Studenti nemají na povel budovat v lese a na poli světlé zítřky, říká děkan o výzvě ministra Tomana
Snaha ministra zemědělství Miroslava Tomana dostat v čase koronakrize studenty oborových vysokých škol na práci v lesích a na polích, kde měli nahradit nedostatkové sezónní pracovníky, příliš nevyšla. „Studenti mají studovat, a ne budovat na zapískání kohokoli světlé zítřky,“ komentuje to zpětně děkan lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
V polovině března se ministr Toman spojil s trojicí rektorů škol – Mendelovy univerzity v Brně, České zemědělské univerzity v Praze a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích – a společně vyzvali studenty, aby se v souvislosti s koronavirem zapojili do práce v zemědělství a v lesích. Kvůli uzavřeným hranicím totiž v těchto oblastech chyběli sezónní pracovníci a obecně levná pracovní síla.
Děkan lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity Libor Jankovský ale na výzvu ministra a rektorů už od počátku reagoval s nelibostí.
„Proti memorandu ministra Tomana a rektorů jsem se osobně velmi vyhranil coby nezodpovědnému a rizikovému kroku. Odmítl jsem tyto akce organizovat s tím, že studenti nejsou ve škole právě kvůli Covidu, že nejsou naším majetkem, a stále mají plnit svůj hlavní úkol – tedy studovat, byť za podmínek distančního studia,“ říká s odstupem času Jankovský.
Zájem od státu i Agrofertu
Na něj, děkana klíčového oboru, se právě s odvoláním na výzvu ministra Tomana obrátilo hned několik lesnických a dřevařských společností. Mezi nimi státní Lesy ČR, největší společnost v oboru LST a.s. či Uniles z holdingu Agrofert – s tím, že v souladu s memorandem poptávají mezi studenty pracovní sílu.
Jankovský jejich nabídku studentům sice postoupil, zdůraznil ale, že jde o jejich rozhodnutí a dohodu s dočasným zaměstnavatelem. „Zkušenost ukázala, že firmy lákalo spíše to, že na studentech ušetří. Ale pochopily, že to není tak jednoduché. Řada studentu skutečně v lese pracovala, ale na základě jejich svobodného rozhodnuti a za komerčních podmínek,“ konstatuje Jankovský.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
„Práci jsme hned po vyhlášení vládních opatření nabídli studentům, ale i všem těm, kteří v té době nemohli vykonávat svou profesi,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Zájem byl podle ní velký hlavně v okolí velkých měst, celkem šlo asi o 1300 lidí.
„Lidé pomohli s úklidem lesa, se zalesněním, se stavbou a opravou oplocenek, dělali běžné neodborné práce, vydělali si a byli na čerstvém vzduchu, přitom dodržovali veškerá opatření proti šíření koronaviru. Se všemi jsme uzavřeli dohodu o provedení práce, vydělali si 120 korun za hodinu, shrnuje Jouklová s tím, že ve státních lesích se na jaře podařilo obnovit sedm tisíc hektarů lesa a vysadit rekordních 38,5 milionů sazenic.
Podle mluvčího společnosti Agrofert Karla Hanzelky Unilesu v době zavřených hranic chyběli zejména pracovníci z Ukrajiny a z Polska. Jak ale zdůrazňuje, firmy z holdingu s vysokými školami spolupracují běžně.
„Je ale nemyslitelné, že by studenti bez potřebného profesního osvědčení pracovali při těžebních pracích. V oblasti pěstebních prací se nám většinou hlásili zájemci ze segmentu automotive, kdy měly automobilky zastavenou výrobu, ovšem fluktuace lidí byla obrovská,“ říká Hanzelka s tím, že se běžně stává, že brigádníci již druhý den do práce nepřijdou.
„Totéž dlouhodobě pozorujeme například u studentských chmelových brigád. Bohužel mladým lidem často chybí pracovní návyky, ochota pracovat a zodpovědnost k tomu, aby správně odvedli požadovaný pracovní výkon,“ doplňuje Hanzelka.
Snaha o totální nasazení
Dobrovolná práce je jedna věc, nápad vyslat studenty v době pandemie koronaviru na práci však děkan Jankovský označuje i s odstupem čtvrt roku za pokus o „totální nasazení“. Memorandum za „ministerské P.R.“ a nápady některých politiků na „pracovní povinnost v délce jednoho měsíc pro žáky a studenty starší 18 let všech typů škol na práce v lesnictví a v zemědělství“ přímo za bláboly a hrubě nezodpovědný experiment.
„Studenty jsme vyhnali z koleji, aby se nenakazili, a pak bychom je stáhli zpět na ubytovny a vývařovny s podivnými hygienickými podmínkami. To vše za nedůstojnou mzdu, vzpomínaje na skvělé doby chmelových brigád,“ zlobí se Jankovský.
„Studenti mají studovat, ne budovat na zapískání kohokoli světlé zítřky. To už skončilo řadou průšvihů. Jen namátkou ČSSR, SSSR, Kambodža, dnes třeba Severní Korea. Univerzity a školy obecně musí poskytovat vzděláni, ne otrockou pracovní silu,“ dodává.
Část studentů vysokých škol z rozhodnutí vlády však v době koronaviru do praxe povinně nastoupila – konkrétně medici z vyšších ročníků lékařských fakult. Pracovní povinnost jim skončila až v polovině května.
Řada dalších studentů se ale do pomoci zapojila dobrovolně. Někteří studenti pedagogických fakult například hlídali děti zdravotníkům, studenti informatiky pomáhali seniorům s počítačovou gramotností, chemici připravovali dezinfekce a studenti napříč obory se hlásili k dobrovolnické pomoci kupříkladu v oblasti nákupů pro seniory.
Sérii textů o tom, jak se Česko vyrovnává s návratem k normálu po koronakrizi, podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Cattani Evropské unie? Praní špinavých peněz bude hlídat Italka
Ficovy čistky rok poté. Průvan ve slovenské státní správě v číslech a grafech
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
17 komentářů
Plést si totální nasazení s dobrovolnou brigádou na výzvu třeba vlády, to dokáže jen „správný“ nezávislý novinář. Víte vůbec, pane Břešťane, co obnášelo to totální nasazení, naposled uplatněné v této zemi našimi dnešními kamarády Němci? To obnášelo, že když jste na ně nenastoupil, tak vás šoupli do koncentráku, ti naši dnešní kamarádi.
Vážený Oskare, o totálním nasazení nehovoří autor tohoto článku ale osvícený pan děkan. Já jsem vystudoval v době hluboce rozvinutého socialismu, se střední školou byla dvakrát na chmelové brigádě, s vysokou školou na brigádě bramborové. Naše generace neutrpěla fyzicky ani psychicky. Takže vaše přitroublé myšlenky , spectabilis, opravdu nechápu.
Mně na těch brigádách sr*aly dvě věci : 1) jézeďáci nás brali jako otroky a 2) soudruzi nám zabavili vydělané peníze a poslali je na fond solidarity (s komunistickými teroristy třetího světa).
Přirovnávat výzvu ministra Tomana k tomuto stavu je samozřejmě hrubá demagogie.
Jistěže. Ono jde o to, že ty VŠ byly tenkrát státní, byl ohromný převis poptávky. A při přijímacím řízení se pochopitelně hodnotilo jestli chceš studovat, co jsi udělal, nebo co chceš udělat pro stát. Takže tyhle brigády (krom dalšího jiného) byly prakticky /dobrovolno/ povinné. Ovšem, ono to skutečně nikomu neuškodilo, ty dřívější generace byly skutečně zvyklé makat a nikoliv demonstrovat.
Zato ty dnešní státní VŠ sice tvrdí že jsou na státu nezávislé, jenomže jsou jím financované,a prakticky nic jiného (krom nadávání na určité politiky) než „státe, dej nám víc peněz“, neříkají. A těch studentů stejně berou jen tolik, kolik jim stát zaplatí.
Napadá mne jediné řešení- totiž školné, ovšem za předpokladu, že by to stát dostatečně refundoval lidem na snížení daní.
Naprostý souhlas. Během SŠ a VŠ jsem byl na mnoha brigádách a cením si toho, že jsem mohl poznat různá pracovní prostředí a setkat se s lidmi, které bych jinak nepotkal.
Absolutně souhlasím s myšlenkou placeného VŠ studia, kompenzovaného daňovými úlevami. Přineslo by to samá pozitiva: 1) konec inflace pochybných univerzitek, 2) konkurenci mezi školami na poli kvality, 3) podstatné snížení nároků na veřejné finance, 4) posílení studijní kázně, 5) redukci neužitečných studijních oborů, 6) zvýšení kvality absolventů, 7) posílení pracovního trhu. Děti bohatých rodičů mohou studovat za vlastní, děti chudých rodičů si mohou vzít studentskou půjčku, jejíž splátky si odečtou z daní, nebo získat prospěchové stipendium. Nevidím jediný zápor.
Je skvele, ze se jeste najdou lide, kteri se dokazou ozvat proti byrokraticke buzirce. Babisi, kdyz mas pocit, ze by se meli lide podilet na sanaci skod, ktere zpusobila tahle (ne)vlada, mel bys jit prikladem. A nejen na 5 minut foceni pro PRchala.
Ovšem. Studovat zdarma a nic státu nedat. To se vyplatí…….
No neboj, oni to státu vrátí x krát v daních, když místo „pěstební dělnice“ budou dělat kvalifikovanou práci.
To je právě to, co by mohla třeba nezávislá média zkontrolovat. Totiž kolik dnešních VŠ pracuje v privátních podnicích, či sami podnikají. A kolik jich různou formou zaměstnává stát a veřejné instituce. Čili mu nedávají v daních nic, naopak stát za ně všechno platí…
Vzhledem k procentu těch, kteří hned po ukončení studia odcházejí do zahraničí, a mnozí nevratně, je vaše představa problematická.
Ten děkan Jankovský je opravdu ukázkový demagog. Jak vůbec může být někdo takový akademickým funkcionářem ?
Naši vysokolští studenti by měli povinně absolvat nějeké brigády, aby věděli co je to manuální práce a nutnost odvést také ýsledek za, který dostanou možná málo. ale pochpí.že také někdo musí pracovat aby oni mohli studovat -neříkám že VŠ nestojí žádné peníze. Nutné je ale aby nebyl každý manažer a politik. Technci bohužel nemají kde pracovat – průmysl je v pr….. a manažeři stát neuživí. Systém to ale neřeší a studovat je in. Nebudou přece pracovat rukama ,když nějak prolezli školou,to je pod úroveň když do 26 let nemákli na práci a živili je rodiče.
Spíš je užitečný ten kontakt s realitou v podnicích, továrnách a na farmách. To by bylo nepochybně užitečné. Ale nelze z toho dělat povinnost. Možná by za to mohl být nějaký ten studijní kredit.
To je skutečně doslova fatální omyl zastánců dnešních moderních vzdělávacích metod. Na jedné straně tvrdí, že skutečně nevíme jaké profese ty dnešní děti budou za desítky let dělat (což je pravda), ovšem na straně druhé dosti
alibisticky předpokládají, že v těchto nových profesích se
1) nebudou muset podřizovat jakýmkoliv požadavkům jiných. Dejme tomu z hlediska právních předpisů, příkazů nadřízených, ale i zákazníků, atd.. Že si zkrátka budou moci dělat co se jim bude líbit, diskutovat o tom, a ještě je za to bude někdo platit.
2) Ale že dokonce nebudou muset nic umět, ale bude jim stačit, když si pokaždé přečtou všechno na tém internétu.
Nemohu se zbavit dojmu, že to je spíše horší kopie komunistického hesla „každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“, :))
Odhaduji, že zrovna v článku zmiňovaní studenti technických oborů jsou na tom po této stránce ještě dobře, protože jsou směrováni na vedoucí pozice tam, kde se poctivě pracuje a vytvářejí se nějaké hodnoty.
Za daleko větší problém vidím nárůst počtů studentů bezcenných „tlamocvičných“ oborů z humanitních studií, jejichž přínos pro společnost je nulový, a společenské škody, způsobované jejich absolventy, jsou nemalé.
„Studenti mají za naše peníze studovat a ne se flákat na demonstracích,“ zněl hlas předlistopadového lidu.
Každý blahobyt jednou skončil. Učit se na stará kolena pracovat bude těžké.