ANALÝZA. Je to skoro jako vylodění v Normandii, jako druhé Slovenské národní povstání, nešetřili slovenští politici emocemi, když zemi chystali na plošné testování kvůli koronaviru. Akce ostře sledovaná i světovými médii nakonec o víkendu navzdory obavám logisticky vyšla a vláda Igora Matoviče ji také marketingově náležitě využila ve svůj prospěch. Ovšem s několika otazníky, které už tak mediálně atraktivní nejsou. Přesto by neměly zapadnout, i kvůli možné inspiraci pro Česko.

Slovensko se do titulků světových médií dostává zpravidla jen tehdy, když se v malé zemi stane nějaký pořádný průšvih. V posledních dvou letech to byla především vražda novináře Jána Kuciaka, dříve třeba výbušnina zapomenutá v letadle z Popradu do Irska po cvičení slovenských policistů.

Víkendové plošné testování bylo po čase něčím, čím se Slovensko může chlubit. Rétorika premiéra Matoviče ve stylu „píšeme dějiny“ či „svět se dívá“ celkem jasně naznačovala, jak moc mu záleží na tom, aby všechno klaplo.

Zároveň to při pohledu z Česka znělo povědomě. Když Matovič říkal, že země „má poslední šanci“ před tím, než na obyvatele a firmy uvalí lockdown, byla to ozvěna výroků českého ministra vnitra Jana Hamáčka, který v říjnu před přitvrzením opatření tvrdil prakticky totéž.

Ministr v maskáčích

„Máme obrovskou šanci tímto lékem, naším slovenským unikátním lékem, vykročit vstříc svobodě a lepší budoucnosti. Máme velkou šanci ukázat i Evropě a světu, že to jde i jinak, bez toho, abychom si zavírali ekonomiku a miliony lidí byly bez práce,“ burcoval Matovič k účasti na testování.

To se povedlo, za víkend odběrné týmy v pětiapůlmilionové zemi otestovaly zhruba tři miliony lidí. Sám Matovič se fotil se zdravotníky v několika odběrných místech a jeho ministr práce (ano, skutečně práce, nikoli obrany) Milan Krajniak strávil víkend ve vojenské uniformě a přirovnával plošné testování ke „druhému Slovenskému národnímu povstání“.

Slovenský ministr práce a sociálních věcí Milan Krajniak srovnává plošné testování se Slovenským národním povstáním (Facebook: Milan Krajniak)

V maskáčích pronášel například tyto věty: „My jsme se nepřikrčili, my jsme povstali. Povstat znamená něco udělat, nebýt pasivní. A schopnost povstat a čelit hrozbám, které jsou okolo nás, to dokáží jen silné a velké národy. Tak jako v roce 1944 jsme i dnes mohli s mnohem většími národy pouze čekat, než se to celé nějak přežene. Nebyla by to hanba, možná by to bylo i pochopitelné. Ale my jsme vzali svůj osud do vlastních rukou, povstali jsme proti koroně, a tím jsme si získali respekt všech.“

Tolik emoce, nyní fakta.

Co zjistili v Motole?

Plošné testování bylo politickým rozhodnutím, ne plánem epidemiologů. Matovičův kabinet ho prosadil navzdory doporučení expertů, kteří Slovensku radili spíš urychlený lockdown, a také navzdory prezidentce Čaputové.

Ta měla obavy z logistiky akce a z toho, že pokud se kvůli chybějícím kapacitám odběrných míst na někoho nedostane, bude z něj občan druhé kategorie, který bez negativního testu na Covid prakticky nesmí vyjít ven. Podmínkou relativně normálního života a pohybu venku je od pondělka na Slovensku skutečně právě negativní výsledek testu, který lidé musí nosit u sebe.

Čaputová sice posléze uznala, že její obavy se nenaplnily a ocenila nasazení všech zúčastněných při testování, pachuť z roztržky premiér – prezidentka ale zůstala.

Slovenská vláda si od rychlého plošného otestování obyvatel slibovala zachycení desítek tisíc nakažených, kteří okamžitě půjdou do izolace. Experti ale upozorňují, že použité antigenní testy se kvůli vysoké chybovosti pro plošné testování nehodí a výsledkem může být několik desítek tisíc lidí, kteří v karanténě skončí neoprávněně, protože ve skutečnosti nakažení nejsou, i když jim vyšel pozitivní test.

Naopak řadu nakažených testy chybně označí jako negativní. Antigenní testy se tak podle odborníků hodí spíše na cílené testování v lokálních ohniscích s prokázaně vysokou mírou nákazy. Například česká vláda je chce používat při testování v domovech seniorů.

Igor Matovič jako jeden z argumentů pro plošné testování antigenními testy použil i čerstvou českou studii z Fakultní nemocnice Motol v Praze. Její autoři přitom došli k opačnému závěru – tedy, že plošné testování s těmito testy není vhodné právě kvůli jejich nízké senzitivitě (schopnost správně odhalit nákazu ve srovnání s PCR testy, pozn. red.), kterou motolská nemocnice změřila na pouhých necelých 70 procent.

Šéf Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol Pavel Dřevínek k tomu s odkazem na testování seniorů pro deník Právo řekl: „Když by se testování provedlo takto jednorázově, tak podle našich dat vhodné nejsou, protože 30 procent lidí nezachytíte a epidemii tím nezastavíte. Jen ji zpomalíte, protože sedm lidí z deseti izolujete, ale tři ne.“ Právě to se zřejmě stane i na Slovensku.

Potěmkinovy vesnice

Země plošným testování získala především čas, který teď může využít na zlepšení systému trasování nakažených a také na zvýšení kapacity nemocnic.

Slovenské zdravotnictví je na tom nesrovnatelně hůř než české, některé nemocnice jsou s péčí o covidové pacienty na hraně už teď a podobný nápor, jaký zažívají momentálně nemocnice v Česku, si ani zdaleka nemohou dovolit. Šéf Lékařského odborového sdružení na Slovensku Peter Visolajský o slovenských nemocnicích prohlásil, že jsou to „Potěmkinovy vesnice“.

„Pokud by v přepočtu na počet obyvatel přišlo tolik pacientů jako v Česku do našich nemocnic, byly by už dávno v kolapsu. Jsem rád, že s mým tvrzením premiér souhlasí. Na druhé straně, jeho ministr zdravotnictví už by měl po sedmi měsících vládnutí umět říct, v jakém jsou stavu, kolik lůžek má reálně k dispozici a kolik je jen na papíře. Doteď ministerstvo zdravotnictví například neví, kolik lékařů pracuje v nemocnicích,“ řekl slovenskému Denníku N Visolajský.

V tom je také past politiky Matoviče, který podobně jako Andrej Babiš svoje premiérské (ale dříve i opoziční) působení postavil především na marketingu. Dokud fungují mediálně chytlavé akce typu víkendové mobilizace vojáků, zdravotníků a občanů stojících ve frontách před odběrnými místy, funguje i Matovič. Zachránce, který dokáže národ vybičovat k nemožnému. Alespoň pro kamery.

Když pak někdo proti emotivním, ne zcela domyšleným a připraveným plánům na masové testování, namítne racionální protiargument, vypadá rázem jako ten, kdo ohrožuje lidské životy. To se stalo i prezidentce Čaputové, která přípravy na testování kritizovala.

„Morální past, kterou nám (Matovič) nastavil, je sama o sobě nebezpečná, protože neumožňuje rozumnou společenskou debatu, bez které demokracie usychá jako strom bez vody. Ještě větším nebezpečím však je úspěch tohoto testu poslušnosti, který si bude premiér Matovič vysvětlovat jako návod na další mohutné údery, ať už budou proti komukoli,“ komentoval testování v textu pro Denník N novinář Martin M. Šimečka.

Jinými slovy, celoplošné testování ještě neznamená, že Slovensko za pár týdnů nečekají vážné problémy v nemocnicích a současně i tvrdý lockdown. Jenže právě to vlastně Igor Matovič Slovákům slíbil, nebo z jeho slov mohli alespoň takový dojem získat – buď plošné testování, nebo zmrazení ekonomiky a života obecně. Nic mezi tím.

Marketing a emoce proti faktům a realitě, narychlo zorganizované logistické mega akce namísto dlouhodobě připravovaných plánů a strategií. To je slovenská obdoba toho, co dobře známe i ze současného Česka.

Sérii textů o tom, jak se Česko vyrovnává s návratem k normálu po koronakrizi, podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.