Souboj volebních kalkulaček. Kdo poradí, koho volit, a co znamená, když nevím
Volební kalkulačky jsou dnes pro veřejnost jedním z podstatných předvolebních zdrojů informací. V Česku je před volbami (v závislosti na typu voleb) používá 10 až 25 % voličů, letos to ale velice pravděpodobně bude ještě více. Ve Skandinávii nebo Nizozemí je to mimochodem už přes 50 % voličů.
Dvěma třetinám uživatelů volební kalkulačka pomůže s výběrem strany a 20 % lidí dokonce přesvědčí, aby volili někoho jiného, než koho předtím chtěli. Data vycházejí z výzkumu Düsseldorfské univerzity, který byl prezentován na konferenci ECPR (hlavní politologická konference v Evropě) minulý měsíc.
Zde je na místě zdůraznit, že se autor tohoto textu volebními kalkulačkami zabývá prakticky i teoreticky (viz např. tento příspěvek z konference ECPR) už přes deset let. Je také hlavní autor největší české Volební kalkulačky („s velkým V“).
Kalkulačka versus test
Poslední měsíc a půl s Volební kalkulačkou trávím téměř každý den, od programování až po výběr otázek, a jsem si tak vědom mnoha problémů, které má. (A také spolu s kolegy připravujeme podstatné vylepšení pro prezidentské volby, na což zrovna sháníme podporu pomocí crowdfundingu na Hithitu.)
Proto když web Aktuálně.cz zveřejnil svůj Volební test, profesionální povinnost logicky velela jej hned prostudovat. Zapůsobil na mě ale jako studená sprcha, což jsem asi trochu neuváženě hned ventiloval na Twitteru, kde pak došlo k poměrně ostré výměně názorů mezi šéfredaktorem Aktuálně.cz Tomáškem a mnou.
Snad moc nedezinterpretuji, když to shrnu: Já tvrdím, že Aktuálně.cz převzalo skoro polovinu otázek z Volební kalkulačky bez uvedení zdroje. Pan Tomášek píše, že naše otázky při přípravě neviděli a že je tedy osočuji zcela neprávem.
My zveřejňujeme celou Volební kalkulačku (kód i obsah) pod otevřenými licencemi, aby pomohla co největšímu počtu lidí. A jestli to pomůže pod jménem Volební test Aktuálně.cz nebo pod názvem Volební kalkulačka, je vcelku jedno. Hlavně, když to pomůže.
Tak se tedy raději podívejme, zda Volební test Aktuálně.cz slouží uživatelům dobře. A zde je z mého pohledu závažný problém.
Volební test Aktuálně.cz vypadá na první pohled velice obdobně jako Volební kalkulačka – uživatel může (zde i musí) odpovědět na otázky ‚Ano‘, ‚Ne‘ nebo ‚Nevím‘. Shoda mezi uživatelem a politickou stranou je zobrazena pomocí počtu shodných odpovědí. Proč ne. Nicméně ďábel je skryt v detailu.
Nejlépe to ukážu na příkladu níže.
Koho volí Adéla
Adéla bydlí v Aši a neví, zda má volit stranu A se sympatickou političkou v čele, stranu B vedenou inteligentní profesorkou s fialově obarvenými vlasy nebo stranu C vedenou charismatickým leaderem. Tak zkusí volební kalkulačky: Volební kalkulačku a Volební test Aktuálně.cz. Obě kalkulačky obsahují zcela náhodou stejné otázky, tak si postoje stran i Adély můžeme napsat do jedné tabulky:
| Otázka | Strana A | Strana B | Strana C | Adéla |
|---|---|---|---|---|
| ČR by měla vystoupit z EU. | Ne | Nemáme jednotný postoj, ½ chce vystoupit, ½ ne | Ano | Ne |
| Těšínsko by se mělo přípojit k Polsku. | Ne | Ne | Nevíme | Nevím – Je mi to srdečně jedno, bydlím v Aši, kde je Těšínsko? |
| Fialová barva je nejlepší barva. | Nemáme jednotný postoj | Ano | Nemáme jednotný postoj | Nerozumím otázce, v čem nejlepší? Přeskakuji |
Volební kalkulačka ji doporučí stranu A. Volební test Aktuálně.cz ji doporučí stranu C.
Volební kalkulačka bere, že pro Adélu byla důležitá jenom jedna otázka (EU), tak zbylé 2 otázky ve formulaci rady pro Adélu vůbec neuvažuje. Adéla chce zůstat v EU a zde se shodne se stranou A, a naopak zcela neshodne se stranou C.
Adéla dostane tento výsledek:
| 1. Strana A | ***** 100 % |
| 2. Strana B | *** 50 % |
| 3. Strana B | * 0 % |
Ovšem Volební test Aktuálně.cz Adéle doporučí stranu C, protože se dle něj Adéla se stranou C shoduje ve 2 otázkách (Těšínsko, fialová), zatímco se stranou A a B pak v jedné:
| 1. Strana C | shoda ve 2 otázkách |
| 2.-3. Strana B | shoda v 1 otázce |
| 2.-3. strana A | shoda v 1 otázce |
Nemůžu si pomoci, ale Volební test Aktuálně.cz Adéle poradil špatně.
Za shodnou odpověď Volební test Aktuálně.cz totiž považuje i to, že uživatel odpoví ‚Nevím‘ a strana také neodpověděla ani ‚Ano‘, ani ‚Ne‘ (zde ještě není jasné, jak se přesně Aktuálně stran ptalo, zda tam byla možnost ‚Nevíme‘ nebo něco jiného). A to je velký problém.
Nevím má mnoho významů
‚Nevím‘, ani Ano ani Ne, totiž může znamenat plno věcí: ‚Nerozumím otázce‘, ‚Otázka mě nezajímá‘, ‚Otázka pro mě není jednoznačná – někdy Ano, někdy Ne‘ atd. Stejně tak strana, pokud neodpoví ani ‚Ano‘, ani ‚Ne‘, může mít více důvodů: ‚Nemáme na danou věc jednotný názor, část strany je pro, část proti‘, ‚Není to pro nás vůbec důležité‘ atd.
Příklad s Adélou je jistě extrémní. Nastává ten problém i u reálných uživatelů? Z toho, co víme, dávají uživatelé Volební kalkulačky neutrální odpověď nebo přeskakují dál u nějakých 15 – 20 % otázek + dalších 5 – 10 % je neutrálních odpovědí u stran. Tedy není to tak špatné jako u Adély, ale pořád jde o velice podstatný problém.
Volební kalkulačky neslouží jenom k tomu, aby lidem pomohly s výběrem strany před volbami. Jistě jsou např. edukativní v tom, že ukazují, co vše politici řeší. Nebo z výzkumů víme, že podporují volební účast. Tyto další funkce jistě plní i Volební test Aktuálně.cz.
Nicméně celkem vzhledem ke zmíněnému problému s počítáním neutrálních odpovědí musím říci, že za sebe bych doporučil se Volebnímu testu Aktuálně.cz vyhnout. Ale třeba ten výpočet ještě upraví, není na tom nic složitého.
Autor je datový analytik
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Petr Fischer: Slovo roku a úpadek duševní činnosti lidského pokolení
Buďme k sobě upřímní. Kdo je tady udavač – práskač – bonzák?
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
14 komentářů
Je to sice pravda, ale co je podstatné, v rámci systému našich koaličních vlád se vůbec nedá spolehnout že by kterákoliv strana své programové sliby (dokonce i jen zásady) dodržela. Klidně, by po nátlaku dalších stran v koalici (za medíální podpory eurohujerů) vydala i to Těšínsko, nebo celé Sudety jen aby z té vlády nemusela odejít..
Tudíž, i proto většina lidí ani neví jaké strany by měla volit….
Myslím, že je to zcela relevantní úvaha. Nevolit je dle mého názoru špatně. Avšak volit stranu s menším volebním poteciálem, která vstoupí do vlády i s lepším volebním programem, zůstává problém. V koalici, zvláště když je jejích členů více, má konečně mizivou naději na jeho prosazení a může tudíž učinit to, že z vlády odejde a případně tím vyvolá další volby, jež stojí obrovské peníze ale nic v podstatě se nemění
S timto postojem ale prakticky rezignujete na vlastni nazor, musite volit jen favorita a jeste se bat, aby se ti mensi proti nemu nespikli. I mensi strana muze ze sveho programu neco prosadit a naopak zabranit rade veci, ktere by podnikl koalicni partner, byl-li by samovladcem.
Rezignovat na vlastni nazor nikoliv, ale zakalkulovat do svého názou reálná fakta – a těmi jsou právě koaliční vlády. Ono se totiž může stát i to, že volíte favorita – ale ani on některý svůj požadavek neprosadí, protože jiná koaliční strana ho tvrdě – ale tvrdě odmítne. Třeba jako ČSSD nedokázala nyní prosadit snížení církevních restitucí kvůli KDU ČSL…
Tudíž – nejde o to jaký má ta která strana program pro voliče, ale
1) Které body jsou pro ní a s ní spřízněné subjekty prioritně důležité
2) Jak tvrdé má ve svém vedení (a pak jako členy vlády) vyjednavače – aby tyto body dokázali ve vládě dojednat a naopak návrhy jiných koaličních stran zablokovat.
3) Ja to pak „prodá (tj. vysvětlí) voličům
Kdybych dal příklad, pan Bělobrádek se nedávno chlubil, že KDU ČSL spnila ve vládě 80 procent svých volebních slibů. Já jsem si prošel zběžně jejich volební program z roku 2013 – mají tam přibližně 150 položek, já jsem jich napočítal splněných sotva třetinu…
Ono jde právě o to, že spoustu témat má řada partají společných, ale čím radikálnější slib (u malé strany) tím je menší šance že v koalici projde pokud ho má sama
Nezlobte se, ale to, co popisujete, jsou zrejme veci, nad kterymi se podle meho neni nutno pozastavovat. Tuto relaitu by mohl zmenit pouze brutalni zasah do volebniho systemu smerem k vetsinovemu principu, ktery by, troufam si tvrdit, prinesl mnohem vice zleho, nez dobreho.Ja jsem rad, ze CSSD neprosadila zruseni cirkevnich restituci a ze KDU, ani kdyby nakrasne vyhrala volby, by nikdy neprosadila zakaz interupci, ODS koureni v materskych skolach, zeleni spalovani fosilnich paliv na uzemi CR… Jista pomalost legislativniho procesu a nutne kompromisy maji i sve nesporne vyhody.
A z tohoto pohledu je, v parlamentní demokracii, téměř jedno, koho vlastně volit.
Volba ve vaší kalkučce: „Státy EU by měly řešit otázky týkající se azylu a uprchlictví jednotně a koordinovaně.“ – ano nebo ne.
Je také dost zavádějící, člověk co uvede Ano. Může být Anarchista, co neuznává, žádné státní hranice nebo člověk, kterému vyhovuje/al tzv. Dublinský systém.
Jistě. Ale zde jsem přesvědčen, že to naprostá většina uživatelů nebude chápat „anarchistickým způsobem.“
Je to věčný boj mezi jednoduchostí otázky (člověk, pokud nepochopí otázku okamžitě, v pár vteřinách, tak ji přeskočí) a její co největší přesností a jednoznačností.
Diky, myslim, ze delate zasluznou praci. Mate prosim nekde zverejnena data, ktere strany byly vasim uzivatelum doporuceny? Popripade i s rozptylem u jednotlivych stran, mam na mysli jak presne se pro konkretni strany prekryva jeji postoj s tim, co chteji volici, kterym byla doporucena. Dekuji.
Díky. Právě to připravuji za tu část, co odpovídala na kalkulačku na iDnes. Ale docela se na to dá podívat z minula, je to obdobné: prezentace z barcampu o 2013: https://docs.google.com/presentation/d/1TklWjQ9_6p-BGuXNyXdXhlwHAmSoG8acIoHymkWDHyY/edit#slide=id.p
nebo článek ze senátních 2016: http://zpravy.idnes.cz/vyslecky-volebni-kalkulacky-kohovolit-eu-fif-/domaci.aspx?c=A161003_140935_domaci_jav
A minulá data jsou zde: https://github.com/michalskop/datapackages (vaa-cz-…-users-…)
Diky, zvlast ta prezentace je pekna, jen bych se primlouval za popisky k barvam stran, ne uplne kazdy to ma zazite tak, jako vy. Myslim, ze by se temito daty dalo delat spousta dalsich veci, zvlaste proto, ze byt specificky, tak mate pomerne velky vzorek.
Chapu, ze v jednoduchosti je sila, ale mozna bych zvazil u kazde otazky tlacitko „dulezite tema“ a zbavil se tak zaverecneho vyberu. To „nevim“ je pro mne trochu matouci – ale zase chapu nutnost zjednoduseni, ja, protoze mam rad slozite veci, bych tam dal i moznosti „zdrzet se hlasovani“ a „preskocit“, popripade i „nevyznamne tema“ a „klicovy problem“. Cimz by rapidne poklesnul pocet uzivatelu:-)
díky moc za srovnání hodnocení kalkulaček. Dělala jsem totiž oba dotazníky a výsledky mi naštěstí vyšly dost podobně (možná proto, že jsem téměř nezadávala odpověď „nevím“). Ale partnerovi jsem chtěla doporučit právě ten „test“ a to z jednoho prostého důvodu – že je zde určení „jak je pro mě důležité“ hned u otázky. Za prvé mi to přijde jako úspora času a za druhé, a to bych řekla, je to hlavní, dává větší rozmanitost v odpovídání – tak nějak „spíš si myslím toto, ale nejsem si jistá, nebo o tom tolik nevím – ale přesto nechci dát odpověď „nevím“ 🙂
U volební kalkulačky jsem o závěru testu, kde budu zadávat důležitost, ani nevěděla, bylo by možná dobré to tedy alespoň předem zmínit 😉
Pro mě je situace zoufalá. V kalkulačce mi vyšlo SPR-RSČ, které jsem měla i za svého favorita, ale je to strana, která určitě nevyhraje. Váhám teď mezi tím, zda zůstat u těch, co jsou mi nejvíc sympatičtí a nebo volit ty, kteří mají šanci vyhrát a jdou proti ANO (ODS; u Pirátů už si nejsem moc jistá..píše se o nich čím dál víc, že jdou ANO na ruku), což je pro mě taky dost silná motivace. Krize…
Jako dobrý způsob při volbě považuji nevolit podle souhlasu, ale podle rozporu.
Jednoduše: Pokud strana slibuje/podporuje něco co nechci, nevolím ji. Považoval bych se za hlupáka, kdybych volil stranu která ve volbách slibuje zákaz soli a pak po volbách nadával, že sůl zakázala.
Volit stranu, která půjde proti mým zájmům jen proto, že má šanci na zvolení pak přímo postrádá smysl.