PAVUČINY BYZNYSU. Pokud by se vyhlašovala soutěž v kategorii byznysový P.R. počin roku, miliardář Karel Komárek, majitel společnosti KKCG, by rozhodně aspiroval na vítězství. Rozhodnutí jeho rodinné nadace koupit od firmy Petrof piana, jež v rámci politické odplaty odmítl odebrat a zaplatit čínský zákazník, mělo nebývalé pozitivní mediální i politické pokrytí. Až to navenek přebilo další Komárkovy aktivity z poslední doby.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy, Karla Komárka nedávno označil slovem „superkapitalista“. Myslel to jako pochvalu právě v souvislosti s nákupem klavírů (přesněji řečeno tří klavírů a osmi pianin, o něž se pak strhl mezi tuzemskými uměleckými školami velký zájem). „Je dobře, že čeští miliardáři pomáhají svým menším kolegům, ale není to řešení do budoucna,“ řekl Hanák s poukazem na krizi, do níž se řada podnikatelů dostala kvůli koronaviru a opatřením s ním spojeným.

Byznys KKCG má v zásadě čtyři hlavní nohy, jež jsou proti otřesům poměrně odolné, i když ne zcela imunní. Na sázkové loterie (tuzemská Sazka a další loterijní firmy v Řecku, na Kypru, v Itálii a v Rakousku) i oblast těžby a prodeje plynu a ropy (těžařská společnost MND) koronavirová krize sice částečně dopadla, ale nijak fatálně. Poměrně v klidu je i oblast IT a moderních technologií (Aricoma Holding) a zatím i development a reality.

Té části svého byznysu, která by na koronavirus nepochybně tvrdě doplatila, se KKCG naopak zbavila právě včas. Prodej cestovní kanceláře Fischer do rukou německé skupiny Rewe schválil antimonopolní úřad letos v polovině dubna. Cestovku měla KKCG ve svém držení od roku 2004, vytáhla ji na post české jedničky a v pravý čas prodala. „Prodej Fischer Group je ukázkou toho, že skupina KKCG umí společnosti ozdravit, rozvíjet a ve správný čas i prodat,“ pochválila se firma na svém webu.

Do portfolia KKCG nyní patří více než třicet společností; v 18 zemích světa zaměstnává šest tisíc lidí, aktiva dosahují šesti miliard eur.

Mateřská společnost celé skupiny KKCG SE měla od roku 2007 sídlo na Kypru, v roce 2016 ale padlo rozhodnutí oficiálně přemístit sídlo do Švýcarska. Jako vysvětlení se – kromě právní jistoty a faktu, že jde o respektované bankovní a byznysové centrum – nabízí i to, že Karel Komárek (podobně jako třeba Daniel Křetínský) sice expandují na Západ, ale pořád bojují s tím, že se na ně v byznysu pohlíží jako na jakési oligarchy z postsovětského prostoru. Sídlo na Kypru takovému vnímání spíše nahrává, zato centrála ve Švýcarsku vzkazuje do světa opak: jsem byznysmen západního střihu.

5G sítě, sázka do loterie

Karel Komárek, jednapadesátiletý rodák z Hodonína, je nyní podle aktuálního žebříčku časopisu Forbes pátým nejbohatším Čechem s hodnotou majetku odhadovanou na 71 miliard korun.

Teď se, krizi navzdory, pouští do další expanze. Komárkův Sazka Mobil (virtuálního operátora pod touto značkou firma představila v roce 2014) je velmi pravděpodobně ve hře v aukci na čtvrtého tuzemského operátora a na budoucí 5G sítě.

Podle Českého telekomunikačního úřadu je zájemců sedm, jména ale úřad tají, a tak zůstávají neveřejná. Spekuluje se nicméně o tom, že jedním z uchazečů je i konsorcium firem, jehož součástí je právě i Sazka Mobil. Potvrzeno to není, svou účast ani neúčast ti, kteří připadají v úvahu, odvracejí obvykle slovy „bez komentáře“.

Co jisté naopak je, jsou snahy o expanzi v loterijním průmyslu. Na počátku října KKCG oficiálně potvrdila, že u britské Loterijní komise podala žádost o provozování tamní Národní loterie. S tímto byznysem má KKCG již bohaté zkušenosti. Od roku 2012 je většinovým vlastníkem společnosti Sazka (podíl odkoupila od PPF), vloni v květnu pak získala zbývajících 25 procent akcií od Holdingu Emma Capital Jiřího Šmejce.

Postupně se v oblasti „měkkého hazardu“ rozšířila KKCG i za hranice: vlastní například řeckou národní loterijní společnosti OPAP, provozuje loterie a sportovní sázky celkem v šesti evropských zemích a je největším poskytovatelem číselných loterií v Evropě.

Jen vloni Sazka Group přijala sázky v hodnotě 17 miliard eur, hrubý výnos činil 1,9 miliardy eur (51,6 miliardy korun), čistý zisk dosáhl 311 milionů eur (8,4 miliardy korun), meziročně o 35 procent více.

Možná je to právě zájem KKCG o angažmá v britské loterii (vyloučit samozřejmě nelze ani jiné důvody, jako je právě spolupráce v konsorciu firem či plány na nové akvizice), co v posledních dnech rozčeřilo vody na poli firem specializujících se takzvanou due dilligence, tedy prověřování nejen finančního zdraví obchodního partnera, ale i jeho kontaktů na politiku a potenciálních problematických míst.

Hned dvě firmy zaměřené na tento druh služeb se v tuzemských byznysových kuloárech nezávisle na sobě v posledních dnech intenzivně zajímaly o Komárkovy byznysové začátky, zejména pak o jeho vztah s politiky a byznys spojený s ropným průmyslem.

Vztahy s Babišem

Pokud jde o vztahy Karla Komárka směrem do nejvyšších pater politiky, těm konstelace posledních let moc nepřeje. Nejmocnějším mužem v zemi je Andrej Babiš, sám velkopodnikatel, který se to ostatním velkým hráčům tuzemského byznysu snaží dávat najevo. Třeba tím, že výrazně zvýší zdanění v oboru, v němž podnikají – konkrétně v hazardním průmyslu.

Jak říkají lidé znalí věci: Babiš si politickou moc užívá (byť nyní v době Covidu o poznání méně), umí ji zobchodovat a je zároveň dost bohatý na to, aby nebylo mnoho věcí, které mu je možné protislužbou nabídnout. Co mu k obchodu naopak nabídnout lze, je jeho obraz v médiích vlastněných ostatními českými miliardáři. Připomeňme, že v hazardním byznysu působí třeba společnost Fortuna skupiny Penta, jež vlastní regionální Deníky, dalším hráčem je Ivo Valenta se svým Synot Tip, vlastník Parlamentních listů.

Na zdanění jejich byznysu vloni vláda nesáhla. Odnesla to Sazka. I proto stojí za to připomenout, jak Komárek reagoval na rozhodnutí vlády Andreje Babiše radikálně zvýšit zdanění číselných loterií z 23 % na 35 % – rozhodl o zastavení jakékoli inzerce v titulech vydavatelství Mafra holdingu Agrofert. A toto rozhodnutí trvá. 

„Sazka stále neinzeruje v titulech Mafry,“ potvrzuje mluvčí společnosti Václav Friedmann.

Karel Komárek

Vloni, ještě se sazbou 23 procent, odvedla Sazka státu 1,7 miliardy korun. Pokud by i letos měla stejný obrat, poslala by s novým zdaněním do rozpočtu o 800 milionů víc.

Komárek kvůli tomu může nyní cítit jako hendikep fakt, že žádná média nevlastní, i když v minulosti mezi „mediální moguly“ patřil. Pod hlavičkou společnosti Stanford vydával podnikatelský týdeník Profit a anglicky psaný týdeník, provozoval i teleshoppingovou TOP TV. Poměrně rychle se ale tohoto segmentu svého podnikání zbavil.

„Oficiálně proti návrhu na to vysoké zdanění Sazka moc nelobbovala, nechala to zajít až příliš daleko a pak už bylo pozdě. Dost to pak pokazilo vztahy v rámci tuzemských firem podnikajících v hazardním průmyslu,“ podotýká k tomu manažer z oboru hazardního průmyslu, který ale nechce mluvit na jméno. Sazka nyní asi pochopila, že v jednotě bude větší síla a vstoupila do Institutu pro regulaci hazardu, který nyní sdružuje prakticky všechny firmy z oboru.

„Sazce, jako jediné firmě na trhu, byla v loňském roce zvýšena sektorová daň o 52 %, a to i přesto, že naše produkty jsou nejméně společensky nebezpečné a tvoří nejmenší část trhu v oblasti hazardních her. Další zvýšení daně pro loterie, aniž by se zjistil dopad posledních změn v zákoně, bychom považovali za přímé ohrožení našeho podnikání a jednoznačný úmysl vlády zvýšit podíl tvrdého hazardu na trhu a zároveň otevření černého trhu bez daňového výnosu a s obrovským rizikem pro hráče,“ konstatuje za Sazku Václav Friedmann.

Firma také podala za navýšené zdanění na Českou republiku stížnost k Evropské komisi. „Podle posledních informací se k stížnosti už vyjádřila ČR a úředníci EK intenzivně pracují na posouzení tohoto stanoviska,“ podotýká Friedmann.

Komárkův nový svět

Pokud jde o v úvodu zmíněný nákup pian Petrof Rodinnou nadací Karla Komárka, akce přinesla z hlediska osobního marketingu jednoznačně kladné body, ojedinělá ale nebyla. Ke kultuře a k vážné hudbě mají Komárkovi dlouhodobě blízko.

Za „svého“ si vzali slavného skladatele Antonína Dvořáka, v roce 2008 založili Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha. Svůj kulturní otisk mají i v „Novém světě“: významně sponzorují Kennedyho umělecké centrum ve Washingtonu. Komárkova nadace Proměny se také soustředí na rekultivace veřejného prostoru, parků a dětských hřišť, jež chodí Karel Komárek i osobně otvírat.

Do veřejného prostoru zasahují i Komárkovy developerské projekty. Do finále nyní kupříkladu míří kancelářské a obchodní centrum Bořislavka v Praze. Architektonické řešení vzešlo z mezinárodní soutěže, což v oboru stále není obvyklé; součástí stavby mají být i umělecké instalace a také veřejně přístupná zeleň a vodní prvky.

Začátky Komárkova podnikání popisují stránky KKCG takto: „V roce 1992 startuje zakladatel a vlastník KKCG Karel Komárek svůj první podnik. Půjčuje si od otce 300 000 Kč, rozjíždí firmu M.O.S. Hodonín a začíná podnikat v oblasti průmyslových armatur.“ Následuje expanze na Slovensko, vstup do oboru plynárenství. Postupně navyšuje svou kapitálovou účast v Moravských naftových dolech, čímž získává přístup k významným ložiskům ropy a plynu v České republice a také Pákistánu. V roce 1998 kupuje podíly ve významných českých distribučních plynárenských společnostech. A byznys se postupně rozšiřuje, jak je ostatně popsáno výše…

Ne vždy to šlo snadno a bez zádrhelů. Navenek vypadá byznysový vzestup Karla Komárka bezproblémově, v minulosti šel ale od jednoho soudního sporu (či arbitráže) s bývalými obchodními partnery k druhému.

Byl takto ve sporu například s finančníkem a kdysi přítelem Davidem Beranem, miliardy požadoval po investorovi Petru Novotném kvůli sporu o koupi podílu ve Vítkovicích Holding. V arbitráži byl i s německým energetickým kolosem E.ON. Správní žalobu podal Komárkův Atlantik finanční trhy v minulosti i na Českou národní banku a sérii konkurzních žalob podal na bývalého spolumajitele CK Fischer Václava Fischera.

Kupříkladu zmíněný spor s Davidem Beranem se uzavřel až letos v květnu. Mezinárodní rozhodčí soud v Paříži rozhodl, že Beran musí vrátit společnosti KKCG Industry podnikatele Karla Komárka 45 procent akcií společnosti Vítkovice Holding a uhradit smluvní pokutu 1,2 miliardy korun.

Za poslední roky se Komárek důrazněji rozkročil ještě do dalšího segmentu – spojil své společnosti z oboru informačních technologií (ICT) Autocont, Cleverlance, CAD studio, DataSpring a AEC pod holding Aricoma Group. Tržby firem, které se zabývají kybernetickou bezpečností, loni přesáhly 6,75 miliardy korun.