Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman má problém. Opakovaně se osobně angažoval v restituční kauze proti zájmům rodiny Czernínů, třikrát podal dovolání v jejich neprospěch a jak napsal server Seznam Zprávy, pomáhal tím svému známému, který chtěl koupit pozemky v jižních Čechách. Ty však díky restituci připadly právě šlechtickému rodu.

Nejvyšší státní žalobce Pavel Zeman z titulu své funkce opakovaně zasáhl do vývoje kauzy, z níž může profitovat jeho známý, majitel rekreační nemovitosti a farmář Petr Habersberger.

Podle přímého svědectví – zapsaného ve formě čestného prohlášení – se Zeman navíc za zájmy tohoto podnikatele přimlouval jako prostředník i osobně: u vzdáleného příbuzného členů rodu, soudce mladoboleslavského okresního soudu Jana Czernina, s nímž se kvůli tomu třikrát sešel.

Jak popsaly Seznam Zprávy, Jan Czernin šéfa žalobců upozornil, že je jako prostředník ve sporu podjatý, protože z titulu své funkce může ovlivnit trestní stíhání. Zeman na to prý zareagoval odměřeným chováním a poslední schůzka pak rychle skončila.

Většinu pozemků, na kterých Petr Habersberger hospodařil, získal před několika lety zpět potomek někdejších majitelů Karl Eugen Czernin. Uspěl díky úřednímu potvrzení z roku 1999, že jeho babička a někdejší majitelka požadovaných nemovitostí Josefina Czerninová byla po 2. světové válce československou občankou.

Právě tohle potvrzení bylo a je klíčové.

Trestní stíhání 15 let poté

Obžalovány z maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti kvůli tomu byly bývalá vedoucí odboru vnitřní správy pražského magistrátu a někdejší hlavní městská matrikářka Ivana O. a Markéta S. Trestní oznámení přitom padlo až v roce 2014, tedy 15 let poté, co úřednice v otázce občanství hraběnky Czerninové (zemřela v roce 1965) takto rozhodly, a především až poté, co potomci původních majitelů začali být ve svých restitučních žádostech úspěšní. Tématu se už dříve věnoval i HlídacíPes.org.

Šéf žalobců Pavel Zeman případ třikrát osobně vrátil k projednání – vždy, když padl osvobozující verdikt. „Nejvyšší státní zástupce dospěl k závěru, že právě povaha a složitost případu občanství Josefiny Czerninové vyžadovala vyšší míru obezřetnosti, kterou však obviněné nezachovaly,“ uvedl k poslednímu odvolání v prosinci 2019 mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Pavel Zeman na otázky Seznam Zpráv, které se týkaly schůzek s Janem Czerninem nebo vztahu s farmářem Petrem Habersbergerem, odmítl odpovědět. Odůvodnil to tím, že jde o oblast jeho „soukromého života“. Prostřednictvím mluvčího ale vzkázal, že „nepodnikl žádné kroky, které by byly v rozporu s etickým chováním státního zástupce“.

Naposledy podal Pavel Zeman dovolání 16. prosince 2019, reagoval tím na osvobozující verdikt Městského soudu v Praze. Rozsudek to nebyl ledajaký. Jak už tehdy popsal HlídacíPes.org, předsedkyně odvolacího senátu Městského soudu Eva Brázdilová v září 2019 zbavila někdejší úřednice Ivanu O. a Markétu S. obvinění a v odůvodnění rozsudku stát vůbec nešetřila.

Pozoruhodné, napsala soudkyně

„Nelze přehlédnout, že trestní stíhání zjevně nebylo zahájeno za účelem odhalení pachatele trestného činu a jeho spravedlivého potrestání, ale účelem bylo zrušení vytýkaného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 6. 1. 1999,“ napsala. Protože ministerstvo vnitra propáslo tříletou lhůtu, kdy se mohlo odvolat proti rozhodnutí magistrátu, že Josefina Czerninová byla československou občankou, zvolil stát a jeho orgány (včetně policie a státního zastupitelství) cestu trestního oznámení na dvě úřednice, které o udělení občanství v lednu 1999 rozhodly.

„Ve svém vyjádření ze dne 4. 4. 2013 (Ministerstvo vnitra) uvedlo, že by bylo možné uvažovat o obnově řízení v posuzované věci pouze v případě existence pravomocného rozsudku o spáchání trestného činu. Záznam o zahájení úkonů trestního řízení navazuje na toto vyjádření dne 9. 5. 2013 a trestní stíhání obžalovaných bylo zahájeno v červnu 2014,“ vypočítává soudkyně Brázdilová. Sama tuto časovou souslednost označila slovem „pozoruhodné“.

S novými informacemi o osobním angažmá nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana dostávají její tehdejší slova ještě větší váhu. Soudkyně otevřeně kritizovala účelovost trestního stíhání a konkrétně pojmenovala i snahu zvrátit tím probíhající restituční řízení.

Ministerstvo sice v minulosti dostalo podnět k tomu, aby nechalo rozhodnutí o občanství pro Czerninovou přezkoumat, a to jak od Obvodního úřadu městské části Praha 1 (který v září 1998 v první instanci zamítl žádost Rudolfa Czernina, syna Czerninové, o potvrzení občanství jeho matky), tak Okresním úřadem v Jindřichově Hradci (kde se Czerninové snažili domoct vracení části majetku), ale zákonnou lhůtu nechalo uplynout.

Soudkyně Brázdilová zdůraznila i to, že „orgánům činným v trestním řízení nepřísluší přezkoumávat nebo hodnotit správnost či nesprávnost inkriminovaného rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy”.

Když ale ke stejnému soudu případ doputoval potřetí, rozhodl nakonec v neprospěch úřednic: pravomocně potvrdil podmíněné tresty. I Městský soud tak po předcházejícím červencovém verdiktu Nejvyššího soudu a následném rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 vyhověl dovolání Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Nyní již pravomocně: tři měsíci vězení s podmínečným odkladem na jeden rok.

Státu se restituce nelíbí

Stát se začal tématu věnovat poté, co právě díky potvrzení o občanství začali potomci Josefiny Czerninové, rozené Schwarzenbergové, úspěšně žádat o restituce rodového majetku.

Například v říjnu 2003 Pozemkový úřad České Budějovice rozhodl, že Rudolf Czernin (syn Josefiny Czerninové) je vlastníkem více než 600 hektarů lesa, Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl rozsudkem z května 2012, že Karl-Eugen Czernin (syn a dědic Rudolfa Czernina) je vlastníkem 200 hektarů lesa a 150 hektarů jiných pozemků na Jindřichohradecku. Potomci restituovali i řadu dalších pozemků, lesů a nemovitostí.

Ve hře je stále ještě majetek a restituční nárok po manželovi Josefiny, Evženu Czerninovi. Ten už na podzim 1945 požádal podle zákona o takzvané zachování československého státního občanství, ale stát od té doby až dosud nijak nerozhodl.

Soudní spory se státem vede zmíněný vnuk původních vlastníků Karel Evžen Czernin. Ten střídavě žije v Rakousku a na rodovém zámku v Chudenicích.

„Pravda je, že když se v roce 2019 oháníte restitučními nároky, vzbuzuje to u orgánů státní správy i u soudů pochybnosti a vnitřně tomu nejsou nakloněni. I kvůli tomu, že s těmi majetky někdo nakládá, hospodaří na nich a nové zásahy jsou komplikací v právních vztazích,“ řekl pro HlídacíPes.org už dříve právní zástupce Karla Evžena Czernina Petr Haluza.

Potomci Czerninů podle něj doufali, že jejich restituční nároky budou projednány podstatně rychleji a že budou úspěšní, podobně jako jiné šlechtické rody v 90. letech. Czerninové patří mezi nejstarší české rody, působí na území dnešního Česka více než osm století.