V zadním sále kavárny v centru Prahy zní z malého pódia slovenština. Mikrofon si předávají dva muži ve středním věku a probírají slovenskou politiku do takových detailů, že se běžný Čech ani zdaleka „nechytá“. Publiku to však očividně nevadí. I když jsme jen kousek od Karlova mostu, ve skutečnosti tu právě vrcholí kampaň před parlamentními volbami na Slovensku.

Zmiňovaní dva spíkři jsou kandidáti na poslance za dvě různé opoziční strany, Progresívne Slovensko/Spolu a křesťanské demokraty. Podobných akcí se v Praze v únoru uskuteční necelá desítka.

Na jejich organizaci se podílel i spolek Pražská kaviareň, který už několik let dává dohromady slovenskou komunitu v Praze a mobilizuje ji jak před volbami, tak v době velkých veřejných protestů na Slovensku, k nimž se slovenští krajané v Praze připojují.

Šéf spolku Samuel Zubo potvrzuje, že letošní volby jsou výjimečné. Dva roky po vraždě novináře Jána Kuciaka na Slovensku je i mezi pražskými Slováky cítit, že nechtějí nechat šanci změnit poměry doma nevyužitou. O voliče se tak přímo v Praze uchází většina slovenských opozičních stran.

Přivez si svého kandidáta

„V roce 2016 se politické strany o zahraničí moc nezajímaly, protože předpokládaly, že tam volební účast bude velmi nízká, byla nakonec na úrovni asi 17 tisíc voličů,“ srovnává Zubo minulé parlamentní volby s těmi nadcházejícími, do kterých se k volbě poštou přihlásilo asi třikrát víc voličů, kolem 60 tisíc. To by mohlo nakonec představovat i tři procenta odevzdaných hlasů.

I když to nemusí vypadat jako zásadní podíl, pro konečnou podobu rozdrobeného slovenského parlamentu s účastí necelé desítky stran, který pravděpodobně z voleb vzejde, by hlasy zahraničních Slováků mohly být dosti důležité.

Statistika probudila i politiky, kteří začali objíždět slovenské enklávy za hranicemi. Česko je se svou početnou slovenskou komunitou logicky cílem číslo jedna. Ještě vloni při prezidentských volbách byl přitom zájem kandidátů minimální.

„Protože nemůžeme volit ze zahraničí, tak mnozí prezidentští kandidáti nepovažovali za důležité do Prahy cestovat. Dva z nich jsme sem dokonce museli sami přivézt a odvézt zpátky na Slovensko. Velké setkání se Slováky tu měl jen Robert Mistrík,“ vzpomíná Zubo na loňské volby, po kterých se nakonec stala prezidentkou Zuzana Čaputová.

SIM karty a volební migrace

Slováci podobně jako Češi mají omezenou možnost volit ze zahraničí. Teď při parlamentních volbách sice slovenský zákon umožňuje volit korespondenčně, ale při ostatních volbách zbývá jen cesta domů, protože Slovensko na rozdíl od Česka neumožňuje krajanům volbu na ambasádách.

Řada Slováků žijících v Česku tak vždy při důležitých volbách opakuje rituál: přejedou domů na Slovensko, kde odvolí, a to někdy rovnou v obcích poblíž české hranice, aby ušetřili delší cestu. Potvrzují to i data mobilních operátorů.

„Loni po prezidentských volbách jsme si u českého operátora O2 nechali vypracovat analýzu, kolik SIM karet přejíždí z Česka na Slovensko právě v době voleb. A ve volebním týdnu tam byl velmi výrazný nárůst,“ potvrzuje Samuel Zubo.

Právě jeho spolek Pražská kaviareň se dlouhodobě zasazuje o to, aby Slováci mohli volit i z ciziny a dosavadní vládě SMERu vyčítá, že se na krajany v zahraničí neobrací před volbami záměrně.

Kabinet Roberta Fica, respektive jeho nástupce v premiérské funkci Petra Pellegriniho, zákony nezměnil. Naopak těsně před volbami dala najevo, že má z převážně liberálně smýšlejících voličů v cizině spíš obavy.

Pellegrini: Přijedou jen k zubaři

Ministryně vnitra Denisa Saková v minulých dnech musela vysvětlovat své vyjádření na adresu těch Slováků, kteří požádali o volební lístky, aby hlasovali poštou ze zahraničí.

„Skutečně na vás apeluji, nedovolme takovým lidem, kteří žijí celou dobu v zahraničí a kteří se o obrazu Slovenska dovídají jen z médií, aby společně s voliči z hlavního města rozhodli o výsledcích v těchto volbách,“ řekla Saková, které se později – rovněž ne příliš šťastně – zastal premiér Peter Pellegrini.

Podle něj by lidé ze slovenských regionů neměli nechat „rozhodnout vybranou hrstku ze zahraničí, ze kterých se už mnozí na Slovensko nemíní vrátit“.

„Navštíví Slovensko jen, když si potřebují opravit zuby,“ řekl premiér s tím, že „v Bratislavě se nežije skutečný život, tak jako se nežije skutečný slovenský život u lidí v zahraničí“.

I z těchto vyjádření je patrné, že vládní SMER nemá ambice příliš lovit hlasy v cizině. Tomu odpovídá i to, že na rozdíl od opozičních slovenských stran se v Česku kampaň SMERu prakticky neobjevuje.

Jiné je to v případě krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby. Toho dlouhodobě podporuje česká Dělnická strana sociální spravedlnosti, která poslala na Slovensko i skupinku dobrovolníků, aby v Pováží roznášeli do schránek kotlebovské letáky.

Kotlebu DSSS podporuje také přes svůj Facebook a od loňského podzimu i prostřednictvím „konzulátu“ Kotlebovy strany v prostorách DSSS na pražském Smíchově.

Slušní lidé tlačí Kotlebu

Za zmínku stojí také na první pohled méně křiklavá podpora Kotleby na facebookovém profilu brněnského hnutí Slušní lidé. Když nedávno kvůli chybě Facebooku vyšlo najevo, kdo spravuje profily některých politiků a veřejných organizací, ukázalo se také, že profil Slušní lidé administruje Miroslav Belička, někdejší blízký spolupracovník Mariana Kotleby ještě z doby, kdy byl hejtmanem v Banské Bystrici.

Profil tak za poslední měsíc opakovaně vyjádřil podporu Kotlebovi i jeho straně a jejím kandidátům v parlamentních volbách (viz printscreeny).

„Marian bude prezident Slovenska a klidně si na to vsadíme,“ komentovali Slušní lidé text o tom, že Kotleba míří k soudu kvůli šekům vyplaceným jeho stranou na částku 1488 eur (kombinace čísel odkazuje na nacistickou symboliku a hitlerovský pozdrav).

„Možná vyhraje volby a my si to přejeme,“ stálo v jiném příspěvku téhož profilu k aktuálním preferencím Kotlebovy strany.

„Chtěli by jsme poprosit naše slovenské kamarády žijící v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, aby volili Ondra Ďuricu a lidovou stranu,“ znělo pak (včetně pravopisných chyb) další jednoznačné volební doporučení Slušných lidí. Ondrej Ďurica je Kotlebův mluvčí, dříve frontman neonacistické skupiny Biely odpor a v parlamentních volbách je na kandidátce LSNS na 12. místě.