Soros není Cimrman. Předvolební útoky na neziskovky jsou česko-slovenský politický folklór
Slovenská předvolební kampaň se ani letos neobešla bez útoků na neziskové organizace. Tři měsíce před volbami část politiků znovu zvedla nápad zavést povinnost neziskovek uvádět příjmy ze zahraničí. V Česku naopak vláda Petra Fialy neziskovky oficiálně chválí. K jejich podpoře se zavázal i předchozí kabinet Andreje Babiše, který však vzápětí nevládní organizace obvinil z toho, že proti němu vedou kampaň.
Nálepku „zahraničních agentů“ pro nevládní organizace přijímající část prostředků z ciziny prosazovala původně – po vzoru Ruska nebo Maďarska – zejména slovenská krajní pravice. Příslušný návrh zákona poslanců Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby v roce 2019 parlament neschválil. Dnes se nápad vrací a ohání se jím i slovenský politický mainstream.
„Dělají všemožné průzkumy, jsou zvaní do relací, mají diskusní večerní relace v televizi. Tak ať víme, odkud mají peníze,“ řekl nedávno slovenský expremiér a šéf strany Hlas Peter Pellegrini.
Přidal se k němu i předseda strany Sme rodina Boris Kollár: „Určitě si to nepředstavujeme tak, že bychom řekli ‚zahraniční agent‘,“ uklidňoval ve stejné diskusi v televizi RTVS. Přitom před čtyřmi lety Kollárovo hnutí hlasovalo pro zmíněný návrh zákona kotlebovců, který o významné části neziskových organizací jako o „zahraničních agentech“ výslovně mluvil.
Sorosovy dlažební kostky
Tím, kdo kouzlo útoků na neziskové organizace objevil už dávno, je především jiný expremiér a bývalý Pellegriniho stranický kolega ze strany Smer Robert Fico. Ten před volbami prosazuje podobný zákon, jaký přijalo v roce 2012 putinovské Rusko a v roce 2017 i Orbánovo Maďarsko (které jej však po mezinárodním tlaku nakonec po několika letech zrušilo).
„Udělá se seznam nevládních organizací a když se ukáže, že jsou financované ze zahraničí, budou to zahraniční agenti,“ řekl letos v červnu Fico.
Sám už před pěti lety po vraždě novináře Jána Kuciaka ještě coby premiér veřejně konspiroval o tom, že protesty proti jeho vládě jsou organizované ze zahraničí a že tehdejší prezident a Ficův velký kritik Andrej Kiska svůj postup koordinuje s miliardářem, finančníkem a filantropem Georgem Sorosem.
Jak reálný základ jeho tvrzení měla, ukázala i epizoda s hromádkou dlažebních kostek v křoví nedaleko úřadu vlády v Bratislavě v předvečer protivládních protestů. Fico tehdy na tiskové konferenci naznačoval, že jde o důkaz připravených násilných provokací. Jak se ale ukázalo, dlažební kostky zůstaly v křoví po poslední rekonstrukci náměstí.
George Soros, kterého si jako úhlavního nepřítele dlouhodobě bere na paškál především maďarská vláda, posloužil Ficovi i v letošní předvolební kampani.
Spolu s krajně pravicovým hnutím Republika ostře kritizoval poskytnutí vládní dotace Nadaci otevřené společnosti, která je v Česku i na Slovensku částí politiků účelově stále spojovaná zejména právě se Sorosem, ačkoli jeho pravidelná finanční podpora nadaci skončila před více než deseti lety.
Nadace i slovenská vláda sice vysvětlují, že jde ve skutečnosti o peníze pro šest různých neziskových organizací, které už tyto finance samy od loňska vynaložily na pomoc s integrací ukrajinských uprchlíků na Slovensku, Fico však voličům dál servíruje pouze Sorose.
Nevládních organizací se proto zastala i prezidentka Zuzana Čaputová: „Předvolební kampaň na Slovensku je už plná nepravd, zavádějících i osobních útoků na představitele občanského sektoru. A i když si to nikdo z nás nepřeje, je zřejmé že (útoky) budou pokračovat.“
Ficovy výroky jí dávají zapravdu: „Pan Soros opravdu není žádný Cimrman. Je to reálná postava, finanční podvodník, který se chlubí tím, že za největší úspěch považuje majdan na Ukrajině,“ tvrdí expremiér.
Už před několika měsíci jeden z nejviditelnějších poslanců Ficova Smeru Luboš Blaha voliče při výjezdu do regionů ujišťoval, že pokud se Smer dostane k moci, „udělá pořádek“ s neziskovkami a s médii.
Babiš: Neziskovky nepomáhají
Slovenská politická a společenská realita je momentálně o poznání vyhrocenější než ta česká. Přesto i v české politice fungují neziskové organizace dlouhodobě jako terč populistů, kteří v jejich očerňování vidí snadné politické body.
Andrej Babiš krátce po nástupu k moci v roce 2018 oznámil, že chce prošetřit rozdělování státních peněz neziskovým organizacím. Některé neziskovky při tom ve svých vystoupeních emotivně kritizoval i nepravdivými argumenty, například v oblasti sociálního bydlení.
Související články
Česká politika zlehčuje extremismus u sousedů. Fico není „rodící se hvězda“, jak tvrdí Klaus
V první vlně pandemie covidu na jaře 2020 zase Babiš jako premiér neziskovým organizacím vyčetl, že „v krizi nepomáhají“. Po vlně kritiky a řadě zveřejněných příkladů, jak naopak nevládní organizace v covidové době doplňují či rovnou nahrazují státní instituce, se za svá slova na sociálních sítích omluvil: „Psal jsem, že postrádám pomoc z neziskového sektoru. Měl jsem jen málo informací.“
Faktem je, že právě za Babišovy vlády také vznikl dokument, který má vztah české společnosti k „neziskovkám“ a jejich spolupráci se státem zlepšit.
Vládou v létě 2021 přijatá Strategie spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi (NNO) na léta 2021 až 2030 mimo jiné konstatuje, že „neziskový sektor a NNO coby jeho institucionalizovaná podoba tvoří nezbytnou složku dobře fungující a odolné společnosti“ a že pandemie covidu „ještě více podtrhla význam spolupráce a partnerství veřejné správy s neziskovým sektorem“.
Sám Andrej Babiš však v té době už vedl kampaň do sněmovních voleb. A těsně před nimi, v říjnu 2021, na neziskové organizace zaútočil. Bylo to v době, kdy se bránil dotazům na podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků v souvislosti s nákupem svých nemovitostí ve Francii.
„Za vším je snaha zlikvidovat mě a odstranit z politiky. Podívejte se na to, kdo ty údajné investigativní novináře podporuje! Stojí za tím velká zahraniční neziskovka, která bere peníze od Sorose, amerického ministerstva zahraničí nebo Rockefeller Brothers Fund a dalších. Autorky toho vylhaného textu jsou tytéž, které po kauze Kuciak na Slovensku odstavily Roberta Fica z vlády. Ten přitom dodnes nebyl za nic odsouzen. Evidentně pracují na něčí zadání,“ spekuloval tehdy Babiš v rozhovoru pro server Parlamentní listy.
Podobnost s letošními i staršími výroky Roberta Fica je velmi nápadná.
Zemanovy pijavice vs. Fialova chvála
Také Okamurovo hnutí SPD se vůči neziskovým organizacím vymezuje dlouhodobě. Ve svém programu je má ostatně vepsané hned několikrát. Slibuje mimo jiné, že „nepovede zahraniční politiku pod taktovkou politických a ze zahraničí řízených neziskových organizací“, „zastaví státní podporu ideologických neziskových organizací působících v oblasti multikulturalismu“ nebo že sníží vliv neziskových organizací v oblasti kultury a sportu či školství, kde „neziskové organizace s politickým programem provádí jednostrannou ideologizaci vzdělávacích programů“.
Současná vláda Petra Fialy se naopak neziskových organizací přinejmenším verbálně zastává. Sám Fiala je při loňském Dni lidských práv ocenil jako „nepostradatelné partnery pro vládu, jejichž práce významným způsobem pomáhá k tomu, aby společnost byla celkově odolnější a rychleji se vyrovnávala s aktuálními i dlouhodobými změnami“.
Výraznou změnu směrem k neziskovému sektoru znamenalo i letošní střídání na Pražském hradě. Zatímco Miloš Zeman kdysi neziskové organizace označil za „pijavice na státním rozpočtu“, nový prezident Petr Pavel minulý víkend otevřel Hrad právě neziskovkám. Během dětského dne se v Královské zahradě a části Jeleního příkopu svými stánky a aktivitami prezentovala řada neziskových organizací, například těch pracujících s dětmi a mládeží.
Skutečným testem toho, jak se politici chovají k občanské společnosti a k neziskovým organizacím, bude i v Česku až předvolební období. Protože jak aktuální slovenská kampaň, tak nedávné české zkušenosti ukazují, že právě před volbami útoků na tento segment společnosti výrazně přibývá.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Záhadná ruská mobilizace: vítězství jako věčný motor války
Konspirátoři všech zemí! Proč si Prahu oblíbili němečtí i rakouští extremisté
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
14 komentářů
S Járou Cimrmanem je alespoň legrace. S těmi dvěma postavičkami na úvodní fotografii už žádná legrace není.
To je fakt grotesktní, kdyż si uvědomíme o co jde. Jak uvedeno hned v úvodu jde čistě o to aby ta neziskovka někde zaevidovala že ty peníze od zahraničního investora dostala, nic víc.
No a ta groteska je v tom, že pokud by stejné prachy dostala jako dotaci z Brusele tak je to dokonce její povinnost, toto všude viditelně uvádět a zdůrazňovat ve všech svých materiálech aj doslova na všech sloupcích a cedulích kolem sebe. Jinak by jí tu dotaci sebrali.
Takže proč ne v případě pana Sarose a dalších dobrodějců lidstva, ti se snad za to stydí, nebo jak?
Neziskovky – oblíbené téma, když potřebujete vyštengrovat příznivce populistů, dezinfa a podobné pablby.
Neziskovky nemají žádnou demokratickou legitimitu a zpravidla prosazují věci, které by demokratickým procesem neprošly (nebo se to i zkusilo a s negativním výsledkem). Proto v politice nemají co dělat. Kdokoli je podporuje je z principu nepřítelem demokracie.
Vy Pergille/Šimůnku sice neziskovky nepodporujete, ale svými bláboly na diskuzích HP a dřívější podporou Ruska na těchto diskuzích jste dokazoval a dokazujete, že právě vy podporou demokracie rozhodně neoplýváte a podrážíte jí nohy, jak jen můžete bývalý soudruhu a absolvente VUMLu. Tak že už podruhé vás vyzývám, abyste si zametl nejprve před svým prahem.
Opakovaně jsem uváděl, že současný režim v Rusku je nutno dávat do souvislosti s tím, co v tom Rusku bylo před Putinem. A že pro nás, žijící v jakž takž demokracii) by to byla cesta zpět, do demokracie k nějaké formě „osvícené totality“. Ostatně, jakousi „cestou zpět“ od autentické demokracie v 90. letech je pro nás i současné dění v EU.
Opakovaně jsem také presentoval názor, že určité období (desítky let) „osvícené totality“ s prvky demokracie a právního státu jsou v podstatě podmínkou zavedení skutečné demokracie, jak se tomu stalo u nás (díky panovníkům od Josefa II. po Karla Posledního, či v některých případech jejich nekompetenci*). A že pokusy o zavedení demokracie bez tohoto přechodného období povedou leda ke krachu a diskreditaci demokracie (což se v Rusku stalo za Jelcina, ale obdobný výsledek měly i pokusy o zavedení demokracie v některých islámských zemích).
Na tomto svém názoru neměním a nepotřebuji měnit naprosto nic. Jen přiznávám, že jsem Putina do válečného konfliktu na Ukrajině považoval za osvícenějšího, než jak se jeví nyní.
Nicméně, příznivci Ruska nemusejí věšet hlavu. V roce 2030+, kdy nám zakáží auta, topení, v síti nebude elektřina, budeme povinně žrát mleté brouky (atd. atd.) ještě občané rádi na východní hranici státu „zvednou závoru“.
Aby bylo jasno, teď to můžeme brát jako legraci (asi jako Nerudovu povídku „Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno“). Pokud ovšem nebude zastaven Green Deal s jeho naprostými šílenostmi, tak se ten rok 1849 transformuje na konci tohoto desetiletí na rok 1918 a ono „nebylo“ na „bylo“.
*MMCH, Habsbursko-Lotrinský rod nám nedokázal posadit na trůn od dob Marie Teresie žádnou psychicky kompetentní osobu: Josef II byl psychopat (trochu mu přitížilo, že ho násilně oženili s lesbičkou, nenávidějící muže), jeho bratr Leopold II byl sexuální maniak, František I byl anetický psychopat, Ferdinand I byl hydrocefalitický oligofrenik, František Josef I byl psychopat pedantského zaměření, Karel I byl slaboduchý. Patrně bychom to moc nevyhráli ani s Rudolfem, sebevrahem z Mayerlingu, ani s psychopatickým Ferdinandem, co ho picli v Sarajevu.
Co jste v shora uvedeném příspěvku údajně opakovaně uváděl, jsou bláboly vůbec se netýkající toho, o čem jsem psal Pergille/Šimůnku. I jistá postava z povídek Šimka a Grossmanna uměla pouze psát, ne však číst.
V diskusích pod mnoha články jsem prohlašoval pravý opak toho, co mi vkádáte do klávesnice.
Pokud chcete Pergille/Šimůnku reagovat na můj! příspěvek, pak reagujte na to, co jsem napsal. Blábolů zcela mimo téma jsem od vás četl už strašnou spoustu. Jelikož jste podle vašich tvrzení měl údajně vystudovat medicínu, měl byste vědět, že neschopnost udržet dané téma je jedním z příznaků schizofrenie.
Skeptiku,
Rusko jsem nikdy nepodporoval, jen jsem konstatoval, že tamní současný režim je pro ně lepší, než pokusy o překotné nastolení demokracie, které musejí zákonitě skončit krachem.
Rusové musejí být k demokracii vychováni nedemokratickým režimem s prvky demokracie, jak se to přihodilo nám (to, co jsem napsal dál, je rozvinutí této téze, pro vás asi moc složité).
Jsem i skeptický vůči vnucení demokracie nějakým okupačním režimem, v současném Německu vidíme, že se to prostě nedaří. Podobně je na tom i Japonsko.
Pokud všechno opravdu dobře půjde, bude v Rusku opravdová a stabilní demokracie nejdřív za sto let a spíš ještě později.
Pergille/Šimůnku, Rusko jste sice v minulosti podporoval, ale o to tu tentokrát vůbec nejde. Já jsem psal ve svém 23. 6. 2023 (11:15) o vašem vztahu k demokracii a o vašem tvrzení, že neziskovky nemají žádnou demokratickou legitimitu. Našel jsem tu povídku Šimka a Grosssmanna Návštěva cirkusu, která vás tak často inspirovala a inspiruje. Cituji: Naše rodina patřila již několik generací ke smetánce města. Táta uměl číst, máma psát, a snad proto se dali dohromady, aby rodili vzdělance. Konec citátu.
Nebo že by tu šlo skutečně o schizofrenii?
Skeptiku, neziskovky nemají žádnou demokratickou legitimitu a velice často pomocí lživých argumentů prosazují věci, které by demokratickým procesem prostě neměly šanci projít. Jsou to takoví SA nastupující totality.
Nicméně Rusko jsem nikdy nechválil jako takové, jen jsem konstatoval, že Putinův režim je pro ně perspektivnější než nějaký překotný pokus o „demokratizaci“, který by nutně musel skončit krachem, jako za Jelcina.
Naše vláda i vedení EU ovšem silně pracují na tom, aby v Rusku bylo v dohledné době lépe než u nás (nikoli tím mechanismem, že by se v Rusku situace zlepšila, aby bylo jasno).
Green Deal nutně musí skončit ekonomickou katastrofou, srovnatelnou s Velkou hospodářskou krizí před cca sto lety. K moci se v jejím důsledku mohou dostat podobné síly, jaké vynesla k moci ta starší. A nebude to vina ani Ruska, ani „desolátů“, ale vedení EU a těch, kdo ho bezvýhradně podporují.
V posledních letech jsem si Pergille/Šimůnku myslel, že ta moje paměť už za mnoho nestojí. Když však tu moji paměť porovnávám s pamětí vaší, vidím, že na tom nejsem zdaleka tak zle. Ostatně na vaši podporu Ruska si nevzpomínám pouze já, ale vzpomene si na ni jistě i spousta dalších čtenářů. Neziskovky si vytvářejí občané proto, že jim to právě demokracie umožňuje a dokonce je k tomu vybízí. Že se existence neziskovek nezamlouvá lidem jako jste vy, SPD, Trikolóra, KSČM, Robert Fico, Kotlebovci a podobné subjekty mě nepřekvapuje a překvapovalo by mě, kdyby tomu bylo naopak. Že to u nás a v EU skončí hůře než v Rusku, je naštěstí pouze vašim silným přáním. A pokud Pergille/Šimůnku tak strašně moc toužíte po tom, aby to u nás a v EU skončilo ještě hůře než v Rusku, budete muset odhodit svůj ateismus a budete se muset začít modlit. Ne k Pánubohu, ten vás nevyslyší, ale k tomu druhému. S ním si budete určitě rozumět. Zkuste se s takovouto iniciativou obrátit na Satanisty. Tam byste mohl najít pochopení.
Skeptiku,
řada neziskovek je financována a řízena ze zahraničí, podobně jako před Mnichovem sudetoněmecký Freikorps a jejich cíle jsou srovnatelné.
Jistěže jsou vedle toho neziskovky, které existovaly pod jinou hlavičkou i před ustanovením onoho zákona, který v tom nadělal těžko identifikovatelný propletenec (třeba dobrovolní hasiči), ale o těch řeč není. Ta je o politických neziskovkách, prosazujících zájmy a cíle stran, které v demokratickém volebním systému neuspěly, mají ve volbách kolem jednoho procenta hlasů, nebo ještě méně, ale snaží se obejít parlament a prosadit extrémistické hovadiny (třeba aktuálně 30 km/h ve městech).
Já rozhodně netoužím po tom, aby tu bylo hůř než v Rusku. Je to stejné, jako bych netoužil po vaší smrti konstatováním, že pokud budete důsledně přecházet na červenou místo na zelenou, tak vás dřív nebo později nějaké auto srazí.
Pokud se ovšem podaří prosadit Green Deal, tak je zhroucení ekonomiky víceméně zákonitým důsledkem a následný pokles životní úrovně o desítky (i o víc než 50) procent u naprosté většiny obyvatelstva také. A jak tyhle věci končí – viz události před +- 90 až 100 lety.
Čili buď se tahle věci podaří zastavit, i za cenu násilného potlačení některých neziskovek, případně i za cenu odchodu z EU, nebo nás čeká velmi podobný vývoj jako v tom citovaném období, možná s ještě drsnějšími následky (vzhledem k současné životní úrovni, která je podstatně vyšší než ta před Velkou hospodářskou krizí, takže propad na jakési minimum k přežití bude ještě citelnější než tenkrát a naštvanost lidí o to vyšší).
MMCH, momentálně studuji knihu o sociální statistice pomocí jazyka R a jako jeden příklad pro lineární regresi tam mají „index štěstí“ obyvatel a jeho závislost na průměrném příjmu v dolarech na hlavu. Takže pokud půjdou příjmy dolů, procento naštvaných lidí naroste a u těch, co už naštvaní jsou, se ta naštvanost ještě zvýší.