Když čínský prezident Si Ťin-pching letos v květnu vyrazil na evropské turné, Slovensko vynechal. Místo toho potvrdil, že Čína aktuálně ve střední Evropě a na Balkáně spoléhá především na Maďarsko a Srbsko. Současná slovenská vláda Roberta Fica přesto znovu sní o čínských investicích – navzdory nenaplněným očekáváním, které čínské investiční sliby přinesly třeba v Česku.

Slovenský premiér Robert Fico měl jet na návštěvu Číny letos v červnu. V květnu se ale stal terčem atentátu a návštěva šla prozatím stranou. Už dopředu se však přetřásaly dva projekty, které chce Slovensko Číně navrhnout pro možnou spolupráci v rámci takzvaného PPP partnerství (spolupráce veřejného a soukromého sektoru).

Tím prvním je modernizace chronicky přetížené jednokolejné trati Bratislava–Komárno, klíčové železniční spojnice mezi částí jižního Slovenska a hlavním městem. Tím druhým je balík několika stovek silničních mostů, které jsou ve špatném stavu a Slovensko nemá prostředky na jejich okamžitou opravu.

Přehrady a dálnice, které nestojí

O tom, že by se Číňané mohli podílet na dostavbě bratislavského dálničního obchvatu nebo postavit vodní elektrárnu na řece Ipeľ, se mluví už deset let. Zatím bezvýsledně. Jinde však přece jen čínští investoři kořeny na Slovensku zapustili.

Ficova vláda v minulých měsících definitivně potvrdila, že v jihoslovenském městě Šurany vznikne továrna na výrobu baterií do elektromobilů, kterou postaví čínský výrobce Gotion v konsorciu se slovenským partnerem.

Čínský výrobce elektromobilů BYD staví po továrně na elektrobusy ve městě Komárom také svůj další závod v Szegedu. Další čínská „baterkárna“ roste u Debrecenu.

„Na Slovensko přinášíme druhou největší zahraniční investici v historii,“ dodala ministryně hospodářství Denisa Saková. Investice má dosáhnout výše 1,23 miliardy eur (30,6 miliardy Kč).

Krátce poté oznámila svůj příchod na slovenský trh, konkrétně do východoslovenského průmyslového parku CTPark v Prešově, čínská firma Jiangsu Xinquan Automotive Trim, výrobce automobilových interiérových dílů.

V tiskové zprávě však firma neupřesnila výšku investice, ta se podle dřívějších odhadů mohla pohybovat kolem 20 milionů eur (zhruba půl miliardy korun).

Peking jako náhrada za Brusel

Vraťme se ale k návštěvě čínského prezidenta v Evropě letos na jaře. Kromě Francie navštívil zmíněné Srbsko a Maďarsko, a potvrdil tak, kdo jsou aktuálně (nejen investiční) favorité Pekingu v Evropě.

Maďarská vláda dlouho o čínských investicích jen mluvila, podobně jako český exprezident Miloš Zeman. Ten původně sliboval investice až ve výši 230 miliard korun, uskutečnil se z nich ale jen zlomek. Stejně jako v Česku šly navíc tyto peníze i v Maďarsku původně hlavně do akvizic, ne do vytváření pracovních míst.

Slovenský premiér Robert Fico už dal najevo, že k Číně chce přistupovat stejně pragmaticky: „Čína je země, která je stabilizátorem světového míru. Co jim mám říct? Promiňte, vy porušujete lidská práva?“

„Celkově Čína v zemi investovala něco mezi dvěma a třemi miliardami dolarů (až zhruba 64 miliard korun, pozn. red.), to je poměrně hodně. Většina z těch peněz ale přitekla ještě před nástupem Orbánových vlád v roce 2010. Za posledních řekněme šest let jsme žádné velké čínské investice v Maďarsku neviděli,“ popsal v roce 2018 tehdejší stav čínských investic pro HlídacíPes.org analytik Tamás Matura z Korvínovy univerzity v Budapešti. Už tehdy Čína proinvestovala v Maďarsku víc než dvojnásobek toho, co v Česku.

Dnes jsme ale o několik let dál. Maďarský premiér Viktor Orbán ještě výrazně prohloubil příkopy mezi Maďarskem a Evropskou unií a naopak se snaží vytěžit maximum z nepřerušených styků s Moskvou a Pekingem. V případě Číny to nese své ovoce – čínský výrobce elektromobilů BYD staví po továrně na elektrobusy ve městě Komárom také svůj další závod v Szegedu. Další čínská „baterkárna“ roste u Debrecenu.

Rychlé koleje, které rostou pomalu

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó po letošní návštěvě čínského prezidenta oznámil, že Čína by se mohla podílet i na dalších infrastrukturních projektech, jako je výstavba nákladní železniční trati kolem Budapešti nebo železniční spojení maďarské metropole s tamním letištěm.

Právě železnice ale ukazuje, jak čínské investiční sliby občas pokulhávají za realitou. Už před deseti lety uzavřelo Maďarsko společně se sousedním Srbskem dohodu s Čínou o modernizaci trati Budapešť–Bělehrad.

Mělo jít o součást čínského projektu „Pás a stezka“, kterým Peking v posledních letech šířil svůj ekonomický vliv ve světě. Nová, zčásti vysokorychlostní trať měla propojit řecký přístav Pireus (rovněž kontrolovaný Číňany) a střední Evropu. Stále však není hotová.

Kromě toho čínské firmy v Srbsku provozují největší důl na měď a ocelárnu a podílejí se na výstavbě silnic a dálnic. Neberou přitom ohled na obavy z vážných negativních dopadů na životní prostředí.

Copak v Evropě neporušujeme lidská práva?

Autoritářští lídři Maďarska a Srbska, Viktor Orbán a Aleksandar Vučić, si zase nedělají těžkou hlavu s dodržováním lidských práv v Číně, tamní cenzurou nebo perzekucí Ujgurů v odlehlých čínských regionech. I díky tomu jejich obchodní vztahy s Čínou vzkvétají.

Zejména Viktor Orbán v čínských investicích vidí prostředky, které mohou nahradit eurofondy ohrožené jeho neustálými spory s Evropskou komisí. A slovenský premiér Robert Fico už dal najevo, že k Číně chce přistupovat stejně pragmaticky:

„Čína je země, která je stabilizátorem světového míru. Co jim mám říct? Promiňte, vy porušujete lidská práva? Vždyť se na mě budou dívat jako na blázna. Buďme reální. Copak se neporušují lidská práva v Evropě? (…) Jaké máme právo my někomu diktovat – ty jsi zlý a já jsem hodný?“ řekl letos na jaře.

Cestu do Číny, kterou musel kvůli atentátu odložit, chce Fico podniknout letos na podzim.