Služební zákon: ministři „vymýšleli“ náměstky a narychlo měnili své týmy

Z vedení ministerstva zahraničí odchází zkušený diplomat, příležitost naopak od ministra a svého stranického kolegy dostává bývalý bankéř vyhozený z ministerstva financí. Šéfové dalších vládních rezortů se na poslední chvíli zbavují nepohodlných lidí, jiné dosazují na jejich místa. S blížícím se létem podobných informací přibývalo.

Od 1. července je totiž obtížnější zbavit se náměstka či jiného úředníka a na jeho místo si vzít někoho jiného. Služební zákon, k jehož přijetí po letech Českou republika dotlačila Evropská unie, upravuje pravidla, podle nichž budou vysocí státní úředníci vybíráni.

Mimo jiné zčásti převádí personální kompetence týkající se zaměstnanců ministerstev pod nově zřízenou funkci státního tajemníka rezortu. Ten pak podléhá tzv. superúředníkovi neboli náměstku ministra vnitra pro státní službu.

HlídacíPes.org společně s portálem České souvislosti připravily několik textů o služebním zákoně a vše, co s ním souvisí. První ze série najdete zde.

Babiš „čistil“ na poslední chvíli

Přestup bývalého bankéře Société Générale Martina Prose, který se opakovaně dostal do sporu s ministrem financí Andrejem Babišem a byl nedlouho před tím, než nový zákon vstupuje do praxe, vyhozen, není zdaleka jediným. Pozornost vzbudil ale tím, že Pros dlouho bez angažmá nezůstal. Záhy si jej na ministerstvo přivedl jeho stranický kolega Lubomír Zaorálek, kde jej nejdříve pověřil vedením sekce informačních technologií. Podle posledních informací má ale vést provozně-ekonomickou sekci.

Na starosti tak kromě správy majetku bude mít i rozpočet ministerstva, kvůli němuž bude muset jednat i se svým bývalým šéfem Babišem, s nímž se nerozešel zrovna v dobrém.

Babiš se před nedávnem zbavil i další výrazné osobnosti na náměstkovském postu – Lukáše Wagenknechta. Říkalo se mu „pan audit“ a se svými spolupracovníky odhalil řadu pochybných zakázek na různých ministerstvech. Naneštěstí pro něj i na těch, které řídí Babišovi lidé.

Dva náměstci tedy zrovna teď Babišovi chybějí. Tabulkově se však nedávno vedení úřadu rozrostlo. Ministr zřídil devátou sekci, jež má na starosti IT. Do jejího čela v květnu dosadil Miroslava Hejnu. Deník Echo24 tehdy napsal, že Babiš i Hejna jsou „součástí pavučiny vztahů, která sahá až do předlistopadového Československa.“

Hejna je spojován s dvousettisícovou zakázkou na supervizi nad projektem, který má zavést elektronické registrační pokladny pro všechny živnostníky. Získala ji firma BDO IT, kterou spoluvlastní někdejší Hejnův šéf.

Co s politickým náměstkem?

Wagenknecht odmítl Babišovu nabídku, aby se místo náměstkem pro audit stal jeho náměstkem politickým. Tento nový post zavedl též služební. Na rozdíl od ostatních náměstků pod něj nespadá žádná odborná sekce. Výhodou ovšem je, že nepodléhá výběrovému řízení, a ministr si tak může vybrat až dva politické náměstky sám.

Většina rezortních šéfů zatím tuto možnost nevyužila a místa politických náměstků zůstávají neobsazena. Jmenování těch několika potvrzuje, že smysl politického náměstka si představuje každý poněkud jinak.

Čtěte také: Zákon o státní službě – kompromis, který na úřadech nechává moc v rukou politiků

Ministr kultury Daniel Herman využil možnosti, kterou mu dává nový zákon, a obsadil oba posty politických náměstků. Zatímco jeden získal Patrik Košický, jeden z jeho bývalých spolupracovníků z Ústavu pro studium totalitních režimů, na druhý „uklidil“ Annu Matouškovou (ANO). Ta donedávna řídila coby náměstkyně sekci kulturního dědictví, na její odvolání však stále silněji tlačily různé památkové asociace.

Lubomír Zaorálek naopak politickým náměstkem původně jmenoval svého nejbližšího spolupracovníka a dosavadního 1. náměstka Petra Druláka, který by právě z titulu nové funkce – stejně jako výše jmenovaní – nemusel „obhajovat“ svůj post ve výběrovém řízení. Pouhý den předtím, než začala platit nová pravidla, Zaorálek své rozhodnutí zase změnil. Podle serveru Aktuálně.cz se dosavadní druhý muž ministrestva stane „pouze“ ředitelem Zaorálkova politického kabinetu, který vznikne v průběhu července. Na místo politického náměstka přejde Lukáš Kaucký.

Úřad plný náměstků

Ministerstvo zahraničí v čele s Lubomírem Zaorálkem patří k rezortům, které se náměstky jen hemží. V jednu chvíli jich mělo devět, tedy trojnásobek oproti minulým letům. Do konce června jich zde působilo – včetně politického náměstka – osm (jedno místo zůstává podle oficiálních stránek MZV neobsazeno). Na poslední chvíli se podle serveru Aktuálně.cz Zaorálek rozhodl škrtnout další náměstkovské místo.

Ve srovnání s minulostí se však změnilo ještě něco. Z vedení odcházejí zkušení diplomaté (v nedávné době například náměstek pro právní a konzulární sekci Rudolf Jindrák) a nahrazují je lidé s vazbami na sociální demokracii. Vedle Prose, jemuž musel uvolnit místo další kariérní diplomat Vladimír Zavázal, jde třeba o odborné náměstky Lukáše Kauckého a Jakuba Kulhánka.

Sekretářka ze Skansky do vedení rezortu

Koncem minulého roku vyslalo hnutí ANO na rezort dopravy nového ministra – Daniela Ťoka. Zanedlouho vyměnil dva své náměstky – pro ekonomiku a evropské fondy Milana Ferance a Karla Dobeše, který měl na starosti letectví, informační a kosmické technologie. Náměstky běžně mění každý nový šéf, pozornost ale vzbudila skutečnost, že odbornou náměstkyní jmenoval Lenku Voplatkovou, která dříve působila jako jeho asistentka ve Skansce.

Stranou nezůstává ani ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček z ČSSD. V březnu jmenoval dvě nové náměstkyně – pro strategii resp. majetkové a mezinárodní věci. A jen několik dní před tím, než do praxe vstupují nová pravidla, náměstka pro ekonomiku a přímo řízené organizace Davida Kotrise (nahradil jej dosavadní ekonomický náměstek pražské Nemocnice Na Bulovce Petr Landa).

Ministři se „činí“ již od vzniku vlády

Personální smršť, kterou opozice připisuju novým pravidlům a snaze obklopit se ještě před nimi svými „lidmi“, ovšem nezačala až letos. Server České souvislosti zmapoval změny na vedoucích postech jednotlivých ministerstvech za první rok vlády, tedy od ledna 2014 do ledna 2015.

Zdroj České souvislosti

Ukázalo se, že Sobotkova vláda v prvním roce vyměnila prakticky všechny náměstky. Ministerstvo pro místní rozvoj dokonce dvakrát (ve sledovaném období se na čtyřech místech vystřídalo osm lidí, další změny udělala již letos ministryně Karla Šlechtová). Výměna také proběhla u skoro šedesáti procent ředitelů odborů a sekcí.

Vládní koalice tedy dokonale využila ještě před novými pravidly vyplývajícími ze služebního zákona možnost změnit personální obsazení na nejvyšších postech státní správy k obrazu svému.

Čím dál více náměstkovských židlí

A nejde jen o výměnu. Řadu lukrativních postů zavedli teprve současní koaliční ministři.

Některé opět přináší nový služební zákon. Na každé ministerstvo přibyl státní tajemník, jenž má být zárukou, že se po každých volbách nový šéf rezortu nerozloučí se všemi odborníky a nepřivede si lidi blízké své politické straně.

Dalšími jsou již zmiňovaní političtí tajemníci. Ty si naopak ministr přivést může, maximálně však dva. Naopak počet odborných tajemníků, tedy šéfů jednotlivých sekcí, kteří ovšem budou muset projít výběrovým řízením, zákon neomezuje. A s nimi během současné vlády jakoby roztrhl pytel.

V Černínském paláci stačili před zhruba rokem náměstci tři.  Ještě v červnu jich měl ministr Zaorálek osm (včetně toho politického). Osmi náměstky je obklopena i ministryně práce a sociálních věcí, ministři průmyslu a obchodu, zdravotnictví či zemědělství.

Obrana má v tuto chvíli sedm náměstkovských postů (jeden je v současné době neobsazen), o tři víc než při nástupu současného ministra Martina Stropnického. Stejně náměstků se dnes uplatní na financích či školství.

Porovnáme-li výše uvedenou tabulku, která zobrazuje situaci v lednu letošního roku, zjistíme, že od té doby další přibyla další vedoucí místa. Hned o dva náměstky více má podle údajů z webových stránek jednotlivých ministerstev rezort dopravy, práce a sociálních věcí, financí, zemědělství a kultury.

Jeden nový přibyl na ministerstvech pro životní prostředí, průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a zdravotnictví.

Rostoucí počty náměstků nedávno kritizoval i „superúředník“, náměstek ministra vnitra pro státní službu Postránecký.

„… je-li někde až devět náměstků, tak z hlediska řízení toho rezortu se to může ukázat jako určitý problematický faktor. Uřídit devět náměstků je složitější než jich uřídit pět,“ řekl Postránecký.