Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Johannesen via Foter.com / CC BY-NC-SA, zdroj

Smrt angličtiny? Doufat v esperanto je dnes utopie

Dosavadní preferování angličtiny diskriminuje nerodilé mluvčí. Angličtina je nevhodný panevropský jazyk, jejíž úlohu by mohlo převzít esperanto, čímž by se zaručila jazyková rovnoprávnost. I takový je závěr „Nitranské deklarace“ zemí Visegrádské čtyřky…

Konference, kde se ve vší vážnosti – i v souvislosti s chystaným vystoupením Británie z EU –  probíralo to, jakým jazykem bychom spolu měli do budoucna v Evropské unii mluvit, se celkem nenápadně konala letos v létě ve slovenské Nitře.

Jedním z jejích hlavních závěrů bylo přijetí deklarace, podle níž unii chybí společný jazyk, „který by vyjadřoval evropskou identitu občanů a vyvážil obě části motta EU: jednota v rozmanitosti“.

Tak si to shrňme. Esperanto? Ačkoliv existuje již od konce 19. století a proběhla řada pokusů o jeho „zpanevropštění“, jeho úspěch v porovnání s  angličtinou je dosud nevalný.

Angličtinu nelze „zmizet“

Svědčí o tom i údaje o počtu jeho světových uživatelů, které se pohybují mezi 100 tisíci až dvěma miliony.

Jeho neúspěch může souviset se skutečností, že historie jazykového vývoje byla vždy úzce spjata s politicko-kulturně-sociální situací a dominance jednoho jazyka v Evropě, ať už jím byla například řečtina nebo latina, přicházela jako spodní proud těchto nejazykových změn.

Angličtina získala své celosvětové postavení rozšířením kulturního vlivu Spojených států. Nejen že z ní přichází do slovníku našich jazyků řada fenoménů, pro které jsme dosud neměli pojmenování, ale zároveň všudypřítomnost angloamerické kultury způsobuje výraznou znalost tohoto jazyka.

Silně to pociťujeme v naší škole, když mezi studenty již téměř neexistují začátečníci v pravém slova smyslu: i student, který se anglicky nikdy neučil, zná řadu slov či gramatických jevů.

Ponoření se do jazyka v autentickém kontextu, které je při osvojování si jazyka klíčové, by nebylo v esperantu – i přes komunity mluvčích, které mají spíše fanouškovský charakter – možné.

Navíc by trvalo dlouho, než by proniklo do běžné veřejnosti. Zatímco v případě angličtiny, která nás obklopuje, je neponoření se téměř nemožné, což silně usnadňuje její absorpci.

Vzhledem k značnému vlivu americké kultury, produktů a značek v Evropě se nelze domnívat, že by toto obklopení angličtinou jen tak vymizelo.

Ne jejich, ale mezinárodní

Jakkoliv zní myšlenka panevropštiny možná lákavě, mohla by vést k separaci Evropy od zbytku světa. I kdyby se esperantu podařilo vše překlenout, nesplňovala by jeho celoevropská dominance požadavek rovnoprávnosti, která zaručuje, že mluvčí žádného jazyka nebude upřednostněn.

Samotné české stránky zdůrazňují, že slovní zásoba, která je primárním předpokladem porozumění každého jazyka, pochází především ze západoevropských jazyků, přičemž ugrofinské či slovanské jazyky se promítají spíše do slovotvorby a větné stavby.

Lze tedy předpokládat, že Ital či Španěl se naučí esperanto snadněji a přirozeněji než dejme tomu litevštinu.

Naopak angličtina, kterou dnes učíme studenty, již není britská nebo americká, jako tomu bylo ještě nedávno, ale je mezinárodní.

Ta se od obou výrazně liší a je utvářena nejen občany anglicky mluvících států, nýbrž celého světa.

 

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře