Stát nemá ve vztahu k ČEZ žádné vize a fakticky ho neřídí, říká analytik Šnobr
Kdo má s v Česku s energetickou nějaké zkušenosti, má svou historii buď v ČEZ nebo ČEPS. Od toho se odvíjí tuzemská energetika, říká v pokračování rozhovoru pro HlídacíPes.org analytik a poradce J&T pro energetiku Michal Šnobr.
- Řekl jste, že energetiku tu řídí ČEZ a ČEPS. V jakém smyslu?
Je to logické a nemyslím to nijak špatně. Je to realita. Energetika je sektor, který se politicky řídí špatně, protože rozhodnutí vždy přesahují volební období a politik proto inklinuje k tomu, že se rozhodnutí odkládá. A tak to v Česku vypadá posledních 20 let. Není to zároveň jednoduchý obor a tak logicky platí, že kdo má s energetikou nějaké zkušenosti, musel projít buď ČEZem nebo ČEPSem. A tito lidé tvarují politický názor, energetické koncepce. Rozhodnutí, která se tu činí, jdou na ruku jedné nebo druhé společnosti. Svým podnikáním energetiku ovlivňují zásadním způsobem a těžko si představit, že na MPO bude sedět někdo, kdo půjde proti jejich zájmům.
První část rozhovoru s Michalem Šnobrem: Českou energetiku ovládají lidé s historií v ČEZ a ČEPS. Rozhodne ale Německo
- Na druhé straně v nové energetické koncepci stojí je to stát, kdo má ČEZ řídit a že na něj bude více dohlížet skrze dozorčí radu.
To se ale neděje a to je také fatální problém. Dozorčí rada je orgán, který z pohledu dozoru a kontroly managementu ČEZu působí jako panáci, které si někdo vodí za šňůrky. Ten někdo je management ČEZ. Stát nedává žádné signály týkající se vize, budoucnosti, fakticky ho neřídí. ČEZ si dělá plány a tomu se přizpůsobuje politika. ČEZ je stát ve státě. Jen se podívejte na to, kolik různých strategií Daniel Beneš vyhlásil za posledních pět let.
- Kolik?
Je to muž strategií. Nejdřív dostavoval Temelín, pak chtěl 5000 MW větrných elektráren, pak zas něco jiného. Teď se hlásí k energetické revoluci a malým zdrojům, mezitím ale kupuje uhelné doly v Německu. A každému je jedno, že stejně rychle jako se strategie rodí, také umírají. ČEZ míří do nikam.
- Nakolik s tím souvisejí nepodařené investice v zahraničí?0
Za ty nenese nikdo zodpovědnost. Jenže v ČEZ nikdo nenese za nic odpovědnost. Vidíte fatální selhání, korupční podezření, náhlé změny strategií. Přijde mi, že ta firma jede bez jakékoli dlouhodobější vize. Odpovědnost nula. Do toho současné neuvěřitelné selhání s Dukovany, kdy ČEZ měsíce a roky věděl, že v této době bude žádat o prodloužení životnosti Dukovan. Věděl, že bude muset předkládat dokumentaci. A najednou se přijde na to, že není k dispozici odpovídající dokumentace, bloky jsou zbytečně několik měsíců odstavené a ČEZ fakticky přichází o miliardy.
- Jaký očekáváte důsledek?
Možná výjezd dozorčí rady v Dukovanech, kde si dají kafe, poplácají se po zádech, ale odpovědnost nulová. Možná jen vyhodí nějakého chudáka v Dukovanech.
Pačes: ČEZ může přijít kvůli neplánované odstávce Dukovan o více než miliardu korun
- Je vaše kritika ČEZu vedena vaším pohledem analytika, nebo spíš tím, že jste minoritní akcionář a cítíte se být poškozován?
Dřív mi zásadním způsobem vadilo, že mne firma poškozuje. Ale to se vracíme do let 2009 – 2011, kdy byla z ČEZ naprosto bezostyšně vyvedena firma IC Energo za nesmyslné peníze. To po všech stránkách selhaly všechny bezpečností složky tohoto státu, selhali politici. Pokud se tu neustále mluví o tom, jak se má rozvíjet jaderná energetika, tak taková firma nikdy neměla zmizet. Navíc rok před tím, než byla prodaná, byla ČEZem prohlášena za strategickou.
- Dnes ji ovšem mají Maďaři…
V důsledku ji mají Maďaři, kteří si vychutnali naše výběrové řízení na Temelín, jehož účastníci byli Rusové. V mezičase si osahali, jak vypadá veřejné výběrové řízení, zjistili, že tak je to neprůchodné a pár měsíců poté, co byl tendr na Temelín zrušen, ohlásili, spolu s maďarskou stranou a podporou německých právních kanceláří, že mají koncept, díky němuž je možné stavět. Takže osobně mi vadilo, že jsem okrádán a vadí mi, že to stát nezajímá. Postupem času se na to dívám víc z pozice energetického odborníka, kdy se snažím poukazovat na nesoulad strategie a reality a nesmyslné koncepce ČEZu. Třeba možný nákup německých uhelných dolů.
- Na tom je špatně co?
Česká vláda řeší budoucnost uhelné energetiky, prolamování limitů a státem vlastněná společnost si chce koupit identický problém v mnohem větší podobě v zahraničí, v situaci, kdy je to tam mnohem vyhrocenější než v Česku. Je to asi nejvýbušnější německé téma a ohromné riziko. Velká energetika šla v Německu na čtvrtinu hodnoty a v tento okamžik chce českým státem vlastněná společnost vstoupit na německý trh. A tvrdí vám, že získají v Německu nějaké garance.
- Není to prostě jen hledání možných zajímavých investic?
ČEZ má volné peníze a chce je investovat, chce utrácet, chce dělat poradenské smlouvy… Ta myšlenka se tu prodává s tím, že přeci budeme mít možnost mluvit do německé energetické politiky. Když to slyším, tak to je úplně zoufalé.
- Kam tedy podle vás teď ČEZ směřuje, jaká koncepce je ta pravá?
ČEZ bude dělat všechno. Bude prolamovat limity, bude dál pálit uhlí, dál plánovat dva až čtyři bloky jaderné elektrárny. A aby vypadal moderně, bude řešit decentralizované zdroje, malé solární elektrárny a tak dále. Otázka je, jak je to důvěryhodné. Celková investice do jaderné elektrárny Temelín vyšla zhruba na 2000 eur na megawattu instalovaného výkonu. Aktuálně je zřejmé, že nikdo v Evropě nedokáže nikdo postavit pod hranicí 8000 eur megawatt. Pokud stát tvrdí, že chce ve velkém investovat do jaderné energetiky, je to tak časově, finančně a technologicky náročné, že musíte zbytek energetiky hodit přes palubu.
- Proč?
Přeci nebudete stavět něco tak náročného, aby vám ji mezitím zbytek energetiky podkopal. Od rozhodnutí začít stavět do okamžiku, kdy začne jaderná elektrárna vyrábět je to 20 let. A vy mezi tím budete podporovat energetiku, která třeba za deset patnáct let dokáže, že tu extrémně drahou stavbu nemá ani smysl dokončovat? Ne. Pokud se vrhnete do tak ohromné investice za peníze daňových poplatníků, tak váš zájem rozhodně není podporovat alternativní zdroje. I ČEZ je proto před zásadní výzvou. ČEZ je moloch, kde je klíčová centrální energetika. Její role ale bude klesat. A tahle část ČEZ má úplně odlišný úkol než zbytek společnosti. Ta má za úkol udržet uhelné elektrárny co nejdéle v chodu a zajistit bezpečnost dodávek elektřiny. To je „ČEZ 1“, který chce stavět hranice mezi sebou a alternativní energií. Pak je tu distribuce, malé solární elektrárny, rozvoj decentrálních vzorů – to jsou štiky na trhu. Chápu, že to chce ČEZ dělat, ale ještě dlouho to nebude generovat peníze. A tenhle „ČEZ 2“ jde proti „ČEZ 1“.
- Takže řešení je podle vás rozdělit ČEZ?
Přesně to říkám. S ohledem na vývoj a směřování energetiky je na to ČEZ zralý a dříve nebo později to bude muset udělat. Jen pro ně je to dnes nerealizovatelná výzva. A to tu máme ještě „ČEZ 3“ zaměřený na jaderné elektrárny. Máme tu dnes v rámci ČEZ tři různé směry, různé cíle a různé vize, které jdou v zásadě všechny proti sobě.
- Jen na okraj – vadí vám osobně nějak angažmá paní Kleslové a její poradenská smlouva v ČEZ?
Jako akcionář to považuji za marginálii. Druhá otázka je, co za ty peníze pro ČEZ vykonávala. Ale upřímně řečeno je to smutný příběh, který ukazuje víc než cokoli jiného to, jak to funguje. Teď se všichni zabývají paní Kleslovou a jejími statisíci v ČEZ, ale jsem přesvědčen, že tam utíkají úplně jiné peníze a jinak. Pro mne je mnohem horší zprávou to, jak funguje dozorčí rada, jak neexistuje diskuse o budoucnosti a není tam nikdo, kdo by to chtěl řešit.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Čas se krátí. Odříznutí od ruské ropy má Česko stihnout dřív, než ji vypnou Ukrajinci
Obhájci jaderné energetiky získávají v EU na síle, změnu táhnou i Češi
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
Devizové intervence ČNB (je ale ČNB součást “ státu “ – anebo je jen nástrojem určitých nadnárodních vlivových skupin, například exportně-reexportních německých podniků a je financujících bank as nima spojených dodavatelů …kdy tato instituce na zbytek české společnosti , státu vlastně uvalila dodatečnou daň ?) přinesly této instituci cca přes 10 mlrd. euro, převážně za nic.
Pokud může akcie podniků nakupovat např. centrální banka švýcarská, není přece důvodu, proč by nemohla ČNB nakoupit akcie ČEZ (vydané v eurech), ten by mohl tímto dodatečným kapitálem profinancovat dostavbu Temelína.
Vždycky je v kapitalismu něco za něco, tedy např. otázka naředění majetkových práv takovým způsobem je z hlediska případného (já nehoruji pro jadernou energetiku, jen ukazuji na to obrovské pokrytecké švindlování, které se odehrává ve velkém, aniž by se proti němu někdo zodpovědný, pověřený mocí “ lidu“ ozval) získání dodatečné výhody v otázce energetické bezpečnosti naprosto marginální (až na ten zapeklitý statut ČNB – komu vlastně patří, v koho prospěch činí rozhodnutí).
Singer totiž s těmi eury chce dělat jinak co ? Strkat zas do nějaké své (nejen své, of course) spekulace ?
Bohužel váš příspěvek prokazuje neznalost principu devizových rezerv. Švýcarská centrální banka nenakupuje a nedrží akce švýcarských podniků. V rámci svých devizových rezerv investovala především do dluhopisů v cizích měnách a pouze okrajově i do zahraničních akcií. Jen okrajově investuje ve CHF. Údaje jsou přehledně zde: http://www.snb.ch/en/iabout/assets/id/assets_reserves
To samé dělá s penězi ČNB.
V případě ČEZu opravdu není problém v profinancování Temelína, to jste asi článek špatně četl. Problém je ve špatné strategickém řízení – tady státní miliardy nepomohou, naopak by o ně stát mohl velmi snadno přijít.
Bohužel váš příspěvek manipuluje skutečností.
Dokonce i ČNB nakupuje akcie. Např. : http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/desetinu-rezerv-cnb-tvori-akcie-za-121-miliard-korun-1178598
K “ okrajovosti “ : „….„Růst zahraničních akciových trhů, doplněný o dividendový výnos, byl druhou nejvýraznější složkou celkových výnosů devizových rezerv ČNB,“ uvádí centrální banka ve zprávě o loňském hospodaření…“
Pojem “ devizové rezervy“ jste do diskuze vnesl Vy, já psal o devizových intervencích.
Taktéž jsem nepsal o tom jaké provenience jsou akcie, které kupuje např. švýcarská centrální banka. Kdy předpokládám, že nakupují veř. obch. akcie – a tedy je vůbec mnohdy otazné, o jakého národního statutu daná akcie jde, spíše jde o to, na kterých trzích se obchodují.
Akcie nebo dluhopisy – základní princip přílivu kapitálu pro daný podnik je stejný.
Jde ale o známou propagandistickou fintu – oponent podsune tomu, na něhož reaguje, výroky, které dotyčný vůbec nezmínil, popřípadě si je upraví, coby rozinku přidá takovéto znehodnocující rčení jako je např. “ neznáte princip devizových rezerv“ …a tyto vlastní zkreslení pak cupuje, říká se tomu “ hastroš“.
P.S. Takže problém není s profinancováním případné dostavby Temelína ?…Svatá prostoto, Vás by měli udělat šéfem dozorčí rady ČEZ, Vy byste asi byl hned se vším hotov.
Takže ceny jdou dolů, výhled z tohoto úhlu pohledu nic moc (pokud by navíc posílila koruna, tak ČEZ trží ještě méně)…ale problémem není profinancování…
Problémem nebylo by profinancování pokud by profinancovávaly levné peníze – například ty, které ČNB stvořila z ničeho.
Uff. ČNB, SNB a další nakupují zahraniční akcie do devizových (cizomenových) rezerv, aby „upíchly“ cizí měnu. Žádná centrální banka nenakupuje domácí akcie. Provedeno pochopení?
No a co ?
Víte vůbec co to je akcie – že to je podíl na majetku ?
Akcie není balík aktiv v eurech nebo v dolarech. Tak jsou jen oceněny. Akcie jsou značka, hala, stroje, outlety pracovní poměry atd.
Psal jsem o eurech – získaných intervencemi, nepodsunujte mi zase nesmysly. Proti euru tedy postavit zase euro (ale euro vázané na energetickou bezpečnost, ne na to, například kdo kolik vypije Coca Coly v Indii).
Je to otázka kotace na té které burze a otázka měnové konverze majetkového podílu, vy jste ještě nikdy neskyšel o tom, že je možné, aby podnik vydal akcie či dluhopisy v jiné než domácí měně a na jiné než na domácí burze, potažmu upsal např. preferenční akcie s bankovními zárukami obchodu?
Je pak lautr fuk jestli by šlo o akcie českého nebo amerického podniku.
Nikde jsem nepsal , že by měla ČNB skupovat akcie ČEZ -u na české burze – za singrovky.
Názory p. Šnobra na ČEZ a energetiku čtu rád. Sice také nemluví nestranně (ani nemůže, když dělat či možná ještě dělá pro J&T), ale určitě má kritické připomínky, které je třeba brát vážně. Za sebe vidím hlavně zoufalý výkon akcionářských práv ze strany ministerstev, hlavně MPO, které selhává v působení přes dozorčí rady – netýká se to jen ČEZu, ale i dalších státní podniků. Protože přesně jak se píše v posledním odstavci: nejde ani tak o Kleslovou, to jsou z pohledu firmy drobné, ale o systém kontroly …
Ještě aby bylo jasno – můj názor je takový, že nákupy (ale i následné prodeje) akcií centrálními bankami představují velký korupční potenciál a podporují růst nerovnosti, zpochybňují roli peněz a pitvoří konkurenční model kapitalistické distribuce zdrojů. Dále – proč by zrovna centrální banky měly být úspěšnými hazardéry , kdo v nich nese zodpovědnost za případné ztráty ? Komu se odpovídá a jaká je ta FAKTICKÁ odpovědnost (krom toho že dotyčný obdrží zlatý padák) ?
Nicméně připadá mi chytré (nikolivěk správné, ale na druhé straně možná že moudré), pokud by energetická bezpečnost ČR byla ošetřena tak, že nebylo by nutno ždímat ani zdejší domácnosti, ani podniky – v tomto režimu by naopak mohla ČNB napravit nespravedlnost, které se dopouští svou manipulací kurzu vůči těm, kdož neprofitují z exportu, ba naopak, byli a jsou touto manipulací de facto dodatečně zdaněni (jde plošně o mandatorní výdaje).
A nijak nepléduji za posílení jádra – v mixu, osobně preferuji OZE…nicméně pokud Německo vyhrožovalo zastavením eurodotací jen kvůli tomu, že odmítáme kvoty, je namístě septát, co bude, kdyby se situace ještě více vyostřila – a kdy jde např. i o plyn, nejen elektřinu. Vím ejak otmu v krizích bývá – s různými druhy spojenectví.
Obecně pak platí, že penězi ani nezatopíte, ani se jich nenajíte…k čemu budou desetimiliardy eur v bilanci ČNB , pokud nebude “ najednou“ dost elektřiny ? Civilizace prosperuje díky energii, tu mohou peníze zprstředkovat, ale samotné peníze ji neumí dodat, zejména selžou v případě pokud dodávka energie závisí tolik na prostoročase jak je tomu v případě stavby JE.
A co je např. investice švýcarské centrální banky do akcií McDonalds, než prodáváním hamburgerů ? Investice do Coca Coly pak prodáváním cukrovky ..:-D) a investice do Pfizer prodáváním léčby cukrovky ? Tak proč ne elekřina ?