Stížnost Lichtenštejnska na Česko leží ve Štrasburku pět let. Rozhodnutí se blíží
Příští rok by Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku mohl rozhodnout ve sporu mezi Českem a Lichtenštejnskem. Odhaduje to české ministerstvo spravedlnosti. Mezistátní stížnost k soudu podala lichtenštejnská vláda před pěti lety kvůli kauze, kde český stát kvůli majetku žaloval Nadaci knížete z Lichtenštejna. Desítky dalších žalob podaných naopak lichtenštejnskou stranou momentálně dokončují své kolečko u českých soudů.
Už přes pět let trvá řízení u Evropského soudu pro lidská práva, které se týká takzvané „říčanské“ kauzy. Tou v roce 2014 začaly soudní spory o majetkové nároky lichtenštejnské knížecí rodiny v Česku. Paradoxně však tehdy první žalobu nepodali Lichtenštejnové, ale český stát.
Ve Štrasburku však podle českého ministerstva spravedlnosti tato varianta nefiguruje: „V rámci řízení před Evropským soudem pro lidská práva Lichtenštejnsko nepředložilo návrh na smírné urovnání řízení,“ tvrdí resort.
„Když Česko podalo žalobu, byl to moment, kdy se knížecí rodina rozhodla domáhat se spravedlnosti a bránit se, více se angažovat v České republice, být víc vidět, ukazovat historii rodu a podobně,“ řekla v srpnovém rozhovoru pro HlídacíPes.org dnes už bývalá lichtenštejnská velvyslankyně v Česku, princezna Maria-Pia Liechtenstein.
V roce 2018 naopak knížecí nadace podala 26 žalob k českým okresním soudům, protože se blížil konec promlčecí lhůty. Většinu těchto žalob české soudy včetně toho Ústavního již odmítly, dořešit zbývá zhruba poslední pětinu. Rozhodnutí ze Štrasburku by mohlo přijít dřív.
Kam se poděl návrh na smír?
„Je možné, že soud rozhodne během příštího roku,“ říká Marcela Nevšímalová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. Štrasburský soud podle ní zatím nenařídil ve věci ústní jednání a řízení zatím probíhá formou písemných podání. Obě strany takto soudu předložily mezi pěti a deseti podáními.
„Momentálně se jeví jako realistické, že Evropský soud pro lidská práva v této věci rozhodne v příštích letech,“ odhaduje poněkud obecněji Dominic Sprenger, který má v rámci lichtenštejnského ministerstva zahraničí na starosti Česko.
Související články
Lichtenštejnská princezna pro HlídacíPes.org: O dobrých a špatných šlechticích i smíru s Českem
České ministerstvo zahraničí nechtělo na dotaz HlídacíPes.org probíhající řízení ve Štrasburku blíže komentovat.
Majetkové nároky lichtenštejnského knížecího rodu v Česku zahrnují asi 60 tisíc hektarů polí a lesů, ale také pět moravských zámků. Auditorská firma hodnotu majetku vyčíslila na 30 miliard až 35 miliard korun. Knížecí rod ale dlouhodobě směrem k Česku razí heslo „nejde nám o hektary, ale o spravedlnost“.
V roce 2023 Lichtenštejnové nabídli Česku smírné řešení. Knížectví by stáhlo všechny žaloby a vzdalo se majetkových nároků, pokud se tento majetek vloží do česko-lichtenštejnského fondu. Na ten by měly dohlížet obě strany a jeho hospodářem by byla knížecí nadace.
Majetkové spory se částečně dotkly i česko-lichtenštejnských diplomatických vztahů, obnovených teprve v roce 2009. „Po podání stížnosti do Štrasburku v roce 2020 snížilo české ministerstvo zahraničí na několik měsíců úroveň našich vzájemných vztahů,“ říká za lichtenštejnskou diplomacii Dominic Sprenger. Mezitím se však situace uklidnila.
Možný smír tehdy pozitivně komentoval i prezident Petr Pavel, který si návrh mimosoudního řešení vyslechl od lichtenštejnského korunního prince Aloise při své návštěvě USA.
Návrh je podle bývalé velvyslankyně Marii-Pii Liechtenstein stále na stole: „V době zveřejnění ten návrh sklidil velkou mediální odezvu, ozývaly se hlasy proti, ale i pro tuhle myšlenku. Myslím, že řada lidí to viděla jako férový návrh a že už sama ta debata byla užitečná.“
Ve Štrasburku však podle českého ministerstva spravedlnosti tato varianta nefiguruje: „V rámci řízení před Evropským soudem pro lidská práva Lichtenštejnsko nepředložilo návrh na smírné urovnání řízení,“ tvrdí resort.
MZV: Majetek ne, vztahy ano
Lichtenštejnové v majetkových sporech s Českem dlouhodobě argumentují tím, že nebyli Němci a že konfiskace jejich majetku na základě Benešových dekretů proběhla neprávem.
Související články
„Češi nejsou nepřátelé, ale musíme se bránit.“ Proč Lichtenštejnsku došla trpělivost s českým mlčením
„Výchozí pozice Lichtenštejnska je zcela odlišná a nelze ji srovnávat s Německem. Nejde o velikost země, ale o to, že Lichtenštejnsko bylo neutrální a nenese vinu za válku jako Německo, proti kterému byla namířena poválečná opatření v Československu,“ shrnuje bývalá velvyslankyně.
Majetkové spory se částečně dotkly i česko-lichtenštejnských diplomatických vztahů, obnovených teprve v roce 2009. „Po podání stížnosti do Štrasburku v roce 2020 snížilo české ministerstvo zahraničí na několik měsíců úroveň našich vzájemných vztahů,“ říká za lichtenštejnskou diplomacii Dominic Sprenger. Mezitím se však situace uklidnila.
„Bez ohledu na vznesené majetkové nároky, které Česká republika dlouhodobě a konzistentně odmítá, má ministerstvo nadále zájem konstruktivně rozvíjet vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi,“ říká Mariana Wernerová z ministerstva zahraničí.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Sudetská nostalgie uvnitř AfD. Okamurovi němečtí partneři by rádi přepsali dějiny
Evropští extremisté po boku české vlády: porcování Ukrajiny i pálení vlajky EU
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Nevím na co stát potřebuje zámky.
Proč se nestydí krást.
Proč lpí na majetku který získal nečestně. Proč nám dělá ostudu.
O části lichtejnštejského majetku v držení České republiky rozhodl na přelomu století německý Ústavní soud v Kalrsruhe, se závěrem: čsl. konfiskační zákona dopadá i na tehdy do SRN zapůjčený lichtejnštejnský majetek.
Proto i české soudy byly povinny se řídit po r. 2000 i konečným rozhodnutím německého soudu. I proto jsme členy j e d n o t n é EU. Dopadá tak stejně i pro soud evropský ve Strasburgu.
Setrvejme a uvidíme jednotu v praxi vykonávanou!
Vážený pane,
prosím poučte se z naší historie a zjistíte, jakým ukrutným způsobem spravoval naši zemi kníže Karel Lichtenštejnský po potlačení „Stavovského povstání“
v pozici císařova místodržícího, nejvyššího soudce a dalších úřadech….Nejvíce konfiskoval majetky právě na Moravě zastáncům víry Českých bratří.
Přes milion českých, moravských a slezských šlechticů, rytířů, měšťanů, sedláků ale i nemajetných odpůrců vídeňského feudálního a ideového útlaku bylo popraveno, zavražděno, vyhnáno a ožebračeno zabavením majetku a jeho následným prodejem. Prakticky byla veškerá elita zemí „Koruny české“ zničena s vyjma zrádných rodů, které si následně poněmčili jména…viz. dnešní wicz.. Atd…atd…atd.
J.A.Komenský: ……..ale to už jistě sám víte.
Nedělejte z těch protestantských vzbouřenců svatoušky. Komenského raději nepřipomínejte, tomu moc a moc vadilo, že skončila třicetiletá válka.
A argumentuje při jednáních Bitvou na Bílé hoře.A nemovitý majetek je dle českých zákonů,aspoň co se Lichtensteinů týká,součástí majetku movitého…
Tak odtud vane vítr. Nařízení z E.U. na nákladné rekonstrukce v zateplení, energetické náročnosti a zvyšování domovní daně. Touha pomstít se je zjevná. Já nemám tak ty taky ne. Zákaz dědění, převodu na potomky když není splněno nařízení které vydala E.U. a implementovala vláda do našich republikových zákonů. Přez koho se dostaneme k majetku je přece jedno. Důležité je majetek získat.
Benešovci budou své dílo bránit do roztrhání těla
Taky se dá zeptat obráceně, k čemu potřebujou Lichnštejni ještě další zámky jestli už jich taky nemají dost.
Čisté krádež to není, taky jak vidíte to nesoudil trestní soud (dokonce ani jako Babiše), ale jako běžný právní spor kdyz se 2 subjekty hádají a soudí o majetky.
Takže a dokonce ani ne tak ostudu, ale spíš, z dnešního pojetí, kdo má na právníky ten se o svůj právní nárok soudí, teďy i na stát.
S Němci spolupracovali a je otázka, zda Lichtensteinství je vůbec národ, IMHO ne. Jsou to prostě Němci příjmením Lichtensteinové.
Majetkové spory slechtickych rodu s CR jsou dloudobe. Za vlády komunistů neprichazely v úvahu ani náhodou. Po r. 11/89 nektere šlechtické rody, zaznamenaly dílčí úspěchy a to je ten problem. Lichtenstejnove patří mezi největší vymahace. Soucasnost s turbulentnimi změnami, kdy balancuje EU s válečnými situacemi na Ukrajine a vRusku, připadají soudní spory těchto slechtickych rodu, jako z jiného sveta a nepatřícne. Soud ve Strasburgu vydává příkazy na zatčení na prez. Putina, premiéra Netanjahua a další, tyto závate majetkové spory jsou v současnosti nerealne. Uvaluji se ekonomická embarga, zabavuji se finanční majetky bank znicil se NSI, NSII,JE jsou ohroženy. Prozretelnost ukáže validitu tototo soudního sporu Lichtenstejnu s ČR. Generální direktor Staroměstské exekuce, byl příslušník tohoto rodu, historie naznačuje, jak to je složité a neřešitelné.
Ani bych to neviděl jako důkaz spravedlnosti, ostatně to ani není na soudech ukončené. Ale spíše otázkou kdo asi může 20-30 let vést právní spor se státem, po celou dobu platit drahé advokáty – čekat že se mu to až někdy potom, možná vrátí.
A tím pohledem, takových bohatých osob (subjektů) zase moc není, ale taky musí jít o opravdu ale ohromný BALÍK co můžou získat.
Nakonec, správně uvedeno, že i samotní (obyčejní) Němci to vzdali – po zjištění že to za ně ani Sudetoněmecké sdružení s panem Posseltem za ně nevyřídí, ale musel by si ty soudy každý platit sám za sebe.
Ale jinak si připomenout, že ten případ je mimořádné složitý, a netýká se jedné právní události, ( že „náš stát to Lichneštejnům sebral“), tam na sebe navazuje řada právních události a rozhodnutí během několika dekád, které na sebe navazovaly . Obávám se, že tady ani žádné spravedlivé řešení, které by mohl vyřknout moderní soud, není.
Ale v takovém případě zní otázka, co by měl dělat, nějaký „naprosto poctivý a spravedlivý soud“ -…Taky by někoho mohlo napadnout, že ten soud nerozhodne vůbec, a že vůbec nezmění současný právní stav. Protože jakákoliv soudem nařízená majetková změna by pak byla státem nařízená konfiskace. Protože – to si musíme ale přiznat, i soud, i Ústavní soud je součástí státu a jeho ústavní moci—