Česko bude mít s přechodem ke klimaticky neutrální ekonomice problém. Málo využívá obnovitelné zdroje energie a je stále silně závislé na uhlí, píše Evropská komise ve zprávě o českém hospodářství zveřejněné tento týden.

„Česko sice za posledních pět let zaznamenalo určitý pokrok, stále se mu však nedaří dosáhnout klimatických cílů udržitelného rozvoje,“ poznamenává Komise.

Upozorňuje mimo jiné, že v přepočtu na jednoho obyvatele patří Česko k největším producentům emisí skleníkových plynů v EU. Za zhruba 75 procent emisí je přitom zodpovědná energetika. Ta je v Česku založená zejména na uhlí.

Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje. 

„Devět uhelných dolů dělá z Česka třetího největšího producenta uhlí v EU,“ uvedla Komise. Ročně Česko vyprodukuje zhruba 46 milionů tun uhlí. Více zvládne už jen Německo a Polsko. Těžba se sice od počátku 90. let utlumuje, ale rok jejího ukončení ještě stanoven nebyl.

Komise v této souvislosti připomíná studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která upozorňuje, že ceny uhlí jsou v Česku příliš nízké a že by země měla zvážit zavedení uhlíkové daně.

Další výtka v oblasti energetiky směřuje k nedostatečné úrovni výzkumu a vývoje, který tvoří pouze 0,1 % HDP. Česko navíc polovinu peněz investovaných do výzkumu v roce 2016 směřovalo do aktivit spojených s jadernými nebo fosilními zdroji energie.

Dobře na tom Česko není ani co se týče úspor energie. Dosáhlo zatím pouze na 68 procent odhadovaných kumulativních úspor energie určených pro období 2014-2017 v rámci směrnice o energetické účinnosti.

Zase ty silnice

Jedním z hlavních konzumentů energie je podle zprávy Evropské komise doprava, která se v Česku podílí na spotřebě energie až z 27 procent. Počet motorových vozidel na českých silnicích totiž roste – mezi lety 2011 a 2018 se jednalo o více než 25procentní nárůst.

Komise Česku vytýká také nedostatečnou podporu nízkoemisní dopravy a chabou dobíjecí infrastrukturu pro elektromobily. V Česku se má nacházet pouhých 620 dobíjecích stanic. Každé čtvrté auto navíc přesahuje povolené emisní limity, na což upozornila loňská inspekční kontrola.

Elektromobilita je jednou z nevyhnutelných cest, jak v nejbližších letech dosáhnout na ambiciózní cíle ve snižování emisí v EU. Přechod od spalovacích motorů však není snadný, a výrobci i státy se proto musí snažit elektromobilitu různými kroky pro řidiče zatraktivnit.

Kritiku Česko obdrželo nejen za „špinavou“ dopravu, ale i za špatnou infrastrukturu jako takovou. Nové silnice podle Komise nepřibývají, za což můžou administrativní překážky a především nízké veřejné investice. „Nedávno zveřejněný Národní investiční plán má některé z těchto investičních mezer vyplnit. Na druhou stranu se plán dostatečně nevěnuje udržitelnosti dopravy vzhledem ke zvyšujícím se emisím skleníkových plynů z dopravy,“ napsala Komise v hodnocení.

Počet dokončených dálničních kilometrů je stále nízký i přesto, že v posledních šesti letech mířila právě do dopravy největší porce evropských fondů určených pro Česko. Komise vytýká Česku i chybějící spojení s Polskem a Rakouskem a také nedostatečný rozvoj dopravní sítě v jižní a severovýchodní části země. Národní investiční plán sice v této souvislosti počítá s řešením, Komise je ale skeptická k tomu, zda se Česku načrtnuté projekty skutečně podaří realizovat.

Kvalita silnic v České republice pokulhává za evropským i světovým průměrem. Podle statistik Světové obchodní organizace z roku 2018 se ČR v rámci Evropské unie řadí až na dvacátou příčku, horší silnice mají například v Maďarsku, Rumunsku či Bulharsku.

„Ozelenit“ české uhelné regiony

Česko by podle Evropské komise mělo více investovat do dekarbonizace ekonomiky a podporovat obnovitelné zdroje. Konkrétní doporučení ale Komise Česku udělí až na jaře, tedy v další fázi tzv. evropského semestru, skrze který se Komise snaží vést členské státy cestou udržitelného ekonomického rozvoje.

Česku by měl pomoci také nový evropský mechanismus pro spravedlivou transformaci. Ten obsahuje nejen transformační fond, ze kterého budou moci čerpat české uhelné regiony, ale také zvýhodněné úvěry a další zdroje financí určených k „ozelenění“ evropské ekonomiky.

Evropská komise tento týden představila europoslancům rámec pro Mechanismus spravedlivého přechodu, jehož součástí je transformační fond. Balíček 100 miliard eur by měl pomoci regionům s přechodem na „čistou“ ekonomiku.

Peníze z transformačního fondu by Česko mělo podle Komise využít primárně na podporu čisté energie, omezování skleníkových plynů, posilování energetické účinnosti a na výstavbu obnovitelných zdrojů. Finance by měly směřovat také do start-upů a inovativních malých a středních podniků a do digitalizace, nebo by měly podpořit rozvoj oběhové ekonomiky.

Transformační fond má pak v Česku potenciál také podpořit zaměstnance v získávání nových dovedností potřebných v 21. století.