Smrt při teroristickém útoku? Pravděpodobnější je, že se udusíte prostěradlem ve vlastní posteli
Čelit kolektivním obavám z teroristického útoku lze třeba i poukazováním na skutečnost, že existuje dlouhý seznam nejrůznějších příčin úmrtí s výrazně vyšším počtem obětí než terorismus, připomíná politolog a datový analytik Kamil Gregor.
V souvislosti s nedávnými útoky v Paříži se objevují mezinárodní přehledy počtů obětí terorismu. Ukazují, že zejména východní Evropa je jedním z nejbezpečnějších regionů a že Evropané stále v poměrně bezpečném období. Například v 70-tých letech minulého století umíralo každoročně kvůli terorismu násobně více lidí.
Vždycky mě zajímalo, do jaké míry jsou různé jevy a doopravdy nebezpečné. Mám se bát jet na hory, když z nich můžu spadnout? Jaké je šance, že se vybourám v autě? Nejspíš tušíte, že nezemřete na zásah blesku, ale jak pravděpodobná je třeba smrt střelnou zbraní? Pojďme se na to podívat.
Asi nikoho nepřekvapí, že např. autonehody, kriminalita nebo různé civilizační choroby si vyžádají mnohonásobně více obětí než teroristé. Je ale i celá řada různých bizarních okolností , jež si každoročně vyberou zhruba stejně nebo i více životů než teroristé. Jakkoli tím hrozbu terorismu (a nutnost jí čelit) nezlehčujeme, tady je výběr:
Data zveřejňuje organizace CDC evidující všechna hlášená úmrtí v USA. Data jsou velmi podrobná, umožňují třídění nejen podle mnoha desítek příčin smrti, ale třeba i podle věku nebo rasy. Čísla pokrývají období 1999-2013, takže jsou do nich zahrnuty i útoky z 11. září 2001. Pro představu: za celou tuto dobu v USA zemřelo asi 38 milionů lidí.
Pravděpodobnost, že zemřete na nějakou konkrétní příčinu, samozřejmě závisí na mnoha okolnostech, např. pokud nebudete brát kokain, těžko se jím můžete předávkovat.
Nepochybně existují i rozdíly mezi USA a Českem v důsledku odlišného způsobu života. I přesto ale tato data podávají základní přehled o nebezpečnosti různých jevů pro obecnou populaci.
Autor je datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.
Pokud se vám tento článek líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Poněkud zavádějící.
Chybí rozlišení ve vztahu úmyslné a neúmyslné příčiny, dialektika míry, váhy aktivního a pasivního.
Příčiny smrti v důsledku činu teroristů měly by být tak srovnány spíše s důsledky činů například bankéřů (např. Ebola a předchozí politika IMF ve vztahu k dotyčným zdravotnickým systémům), účastníků a velitelů invazních vojsk, strůjců a vykonavatelů humanitárního bombardování, strůjců a vykonavatelů násilných pseudodemokratizačních procesů, strůjců a vykonavatelů genocid domácího obyvatelstva /viz např. KLDR) atd atd…kdy pak ale vzniká pocybnost naprosto klíčová, aneb “ Vojín Kefalín…a čo je vlastně všetko henten terorismus, čo si pod tým mám ja predtsviť …. ?!? “
Coby prostředek ke zklidnění vznikající paniky ale dobré, chvályhodné. Tedy kulturně významné, za daných poměrů.
Pzn. Jistě, co se týče USA tak tam zřejmě nehrozí , že by bankéři dosáhli až takového vlivu, že by byla schopnost tamního systému zdravotnictví narušena tak, aby pak bylo nutno řešit nějakou tamní epidemii vysoce nakažlivé choroby výsadky zdravotnického perzonálu např. z Evropy či z Kuby. Také nějaká invaze cizích demokratizačních armád je dosti nepravděpodobná, stejně jako humanitární bombardování nebo způsob vládnutí domácí vlády tak, že by ho bylo možné považovat za genocidu domácího obyvatelstva – i to je, již dnes v USA prakticky nemožné uskutečnit.
Ještě jedno, chybí mi v tom výčtu rakovina, mrtvice či infarkt. Pokud už se tedy píše o všech příčinách úmrtí.
Je to taky otázka zvyku – vidět úmrtí při automobilových nehodách je běžné – podíváme se na zprávy a za pár minut o tom nevíme.
Na úmrtí při teroristických činech zvyklí nejsme, tak to s námi cvičí, zvláště tedy s těmi s bujnou fantazií, kdo umí počítat, ví, že pravděpodobnost je opravdu mizivá.
Taky hraje roli to, že při nehodách leteckých nebo automobilových probíhá vše hodně rychle, oběti tolik netrpí. Na rozdíl od představy jak atentátník chodí hodinu po budově a střílí lidi ležící na zemi jak králíky, to je opravdu hodně silný kafe.
Myslím, že lidi by za těchto okolností měli mít větší možnost nosit zbraně. Kdyby byl aspoň jeden z těch postřílených ozbrojený, už by ten útok mohl mít úplně jiný průběh.
Teroristé se už Vaší radou řídí. Nosí zbraně, možná že všichni, včetně těch budoucích teroristů (kteří o sobě ještě neví, že se stanou teroristy).
Zcela jiný průběh mohl mít ten útok zejména kdyby zbraně a výbušniny neměli teroristé. Měli – holt asi smůla, že….ostatně jak jinak by mohli být teroristy… Leda by uměli například mačkat knoflíky aktivující rakety s plochou dráhou letu, anebo proměňující pozice na trzích ve zbraně hromadného finančního ničení.
Pane Gregor teroristický útok je jen dílčí část zamýšleného záměru a možnost častějšího nebezpečí zavražděných záleží na mnoha okolností, takže ten váš výzkum jistě není útěcha.
Pro nás není zatím nebezpečí Salafistický džihádismus ale chování našeho prezidenta plus dalších a jejich verbálních teroristických vyjádření. Dokonce ukazují šibenice. Teroristi jsou různí.
Pokud by měly být v kolonce terorismu zahrnuty i některé texty v médiích či výkony televizních redaktorů zpráv, výkony členů vlády našeho či jiného státu a zejména rozhodnutí světových mocností, od kterých se všechny katastrofy odvíjí, jistě by pak úmrtnost následkem terorismu rapidně vzrostla.
Pokud nás chce autor naučit milovat své teroristy jakožto zdraví až tak neškodné, tak bych chtěla upozornit, že jsme nespadli z jahody, což je kategorie, která, kupodivu, ve výčtu tragédií chybí.