Tomáš Voltr: Jak ubrat Putinovi a doma přidat plyn? Využít odpad a vyrábět biometan
KOMENTÁŘ. Téma takřka stoprocentní závislosti na ruském plynu si už sice do vládní agendy cestu našlo, některá řešení ale pořád zůstávají trestuhodně stranou. Z biometanu lze výhledově nahradit až 20 % české spotřeby plynu. Místo toho, aby se ale biologický odpad zužitkoval, vozí se na skládky.
Čeští i evropští politici v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině začali intenzivně hledat cestu ze současné energetické nestability. Realita je ale taková, že se v současné době nelze vyhnout pokračování stávajícího energetického mixu.
Nevozte to na skládku
To ale neznamená, že nebudeme aktivně hledat efektivní sestavu alternativních zdrojů energie. Nynější cíle Evropské unie jsou v tomto smyslu vysoce ambiciózní. V rámci plánu REPowerEU je cílem vyrábět do roku 2030 v Evropské unii 35 miliard metrů krychlových biometanu.
Ten by se měl díky tomu stát lokálně vyráběnou a přitom udržitelnou alternativou ke zhruba dvaceti procentům zemního plynu dováženého z Ruska.
Vize je jedna věc, realizace jiná. Zní to banálně, ale abychom ubrali na závislosti na ruském plynu a přidali na biometanu (tedy zemním plynu z biologicky rozložitelných odpadů), musíme především rozběhnout bioplynky, které ho vyrobit umějí…
Z vlastní zkušenosti se stavbou doposud jediné takové stanice v Česku, kterou jsme postavili v Rapotíně, vím, že nejde o snadnou záležitost.
Jedním z klíčů k problému je oblast odpadového hospodářství. Místo současného převažujícího skládkování by měl přijít příklon k energetickému využití a recyklaci. Ze dvou milionů tun biologicky rozložitelného odpadu může vzniknout 90 až 100 milionů metrů krychlových plynu ročně. Bohužel ale nevzniká. Biologicky rozložitelný odpad místo toho končí na skládkách.
Jak podpořit investory
Výstavba bioplynek, které produkují biometan, je náročná technologicky i investičně. Na úrovni podpory rozvoje obnovitelných zdrojů energie v Česku i proto zůstáváme spíše v teoretické než praktické rovině.
Pro dotace na provozní podporu biometanu chybí rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o její výši a podobný stav panuje v oblasti investičních podpor.
Pro investory v oboru se nejistota v oblasti dotační a investiční podpory stává břemenem. Někteří investoři svoje podnikání staví na stabilitě dotačního prostředí. Pokud však prostředí stabilní není, vyčkávají. A čekání je něco, co si v současné situaci nemůžeme dovolit. Času na řešení přílišné energetické závislosti na Rusku jsme už promrhali dost.
Autor je výkonný ředitel EFG, investiční skupiny zaměřené na investice do moderních energetických projektů
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Čas se krátí. Odříznutí od ruské ropy má Česko stihnout dřív, než ji vypnou Ukrajinci
Obhájci jaderné energetiky získávají v EU na síle, změnu táhnou i Češi
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
„Pro dotace na provozní podporu biometanu chybí rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o její výši a podobný stav panuje v oblasti investičních podpor“ – zde je jádro pudla a je jasné, zač pan ředitel kope. Pokud ale nedostatek plynu vyhnal a ještě vyžene jeho ceny do neskutečných výšin, měly by si přece bioplynky na sebe v pohodě vydělat.
Typický nesmysl hodný biomasy Kateřiny. Kravské prdy ruský plyn prostě nenahradí.
Už v září Biden jasně deklaroval, že udělá všecho, aby nebyl spuštěn do provozu Nord -Stream 2. Takže udělal to, co bylo pro USA dobré i za cenu, že vyvolá válku na Ukrajině. Výsledek? EU bude kupovat drahý plyn z USA, navíc bude více zbrojit ve jménu NATO a ekonomicky padne na ústa. Proč bychom kupovali levný ruský plyn a ropu, když můžeme kupovat předražený plyn z USA. Tak stojí otázka, to je, oč tu běží. Proto USA válčí na Ukrajině do posledního ukrajince. Za ty miliardy dolarů to přeci stojí. A Želenskyj? Toho buď popraví sami ukrajinci, nebo uteče do USA. Kdo na válce vydělá, je ten kdo je její strůjce. A to je jednoznačně USA a její NATO. O EU a Ukrajinu v tomto případě vůbec nejde. Ti na to jen doplatí.
Běž domů Ivane, tady tě holky nemají rády, běž domů Ivane, tady tě holky nemilují, běž domů Ivane, čeká tě Nataša. To je písnička kterou jsme v letech 1968,1969 zpívali na uzavřených místech. V dnešní době to platí ještě mnohem více než tehdy. Je třeba z ČR vypakovat těch přibližně 50 tisíc Rusů, protože je to tzv. 5.kolona a nic dobrého od ní nemůžem čekat. Rusové jako národ, byli vždycky dobyvačný i za cara a potom za bolševika to bylo ještě horší. Ale nejhorší je to v dnešní době, kdy Rusku vládnou ti dva liliputi a degeneráti Putin a Medvěděv, kteří mají evidentně z té své malé tělesné výšky velký psychický problém a v dnešní době vedou na Ukrajině brutální válku, která nemá v moderních dějinách obdobu a dá se to srovnávat pouze s válkou v Čečensku a v poslední době v Sýrii, kde Rusové srovnali se zemí všechny velké města a vyhnali do Evropy miliony Syřanů. Je vidět, že to Rusové dělají schválně, protože v Rusku vždy platilo- Čím hůř, tím lépe.
1. Pokud máme separovaný bioodpad, je výhodnější jej kompostovat.
2. Pokud ho nemáme separovaný, lze založit skládku s jímáním skládkového plynu, což je v podstatě taky biometan. Akorát na to nebudou dotace.
3. Problém je i v tom, že třídění odpadu je do jisté míry proti produkci biometanu, protože se vytřiďují ty složky odpadu, které jsou s to ho produkovat.
Navíc je těch 20 procent naprostá fantasmagorie. Současných několik málo procent je vyráběno za cenu „spotřebovávání“ obrovských lánů plodin, zejména kukuřice. Pokud by se toto zrušilo (je možné, že to nastane, protože nebude dost obilí na chleba), možná by se ten slavný bioplyn nepřehoupl ani přes jedno procento.
Nebo budeme pálit kukuřici přeměněnou na metan a umírat hladem.
A jak budete kompostovat třeba prošlé masné výrobky? My to umíme. Soustředíme se na gastroodpad – jako jedni z mála v republice. O tom to celé je: Není bioodpad jako bioodpad. Zpracování rostlinné složky a účelově pěstovaných plodin je jiná kategorie.
Vzhledem k tomuto faktu pak další Vaše dotazy trochu ztrácí na významu, ale pokud budete mít jakékoli další, ráda Vám na ně odpovím. Třeba i po e-mailu.
S pozdravem
Barbora Formánková, EFG
Prošlé masné výrobky by asi bylo nejlepší prohnat kafilérií. V malém množství v rostlinném odpadu v kompostu moc nevadí, to mám vcelku vyzkoušeno. Je ovšem i řešení, že se takové výrobky, pokud je jich dost stejného druhu, otestují a v případě příznivého výsledku nějak využijí – jako potravina se sníženou cenou, nebo jako krmivo.
Jinak ale platí, že s bioplynem je třeba zacházet opatrně, protože suroviny pro jeho výrobu v naprosté většině případů mohou být využity ekologičtěji a ekonomičtěji. A nejhorší je situace, jakou vidím kolem sebe, kdy se nastavějí bioplynky, a pak se na polích pěstuje do nich „krmení“, aby se to jejich postavení zaplatilo. Proto rozvoj bioplynárenství moc nepodporuji.
Tedy, ,málem jsem tomu uvěřil, než jsem dočetl k posledním odstavcům…
„..Pro DOTACE na provozní podporu biometanu chybí rozhodnutí ..“
( Někteří) investoři svoje podnikání staví na STABILITˇĚ DOTAČNÍHO prostředí.
Což ovšem bude jen pokračování současné krize, dotování investic do produkce která slouží zase a hlavně pro vyplácení dotací. Není pak jednodušší zůstat u té fotovoltaiky? Přece jen, sluníčko svítí a vyrábí tu elektřinu zadarmo, a taky nesmrdí, jako při produkci biometanu :))))))
Naprostý souhlas s dotacemi na cokoli.
Problémy fotovoltaiky jsou dva:
1. Absence vhodné technologie ke skladování elektřiny.
2. S těmi nejlepšími technologiemi fotovoltaiky bychom potřebovali pokrýt něco přes 20 % území slunečními elektrárnami (se standardními fotopanely ještě o čtvrtinu až polovinu víc), přičemž v době, kdy slunko svítí, by pár procent tohoto výkonu pokrývalo spotřebu republiky a zbytek šel do baterek na dobu, kdy slunce z důvodu denní a roční doby a počasí nesvítí.
Plně nabité úložiště z lithiových baterek by stálo jako několik desítek temelínských bloků a při plném nabití by v něm byla energie několika hirošimských atomovek (protože se lithiové baterie nedají vybíjet „do dna“ byla by skoro atomovka i v totálně technicky prázdném). To vše se dá vcelku exaktně spočítat (proto taky ekologové nenávidějí matematiku a fyziku). Stejně jednoduchý výpočet nám říká i to, že by ta legrace sežrala několikaletou celosvětovou těžbu lithia. Pro EU prostě tolik lithia na světe nemáme ani ve všech tč. existujících těžitelných nalezištích.
Já tohle chápu, nicméně ani většina ostatních alternativních zdrojů není o mnoho lepších.
Taky proto se decentně hovoří o mixu, jedna běží když sluničko svítí, druhá když vítr fouká, a tak dále. A ze zadu to jistí v rezervě pár uhelnejch a pořád běžící jaderka..:)))
Problém je, že ta fotovoltaika a větrníky jsou tak drahé, že na jejich výstavbu padne až desetinásobek financí za výstavbu stejné kapacity v jádře.
Jistěže by to spravila baterie, která by do stejného objemu a stejné hmotnosti, jakou má nádržka plná benzínu, naskládala stejné množství energie. Problém je, že z fyzikální chemie jasně plyne, že to není možné (jako není možné perpetuum mobile).
To zcela deklasuje tyto typy OZE.
Vyplatí se přečerpávací elektrárny (a vodní vůbec), ale ty mají příliš malý výkon i kapacitu. Patrně by se vyplatilo pumpovat větrníkem vodu do nádrže na kopci (a pouštět ji na turbínu v době špičky), ale nesehnaly by se na to dotace. Patrně by se místo FV panelů vyplatilo zachycovat teplo, protože je ho jednak ve slunečním záření podstatně víc než složek schopných vyvolat fotovoltaický efekt, jednak teplo skladovat umíme. Energie z tepelných úložišť by se, pochopitelně, dala pouštět dle potřeby, ne v závislosti na aktuálním slunečním svitu. Ale zase: Fungovalo by to, bylo by to přínosem, proto to EU dotovat nebude a zelení budou vždy proti.
Jo, to je ten další závažnej problém. Řekněme že technologicky nějaké možnosti té rekuperace jsou. Dejme tomu, tu vodu v hydrolektrárnách můžou čerpat jak přímo větrníky, tak ale i elektřina vyrobená v těch větrníkách. (nebo třeba elektřinou ze solárek).
Jenomže potíž je v tom, že tihle prvotní producenti energií si navykli dostávat celou dotaci za dodavky do elektrické sítě sami, a nebudou ochotni se o ně dělit s těmi dalšími články v řetězci, které jí budou rekuperovat.
Ono ostatně se to dá nahlédnout i jinak, řekněme že takto se i s dotacemi podaří vyrábět, ale i rychle nabíjet elektrobaterie do aut, že?
Jenomže, ten řidič, koncový zákazník bude chtít ještě nějakou slevu/dotaci pro sebe, aby si to elektroauto vůbec koupil a jezdil s ním.. Dotace, dotace, dotace, a kde na to má soudruh stát pořád brát???
Právě proto bych byl pro silné omezení až totální zrušení dotací na OZE (a také přednostního výkupu elektřiny z OZE), aby jejich provozovatelé nežili z dotací, ale z toho, co prodají za tržní cenu, tj. aby se snažili produkovat elektřinu v době špičky, což by na nich podílení se na podobných opatřeních, jaká jsem uvedl, vynutilo.
Problém vidím v tom, že pro řadu „ekologicky“ orientovaných jedinců je to prostě dogma, o němž nejsou s to přemýšlet a ani připustit férovou diskusi.
Parlamentní Listy přinesly rozhovor s jedním z těch čtyř našich EUroposlanců, co hlasovali pro zákaz spalovacích motorů (zbylých 17 hlasovalo proti této šílenosti).
Ten rozhovor „Stavět pro ně, ne brečet nad minulostí“ vám vypleskne pan Google po zadání názvu na jednu z prvních pozic.
Je to naprostá snůška blábolů a demagogických žvástů. Osobně by mě zajímalo, zda je ten člověk opravdu tak zoufale nekompetentní, nebo zda ho někdo moc dobře platí, aby tu nekompetenci předstíral. A tyhle bezcenné žvásty jsou podstatou toho, co EU prosazuje pod praporem „Grýn dýlu“.
Jsem toho názoru, že okamžitě po tomto hlasování měly být zahájeny kroky k našemu odchodu z EU, případně k jejímu rozbití ve spolupráci s dalšími státy, které si ještě zachovaly zdravý rozum.