Jsou to dva roky od chvíle, kdy spolupracovník švédské luteránské církve upozornil české velvyslanectví ve Švédsku na to, že se na na hřbitově v Malmö nacházejí ostatky tří československých občanů. Šlo o vězně koncentračních táborů, kteří byli na konci druhé světové války v dubnu a v květnu 1945 hromadně převáženi do Švédska.

Nově, i v rámci oslav vzniku 100 let Československa, budou osudy zemřelých mužů připomínat pamětní desky.

„Desky odhalíme spolu s naším přidělencem obrany 18. října, bude je sponzorovat Česká zbrojovka. Budou na místním hřbitově spravovaném luteránskou Švédskou církví, kde jsou i desky a památníky ostatním, například polským obětem z roku 1945,“ říká český velvyslanec ve Švédsku Jiří Šitler, který se v akci od počátku osobně angažoval.

„Desky tedy budou v místech, kde byly tehdy reálně ostatky oněch tří občanů pochovány. Ve stejný den uspořádáme v Malmö recepci u příležitosti 100 let republiky,“ dodává Šitler a vyzdvihuje i roli, kterou v akci sehrál český přidělenec obrany generál Libor Štefánik a česká honorární konzulka v Malmö Kateřina Strömsholm.

Tisíce vězňů na lodích

I když původně byli zemřelí z transportů pochování v hromadném hrobě bez náhrobku, postupným pátráním se podařilo zjistit jména československých obětí i základní informace o jejich osudu.

Občané Československa pohřbení v Malmö byli:

• Josef Rejman, občan Československa, narozen 5. července 1917. Do Malmö přijel německým parníkem „Homberg“ z Flensburgu 11. května 1945. Poté byl v karanténním středisku ve škole Nya Borgar v Malmö. Pohřben na Východním hřbitově v Malmö 25. května 1945.
• Josef Němec, stavební dělník, narozen v Československu, pohřben na Východním hřbitově v Malmö 25. května 1945.
• Vilém Kolář, občan Československa, pohřben na Východním hřbitově v Malmö 20. října 1945.

Do švédského Malmö bylo v roce 1945 přemístěno až 30 000 přeživších z německých koncentračních táborů a uprchlíků. Řada z nich zde zemřela.

Například parník Homberg, na němž 11. května dorazil podle dochovaných informací Josef Rejman, přivezl pod dohledem Švédského červeného kříže asi 1500 osob. Většinou šlo o vězně koncentračního tábora Neuengamme v přístavním městě Hamburk. Šlo o pobočný tábor lágru Sachsenhausen.

Mezi československými vězni v Neuengamme byli studenti, účastnící se demonstrací proti okupantům v listopadu 1939, později i jiní političtí vězni. V roce 1944 přijely do Neuengamme transporty s židovskými ženami z Terezína a Osvětimi.

Byli to naši lidé

Na základě informací z Národního archivu v Praze a z Mezinárodní pátrací služby – International Tracing Service v německém Bad Arolsenu se podařilo zjistit další detaily ze života tří Čechoslováků.

Josef Rejman se narodil 5. července 1917, povoláním byl montér a šofér, před válkou pracoval v Praze, během války v německém Kielu a naposledy v březnu 1945 jako šofér v Oldenburgu.

„Nevíme, jestli tam pracoval dobrovolně nebo například jako nuceně nasazený, ale do Švédska se dostal spolu s oběťmi nacismu na lodi Homberg a zemřel v Malmö 17. 5. 1945,“ říká Jiří Šitler.

Josef Němec byl v Československu účastníkem odboje. Narodil se 6. 8. 1911 ve Vysokém Mýtě a žil v Ústí nad Orlicí. Zatčen gestapem byl 13. listopadu 1941 v souvislosti s vyšetřováním širší levicové skupiny blízké předválečným odborům a byl odsouzen 22. 10. 1942 za „přípravu k velezradě“.

Až do konce války byl pak držen v různých věznicích v protektorátu i v Říši. „Zemřel 16. 5. 1945 ve škole Monbijouskolan v Malmö, kam byl převezen Červeným křížem. Zachráněné přeživší oběti nacismu byly často ve Švédsku ubytovány v provizorních hromadných ubytovnách ve školách,“ upřesňuje Jiří Šitler.

Informace o osudu třetího z mužů, Viléma Koláře, zůstávají kusé. Podařilo se dohledat, že se narodil roku 1914 v obci Železná a figuroval na seznamu československých příslušníků zachráněných Červeným křížem a odvezených v dubnu 1945 do Švédska.

„Další podrobnosti se objevit nepodařilo, ale stačí nám, že to byli naši občané,“ shrnuje velvyslanec Šitler.