Svobody pod tlakem: Politici dál tlačí na omezování internetu, lezou i do soukromí
UVNITŘ ROZHOVOR. Uplynulý rok 2016 byl ve znamení pokračujícího odkrajování svobod. Nejčastěji ve jménu globálních rizik, což se týká zejména dosud svobodného internetu a komunikačních technologií vůbec. Česká legislativa ale reagovala i na ekonomická témata – lepší výběr daní prostřednictvím kontrolního hlášení DPH nebo zákona o EET, a dokonce ekologická – prolomila domovní svobodu v souvislosti s kontrolami otopu.
Jmenovatel je společný: jednoduchá řešení složitých témat v rukou politiků. Nejlépe je to vidět na tématech týkajících se internetu: v rámci loterijního zákona mají třeba provideři povinnost zablokovat stránky, které určí ministerstvo financí.
Vlna kritiky, že zákon a jeho prováděcí vyhlášku bude možné zneužít (a naopak blokaci obejít), nepomohla: 1. ledna začal platit.
Kdo chce „zkrotit“ internet? “Je to mix těch, co vědí a chtějí internet svázat, a těch kteří tomu nerozumí, ale nechají si od nich radit,“ napsal právě před rokem pro HlídacíPes.org šéf Pirátské strany Ivan Bartiš.
Moc se toho od té doby nezměnilo. Internet dál láká – obsahuje soubory dat o lidech a firmách, která jsou zajímavá třeba pro tajné služby. To je příklad návrhu zákona o zpravodajských službách, který dává Vojenskému zpravodajství možnost plošného monitoringu internetu.
„Zákon vytváří obrovský prostor pro zneužití pravomocí zejména díky vágním pojmům s nimiž operuje. V podstatě vpouští zpravodajskou službu do soukromých sítí providerů a to bez dostatečné kontroly,“ říká právník Jan Vobořil z neziskové organizace Iuridicum Remedium. Ta v Česku každoročně vyhlašuje Ceny Velkého bratra pro největší slídily v soukromí.
Zahraniční „inspirace“
Česko v tom samozřejmě nebylo ani v roce 2016 samo. Turecko blokovalo sociální sítě, Velká Británie přijala zákon, který providerům nařizuje uchovávat data o aktivitě uživatelů na síti po dobu 12 měsíců.
10 věcí, které ohrožují svobodný internet: Hloupost politiků, cenzura, kriminalizace projevů…
Restriktivní opatření se navíc čím dál víc zaměřují nikoli na provoz jako takový, ale na možnosti, jak omezení obejít – tedy šifrování, temný internet apod. To bude i trend příštích let.
„Argumentovat riziky postupného omezování svobod je v konfrontaci s často spektakulárními obrazy teroristických útoků obtížné. V každém případě se ale opakovaně ukazuje, že plošné sledování ke kýženým úspěchům nevede,“ říká Jan Vobořil v rozhovoru pro HlídacíPes.org.
- Jak se rok 2016 zatím odráží v nominacích Big Brother Awards?
Vedle stálic, které se nám následkem delšího legislativního procesu objevily již minulý, nebo dokonce předminulý rok, jako je třeba EET, domovní kontroly kotlů nebo registr hazardních hráčů, je zde i řada novinek. Zmínil bych třeba nominaci ministerstva obrany za návrh na posílení pravomocí Vojenského zpravodajství, nominaci ministerstva školství za dotační programy na šmírovací opatření ve školách nebo několik zajímavých nominací na Výrok Velkého bratra – například pro několik poslanců v souvislosti s výroky týkajícími se zdravotních registrů nebo pro mluvčí společnosti T-Mobile v souvislosti s únikem klientských dat.
- Jak si vedli v roce 2016 v zahraničí?
Podobně. Zmínil bych třeba zákon upravující monitoring internetu z Velké Británie nebo čínský systém na bodování občanů. Každopádně nominace budou otevřeny ještě do poloviny ledna, takže lze stále přes naše stránky www.slidilove.cz posílat další tipy.
- Váš soukromý tip na největšího slídila?
Výrazně si o cenu říká už zmíněné ministerstvo obrany za posílení pravomocí Vojenského zpravodajství. To by mělo mít možnost v podstatě plošně monitorovat vše, co se děje na internetu. Zákon vytváří obrovský prostor pro zneužití pravomocí zejména kvůli vágním pojmům, s nimiž operuje. V podstatě vpouští zpravodajskou službu do soukromých sítí providerů, a to bez dostatečné kontroly toho, co zde bude tato zpravodajská služba dělat. V lednu čeká zákon druhé čtení, tak doufáme, že jeho cesta parlamentem nebude jednoduchá.
- Bude podle vás tento trend pokračovat?
S každým teroristickým útokem se množí tlaky na další opatření, která omezují naše svobody. Obvykle se volá po opatřeních, která fungují – nebo možná lépe řečeno nefungují – plošně, stojí obrovské sumy peněz a jejich výsledky jsou chabé.
- Příklad?
Třeba obrovské investice do kamerových systémů nebo plošné sledování metadat o elektronických komunikacích. Nebo centralizované sledování pasažérů leteckých dopravců v době, kdy Evropou procházejí statisíce nikým neevidovaných uprchlíků. To je absurdní.
- Na druhé misce vah omezování svobody jsou vždy zmiňovány výhody – vzdejme se jich ve jménu bezpečnosti nás všech…
Jistě, argumentovat riziky postupného omezování svobod je v konfrontaci s často spektakulárními obrazy teroristických útoků obtížné. V každém případě se ale opakovaně ukazuje, že plošné sledování ke kýženým úspěchům nevede a je potřeba se spíše zaměřit na bezpečnostní opatření více sofistikovaná a cílená na rizikové skupiny potenciálních pachatelů. A pak samozřejmě umět efektivně zpracovávat informace, které máme, a odpovídajícím způsobem na ně reagovat. A samozřejmě se také smířit s tím, že ne všem útokům se do budoucna podaří zabránit.
- Lze zmínit i něco pozitivního?
Určitě bych zmínil pár dní starý judikát Soudního dvora EU, který odmítl plošné sledování elektronických komunikací, čímž navázal na tři roky staré rozhodnutí soudu o zrušení směrnice o data retention (plošné uchovávání dat o provozu v komunikačních sítích – pozn. red.). Teď už jen těžko může naše vláda trvat na tom, že naše národní úprava sledování elektronických komunikací je v souladu s evropským právem. Nedělám si ovšem iluze, že by s tím cokoli chtěla dělat sama od sebe.
- V domácí legislativě došlo k nějakým posunům, které stojí za pochvalu?
Neodpustím si zmínit náš úspěch, kterým je likvidace zhruba tří milionů krevních vzorků získávaných od 80. let při tzv. novorozeneckém screeningu. Na základě našeho podnětu jejich likvidaci nařídil Úřad pro ochranu osobních údajů. Za úspěch považuji i to, že se nám podařilo po dlouholeté kampani donutit ministerstvo vnitra připravit zákon upravující existenci kriminalistické databáze DNA. I když v něm určitě není vše tak, jak bychom si představovali, tak už samotný fakt, že tato oblast nebude upravena tajnými policejními pokyny, ale zákonem, je krok kupředu. Teď ještě uvidíme, jestli se podaří některé problematické části upravit v průběhu legislativního procesu.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Záhadná ruská mobilizace: vítězství jako věčný motor války
Konspirátoři všech zemí! Proč si Prahu oblíbili němečtí i rakouští extremisté
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Občane, nediv se! Stále platí, „Staň se banditou a dveře do politiky se ti otevřou“! Odkazuji na moje příspěvky, ke známému mosteckému banditovi.
Ono jde o něco jiného. Totiž, samozřejmě že zpravodajské služby tyto pravomoce mít mají – ale pouze pro odůvodněné případy. Nesmějí je zneužívat od toho tedy nad nimi musí být nejen kontrola – ale zejména jim hrozit tvrdé tresty.
Stačí se podívat na u nás nedávný případ kdy vysocí pracovníci vojenského zpravodajství příjímali od milenky premiéra příkazy ke sledování jeho manželky. Jestliže potom soudkyně Králová po několikrát v rozsudku rozhodne, že se tím nedopustili žádného trestného činu, pak je právě a tento základní problém nelegálního jednání tajných služeb (ale i policie, dalších složek, ale i úřadů a politiků) vidíme v celé nahotě. Zakazovat jim můžeme cokoliv – ale když nad jejich jednáním v závěru „nezávislý soudce“ mávne rukou, je to na draka..
– K té Velké Británii. To už JE TEĎ nejprofízlovanější země Evropy. Nejen, že všude jsou kamery (mimochodem pro jejich sledování není dost lidí a tak jsou v některých případech lidi „motivováni“, aby sami sledovali dění na kamerách a za každé „úspěšné odhalení a nahlášení podezřelé činnosti“ dostanou odměnu – kam se hrabe náš udavačský EET…)
A to, že operátoři tam nově musí uchovávat data 12 měsíců (je to opravdu oproti našim 6 měsícům zásadní rozdíl? – když než to u nás shodil ÚS bylo to 24 měsíců? – a navíc náš zákon nikde nevymezuje maximální dobu uchovávání těchto dat samotnými operátory) je vedle toho, že tam už nějakou dobu VEŠKERÝ internetový provoz prochází přes „černé krabičky“ zpravodajských služeb (odtud je inspirace našeho návrhu zákona) opravdu už jen detail…
A o aféře, kdy britské tajné služby úmyslně profilovaly uživatele (nejen své občany, ale všechny, jejichž datový tok zachytily) – skládali údaje lidi podle poslechu internetových rádii,FB účtů, nákupů atd. se tak nějak už nemluví…
http://www.lupa.cz/clanky/britska-tajna-sluzba-smirovala-uzivatele-velmi-dukladne-vcetne-zajmu-o-porno/
– nehledě na to, že to byl Cameron („pravicový“ politik), co volal po zákazu šifrování; nejen v USA ale i v Británii se zadržovali „podezřelí z terorismu“ neomezeně dlouho dobu bez advokáta a bez soudu…
//BTW: opravdu mě šokuje, že nikomu nevadí, že „policisté“ (IMHO státní teroristé) tomu „podezřelému“ Tunisanovi z útoku v Berlíně zavázali oči a fackovali ho – to je jako normální a v pořádku?!//
.. Je smutné, že státy, které stály na začátku právního státu a rovných práv pro jednotlivce – Británie „Listinou práv“ a Spojené státy „Deklarací nezávislosti“ jsou nyní lídry západního světa v jejich porušování. (U Ruska, Číny a obecně orientálních zemi porušování lidských práv a práv jednotlivce nepřekvapuje – nikdy tam nebyla)
Společenská situace v západní části Evropy je dnes horší než byla ještě před několika málo lety. Když píšete o těch „podezřelých z terorismu“ nebo o tom „Tunisanovi v Berlíně“ (určitě máte na mysli toho původně podezřelého Pákistánce)… Samozřejmě Vám rozumím (asi nikdo z nás by se nechtěl ocitnout v kůži podezřelého, ale nevinného)… Ono by to bylo na strašně dlouhý a komplikovaný rozbor, ale nejobecněji, když člověk sleduje situaci, tak může mít pocit, že ten až přemrštěný a zároveň často kritizovaný lidskoprávní humanismus, kterým se honosí třeba EU, je stejnou naivitou a utopií jako klasický pacifismus. Život je boj a v něm často nebývá místa pro přílišnou humánnost. Bohužel!
Ano, omlouvam se – jako obvykle myslenky utikaly rychleji nez prsty po klavesnici – mam na mysli toho Pakistance (a ne toho pravdepodobne skutecneho „teroristu“)…
Zivot je boj.
– Jiste, ale od mala je nam neustale vtloukano do hlavy, ze lidi jsou neco vic nez zvirata, ze lidi si vybudovali spolecenskou strukturu, ktera je spravedliva, ze stat je produktem spolecenske smlouvy, ze nebyt toho, bylo by to peklo nazemi, atd. atd.
Ja proste TRVAM na tom, aby vsechny ty reci, co se nam dnes a denne vykladaji – to jest, ze pravo plati pro kazdeho stejne, stat je tu pro obcany a ne naopak, opravdu platily! – Jinak v mych ocich stat – prolhany stat – nema zadne pravo na existenci, nema pro lidi (krome teh nahore) ZADNE OPODSTATNENI a mel by byt znicen – pak to toiz neni nic jineho nez otrokarsky system – cela mocenska struktura. Radsi budu v cistem nepredstiranem prostredi „kdo s koho“.
Odmitam byt poslusnym ovcanem statu, ktery lže a predstira, ze je „pravni“. Vadi mi nejen to, ze takovy ve skutecnosti ani zdaleka neni, ze se o to ani nesnazi; ale i to, ze lže, ze takovy je.
Tak jistě lze s Vámi v mnohém souhlasit. Ale ta myšlenka návratu k předstátní společnosti (nebo nějaké úplně nové společnosti bez asistence státu?)… Ta mi v našich podmínkách přijde též utopická.
Ja bych byl spokojen, kdyby stat dodrzoval to, k cemu se sam zavazal v Ustave. A kdyby statni moc byla prvni, kdo dodrzuje zakony VE VSECH pripadech. A kdyz uz je porusi, tak at je za ne potrestana ona (tj. lide za to primo i neprimo zodpovedni – ne vsichni, kdo plati jakekoliv dane nebo to odbyt „stalo se“ ci „prespilis formalni pozadvky“); a at je ten trest v oblsti horni sazby, protoze spolecenska nebezpecnost poruseni zakona z titulu „statu“ (uradu, policie) je daleko daleko nebezpecnejsi nez bezneho obcana (osobne si myslim, ze na poruseni zakona z uredni/statni funkce by mela byt extra sazebni prirazka).
Pak bych nemel duvod si vysnivat jiste divokou a krutou, ale nepokryteckou anarchistickou spolecnost 🙂
Takhle me ani nehne v cemkoliv pomahat statu ci jim placenym lidem – nemam k nim duveru a povazuju je z casti za parazity, zlodeje, psycho a sociopaty, ci primo statni teroristy.
Motivem státu (jeho velících úředníků) je, kontrolovat své poddané. Motivem poddaných je pravý opak. Nenechat se kontrolovat.
V oblasti „digitálu“ bude stát držet vždy kratší konec provazu.
Tudíž „posílení pravomocí Vojenského zpravodajství“ je nepříjemnost, leč zašifrovaná komunikace je zbraň jíž asi porazit půjde obtížně. Navíc, jak v tom množství stále generovaných dat najít ty „správné“.
Jen je nechte, ať si politici hrají.
Jen drobnost. Co když budu stále dokola po síti z různých zdrojů posílat obrovské množství nesourodých, stále se měnících dat, případně dat naznačující nějakou lotrovinu. Případně do tohoto obrovského množství nesourodých dat vložím nějakým algoritmem zašifrovanou zprávu. Kapacita státu musí být ihned vyčerpána. Toto sousto stát udáví. Díky bohu.
Co se stane? Z toho množství nesourodých dat se vyrobí zcela sourodá dětská pornografie a vás zavřou 🙂
Pane Bože představme si, co by čeští policajti a politici asi dělali, kdyby tady bylo víc než těch pár desítek muslimských imigrantů. Zatím jen pokud vím přijal Chovanec kvůli tomu 4000 (slovy čtyřitisíce)nových policajtů. A dál przní internet.
Ovšem stát se něco jako v Německu, tak už jsme zase spokojeně za ostnatým drátem, jak za bolševiků za nadšeného hýkání českých ovčanů.