korun.

Na špatnou seismickou odolnost především starších domů upozorňují v souvislosti se současným zemětřesením také zahraniční odborníci. Profesorka geologie z Londýnského Institutu pro snižování rizik katastrof Joanna Faure Ealkerová k tomu pro americkou televizi CBC řekla: „Budovy v Istanbulu nejsou navrženy tak, aby byly seismicky odolné. Pokud k zemětřesení dojde, mluvíme tu potenciálně o stovkách tisíc ‚smrtících‘ budov.“

Příliš volná pravidla a územní amnestie

Podle vedoucího katedry stavebního inženýrství na Severozápadní univerzitě v Bostonu Jeroma Hajjara je i v souvislosti se současným zemětřesením zarážející, kolik se zřítilo budov postavených po roce 2000. Tehdy v Turecku vešly v platnost nové předpisy pro stavbu seismicky „bezpečnějších“ domů, jejichž konstrukce by například díky ocelovým výztužím měly vydržet i velmi silné otřesy.

„Z obrázků, které přicházejí z neštěstí v Turecku, je patrné, že se zřítily i některé domy postavené před rokem, i ještě později. To by se nemělo dít, pokud by ty budovy byly postaveny podle nejnovějších seismických předpisů. Můžou být poškozeny, ale ne se zřítit,“ uvedl pro CBC Hajjar s odkazem na „volnější“ turecký přístup k těmto pravidlům.

Nedodržování předpisů ve stavebnictví a s tím spojenou korupci kritizují dlouhodobě v Turecku představitelé opozice i odborné veřejnosti. Uznávaný turecký inženýr Ahmet Cevdet Yalciner pro kanadský server Toronto Star uvedl, že v posledních 23 letech se sice začaly stavět mnohem bezpečnější domy, které jsou vůči zemětřesení odolnější, přesto ale dodržování stavebních předpisů pokulhává:

„Přijatá opatření nešla dostatečně daleko a politiky měla být uplatňována přísněji, měli jsme lépe vzdělávat naše inženýry,“ řekl Yalciner v souvislosti se současnou katastrofou. Podle viceprezidentky istanbulské pobočky Unie tureckých inženýrů a architektů Pelin Pinar Giritlioğluové byla jedním ze zásadních pochybení ze strany vlády takzvaná územní amnestie z roku 2018.

„Tato mimořádná devastace je způsobena neustálým opakováním chybných rozhodnutí politiků, jakým byl například zákon o zónové amnestii z roku 2018,“ řekla Giritlioğluová.

Územní amnestií udělila vláda výměnou za poplatek licence i na budovy postavené před rokem 2017, které nemusely dodržovat platné stavební předpisy nebo územní plán. Na základě této amnestie bylo v Turecku zlegalizováno 13 milionů staveb, které by jinak neprošly stávajícími stavebními normami. Podle Giritlioğluové se tak rozpadl plán, který vznikl pro transformaci měst a komunitního bydlení po ničivém zemětřesení v roce 1999, které si vyžádalo 17 tisíc obětí.

„Původně politici transformaci finančně i politicky podporovali, ale tento proces se rychle rozplynul. Vláda pak přijala zákony, které dovolily vzniknout systému svévolného udělování licencí pro stavební firmy, které zkreslovaly původní urbanizační cíle. Stavba budov byla na papíře legální, ale obsahovala nedostatky,“ vysvětlila Giritlioğluová s tím, že i to přispělo k současné tragédii.

Při pondělním zemětřesení na jihovýchodě Turecka a v Sýrii zemřelo podle současných informací přes 17 tisíc lidí, čeká se ale, že počet obětí dál poroste.