Českou diplomacii už Petr Drulák – byť nedobrovolně – opustil. Jeho spor o výpověď z Ústavu mezinárodních vztahů skončil loni dohodou a podle Druláka i finančním vypořádáním. Bývalý velvyslanec s kontroverzními názory ale přece jen částečně v oboru zůstal. Už nějaký čas objíždí střední Evropu a hledá spojence pro nové uspořádání regionu. Nepřekvapí, že hlavním vzorem je při tom orbánovské Maďarsko. Někde ale nechybí ani otevřené sympatie k Rusku.

V programu letošní podzimní konference Forum Mitteleuropa ve Vídni je zapsán i následující panel v pozoruhodném obsazení: Viktor Orbán, Václav Klaus a – Petr Drulák. S popiskem, že poslední jmenovaný je „ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze“. Tato informace však už přes deset let neplatí.

Petr Drulák na dotaz HlídacíPes.org potvrdil, že je s organizátory akce dlouhodobě v kontaktu, o svém společném vystoupení s maďarským premiérem Orbánem prý ale nic neví.

Celá epizoda každopádně ilustruje, v jakých kruzích se bývalý diplomat momentálně při svém středoevropském networkingu pohybuje. Organizátorem akce je Liberální klub blízký rakouské straně Svobodných. Ta je blízká krajní pravici a začátkem letošního roku dostala pověření sestavit příští rakouskou vládu.

Mezi konzervatismem a krajní pravicí

Drulák také pravidelně moderuje konferenci o střední Evropě, jejíž už třetí ročník se loni na podzim konal v Praze. HlídacíPes.org její minulé ročníky popsal zde a zde.

Jde o akci spolku Patrimonium Sancti Adalberti, jehož předseda Tomáš Kulman ještě v roce 2022 na sociálních sítích vychvaloval ruského prezidenta Putina. Spolek v obchodním rejstříku nezveřejňuje účetní závěrky a jeho zmíněná každoroční konference je uzavřenou akcí pro zvané.

Podle Petra Druláka bylo součástí dohody s jeho bývalým zaměstnavatelem i určité finanční vyrovnání. Ústav mezinárodních vztahů nechce obsah dohody s Drulákem blíže komentovat.

Mezi hosty z Česka se objevují například politici z ANO nebo SPD, zajímavější je však zahraniční obsazení akce. Tu tvoří zástupci partnerské sítě „konzervativních“ organizací a spolků od Polska přes Rakousko a Maďarsko až po Balkán.

Ve vystoupeních řečníků se často opakují apely na definování a upevňování „tradičních středoevropských hodnot“ a celý region střední Evropy je – zjednodušeně řečeno – rámován jako zdravá protiváha či alternativa ke „zkažené“ Evropské unii. Akci zaštiťuje kardinál Dominik Duka.

Na posledním ročníku vystoupil například Axel Kasegger z rakouské strany Svobodných. Dalším hostem byl Balázs Hidvéghi, státní tajemník kabinetu Viktora Orbána.

Orbánova milionová neziskovka

Mezi partnery loňské konference byl uveden i časopis The European Conservative, anglicky psaný magazín vycházející v Maďarsku. Ten je podle rešerše maďarské investigativní redakce Átlátszó příjemcem velkorysých maďarských státních grantů. Jen loni to mělo být 1,8 milionu eur (46 milionů korun), mimo jiné i na „propagaci magazínu“ účastí jeho redakce na zahraničních konferencích.

Šéfredaktor The European Conservative Alvino-Mario Fantini se loni v březnu zúčastnil neveřejného „semináře“ spolku Patrimonium Sancti Adalberti v českém Senátu pod záštitou senátora Tomáše Jirsy.

Z dostupných fotografií se zdá, že šlo o akci pro několik málo osob. Kancelář Senátu navíc na dotaz HlídacíPes.org upřesnila, že seminář „nebyl součástí oficiálního senátního programu, protože se jednalo o individuální setkání“. Petr Drulák byl také přítomen.

Kromě toho s dalšími zástupci spolku, například Michalem Semínem, objížděl další státy, aby tam středoevropskou iniciativu představil – například Slovensko, Srbsko nebo Rakousko.

Konkrétně v Rakousku je partnerem Semína, Druláka a spol. spolek „Liga Svatého Jiří“. I ten má blízko ke straně Svobodných a jeho šéf Norbert van Handel hlasitě obdivuje maďarského premiéra Orbána jako vzor pro celou Evropu.

Právě strany jako rakouští Svobodní, česká SPD nebo maďarský Orbánův Fidesz často kritizují aktivity „politických neziskovek“, jejich lobbing a údajné vměšování do politiky. Zmíněná středoevropská iniciativa však přesně takhle vypadá.

Michal Semín a Tomáš Kulman se za spolek Patrimonium Sancti Adalberti předloni zúčastnili jednání s think-tankem Fideszu Alapjogokért Központ (Centrum pro základní práva).

🇭🇺🤝🇨🇿 #Czech-ing out our headquarters! We had the pleasure to host a delegation of the #PatrimoniumSanctiAdalberti think tank based in #Prague. We discussed bilateral relations between #Hungary and #Czechia, the future of the #V4, and cooperation via our #CentralEuropeProject. pic.twitter.com/tEo9IiAPrX

— The Center (@alapjogokert) December 7, 2023

Ten je přes grantový systém příjemcem mnohamilionových částek od maďarské vlády. Jak popsal maďarský investigativní portál Átlátszó, jen na pořádání loňské opulentní konzervativní konference CPAC Hungary v Budapešti dostalo Centrum pro základní práva z peněz maďarských daňových poplatníků sumu v přepočtu kolem 76 milionů korun.

Podle not ruské propagandy

Za pozornost stojí také slovenské aktivity dalšího českého spolku „Svatopluk“. Ten založil v roce 2022 přímo Petr Drulák společně se zmíněným publicistou Michalem Semínem.

Když spolek v listopadu představoval svou „nově založenou slovenskou větev“, jako její koordinátorku představil Michaelu Gánovskou, youtuberku a někdejší kandidátku krajně pravicového hnutí Republika.

Sama se označuje za novinářku, z její youtubové tvorby a dalších výstupů na sociálních sítích jsou však zjevné její dobré kontakty s ruskou ambasádou i blízkost k současné slovenské vládě Roberta Fica – rovněž velmi vstřícné k Rusku.

Gánovská se krátce předtím vrátila z okupovaného Donbasu, kde pořídila „dokument“ o tom, jak to na místě údajně skutečně vypadá. Snímek mimo jiné opakuje lež ruské propagandy, že zničení divadla v Mariupolu se stovkami mrtvých civilistů nebylo dílem ruského bombardování, ale že si ho Ukrajinci odpálili sami.

Právě i kvůli svým veřejně šířeným názorům na Rusko či konflikt na Ukrajině se Petr Drulák před časem dostal do sporu s vedením pražského Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV), kde po svém návratu z postu velvyslance ve Francii působil.

Ústav dal Drulákovi nakonec v roce 2023 výpověď pro nadbytečnost. Drulák se bránil proti rozhodnutí u soudu, který nakonec loni rozhodl o tom, že výpověď je neplatná. Do Ústavu už se však zpět nevrátil.

„Pan Drulák není naším zaměstnancem, o této věci dále nejednáme, a zároveň spor s panem Drulákem považujeme za uzavřený,“ řekl na dotaz HlídacíPes.org ředitel provozu a vnějších vztahů ÚMV Jiří Mach.

Podle Petra Druláka bylo součástí dohody s jeho bývalým zaměstnavatelem i určité finanční vyrovnání. Ústav nechce obsah dohody s Drulákem blíže komentovat.