Komunista Josef Skála. Foto: Petr Hloušek/ Právo/ Profimedia

Trest pro komunistu Skálu, zlom v užití paragrafu o popírání genocidy, říká náměstek šéfa ÚSTR

Napsal/a Robert Břešťan 28. června 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

Počátkem června potvrdil odvolací soud bývalému místopředsedovi KSČM Josefu Skálovi podmíněný trest osm měsíců za popírání válečného zločinu – masakru polských válečných zajatců v Katyni sovětskými komunisty. Použit byl paragraf 405 týkající se mimo jiné zpochybňování genocidia. „Mohl by to být průlom ve vztahu k právnímu vnímání zločinů komunistického režimu 20. století,“ říká náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Kamil Nedvědický.

„Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta,“ konstatuje paragraf 405 trestního zákoníku.

Dosud se podle právníka Kamila Nedvědického, 1. náměstka ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, tento paragraf používal hlavně v souvislosti se zločiny nacismu.

Vždyť to tak hrozné nebylo…

„Do nedávné doby, do tohoto konkrétního případu, byl používán v podstatě jen k postihu obhajování zločinů nacismu. Popřípadě teď, po napadení Ukrajiny Ruskem, pro schvalování genocidy, kterou tam Rusové páchají. Případy týkající se komunismu byly obvykle odkládány už orgány činnými v trestním řízení a v podstatě nic nedošlo k soudu. Až nyní, kdy jádrem tvrzení bylo, že zločin v Katyni nespáchali sovětští komunisté, ale němečtí nacisté,“ shrnuje Nedvědický pro HlídacíPes.org. Rozhovor vznikl v rámci konference Kriminologické dny pořádané Českou kriminologickou společností na Právnické fakultě v Praze.

Překvapilo vás, že se na tento případ aplikoval právě paragraf 405, který trestá popírání či schvalování genocidia?

Musím říct, že to, že orgány činné v trestním řízení tento případ podřadily právě pod paragraf 405, překvapivé bylo. O to více, že věc doputovala až k soudu, který pak rozhodl, že v daném případě došlo k naplnění skutkové podstaty popírání, zpochybňování a obhajování genocidy. Padl trest a odvolací soud jej potvrdil, byť se zkrácením zkušební doby. Ale je to průlom, protože ve vztahu ke komunistickým zločinům v české justici panovala velká opatrnost. Byl tu jakýsi dvojí přístup, kdy nacistické zločiny byly označovány za více závažné a jejich oběti možná až za více hodné úcty než oběti komunismu. Což by se po tomto případu, jak věřím, mohlo změnit.

1. náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Foto: se svolením ÚSTR

I z pohledu na nejrůznější demonstrace poslední doby to dlouhodobě vypadá, že komunistické symboly se na rozdíl od těch nacistických spíše tolerují…

Nepochybně tomu tak je. Velmi důležité ale je, že v tomto konkrétním případě soudce otevřeně řekl, že zákon nezná žádné rozlišování mezi obětmi nacismu a komunismu, nezná žádné rozdíly v tom, že by nacismus byl více závažný než komunismus. Obě tyto totalitní ideologie a režimy 20. století musí být pojímány z pohledu zákona stejně.

Očekáváte tedy, že tento případ by mohl být nějakým zlomem jak při vyšetřování, tak u soudů?

Mohl by to být signál ve vztahu k policii a státním zástupcům, že justice má vůli tyto činy trestat. Dosud panovalo spíše společenské vědomí, že tu vůle trestat tyto zločiny není.

Paragraf cílí preventivně i do budoucna. Aby nedošlo k tomu, že takové režimy budou rehabilitovány, že budou ve společnosti obhajovány a relativizovány ve smyslu, že to vlastně nic tak strašného nebylo.

Ve svém vystoupení na konferenci jste zmiňoval i jakýsi preventivní charakter toho paragrafu 405. V jakém smyslu je preventivní?

V tom, že nemíří pouze do minulosti, není zaměřen na postihování pouze obhajoby totalit 20. století, nacismu a komunismu. Cílí preventivně i do budoucna, aby nedošlo k tomu, že takové režimy budou rehabilitovány, že budou ve společnosti obhajovány a relativizovány ve smyslu, že to vlastně nic tak strašného nebylo.

Pozorujete nějaký nárůst zlehčování zločinů komunismu a nacismu spolu s tím, jak roste počet let, které od té doby uplynuly?

Narážíme na to dost. V rámci práce ÚSTR se zvláště potýkáme kupříkladu s takovým vstřícným, chápavým pohledem na normalizaci. Je tu jistá snaha nevnímat 70. a 80. léta 20. století jako období okupace, umístění cizích okupačních vojsk na našem území, nevnímat to prizmatem obětí samotné okupace, kterých byly stovky, nezabývat se represí… Někteří kolegové historici mají tendenci věnovat se sociální spokojenosti občanů, tomu, že se tu nakonec nežilo tak špatně a nehovořit o věcech, které se do toho nehodí – jako byly represe, strach panující ve společnosti, vyhazování z práce. Raději chtějí tu dobu vnímat prizmatem postavených panelových domů a pofidérních sociálních jistot.

Cítíte i nějaký společenský tlak, byť to mohou být třeba jen pocity ze čtení sociálních sítí, ve smyslu, že se v ÚSTR zabýváte „laciným antikomunismem“?

Nepochybně ano. Což podle mne souvisí i s tím, že ke skutečnému potrestání zločinů komunismu u nás nedošlo. V tom ten rozdíl s nacismem je. Velká část zločinů nacismu potrestána byla, nebo byla alespoň řádně pojmenována. V českých a středoevropských poměrech nebyly zločiny komunismu mnohdy ani pojmenovány, natož potrestány. U nových generací i proto může vznikat pocit, že to asi nebylo nic tak strašného, když nedošlo k trestně-právnímu potrestání viníků. A skutečně řada viníků dožila pohodlně do vysokého věku a s vysokými důchody. To v části společnosti může způsobovat pocity, že pokud by byl ten režim tak zločinný, přeci by k potrestání dojít muselo.

Svoboda slova má hranice

Když jste zmínil důchody, nyní je to aktuální záležitost, kdy se má sáhnout na důchody mimo jiné bývalých důstojníků StB… Nakolik a jak se na tom v ÚSTR podílíte?

Naše role je v tom klíčová. Zpracováváme seznamy osob, které byly ať už ve stranickém, státním nebo v bezpečnostním aparátu – od určitých skupin výše. Jsou to většinou vedoucí funkcionáři, vedoucí tajemníci, plukovníci, generálové a podobně. Do konce srpna zpracujeme podrobný seznam, na jehož základě dojde od příštího roku k ponížení jejich důchodů tak, jak to stanovila novela zákona. Je s tím spojena velká archivní práce, ale ten první seznam, který po nás chce ministerstvo práce a sociálních věcí, budeme mít ke konci srpna hotový. Extra peníze ani tabulky jsme na to sice nedostali, ale přerušili jsme některé jiné práce a vyčlenili na to některé kolegy, protože to bereme jako společensky důležitou věc.

Ještě k tomu paragrafu 405 o trestání popírání genocidy. Vy zmiňujete, že je to jeden z mála viditelných výsledků vyrovnání s komunistickou minulostí. V čem je ta viditelnost, když zároveň říkáte, že se to na období komunismu používá jen málo?

V teoretické rovině to v roce 2010, kdy nabyl účinnosti nový trestní zákoník, bylo velmi viditelné. Tím paragrafem došlo k rozšíření pohledu na mezinárodní úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia, která vznikla v roce 1948. Tehdy to bylo se zapojením SSSR, takže tam nebyla například řešena genocida na základě třídní příslušnosti. To se zavedlo až nyní, jako národní úprava nad rámec té úmluvy. Genocidium se tedy vztahuje nejen na likvidaci etnika a sociální skupiny, ale i třídní skupiny lidí – což jasně ukazuje, že se vztahuje i na zločiny komunismu. To byl průlom ve vztahu k vyrovnávání se s minulostí.

Už jsme zmínili, že se paragraf týkající se popírání genocidy dostal do větší pozornosti nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině. Překvapilo vás, že se i v Česku sáhlo k tomuto paragrafu, že je náhle takto aktuální?

Nepřekvapilo – právě proto, že je tam od počátku, jak jsem zmiňoval, i ten pohled do budoucnosti. Navíc ty jednotlivé události a činy týkající se třeba únosů dětí z Ukrajiny definici genocidia bohužel ukázkově naplňují. Pokud toto někdo zpochybňuje či obhajuje, nepochybně tím naplňuje skutkovou podstatu tohoto trestného činu. Je dobře, že to má tento reálný dopad. Svoboda slova je sice velká hodnota, ale má své hranice. Tento paragraf říká, kde je ta hranice, která se z důvodu objektivního zjištění stavu věcí nedá beztrestně překročit.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)