Tomáš Urban: Průvodce inteligentního poslance po kandidátech do Rady ČTK
Hlavní tiskové agentuře, ze které přebírá zpravodajství většina tuzemských médií, hrozí ovládnutí příznivci dezinformační scény. Ti mohou spolu s dalšími nespokojenými členy sedmičlenné rady odvolat a jmenovat nového generálního ředitele, a významně tak ovlivnit podobu zpráv v Česku.
Minulou středu dostal v tajném hlasování sněmovny o nových členech Rady ČTK nejvíce hlasů nominant SPD Michal Semín (83 hlasů), muž, který o novinářích běžně píše jako o presstitutkách a mediálních hyenách.
O jeden hlas méně pak bývalý redaktor deníků Blesk a Super nominovaný za ANO. V počtu hlasů převážili nad vysokoškolským pedagogem a ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistky Josefem Šlerkou (72 hlasů) nominovaným společně Piráty a KDU-ČSL a bývalým předsedou rady ČTK Tomášem Mrázkem (36 hlasů) nominovaným ODS.
Kvůli tomu, že žádný z kandidátů nedostal nadpoloviční většinu hlasů, byla nová volba naplánována na 19. června.
O co se hraje v „četce“
Už teď mají přitom nominanti ANO a SPD v sedmičlenné radě hlasovací většinu, se kterou schválí jakékoli usnesení, až na odvolání ředitele, ke kterému potřebuje rada pět hlasů. Při zvolení kandidátů, kteří zatím dostali nejvíce hlasů, hrozí, že budou chtít tuto možnost využit.
Další kandidáti dovolení za ANO a SPD by vychýlili poměrné zastoupení v radě pěti hlasy proti dvěma. Zastoupení obou stran ve sněmovně je přitom bez jednoho procentního bodu poloviční.
Politizace mediálních rad, navíc vychýlená ve prospěch určité části politického spektra, je přitom v rozporu s jejich základním smyslem, kterým je odstínění od přímého vlivu politiků.
Rada ČTK je podle zákona č. 517/1992 Sb. orgánem, kterým se „uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tiskové kanceláře“ a jako taková dbá na důsledné plnění jejího poslání spočívající „v poskytování objektivních a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“.
Volbou kandidátů, kteří nemají odbornou mediální způsobilost, aby mohli účinně kontrolovat nezávislost a plnění zákona o České tiskové kanceláři nebo ve společnosti zastupují marginální názorový proud, jdou poslanci podruhé proti zákonem definovanému smyslu této instituce.
Zákon také na několika místech zdůrazňuje potřebu nezávislosti členů Rady a všímá si možných střetů jejich zájmů, tak aby nedocházelo k ovlivnění nezávislosti jimi kontrolovaného média veřejné služby. Loni zvolený Petr Žantovský (nominovaný za ANO) se přitom opakovaně snaží zasahovat do obsahu zpravodajství.
Nespokojenci v Radě
Na červnovém zasedání rady označil nezařazení zprávy o předávání jím pořádaných „novinářských“ cen za „hrubou profesní chybu“ a v osobní SMS generálnímu řediteli ČTK Majstrovi žádal o její publikaci. Zapomněl při tom zmínit, že je sám jejím spolupořadatelem či kontroverze kolem Asociace nezávislých médií, která cenu uděluje.
Související články
„Vadí mi střet zájmů kolegy Žantovského,“ říká šéf Rady ČTK Augustin. Agenturu za práci naopak chválí
ČTK a Krameriovy ceny. „Řediteli jsem nic nenařizoval, jen navrhoval,“ říká radní Žantovský
Krom Žantovského ji založil proruský aktivista a konspirační teoretik Jan Korál, clickbajtový podnikatel Ondřej Geršl, jehož AC24 přejímá přes polovinu neozdrojovaného obsahu z ruského serveru Sputnik, a bývalý policejní ředitel Stanislav Novotný, který moderuje pořady slovenského konspiračního rádia Slobodný vysielač.
Místo kuchařů, sportovců či politických trafikantů, kteří stále drží v současných radách většinu, jsou do nich dnes voleni aktivisté, kteří sami publikují v titulech nedodržujících základní žurnalistická pravidla a prosazují v radách vlastní agendu.
Na loňském zářijovém zasedání tak Žantovský znovu žádal generálního ředitele, aby zvážil, zda by ČTK informovala o jím moderované konferenci česko-slovenských spisovatelů a jindy navrhl generálnímu řediteli Majstrovi, aby ČTK založila na VŠ bakalářský obor a hned se dle zápisu „přihlásil k této aktivitě, neboť by zde mohl využít své zkušenosti VŠ pedagoga“.
Může Žantovský pomoct?
Sám přitom ČTK vytkl užívání manipulativních technik, etiketizaci za užití označení typu „populistická“ a „antisystémová strana“ ve vztahu k Salviniho Lize severu a Hnutí Pěti hvězd a nedostatečné plnění povinnosti dané dikcí zákona o ČTK.
Spolu s dalším nominantem ANO Pavlem Foltánem a nominantkou SPD Janou Gáborovou dokonce loni kvůli těmto pochybením a dalších chybám ve fungování Rady svolali první mimořádnou schůzi v dějinách Rady ČTK, aby se pak na ni nikdo z nich nedostavil.
Doplnění trojice kritiků práce ČTK dalším kandidátem s nevyhraněnými či naopak silně ideologicky motivovanými až nesnášenlivými názory může za současné konstelace v radě vést teoreticky až k výměně generálního ředitele, pokud by ten současný dostatečně nespolupracoval.
Hlavní kontrolní funkce rady by tak mohla být realizována ve složení členů, které odporuje smyslu zákona. Michal Semín, který se s Petrem Žantovským setkává na řadě akcí, v médiích jako Protiproud či Svobodný vysílač, by v tom jistě našli společnou řeč.
Přesto má Žantovského proaktivita jeden významný pozitivní projev: snaží se vyjednat peníze pro digitalizaci obrovského archivu, který patří k jednomu z národních pokladů. Pokud by se mu to podařilo a ČTK by dala část archivů k dispozici veřejnosti, posloužil by tím dobré věci i ekonomické situaci agentury, která by mohla jiné části archivu využít obchodně.
Svět Michala Semína
Michal Semín se už za zmíněné Krameriovy ceny postavil v dopise Radě České televize, v němž novináře pořadu Newsroom ČT označil za politruky, estébáky, propagandisty a mediální hyeny, kteří pořádají „politická školení mužstva…proti rozvracečům socialismu, pardon, liberální demokracie“ a celou tirádu uzavřel s tím, že „není problém jen v lidech, ale v samotném systému“.
Mezi konspiračními teoriemi najdeme krom UFO málo takových, se kterými Semín nesouzní: Bilderberg, trilaterální komise, zednáři, mocní židovští obchodníci a všeovládající Soros, který „s mesianistickým zápalem židovského kosmopolity…systematicky ničí vše, co jeho vizím stojí v cestě“, abychom jmenovali jen pár, kterým se věnoval na konspiračním serveru ProtiProud. Soroš mimochodem podle Semína ovlivňuje i současného papeže.
Související články
Oblíbená adresa dezinformátorů. Ve Slovenském domě v Praze znovu oceňovali alternativní média
Dezinformátoři ocenili zavražděného Kuciaka. Slovenský velvyslanec cenu převzal, mluvit o tom ale nechce
Pokud chtěli dát poslanci hlas zástupci konzervativních či křesťanských hodnot, jen těžko by našli nesnášenlivějšího fundamentalistu. Hlásí se ke katolicismu, ale odmítá „revoluci 2. vatikánského koncilu“, „falešný ekumenismus“ a reprezentuje minoritní proud Kněžského bratrstva sv. Pia X., jehož zakladatel Marcel Lefebvre byl v 80. letech papežem Janem Pavlem II. exkomunikován s dalšími čtyřmi biskupy z církve (Benedikt XVI. exkomunikaci v roce 2009 zrušil).
Semínem spoluvydávaný časopis Te Deum odmítla Česká biskupská konference s vysvětlením, že se „neprávem zaštiťuje podtitulem ‚katolický’…..Časopis svým zaměřením jednostranně a někdy i zkresleně informuje o dění v Církvi,“ píše se v prohlášení, které bylo čteno v kostelích a vydáno na stránkách biskupství.
Leccos o něm vypovídají už titulky, namátkou: Pět podnětných fašistických bodů, Zvrhlé umění, Svatý Pavel a liberální agenda, O homosexismu, cestě do ghetta a misii, O jednom pseudohumanistickém chlívku, Neomarxismus v teorii a praxi, Islamizace Evropy pokračuje, Bill Gates a globální holocaust.
Antisemita, nebo jen muž s jiným názorem?
Pokud chtěli dát poslanci hlas „alternativě“ a rozšířit jednostranné vidění „mainstreamu“ o další pohled, měli si přečíst jeho blog, ve kterém nabádá k cenzuře. „Je nejvyšší čas, aby se některým ‚investigativním‘ novinářům, co získávají údajné důkazy nečistých praktik politiků aktivním podílem na zločinném jednání, přistřihla křídla,“ napsal v souvislosti Jaroslavem Kmentou.
Zarazí, že vůbec nedal prostor úvahám, na kterých investigativní žurnalistika stojí: tenké linii mezi veřejným zájmem a využíváním utajených zdrojů. Jak se jednalo o jemu blízkého člověka, šly otázky mediální etiky stranou.
Přestože odmítá nařčení z antisemitismu, a docela bych věřil jeho slovům, že se mu „antisemitismus z morálních důvodů příčí“ a v dobré vůli tvrdil, že vychází z čistě věroučně silně vyhraněných pozic a z neznalosti, je fakt, že argumentoval vymyšlenými citáty z talmudu, které se jinak šíří na čistě antisemitských webech.
Na stránkách Te Deum také publikuje vedle „poutníka“ k hrobu Anežky Hrůzové Ladislava Malého (pozn. redakce: autor zaměnil osoby, mělo jít o Radomíra Malého, viz vysvětlení v diskuzi pod článkem, za chybu se omlouváme).
V rámci iniciativy D.O.S.T. spolupracoval (nebo stále spolupracuje?) s vydavatelem nového překladu Protokolů sionských mudrců a Seznamu židů Adamem Bartošem.
S prostředím, kde se potkává nesnášenlivý nacionalismus, náboženský fundamentalismus, krajní pravice s přesahy k mladickým výletům do neonacismu, je to složité.
Michal Semín má možná svědomí čisté, ale určitě nereprezentuje významný regionální, politický, sociální a kulturní názorový proud, tak jak to po mediálních radách požaduje zákon. O schopnosti chladného úsudku a hledání konsensu nemluvě.
Ten, který sázel stromy
U Davida Soukupa je hledání jasných postojů k médiím složitější. V devadesátých letech pracoval jako redaktor v Blesku a v televizi Nova. V období 1998-2001 se věnoval oblasti PR a od začátku tisíciletí pracoval jako redaktor v bulvárním deníku Super, posléze v Mladém světě.
Dnes působí jako ředitel vydavatelsvtí Press Publishing Group s.r.o., které vydává různé publikace pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a radniční měsíčník pro město Kladno. Podle stránek hnutí ANO na Praze 3 chce vysadit zeleň, umývání chodníků, neboť mu vadí, „že se Vinohrady stávají pisoárem pro noční návštěvníky klubů a bezdomovce“, ale jeho postoj k médiím těžko dohledáte. Až na dvě výjimky.
V roce 2001 vycházely v Deníku Super texty od „válečného zpravodaje“ z Kábulu Davida Soukupa, kde popisoval dění ve městě, jeho křivolaké ulice a další reálie. Problém byl, že v obklíčeném městě ve skutečnosti nikdy nebyl. Reportáže později vysvětloval jako chyby editorů, a nesl velmi úkorně, že za ně byl jinými zahraničními zpravodaji zesměšňován, podle všeho z části nespravedlivě. Dost možná nese tuto křivdu špatně dodnes. V rozhovoru o hranicích bulváru na stanici Radiožurnál pak obhajoval publikaci fotek nahé Petry Buzkové jako „veřejný zájem“.
Další z kandidátů Tomáš Mrázek je v Radě ČTK matador, ale ani on se ve veřejném prostoru k médiím skoro nevyjadřuje. Začínal v 90. letech v agenturní konkurenci ČTA, poté byl redaktorem a editorem Hospodářských novin a Mladé fronty Dnes. Od roku 2004 byl mluvčím Technické správy komunikací hlavního města Prahy a od roku 2014 působí jako mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací.
Členem Rady ČTK byl od roku 2013, od roku 2017 pak jejím předsedou. Standardním, bez výrazných nápadů. Zajímavé bylo, že si Petr Žantovský Tomáše Mrázka před vlastní volbou do Rady pozval do diskuzního pořadu na TV Metropol, kde ho opakovanými dotazy přiměl k odpovědi, že by ČTK měla rozšířit repertoár zdrojů a nesnažit se být mezi nimi arbitrem.
Možná by společně prosadili doplnění ruského Sputniku, který vydává nepokrytě propagandistické texty a zprávy o spatření UFO. Nebo také rozhovory s Petrem Žantovským.
Různé mediální váhy
Těžší odbornou váhu by Rada přivítala jen v osobě Josefa Šlerky, v současnosti vedoucího oboru Nová média na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, kde vede například projekt Mapa médií.
Je známý jako expert na datovou analýzu sociálních sítí. V minulosti pracoval jako šéf vývoje společnosti Ataxo, posléze na stejné pozici ve společnosti Social Bakers. Na rozdíl od dvou výše jmenovaných kandidátů je ve veřejném prostoru aktivním komentátorem s kritickými postojí, a to i vůči médiím veřejné služby či v názorech na fungování mediálních rad.
Ty by podle něj měly sloužit jako zástupci společnosti, a ne jako politické orgány. Dlouhodobě se snaží podněcovat věcnou debatu o médiích a překračovat hranice mezi skupinami, které spolu jinak nekomunikují.
Zastal se například Parlamentních listů, když Twitter na chvíli zablokoval jejich účet s tím, že netransparentní krok této společnosti připomíná cenzuru. Parlamentním listům, kterých si jinak z hlediska žurnalistických kvalit necení, dokonce na konci dubna poskytl rozhovor, kde kritizoval nálepkování a polarizaci společnosti.
Věří, že debata má smysl a v boji proti dezinformacím varuje i před riziky ztráty svobody slova. Rozhovorů, esejů i konkrétních průzkumů a analýz na téma médií najdete ve spojení s jeho jménem stovky. Jen namátkou: nemyslí si, že se mají regulovat sociální sítě, kritizuje generační zapouzdřenost mediální scény, její oligarchizaci, vytváření monopolu Seznam.cz, převážně pozitivně vnímá zřízení Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH).
Rozhodně se o něm nedá říct, že si o jeho postojích vůči médiím není možné utvořit jasný názor.
Projekt Mediální rady – věc veřejná podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
9 komentářů
Tak schvalne – koho vyberou? A koho pak bude mit CTK za reditele? Nekoho jako Zavorala?
Pane Urbane, nezklamal jste. Marně čekám na nějakého mainstreamového novináře, který přestane opisovat od svých kolegů, případně si dá tu práci se zjištěním mých skutečných názorů a motivů, jež mne k nim vedou. nebudu s Vámi polemizovat v oblasti názorů – nemám na to čas a Vás bych stejně nepřesvědčil. Jen bych chtěl krátce zareagovat na některé omyly (úmyslné?), které se ve Vaší filipice objevili: Časopis Te Deum, který již 13 let vydávám, neotiskl ani jeden článek Ladislava Malého. Patrně jste si ho spletl s brněnským historikem Radomírem Malým, donedávna vyučujícím na Teologické fakultě Jihočeské univerzity. Citace z Talmudu, které jsem, pokud mne paměť neklame, uvedl jen v jednom ze svých stovek článků, navíc před mnoha lety, nepocházejí z antisemitské či neonacistické dílny, jak mylně píšete, ale od židovských autorů. Asi nejvýznamnějším zdrojem mi byla kniha židovského učence Petera Schäfera Jesus in the Talmud, vydaný Princeton University Press.
Dobrý den, pane Semíne. U pana Malého jde opravdu o omyl. Díky za upozornění, za chybu se omlouvám. Poprosím hned kolegy, aby to opravili. Pan Ladislav Malý komentoval na webu Te Deum pod článkem Radislava Malého (https://www.tedeum.cz/2015/10/14/r-maly-islamsky-teror-a-biskupska-synoda/) a vyhledavač mi vyhazoval jeho jméno a já si to pak neověřil, i když už v titulku je R Malý.
Chtěl jsem uvést příklad někoho z vašeho okolí, jehož názory a postoje v antijudaistické fundamentalistické exegezi zachází k okraji s postoji nepřátelskými vůči židům jako k národu či rase nebo se už ocitají za ním. Mohl jsem uvést třeba člena redakční rady Te Deum, který pracuje s kolektivní vinou. „Vina Židů nesmí být zlehčována (např. pod tlakem pomýlené tzv. politické korektnosti)“, psal pro euportal.cz (https://www.euportal.cz/Articles/11969-vina-zidu-za-bohovrazdu-jezise-krista-nesmi-byt-zlehcovana.aspx). Mezi signatáři DOSTu je dalších už čistokrevných antisemitů a lidí, kteří prošli různými krajně pravicovými sdruženími (Národní Korporativismus, Nároční sjednocení, Dělnická strana, Vlastenecké fronty): pan Stwora, Kopal, Valla, Macháček, Červenka, Budz… To není náhoda, pane Semíne, naopak je to pro toto prostředí charakteristické.
V knize Petra Schäfera Jesus in the Talmud autor neuvádí žádné jednoznačné předklady či interpretace, naopak ukazuje různé výklady mnoha pasáží. Většinu z vámi uváděných citací v odpovědi panu Kurasovi (http://virtually.cz/archiv.php/banner/eshop2.swf?art=12142) v nich vůbec není. Kniha je dostupná na http://gen.lib.rus.ec/book/index.php?md5=1C370108121A51EA04E0777E8BEB192F) . Využíváte naopak citace, které se šíří na webech, které publikují antisemitské texty (Freeglobe.cz, zvedavec.org, afinabul.blog.cz, rukojmi.cz…).
Neopisoval jsem. Vámi uváděné citáty z Talmudu, jsem si dohledal – jsou zcela vymyšlené nebo původní smysl překrucují, viz např. https://www.sefaria.org/Gittin.57a?lang=bi, https://en.wikipedia.org/wiki/Jesus_in_the_Talmud.
Další info čerpám z diplomové práce Současný antisemitismus v ČR – antisemitismus po roce 1989, která k těmto citacím uvádí, že „Ježíšovi v Talmudu nemluví, například výrok Gittin 57 a se v Talmudu týká proroka Baláma, výrok o údajném spálení knih Nového zákona ve skutečnosti řeší problém záchrany knih před požárem, Semínem rovněž uváděný výrok „Když žid zabije pohana nebude potrestán. Když žid okrade pohana, může si to nechat“ (Sanhedrin 57a) je ve skutečnosti diskusí o trestu smrti. Semín, stejně jako všichni ostatní antisemité, kteří se zabývají Talmudem, nebere v potaz jeho skutečnou podobu a význam, kterou pravděpodobně ani nezná, totiž skutečnost, že Talmud je zejména záznam právních a etických diskusí, jakýsi „rámcový protokol rabínské diskuse, který obsahuje argumenty pro a proti.“
Také se tu věnují knihovničce vámi dříve vydávané Katolík revue s „Protokoly sionských mudrců“ , „Talmudského Žida“ prof. Rohlinga, Bostuničovu „Pravdu o sionských protokolech“, nebo klasické dílo českého antisemitismu „Talmud – zdroj nenávisti“ R. M. Vlase z roku 1939. https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/4307/1/Soucasny%20antisemitismus%20v%20CR.pdf
Zase špatně. Ne Radislav, ale Radomír Malý.
…ale chápu. Oba jsou veřejně činní katolíci pro Vás nesympatického ražení, oba mají něco společného s teologií (jeden jí učil, druhý vystudoval) a oba jsou signatáři Charty 77, takže asi věční potížisté.
Ještě, že jste si je nespletl s Václavem Malým, co už by v tom byl úplný chaos…
Nechápete, ani ve snu by mně nenapadlo kritizovat někoho za víru nebo přesvědčení. Sám jsem vystudoval teologii na HTF. Charta byla dobrá parta, katolíky mám rád, s potížisty si tykám. Ta chyba mě velmi mrzí. Nicméně to, že poutník k hrobu Anežky Hrůzové, Ladislav Malý, komentoval pod článkem není úplná náhoda.
Chtěl jsem ukázat specifiku pozadí, to že Lefébristé rozhodně nepředstavují výrazný katolický proud. Pohybuji se „zatvrzele“ na hraně exkomunikace a jejich předkoncilní mše se vysluhují jen v pár kostelích. Celé by to byla ryze soukromá záležitost, kdyby neměli takový vliv na část politické elity a nebyli tak propojení s aktivní konspirační vydavatelskou scénou: hlavně Protiproudem. Nově zkoušejí rozehrávat důchodcovské resentimenty v časopise MY. Pan Semín se ve Slobodném vysielači chlubil zásluhami na posun Klause st. k těm správným hodnotám a Klaus ml. si odnesl z posledního setkání DOSTu seznam politických neziskovek. Ta skupina „teologicky“ a „teleologicky“ legitimizuje část místní konzervativní pravice. Naštěstí malou, protože konzervativismus není ideosynkratická reakce na vývoj a změny ve společnosti, at už v podobě vzývaní protimodernistických papežů nebo v přesvědčení znalosti receptu na „správný život“, který se víc projevuje jako tyranie než jako láska.
Je zajímavé (a zároveň dokonale pochopitelné), jak v oblíbené literatuře navazují na autory, jazyk a dobová východiska těchhle katolických ultras. Myslím, že to nemá moc společného s Florianem, jako s lidmi kolem TAK a dalšími aktivisty druhé republiky. Adam Bartoš je zářný příklad téhle „tradicionalistické“ fascinace. Po holokaustu jasný antisemita, před ním by byl vnímán ještě v mezích přípustného. I když s tou oprátkou by se asi zapsal i před válkou :(. To není antisemitismus, to je kulturní milieu. Já jim neupírám právo mluvit do politiky, jen chci poukázat na jejich specifika a kontext.
Myslim, že teď prožívají něco podobného jako konzervativní pravice během první republiky, a chápu to. Ale stejně jako tenkrát se ten úkor mísí se spodními proudy, fašouny, dobrodruhy, konvertity a násilnými hlupáky. I když seš svatej, nepochopíš svoje DNA 🙂
Tomáš Urban: Zrovna tou diplomkou bych se moc neoháněla. Krom toho, že jde o jeden z těch textů vedených paní Tydlitátovou, která se ve veřejném prostoru obvykle vyjadřuje bez větší znalosti čehokoliv (i na ZČU kvůli tomu byla častým předmětem kritiky odborníků) a ještě k tomu navíc se vyjadřuje na úrovni „pavlačové dámy“, tak zrovna ten výrok „Ježíšovi v Talmudu nemluví“ je i v rozporu s dalšími zdroji – je to přesně ten příklad jednoho krajního stanoviska vydávaného za fakt.
Výrok „Mezi signatáři DOSTu je dalších už čistokrevných antisemitů a lidí, kteří prošli různými krajně pravicovými sdruženími“ je typicky zkreslující a to ve dvou rovinách. První je rozdíl mezi manifestem D.O.S.T. jako prohlášením a Akcí D.O.S.T. jako následně a s časovým odstupem na jeho základě velmi volně vzniklou organizací (kamarád třeba podepsal, ale k organizaci žádné pouto necítí), druhou, a s tou první spojenou, je argumentační klam „guilty by association“, kdy člověk nemůže ovlivnit, kdo podepíše jím sepsaný veřejně publikovaný manifest, který může podepsat každý, a který navíc ke všemu podepsala široká škála lidí, včetně řada lidí spjatých s ODS, Svobodnými či konzervativní částí KDU-ČSL…. Vy ale účelově, místo vytváření komplexního férového obrazu, „vedete kampaň“ a účelově vyzobáváte jen některé. Pokud Vám na manifestu něco vadí, kritizujte samotný dokument a jeho obsah, za ten jsou tvůrci opravdu odpovědní. Kdyby o nějakém Vašem článku napsal někdo odouzený za vraždu, že se mu líbí, bylo by špatně Vás kritizovat za to, že se paktujete s vrahy. Stejně tak i mezi signatáři Charty 77 byli antisemité, alkoholici, lidé odsouzení za nepolitické věci, lidé s psychickými problémy…), ale nesvědčí to nic o autorech ani obsahu daného dokumentu, stejně jako by bylo pošetilé autory prohlášení kritizovat, že nezačali signatáře kádrovat a jejich podpisy podle ideových sympatií vyškrtávat, když předem stanovili, že může podepsat každý, kdo souhlasí. Naopak, legitimní kritika může být, že mluvčími a dalšími představiteli Charty byli i komunisté, kteří měli v morálním smyslu špínu na rukách za svou minulost a své komunistické postoje, nad rámec vymezení se vůči normalizačním praktikám, dostatečně nepřehodnotili.
Z článku jsem nepochopil, o co autorovi jde. O rozprášení Rady ČTK ? Nebo jde jen o informaci? Potom jsou ale náznaky názorů na členy rady nadbytečné (a balastní).
Ano, vedoucí úlohu Strany v ČTK je třeba prosazovat všemi prostředky.