Čínský technologický gigant Tencent patří mezi přední vývojáře komunikačních aplikací a videoher. Experimentuje s umělou inteligencí a velkými daty a podle množících se incidentů i zjištění bezpečnostních expertů je zřejmé, že předává nasbírané informace čínským úřadům.

Nizozemský expert na IT bezpečnost Victor Gevers přišel s důkazem, že aplikace společnosti Tencent odesílají data ze soukromých konverzací uživatelů připojených v internetových kavárnách – včetně informací jako jsou čísla dokladů, fotky, IP adresy nebo souřadnice podle GPS přímo místním policejním stanicím.

Tencent tak napomáhá čínské vládě špehovat své vlastní zákazníky. Jeho dosah se ale neomezuje na samotnou ČLR.

Nedávno se o firmě začalo mluvit také kvůli její investici do akcií internetové platformy Reddit. Vstup čínské firmy prokazatelně špehující vlastní zákazníky vyvolal mezi uživateli Redditu silnou reakci – například sdílení fotek z masakru na náměstí Tchien-an-men.

Ve službách čínské cenzury

Tencent je také průkopníkem ve využívání umělé inteligence ke sledování a sbírání uživatelských dat. Jeho největším a nejznámějším produktem je komunikační aplikace WeChat neboli Wej-sin.

S více než jednou miliardou uživatelů v Číně i ve světě patří k nejpoužívanějším aplikacím vůbec. Zároveň je nejsledovanějším ze strany čínské vlády a podléhá přísné cenzuře.

Podle kanadské výzkumné instituce Citizenlab blokuje WeChat konkrétní slovní spojení, která Státostrana v daný moment vnímá jako citlivá. Prohlížeč zabudovaný v aplikaci také neumožňuje přístup ke stránkám zakázaným čínskou vládou.

Podle Freedom House navíc WeChat díky registraci skrze telefonní čísla umožňuje sledování konkrétních osob, především členů etnických menšin (Ujguři, Tibeťané), disentu, ale třeba i běžných obyvatel, kteří si stěžují na místní úředníky nebo kritizují generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga.

Mnozí z nich kvůli používání aplikace skončili ve vězení nebo s vysokou pokutou. Podezření na souvislost mezi soukromou konverzací na WeChatu a zatčením panuje rovněž v případě zatčení tchajwanského aktivisty Lee Ming-chea. Tencent navíc kumuluje data i z platební aplikace WePay, která získává na popularitě i mimo ČLR. Toto vše vede k nárůstu autocenzury na této stále oblíbenější platformě.

Nástroj k šíření islamofobie

Popularita WeChatu vzrůstá také mezi uživateli v jiných zemích. Především mezi čínskou diasporou, která v některých částech světa tvoří značnou část populace – jako v Malajsii nebo Indonésii, ale také v Austrálii, USA nebo Kanadě.

Používání této aplikace navíc vyžadují čínští podnikatelé od svých zahraničních protějšků, které tím vystavují sledování čínskými úřady. V zahraničí má WeChat až 200 milionů uživatelů.

MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?

V některých zemích má aplikace dominantní postavení, v Malajsii ji využívá až 65 % populace, v Mongolsku jde o druhou nejstahovanější aplikaci vůbec, v Thajsku dosahuje počet uživatelů 17 % z celkové populace, oblíbená je také ve státě Shan, rebelující části Myanmaru poblíž čínských hranic.

WeChat je ale není nebezpečný jen špehováním a sbíráním uživatelských dat čínských i cizích státních příslušníků. Na platformě, která je zvláště pro čínskou diasporu mnohdy jediným zdrojem informací, jsou na pováženou především důsledky cenzury a protlačování pročínských zpráv.

V Austrálii 60 % respondentů čínského původu potvrdilo, že je pro ně WeChat hlavním informačním kanálem. K těmto uživatelům se tak například nedostaly aktuální zprávy o podpoře Deštníkové revoluce ze strany místních politiků.

Kromě obsahové selekce je WeChat nebezpečný také jako platforma pro šíření islamofobních tendencí: primárně skrze propagandu o situaci ve Východním Turkestánu (Sin-ťiangu), ale také publikací a volným šířením dezinformací o islamistech na Západě. Prostřednictvím WeChatu je tak čínská vláda schopna ovlivňovat občany nejen čínského původu v cizích státech a posilovat jejich radikální sklony.

Jak se bránit

Podle analytičky Freedom House Sarah Cook by měli zahraniční uživatelé, především ti bez rodiny nebo přátel na čínské pevnině, přehodnotit, zda je WeChat důležitý pro jejich každodenní život.

Pro uživatele uvnitř Číny, kteří se bez aplikace prakticky neobejdou, přináší organizace seznam nástrojů, jak chránit své soukromí i před efektivním šmírováním od Tencentu a čínské vlády. Doporučení pro vládní úředníky a politiky v cizích zemích jsou ještě přísnější.

Vlády a korporace by podle nich měly také omezit používání WeChatu mezi svými zaměstnanci, především těmi, kteří pracují s citlivými informacemi, jako to nedávno zavedly vlády Austrálie a Indie. Politici komunikující se svými čínsky hovořícími voliči by tak měli činit i na jiných platformách, nejen na těch, které jsou vystaveny čínské vládní kontrole.

Stejně tak by měli přehodnotit svoje investice do Tencentu i zahraniční investoři – kvůli politickým a etickým ohledům. Nemluvě o tom, že stejně jako akcie mnoha dalších podobných firem ztrácejí kvůli stále přísnějším vládním regulacím na hodnotě i akcie Tencentu, a tak se takové obchody již tolik nevyplácejí.

Je tedy zřejmé, že stejně jako Huawei nebo ZTE i další čínské technologické firmy představují bezpečnostní riziko. V případě Tencentu jde kromě špionáže také o hrubé narušování demokratických principů a manipulaci s fakty pomocí fake news a dezinformací.

Zatímco téměř všechna ostatní témata debat a komentářů na sociálních sítích čínská vláda cenzuruje, islamofobii s ohledem na její politický potenciál podporuje jak doma, tak v zahraničí.

Partnerem rubriky (Ne)bezpečná síť je ISECO.cz