Transparentní daně. Češi z Bruselu vymysleli, jak motivovat firmy k placení daní
Skupina českých právníků, ekonomů a politiků chce v Bruselu prosadit projekt, který podle nich zlepší přehled, jak firmy působící na evropském kontinentu platí daně. Říkají mu Taxparency.
Zvolené označení je slovní hříčka založená na dvou anglických slovech: tax čili daň a transparency neboli průhlednost. Nápad se zrodil v hlavě právníka Evropské komise Ondřeje Vondráčka a svým způsobem reaguje na odhalení z konce loňského roku, podle něhož stovky nadnárodních firem uzavřely v minulosti s Lucemburkem tajné dohody, které jim zajišťovaly nižší daně (v angličtině bývá aféra označovaná jako LuxLeaks).
Jak by to celé mělo fungovat, vysvětluje serveru HlídacíPes.org europoslanec Tomáš Zdechovský.
„Snažíme se přijít s úplně novým konceptem placení korporátních daní. Platit daně, tam kde podnikám, by pro majitele firem měla být společenská odpovědnost. Nikoli že budou daně převalovat přes různé odpočty v těch zemích, kde si domluví výhodnější podmínky. Firmy by se ucházely o značku ‚taxparentní‘. Dostala by je ta, která splní dvě podmínky: odvedla by na daních 11,25 procenta z příjmu a zároveň odkryla vlastnickou strukturu.“
Jak jste dospěli k číslu 11,25 procent?
Je to průměr dvou nejnižších zákonných sazeb daně z příjmu v Evropské unii – Bulharska 10 procent a Irska 12,5 procent. Pro podnikatele by to mělo být přijatelné. Nehrozí, že by docházelo k diskriminaci firem z jakékoli země EU. Jde o to, aby se zabránilo excesům typu jednoprocentní daňová sazba jako v některých státech.
Když bude firma platit 11,25 procenta, nebudeme se ptát na vlastnickou strukturu. Ale pokud by chtěla dostat taxparentní značku, jíž se bude moci prezentovat podobně jako Fair Trade společnosti, bude muset mít zároveň otevřenou vlastnickou strukturu. To je nejvyšší stupeň.
Nikoliv jednotná daň, ale minimum
V Česku je korporátní daň firem 19 procent, v EU je průměrná daň přes 23 procent. Těch 11,25 procenta má být tedy doporučení členským státům?
To číslo nepředstavuje sjednocenou evropskou firemní daň. Firmy by dál beze změny platily tolik, kolik po nich státy chtějí – 33 procent ve Francii, 19 v Česku, 12,5 v Irsku. To by se nijak nezměnilo. Ale 11,25 procenta by byla minimální hranice pro získání taxparentní značky. Pokud firma působí v různých zemích a průměr toho, co skutečně platí na firemních daních ve všech zemích, je nad 11,25 procenta, pak může získat taxparentní značku. Pokud se naopak různými triky vyhýbá placení daní v jednotlivých zemích, takže se dostane pod 11,25 procenta, musela by svou skutečnou míru zdanění sdělit spotřebiteli. Spotřebitel by tak věděl, které firmy daně poctivě platí a které nikoli, a mohl podle toho nakupovat.
Jak chcete firmy přimět, aby na toto přistoupily?
Přinutí je zákazníci. Proč bych měl kupovat zboží od firmy, která neplatí daně?
Protože jste třeba zákazník, který řeší víc cenu rohlíku než to, zda pekař platí daně.
Jsem zákazník, který je inteligentní a poučený. Musíme lidi vzdělávat a říkat jim, že firmy, které neplatí daně třeba v naší republice, nás okrádají a větší daně kvůli tomu pak musíme platit my. Nedokážeme-li správně daně vybírat, daňové zatížení se nám nikdy nesníží. Je potřeba zaplatit fungování státu, proto potřebujeme dostat do evropských rozpočtů daně i těch velikých firem, které odvádějí obrovské částky. Nepotřebujeme, aby si je přes nejrůznější ostrovy přetransformovaly do svých zisků.
Prodejte transparentnost zákazníkům
Mluvíme zejména o globálních hráčích. Zeptám se znovu, jaká by měla být jejich hlavní motivace?
Základním principem taxparentnosti je transparentnost a pozitivní motivace. To znamená, že když budou odvádět daně v určité výši, nikdo po nich nebude požadovat vlastnickou strukturu, nebudou mít problém s daňovým úřadem. V momentě, kdy firmy odvádějí méně, tak se na ně stát soustředí a kontroluje je. Navíc díky taxparentní značce chceme umožnit firmám, které daně řádně platí, aby mohly tento fakt „prodat“ zákazníkům. Poctivé firmy by tak mohly vydělat na tom, že odvádějí daně. To je převratná myšlenka.
Taxparency by měla tedy být na bázi dobrovolnosti?
Nepůjde o nařízení, ale dobrovolné plnění. Firma by tak mohla získat značku, která z ní udělá transparentního hráče. Zkusme se dívat na daně seriózně. Představte si, že podnikatelem roku by se nemohl stát nikdo, kdo nebude daňově transparentní. Zároveň celá společnost vyvolá poptávku, aby se kupovaly produkty těch firem, které v té dané zemi platí korporátní daně.
Platit daně je normální, ale musíme diskutovat o jejich přiměřenosti a využití. Nesmí to být nastavené tak, že dávám peníze do černé díry a platím z toho nesmysly. Z toho vyplývá, že státní správa se musí chovat racionálně, aby měly firmy o důvod víc daně platit.
V jaké fázi se Taxparency nyní nachází?
Zatím se nám povedlo projekt z velké části představit, teď bychom jej chtěli dostat do legislativního procesu. Ještě lepší by bylo, kdyby si ho vzala za svůj Evropská komise nebo Evropská rada. Kolegové již hovořili s premiérem Bohuslavem Sobotkou i ministrem financí Andrejem Babišem. Stálo by za to, aby s tím Česká republika přišla jako s návrhem řešením takzvaného Lux Leaks. Abychom to byli my, kdo tuto myšlenku přinese do Evropské unie.
Brusel by to pak měl vydat jako doporučení. Do kompetence unie daně nespadají, nicméně řada států po Lux Leaks přiznává, že by právě podobné doporučení uvítala. Chtěly by také, aby se státy dobrovolně zavázaly, že nebudou individuálně měnit daňové povinnosti nadnárodních firem.
Nová kniha HlídacíPes.org
Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.
Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.
Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.
Více o knizePořídit knihuPop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
9 komentářů
Brusel zná dobře své společníky a proto již vydal návod na odhalení nepravostí – ZELENÁ KNIHA STÍNOVÉ BANKOVNICTVÍ – JAKÁ JSOU RIZIKA A PŘÍNOSY SOUVISEJÍCÍ SE STÍNOVÝM BANKOVNICTVÍM? Podle hrubého odhadu FSB dosáhl objem globální stínové bankovní soustavy v roce 2010 přibližně 46 bilionů EUR, zatímco v roce 2002 činil 21 bilionů EUR.
Asi byla na mejdanu dobrá nálada a tak vymýšleli blbosti.
K diskriminaci bude docházet pořád, protože někteří mají daňové prázdniny, dotace, cinknuté státní zakázky.
Tyhle pitomosti zajimají jen ty co žijí z daní a rozkrádají je. Spotřebitele zajímá produkt, který řeší jeho problém.
Nejlepší je stát zrušit, rozpustit.
Pří dnešním pokroku čím dál větší rozbujelý stát je úplný nesmysl.
Dani je víc a víc a pořád to nestačí. takž eproblém neni na příjmu ale ve výdaji. Tedy v lidech ze státu kteří rozkradou jakoukoliv částku.
Fair Trade ničemu nepomohl. Dělňasové jsou na tom pořád stejně. Ale někdo kdo to vymysle vydělal víc.
Opravdu Fair Trade ničemu nepomohl? Tak si zkuste někdy ověřit čísla a argumentovat fakty. V nejchudších oblastech světa pomohl a to velmi.
Já hlupák jsem si neuvědomil, že dobrometi z jakékoliv organizace s jakýmkoliv nápadem vždy zaznamenají grandiozní úspěch. Škoda, že jejich čest a poslání na této planetě jim neumožňuje pracovat pro prohnilé kapialisty z farmaceutického průmyslu. To by každý pokus vynalézt lék na nemoc skončil úspěchem. Pro nemocné škoda že nepodlehli mamonu peněz pro sociálně slabé je to ale výhra.
…The academic evidence for any positive effect of fair-trade coffee on coffee growers is mixed at best. Several recent studies by researchers at Harvard, the University of Wisconsin, and the University of California indicate that fair-trade coffee has small to negligible effects on coffee growers, especially the poorest ones. The University of California researchers find that the lack of impact stems from the ill-conceived design of the fair-trade system. Indeed, a consensus among development economists indicates fair-trade coffee to be one of the least effective means for reducing poverty in developing countries….
Je v tom dost pravdy a mnohé ještě překvapí, že ti co bohužel jen mluví o nepravostech chovají se takto správně ? – Šéf poslanců ODS přiznal, že o své firmě neříkal pravdu, http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=701594
No výborně.
Firmy budou platit daně podle daňových zákonů toho kterého státu EU ale budou-li platit více jak 11,25 – dostanou značku !!!
Od koho ? No od příslušného výboru EU !
Kolik se tím bude zabývat lidí ? Sto, možná dvě stě … jak je v administrativě EU zvykem!!!
Kdo to zaplatí ? Daňový poplatník, jedno má-li či nemá-li značku !
Kdo si hraje nezlobí… jen nechápu, proč ty hrající si a nezlobící mám platit ze svých daní !
Boha jeho, to jsou starosti pana EU-poslance …. ten fakt dře… a pot z něj teče…
Proboha, co to je zase za výmysl pod vlivem LSD? Vždyt je to přesně naopak.Právě že jestliže firma odvádí daně ve státě kde podniká (a jsou tam vyšší daně než těch 11,25 procenta), tak naopak stát po nich může požadovat vlastnickou strukturu,danový úřad je může kontrolovat a dělat jim problémy.
Zatímco když se přehlásí formálně do danového ráje tak na ní bernak nemůže vůbec. Nebo se pletu?
mozivace k placení daní-Rady nad zlato z Bruselu – Europoslanec Tošenovský vydělal 3,2 milionu u Bakaly. Bývalý hejtman Moravskoslezského kraje a suverénní vítěz voleb do Evropského parlamentu Evžen Tošenovský (ODS) získal od soukromé těžební společnosti OKD odměnu 3,2 milionů korun.Dozorčí rada OKD, ve které je místopředsedou, v loňském roce zasedla 5 x. Zatímco v roce 2007 mu OKD vyplatilo 1,5 milionů korun, za loňský rok získal od firmy patříci mediálnímu magnátovi Zdeňku Bakalovi, více než dvojnásobnou částku. http://jdem.cz/brqt66
Illusione, dolce chimera sei tu!
Je to opravdu jen zbožné přání. „Celá společnost vyvolá poptávku…“ Nevyvolá. Protože normální člověk přímo od nadnárodních společností nic nekupuje. To je zásadní rozdíl oproti fair-trade. Fair-trade se snaží nadnárodní společnosti obcházet (což třeba u kávy docela jde), nikoli je přesvědčovat k morálce.
„Platit daně tam, kde podnikám…“ Jak u nadnárodní firmy prokážete, jakou část podnikání realizuje v Evropě? A jak poznáte, jakou část obratu realizuje „taxparentní“ firma a jakou anonymní firma, kterou tato nastrčila a „jako“ s ní jen obchoduje?
Tohleto na nadnárodní společnosti nikdy nemůže platit. To už by byla lepší nějaká „černá listina“.