Břevnovský klášter v Praze je nepřehlédnutelnou stavbou pro všechny, kdo z tunelu Blanka po Patočkově ulici vyjíždějí dále na západ. Ještě před čtvrtstoletím to byla ruina, která se těžko vzpamatovávala ze 40 let komunistické „péče“. Benediktini dali klášter dohromady a udělali z něj prosperující podnik.

V areálu kláštera každý rychle a snadno pochopí, co znamená úsloví „je na tom práce, jak na kostele“.

Svatý Václav by se divil

V osmdesátých letech byl sice klášter veřejnosti přístupný, ale místo s tísiciletou historií neslo čtyři desítky let „péče“ státu těžce (jak dokazují i fotografie níže).

V hospodářském dvoře sídlila už od roku 1950 StB, pod krycím názvem Montážní ústav zde byl odbor na sledování cizinců.

Jen o něco dále vzniklo komunistické sídliště přezdívané Na obušku, byty zde dostávali zaměstnanci komunistického ministerstva vnitra.

Ostatně dodnes je na voličské mapě Prahy tohle sídliště patrné – ve volbách zde vítězí opakovaně komunisté, dvakrát po sobě v tomto „ostrůvku“ na Praze 6 v prezidentské volbě suverénně zvítězil Miloš Zeman.

Ale zpět do areálu kláštera. Před rokem 1989 zde byl i Státní ústřední archiv spadající pod tehdejší Ministerstvo vnitra, v sýpce byl další státní podnik – Zemědělský nákup a zásobování. Zahradní pavilón Vojtěška (je zde pramen Brusnice a historické místo založení kláštera, kde se podle legendy setkali svatý Vojtěch a kníže Boleslav) byl v ruinách a zahrada, spravovaná podnikem Sady, lesy, zahradnictví, byla zdevastovaná.

Prohlédněte si fotogalerii „tehdy a nyní“

(autorkou fotografií z počátku 90. let je Kateřina Simerová, která je pořizovala v rámci své maturitní práce, fotografie ze současnosti jsou redakční a klášterní )

„Kromě vnitřku kostela a pár místností, které byly i za minulé éry vyčleněny pro farní úřad, jsem se zpočátku prakticky vůbec nikam nedostal. Až 11. dubna 1990 mi byl umožněn přístup do prostor, které spravovalo vnitro. Bylo to trochu symbolické, protože jen o dva dny později, 13. dubna je výročí akce K proti klášterům v roce 1950. Takže až po rovných 40 letech se dostal benediktin opět do svého kláštera,“ vzpomíná na začátky v Břevnově tehdejší čerstvě jmenovaný převor, dnes arciopat Prokop Siostrzonek.

S opravou kláštera se začalo postupnými kroky. „Po vystěhování estébáků jsme pronajali část sýpky a hospodářského dvora americké ambasádě na sklady, peníze z nájmu se pak investovaly do oprav. Takto se to postupně skládalo. Na opravu vnitřku kláštera, míst, kde teď bydlíme, nám přispěli naši spolubratři z německých klášterů,“ říká arciopat. Benediktini se do kláštera mohli nastěhovat až v roce 1994.

Na pivo do kláštera

Dnes je v areálu hotel, zavedená restaurace a nově i výčep, kde lze ochutnat veškerou produkci místního pivovaru. Vše – s výjimkou pivovaru, jemuž klášter své prostory jen pronajímá – nově provozuje sama Správa Břevnovského kláštera s.r.o.

S přijetím zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi se pojí totiž také postupná odluka církví od státu a snižování příspěvku státu na jejich činnost až na nulu. V roce 2016 státní příspěvek (především na platy duchovních) činil 1,37 miliardy.

Prokop Siostrzonek se netají tím, že proto pracuje na obnově samostatného hospodaření kláštera – jak břevnovského, tak broumovského, který je s ním spojený. Kromě toho benediktini začali na Žatecku na 28 hektarech pěstovat tradiční český chmel a o jejich produkci je již nyní prý velký zájem.

Siostrzonek sleduje ale i snahu komunistů, spolu s hnutím ANO i ČSSD, zdanit náhrady církvím. To už v roce 2013 měla v programu ČSSD, pro návrh ještě za minulé vlády hlasoval i Andrej Babiš, nyní si komunisté toto téma kladou jako jednu z podmínek pro podporu vznikající vlády ANO a sociálních demokratů.

Letos v únoru návrh na zdanění peněžitých náhrad v prvním čtení sněmovna schválila hlasy poslanců ANO, ČSSD a SPD. Církve už avizovaly, že pokud zákon projde, budou se bránit u Ústavního soudu.

„Principiálně je to narušení právní jistoty a stability v tomto státě. Na co se má občan spolehnout, když neplatí ani smlouva se státem? I když to zároveň považuji i za mediální hrátky a vějičku na voličstvo. Znalci a experti v oblasti práva nám říkají, že je to nezpochybnitelné, na druhé straně i z historie víme, že se v této společnosti dá zpochybnit ledacos,“ podotýká Siostrzonek.

Andrej Babiš prohlásil, že ocenění nevydaného majetku, na jehož základě stát církvím náhrady posílá, bylo nestandardní. „Dokonce jsou i poznatky, že se údajně vydává i majetek, který možná neměl být předmětem restitucí,“ řekl Babiš – bez jakýchkoli detailů o tom, o jaké a čí „poznatky“ by mělo jít.

Jak říká arciopat Břevnovského kláštera, z toho, jak se nyní komunisté s podporou ostatních stran derou po téměř třiceti letech znovu k moci, je mu smutno:

„Poté, co měli nejhorší volební výsledek, teď mají nejlepší pozici a vlastně si diktují. To určitě není v pořádku. My jsme ti, kdo sice mluví o odpuštění, ale odpuštění musí předcházet lítost. A tu jsem u mnohých komunistů nezaznamenal.“

Rozhovor s Prokopem Siostrzonkem přinese HlídacíPes.org v následujících dnech.