Světový rekord větrné elektrárny – vyrobí elektřinu na dvacet let dopředu. V Česku ale šanci nemá. Proč?
Dánská firma MHI Vestas Offshore Wind oficiálně oznámila, že její prototyp větrné turbíny dosáhl nového světového rekordu ve výrobě elektřiny z větru: 216 tisíc kWh za 24 hodin. Podobný typ v Česku ale bude jen stěží.
Jde o modernizovanou větrnou turbínu s teoretickým dosažitelným výkonem až 9 MW elektřiny. Upozornil na to internetový magazín Digital Trends.
Podle něj by denní vyrobená energie v množství 216 tisíc kWh zajistila spotřebu elektřiny běžné (americké) domácnosti na dobu dvaceti let.
Moře versus české hory
To, že by podobný „větrník“ mohl stát i v Česku je ale nepředstavitelné.
V dánském Østerild stojí sloup větrné elektrárny v moři. Může si proto dovolit své parametry: měří 220 metrů, jen listy turbíny váží 38 tun a 
mají délku 80 metrů. Celkově tak zabírají plochu přesahující – pro srovnání – kolo známé londýnské atrakce London Eye.
Jsme přesvědčeni, že tato turbína je již připravena pro vstup na trh a věříme, že přispěje k tomu, aby se cena produkce elektrické energie dále snižovala,“ říká technický ředitel MHI Vestas Offshore Wind Torben Hvid Larsen.
Velikost a efektivita turbín s konečnou cenou elektřiny úzce souvisí – menší počet turbín znamená méně nákladů na údržbu i snadnější cestu ke konečnému spotřebiteli.
Pro srovnání – největší česká větrná elektrárna jsou Kryštofovy Hamry – Přísečnice, jež disponují celkovým výkonem 42 MW. Jde ale o 21 turbín o výkonu 2 MW.
I když se v roce 2015 výroba elektřiny z větrných elektráren v České republice poprvé dostala přes roční hranici 0,5 TWh vyrobené elektrické energie, stále je podíl větrníků na celkové produkci elektřiny pod jedním procentem.
Až třetina energie Česka?
Podle analýzy Komory obnovitelných zdrojů energie vypracované pro Úřad vlády ČR by přitom větrná energetika výhledově mohla v Česku vyrábět až třetinu potřebné elektřiny v České republice, přibližně tolik jako dva nové jaderné bloky.
S významným nárůstem obnovitelných zdrojů – vedle dominantní jaderné energie – počítá platná Státní energetická koncepce.
Česká republika se vloni stala jednou z devíti zemí Evropské unie, které s předstihem naplnily cíl pro podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě elektřiny.
V roce 2020 to pro Česko mělo být 13 %, loňská data Eurostatu nám ale (i díky poklesu celkového objemu vyrobené elektřiny) připsala podíl 13,4 %.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Čas se krátí. Odříznutí od ruské ropy má Česko stihnout dřív, než ji vypnou Ukrajinci
Obhájci jaderné energetiky získávají v EU na síle, změnu táhnou i Češi
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Docela mě uráží, když se nazve „analýzou“ materiál, který má problém s jednoduchou trojčlenkou: dnešní instalovaný výkon VTE 283 MW -> podíl 0,7%, teoretický výkon 5800 MW -> prý 1/3 …
Žádná škoda, nic nezhyzdí krajinu tak jako odporný větrák na obzoru.
čmudiaci komín tepelnej elektrárne zhyzdí menej? Zajímavý (hoc ale blbý) nnázor…
Kdyby byli nadšenci OZ přístupní realitě, vedla by k jejich vystřízlivění současná energetická situace v Německu, kdy energie z OZ pokrývá cca 5% spotřeby a uhelné a plynové elektrárny jedou na plný výkon. Kdyby byli…
Už špatně formulovaná otázka v titulku dává poměrně jednoduchou odpověď. Totiž, naráz vyrobena energie na 20 let dopředu by byla naprosto promrhaná energie, protože jí neumíme dnes efektivně skladovat,natož efektivně rekuperovat.
Tohle je vůbec ta základní premisa, kterou zastánci jakýchkoliv alternativních zdrojů energie nechtějí přiznat. Totiž zdroj elektřiny, který nedokáže dodávat naplánované množství v naplánovaném čase, je z hlediska zajištění spotřeby energie pro větší aglomerace naprosto bezcenný zdroj. Protože z důvodu nutnosti udržení stability dodávek energie, ho musí v plné kvantitě zálohovat jiný, konvenční zdroj..
Nevěřím tomu, že vědecká obec již neobjevila způsob pytlování el. energie, zbývá jen dořešit neprostupnost materiálu těchto pytlů elektrony, tady je budoucnost nanotechnologií. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně jsou blízko řešení. Je si třeba ovšem pospíšit, neboť až jiná skupina vědců zjistí, že solární panely spolu s větrníky mění zásadním způsobem klima na planetě Zemi, Nobelovka nebude!
„Velikost a efektivita turbín s konečnou cenou elektřiny úzce souvisí – menší počet turbín znamená méně nákladů na údržbu i snadnější cestu ke konečnému spotřebiteli.“ Nenaznačuje tohle také trend k větší koncentraci větrné energetiky? Ono se totiž (jak už zde ostatně zaznívá i z jednoho z komentářů) také větrným elektrárnám, jakkoliv jinak samozřejmě prezentují ekologický způsob výroby elektrické energie, předhazuje, že „hyzdí krajinu“. Aniž bych spekuloval, do jaké míry „sluší či spíše nesluší“ velice četné turbíny větrných elektráren např. i hluboce vnitrozemským částem Severoněmecké nížiny, nepříliš daleko od našich hranic… Jaksi nepřirozeně to působit může. Ano, může se naskytnout otázka – nelze to brát podobně, jako když už se samotným procesem elektrifikace posely krajinu sloupy elektrického vedení?
Větrné elektrárny asi ne. Ale nevidím důvod proč by každý dům nemohl mít tepelné čerpadlo. Jen by cena TČ nesměla být zlodějsky vysoká.
Elona Muska na vás všechny. Fotovoltaická krytina a baterie do sklepa a vše je vřešno.Dále fotovoltaiclé zasklení oken.Dále malé jaderné elektrárny založené na vyhořelém palivu z JE.
A to nemluvím o tom co ještě není ověřeno.
Je dobré být vizionář, ale je nesmysl navrhovat řešení, které ještě nebylo ani otestováno (JE založené na vyhořelém palivu).
Nevím jak to dělá Musk, že ta krytina a baterky ve sklepě, ale již od poloviny října loňského roku nesvítilo slunce. Tedy ono svítí stále, ale ne jaksi na tu krytinu a zasklení. Občas je dobré se seznámit s realitou.
Ač vlastník FV elektrárny, je to jen a jen příjemný doplněk. Víc od ní nelze očekávat. Cesta přes slunce a větr k energetické nezávislosti ještě hoooodně dlouho nikam nepovede.
Ale jo, ještě dlouho budeme věřit zeleným teroristům. Hlavně aby bylo to oné, dotace.
Richter koukam ze kdyz nekdo dela neco co se vam nelibi, tak je to terorista. No, hodne spokojenosti v zivote preju.
Naskýtá se pak otazka, zda by to nevyřešily jenom ty minijaderky (třeba pro potřebu města), zatímco ty ostatní frajeřinky si můžeme odpustit, protože ty tu energetickou soustavu jenom destabilizují. Ale ano – kdo chce ať si je postaví a dá na střechu, do sklepa nebo třeba nosí na hlavě. Ale žádnou podporu na to nedostane..