Stát neziskovým organizacím rozdělil 13,5 miliardy korun. Nejvíce dostala Fotbalová asociace
Nevládní organizace získaly v roce 2014 z veřejných rozpočtů celkem 13 miliard 562 miliónů korun. Plyne to z vládního materiálu o financování neziskových organizací ze státního rozpočtu, který kabinet projedná na svém středečním zasedání.
Celkem 7,59 miliard korun nevládním organizacím rozdělila ministerstva, další miliardy pak poslaly neziskovkám kraje (1,79 miliardy), obce (3,34 mld. Kč) a státní fondy (842 miliónů Kč).
Deset nejúspěšnějších žadatelů si ze státního rozpočtu rozdělilo 19 % celkového objemu peněz. Nejvíce získala Fotbalová asociace České republiky. Ta si v roce 2014 připsala státní dotace ve výši 336,6 miliónů korun, tedy 4,4 % všech udělených dotací. Na druhém místě je Česká unie sportu (nástupce ČSTV) se 155 milióny.
Organizace, jež získaly za rok 2014 ze státního rozpočtu více než 50 miliónů korun
„To, co vypadá jako příjem České unie sportu, se ve skutečnosti dále dělí zhruba mezi 12 tisíc sportovních jednot, jdou jim přibližně tři čtvrtiny z celé částky. Suma je to celkově malá. Před deseti lety šlo takto na tělovýchovné kluby okolo tří miliard korun. Snažíme se to s ministerstvem řešit,“ říká za Českou unii sportu její poradce pro financování a politik ČSSD Michal Kraus.
Ani u České fotbalové asociace podle něj není příspěvek státu nijak nadměrný. „Fotbal je fenomén v počtu lidí, kteří se mu věnují už od dětství. Je v tom tedy i péče o mládež, fotbalový klub máte v každé vesnici,“ vysvětluje. Vysoké dotace si připsal i Český atletický svaz (141 miliónů), Svaz ledního hokeje (117 miliónů) či Český tenisový svaz (bezmála 100 miliónů korun).
Rada moudrých pro sport
V součtu stát v posledních letech posílá na podporu sportu více než tři miliardy ročně. Vliv na konkrétní výši státních příspěvků má do značné míry pětadvacetičlenná Národní rada pro sport při Ministerstvu školství. Jsou v ní například předsedové svazů, různých sportovních organizací i poslanci; v současné chvíli se vybírají členové do nové rady.
Zdrojů financování sportu je ale mnohem víc. „Jsou to dále třeba účelové dotace například na účast na olympijských hrách, od roku 2014 jsou to i daňové asignace z kurzových sázek a loterií,“ říká za Český olympijský výbor ředitel komunikace Marek Brodský. „To ale v součtu pořád dává tak dvacet procent. Drtivá většina celkových peněz do sportu jde z krajů, obcí a hlavně od rodičů dětí, které se věnují sportu,“ říká Brodský.
Vládní zpráva o financování nevládních neziskových organizací vyčísluje jen příspěvkům z veřejných rozpočtů. Mezi „nesportovními“ neziskovkovými organizacemi byla za rok 2014 nejúspěšnější společnost Člověk v tísni. Na její příjem ze státního rozpočtu ve výši 145 miliónů korun (za rok 2014) ovšem připadá 99 různých projektů.
I v případě krajských dotací se nejlépe dařilo fotbalu. Pražský fotbalový svaz získal 52,9 miliónů. Největší počet dotací z rozpočtů krajů (včetně hlavního města Prahy) získal Junák – svaz skautů a skautek – celkem 182. Ani to však skauty do seznamu nejúspěšnějších žadatelů podle objemu peněz nedostalo.
Příjemci dotací z rozpočtů krajů a hl. m. Prahy nad 10 miliónů v roce 2014
Za posledních pět let objem dotací ( v součtu od státu, krajů, obcí a státních fondů) narostl bezmála o 3,5 miliardy korun. Nejvíce se z veřejných peněz podporuje „tělovýchova“ (36,5 %), „sociální věci a politika zaměstnanosti“ (29,6 %) a „Kultura a ochrana památek“ (11,3 %).
Jak ukazuje následující tabulka, s výjimkou období vrcholu finanční krize 2008 – 2009 objem dotací setrvale roste.
Drtivou většinu peněz ze státního rozpočtu, téměř 83 %, rozdělují tradičně nevládním neziskovým organizacím dvě ministerstva: Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Jak „dotačně štědrá“ jsou ministerstva a státní úřady 2009 – 2014
Jak je patrné i z této tabulky, statistiku za rok 2014 komplikuje nový občanský zákoník, který zavedl nové právní formy neziskových organizací – ústavy, školské právnické osoby a zájmová sdružení právnických osob. Ty stihly v součtu za rok 2014 získat více než 1,7 miliardy ze státního rozpočtu a přes 67 miliónů korun z rozpočtů krajů a hlavního města Prahy.
Veřejné zakázky pro neziskovky
„To, že skoro 20 procent dotací dostane deset organizací mi přijde opravdu hodně. Na druhé straně celková částka pro neziskové organizace roste, i když nejde říct, zda je to hodně nebo málo. Neziskovky vám vždycky řeknou, že dostávají málo, ale zase platí, že být závislý jen na příjmu od státu, či jiného jediného dárce není nikdy dobře,“ říká Marek Šedivý z Asociace veřejně prospěšných organizací.
„V ideálním případě by si stát měl od neziskovek více nakupovat služby než je dotovat. Bylo by to čistější. I v neziskovém sektoru platí, že každá dotace je zásah do trhu. A zjednodušilo by to plánování i účtování,“ myslí si Šedivý.
První pokusy se už podle všeho odehrávají. Vládní materiál poprvé vypočítává i veřejné zakázky, v nichž uspěly neziskové organizace. V roce 2014 získaly nevládní neziskové organizace státní zakázky v hodnotě 9,3 miliónů.
Výrazně „štědřejší“ byly v oblasti veřejných zakázek kraje (včetně Prahy) – neziskovky uspěly u zakázek v hodnotě 257,4 miliónů. Dalších 14,5 miliónu získaly na veřejných zakázkách v roce 2014 nově vzniklé „ústavy, školské právnické osoby a zájmové sdružení právnických osob.
Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku k lednu 2014 registrováno 86 565 spolků, 33 728 pobočných spolků, 2 777 obecně prospěšných společností, 517 nadací, 1 438 nadačních fondů a 4 161 církevních právnických osob.
Zdaleka ne všechny při svých žádostech o podporu z veřejných peněz uspějí. Z rozpočtu státu byly v roce 2014 poskytnuty dotace 30 nadačním subjektům, 1 965 spolkům, 226 pobočným spolkům, 657 obecně prospěšným společnostem, 42 ústavům, 181 účelovým zařízením církví.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Vida, církevní organizace si také zřejmě ukously dosti.
Přičemž Církev již není neziskovou organizací.
Příklad obcházení zákona , ziskovka si založí neziskovku a přes ní čerpá dotace a daňové zpronevěry (např. tkzv. sponzorské dary).
Celkem běžná záležitost, avšak opět jde o systémovou poruchu (ovšem pokud se díváme na svět očima např. F.G. Jungera – tak naopak jde o zcela logické přizpůsobení člověka mechanice, jde pak o vlstnost systému).
Že Církev pečuje díky těmto penězům o potřebné ? Nu, jestli si ty potřebné vybírá tak jak Duka vybírá si potřebné uprchlíky a jestli si nechává platit i od nich…tak jde pouze a jen zase o lež a pokrytectví, protože jednak Církev tvrdila, že dále již od státu nic nad rámec sjednaného chtít nebude…a jednak jsou tak její lidé opět de facto státními zaměstnanci – tedy odluka se nekoná, stát se navíc stará o zaměstnanost lidí v de facto soukromých organizacích..
Ovšem oprávněnost námitek zkresluje tak trochu fakt, že fotbal, ve kterém se točí obrovské peníze, si vyžebral nejvíce /jistě, ti žáčci a dorost, že…a nižší soutěže a tak….ovšem, nicméně pak proč se vztekat nad dotacemi miliardáře Babiše , ten dodává na trh jídlo, to je mnohem důležitější jak fotbal/, dáš-li fotbalu, musíš samozřejmě dát i diecezi…dáš-li diecezi, musíš dát Babišovi.
Přičemž zakopaný pes je možná i v tom, že důchodcům (což by ubralo ale klienty charitě a přidalo klienty fotbalistům a bafuňářům, či Kosteleckým uzeninám) se dává méně jak charitě.
No, na druhé straně, zatím nejsou dotováni například nezisková sdružení právníků či podnikatelů v realitách, takže jakási elementární spravedlnost v tom systému je.
Zhruba 1/3 daní (v širším slova smyslu, tj. včetně „pojištění“) jde na výplatu důchodů.
Máte mylné představy. Systém je založen na průběžném financování z povinného pojištění. Až schodky jsou hrazeny z daní, respektive z vypůjčených peněz.
Proč musí být sanovány, respektive proč vznikají – tak to je pak třeba právě že i o dotacích mliardářům, Církvi či bafuňářům. Ale zejména o konceptu nízkých mezd či handlovánís kurzem tak, aby tvořené bohatství sloužilo jeho vývozcům.
Ještě jedna technická.
Je prý dosti rozšířeným jevem, že nejen to fotbaloví bafuňáři zavazují si (a poté i vymáhají plnění) již malé žáčky smlouvami podobné těm profesionálním (zde by asi bylo na právnících, zda nejde o porušení zákonů týkajících se dětské práce). Kdy takový malý vazalík 😀 musí , respektive rodiče jej musí, se z takové smlouvy vyplatit, pokud se například rodina odstěhuje a on tak chce hrát za jiný klub. Což je absurdní – pokud dotyčný klub žije zejména díky penězům veřejným, státním…tak jak může vázat hráče na svůj klub ? Takto pak dělá spolupachatele myslím si, že snad i trestného činu , ze státu, z daňových poplatníků.
Jistě , už jsme si jakoby zvykli na hybridní systémy (veřejné – privátní), bereme je jako samozřejmost. Ve zdravotnictví, v sociální oblasti, v bankovniství….
Pak se ale nesmíme divit, že je stát adlužený a oslabený. A že samozřejmě nebude mít na to, aby outsourcoval vše, na co si privát vzpomene. Tak, jak privát postupnou hybridizací státních organizací tyto ovládne.
A že tak podřezáváme větev celé civilizaci, založené na komplexních společnostech, kdy naopak globalizace problémů vyžaduje úrovně nadnárodního, nadstátního řešení, nikolivěk podstátní de facto někdy to pijavice.
Citace z článku: Za posledních pět let objem dotací ( v součtu od státu, krajů, obcí a státních fondů) narostl bezmála o 3,5 miliardy korun. Nejvíce se z veřejných peněz podporuje „tělovýchova“ (36,5 %), „sociální věci a politika zaměstnanosti“ (29,6 %) a „Kultura a ochrana památek“ (11,3 %)
Tak nevím „maloměšťáku“ v čem vidíš problém u církví. Měl jsi na mysli snad charitu? Nikomu nezávidím, ale takové peníze jaké se točí ve sportu se točí obdobně jen snad ve zdravotnictví. Laický občanský účastník v obou těchto oborech ovšem si jen může nechat zdát o prospěchu společnosti – tedy občanů, ve většině případů je většinou ziskový jednotlivec. Mluvit bychom měli snad o kulturních památkách, které nás – společnost – reprezentují navenek a přitahují turisty, kteří nepožadují nic zadarmo,jako např.někteří sportovci,apod., ale všechno zaplatí i s chlupama.
Tykejte si např. svým příbuzným, dík.
Vydělává Církev ziskově, např. ve svých Katolických fondech či na svých hmotných majetcích ? Takže je to ziskovka, ne ?
Ano, “ památky „,“ kultura“ …to vždy lidi dojme, na to se veřejné peníze najdou – a to i kdyby majitel památky byl miliardář a nikdo ho nenutil, aby si pořizoval svou památku.
S tím sportem je to trochu jinak, já uznávám, že je správné dotovat rovný přístup dětí a mladých k aktivnímu sportu, nicméně proč pak vyčítat dotace producentovi jídla (Babiš) ?
Je sport důležitější jak jídlo ?
Nebo proč se nedotují sportovní rybáři – často to důchodci, kdy pobytem v přírodě šetří peněženky zdravotních pojištěnců….ale i sbírají bordel, který zanechali u řek, přehrad atd.
Není to zkrátka spravedlivé, je to spíše o vlivu zájmových skupin, co si kdo vykřičí nebo co si kdo uklohní s někým v zákulisí. Není to tedy kulturní.
Taky nikomu nezávidím. Například českým důchodcům.
A vašnosto, Armádu spásy počítáte také mezi „církevní organizace“? A Naději? Obě se výrazně hlásí ke svému křesťanskému pozadí, stejně jako Charita nebo Diakonie … Tím chci říct, že žádné církevní organizace v seznamu nejsou, ale to ,co vám evokuje církev, ve skutečnosti patří do položky „sociální věci“ …
Zbytek textu raději nekomentuji …
Pane vachmajstr, našel jste si v mém textu to, co tam není. A to pak rozporujete.
To je dosti podivné.
Hezký den i noc.
Nápověda: hned první věta začíná slovy „církevní organizace“ … :-)))
Není žádná jediná Církev a církve jsou pořád neziskové organizace – nevím, jak jste přišel na opak. Charity mají vlastní hospodaření a účetnictví a nemůžou peníze převádět jinam.
Pokud jde o zneužívání, na to jsou odborníci hlavně fotbalisti…
Fotbalisti se utápějí v penězích a ve škole neudělá děcko kotrmelec a dorostenec při testech do armády jeden zdvih. Za ty peníze by se měla ve školách povinně vyučovat KRAV MAGA a ne to cpát protekčním dětem a neziskovkám. V Rusku a Číně to tak funguje.
Fotbal není sport.