Ve Frankfurtu nad Mohanem, kam se v říjnu opět sjedou stovky tisíc lidí na největší knižní veletrh na světě, se vrací do vlády konzervativní CDU. Po pětiletém experimentu s liberálně levicovou koalicí dala v neděli většina občanů „německého Manhattanu“ opět svůj hlas křesťanským demokratům. Minulá koalice ani nedovládla do konce volebního období, rozpadla se loni na podzim kvůli sporu o plánované centrum pro drogově závislé, které má vzniknout již příští rok v nádražní čtvrti.

Na knižní veletrh do Frankfurtu se každoročně sjíždí kolem 300 tisíc návštěvníků, z nichž mnozí přijíždí do největšího města spolkové země Hessenska vlakem. Bude tomu tak velmi pravděpodobně i letos v říjnu, kdy se bude konat 77. ročník.

Právě oblast frankfurtského hlavního nádraží je přitom v posledních letech místem, kudy není zrovna bezpečné a už vůbec ne příjemné procházet pěšky. Pohybuje se zde denně kolem 250 narkomanů, mnozí bivakují ve vchodech opuštěných budov a obtěžují kolemjdoucí. Frankfurt, který je pyšným sídlem mnoha bank, nadnárodních firem a institucí, si kvůli tomu již vysloužil i přezdívku „zombieland“.

Téma bezpečnosti a čistoty zejména v nádražní čtvrti (Bahnhofsviertel) se proto stalo i jedním z ústředních témat voleb. Že se jedná o velmi kontroverzní a palčivé téma, dokládá také fakt, že minulá liberálně levicová koalice složená ze Zelených, sociálních demokratů (SPD), strany Volt a liberální FDP právě kvůli němu ani nedovládla do konce. Rozpadla se půl roku před komunálními volbami v důsledku sporu o plánované centrum pro drogově závislé. To má vzniknout právě v nádražní čtvrti.

Budova v Niddastrasse, kde má vzniknout nové centrum pro drogově závislé. Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org

Zatímco především Zelení a socialisté propagují vznik centra jako místa, které by bylo zázemím pro narkomany užívající především crack ve stylu tzv. Curyšské cesty, zastupitelé z liberální FDP s tím nesouhlasili a koalici na podzim opustili.

Před vytvořením centralizovaného zařízení, kde by drogově závislí mohli především volně užívat drogy, varovali během volební kampaně také právě konzervativci z CDU.

Ještě více drogově závislých?

CDU vedl do voleb ve Frankfurtu 48letý místní rodák Nils Kößler, právník a bývalý soudce, který pracoval posledních šest let jako úředník na hesenském ministerstvu vnitra. Frakci konzervativců na frankfurtské radnici vedl od roku 2019, tedy i v době, kdy po posledních komunálních volbách strana skončila poprvé po 25 letech v opozici.

Kößler voliče oslovil v kampani jednoduchým heslem: „Udělat, co půjde“. Výmluvně působily plakáty s tímto heslem především v nádražní čtvrti, kde se doslova za rohem od mrakodrapů manhattanského stylu i rozměrů nachází zdevastované ulice plné hororových scén, kde si desítky narkomanů aplikují drogy i nitrožilně přímo na chodníku, potácejí se a vrávorají často i v prostoru vozovky.

Během volební kampaně se CDU zaměřila na mobilizaci proti levicové alianci, která v minulém období prosadila zřízení centra podpory pro závislé na cracku. Centrum má vzniknout v ulici Niddastrasse v budově z konce 19. století.

Primátor Frankfurtu Mike Josef (SPD) a radní pro sociální oblast Elke Voitlová (Zelení) představili konkrétní plány měsíc před volbami. Za provoz centra by podle nich měly být zodpovědné čtyři organizace pod vedením zvláštní protidrogové jednotky.

Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org

Podle lídra CDU Nilse Kößlera by nové centrum v podobě navržené socialisty a Zelenými přilákalo ještě více drogově závislých a problémy v čtvrti Bahnhofsviertel by se ještě zhoršily. Cílem podle něj musí být i abstinence:

„Jako humánní společnost a sociálně odpovědné město nemůžeme akceptovat, že stále více lidí užívá crack, vážně onemocní a upadá do naprosté chudoby. Chybí nám jasný signál od městské rady, že kromě snižování škod bude nabídnuta skutečná perspektiva na překonání závislosti!“

Proti vzniku centra protestovala Průmyslová a obchodní komora i majitelé místních nemovitostí. Vedení města zaslali již před rokem otevřený dopis, který podepsalo více než sto frankfurtských osobností.

„Frankfurtská čtvrť Bahnhofsviertel je již dlouho pod obrovským tlakem: Otevřené užívání drog, kriminalita, zanedbávání a sociální napětí přivedly čtvrť do znepokojivého stavu – situace, která je již neúnosná pro obyvatele, přibližně 25 tisíc zaměstnanců firem, které zde sídlí, i pro návštěvníky města,“ napsali vlastníci domů a navrhli umístění nového centra podpory pro závislé mimo nádražní čtvrť.

Na plány města na umístění centra v Niddastrasse si nechali také zpracovat právní přezkum. Z něj vyplynulo, že plán porušuje základní zásadu územního plánování, protože pozemek přímo hraničí s obytnou zónou.

Scény jako z apokalyptického filmu

CDU prosazuje zřízení dalších decentralizovaných místností pro užívání drog, které by byly rozmístěné po celém nádražním obvodu. Nové podpůrné centrum by se podle konzervatistů naopak nemělo zaměřovat na užívání drog, ale na terapii, psychosociální podporu a hygienickou a lékařskou péči.

Do tohoto zařízení by pak byli drogově závislí nasměrováni s pomocí sítě ambulantních sociálních služeb.
Ve Frankfurtu totiž již čtyři místnosti pro užívání drog existují. Nabízejí celkem 37 míst pro intravenózní užívání a 17 kuřáckých míst.

Denně tyto místnosti využije přibližně 400 uživatelů a vydáno je kolem 2800 sterilních injekčních stříkaček, píše magazín Hessenschau. První místnost byla otevřena již v prosinci 1994, což tehdy vedlo k rychlému poklesu počtu úmrtí souvisejících s drogami.

Kapacita místností však zřejmě již nedostačuje, případně se z nějakého důvodu nedaří dostat drogově závislé z ulice. Situace se od minulého léta spíše ještě zhoršila, jak se HlídacíPes.org přesvědčil na místě den po komunálních volbách. Především v ulici Niddastrasse, v níž má vzniknout nové centrum, je koncentrace zdrogovaných osob extrémní. Projít či projet mezi nimi je velmi obtížné a výjevy připomínají doslova scény z apokalyptického filmu.

Frankfurt se zabývá bojem s drogami již od 90. let, kdy město nastoupilo tzv. Frankfurtskou cestu. Koncept spočívá v tom, že závislí jsou vnímáni jako nemocní a nejsou kriminalizováni.

CDU chce nyní také výrazně posílit policejní hlídky, a to až o 75 nových míst. Cílem má být především vyhnání drogových dealerů ze čtvrti Bahnhofsviertel tím, že bude vydán zvláštní zákaz jejich přítomnosti v této oblasti.

Frankfurtskou nádražní čtvrť označila za centrální ohnisko drogové kriminality v Hesensku i německá policie. Loni v polovině března oznámila zemská vláda Hesenska, že má v úmyslu situaci řešit. Dealery a „drogový turismus“ chtějí kriminalisté odradit častějšími raziemi, přítomností agentů v utajení či dohledem pomocí kamer s rozpoznáváním obličeje s využitím umělé inteligence, píše deník Frankfurter Rundschau.

Lídr CDU upozornil také na to, že plány předchozí koalice zcela ignorovaly trh s fentanylem, který se rychle a nebezpečně rozrůstá.

Spolupráce s AfD vyloučena

Jakou podobu nakonec získá nové centrum i další boj Frankfurtu s drogovou kriminalitou, bude zřejmě záviset na složení nové koalice na radnici. Kdy by mohla vzniknout, nechce zatím lídr vítězné CDU předvídat.

„Neexistuje žádný časový tlak; důkladnost má přednost před rychlostí. Naším cílem je do léta vytvořit novou většinu, která bude formovat politiku Frankfurtu na příštích pět let,“ řekl Kössler v rozhovoru pro Frankfurter Rundschau.

Primátorem Frankfurtu nad Mohanem je od 11. května 2023 sociální demokrat Mike Josef. Na rozdíl od všech ostatních členů městské rady jsou primátoři a starostové voleni v přímé volbě a jejich funkční období trvá šest let. Příštího primátora si tedy bude Frankfurt volit v roce 2029.

Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org

Sociální demokraté mají ale dobrou šanci, že v nové koalici na frankfurtské radnci opět budou. Jednou z možností je totiž tzv. keňská koalice, která by měla 64procentní většinu. Keňská koalice (černá-červená-zelená) je německý politický termín pro koalici konzervativní CDU/CSU (černá), sociálnědemokratickou SPD (červená) a Stranou zelených (zelená). Tato kombinace, pojmenovaná podle barev keňské vlajky, vznikla poprvé po zemských volbách v Sasku-Anhaltsku v roce 2016 a následně pak v roce 2019 také v Braniborsku a v Sasku.

Většinu by měla CDU také v koalici s SPD, liberální FDP a stranou Volt (52,6 procenta) nebo v koalici se Zelenými a FDP (nebo stranou Volt) s 52,2 procenta. O koalici s AfD, která získala ve Frankfurtu 9,1 procenta, konzervatisté podle vyjádření neuvažují.

Jakoukoli spolupráci mezi CDU a Alternativou pro Německo (AfD) vyloučil hned večer v den komunálních voleb hesenský ministerský předseda Boris Rhein.

CDU získala ve Frankfurtu v nedělních volbách 26,5 procenta, Zelení 21 procent, SPD 16,7 procenta, AfD 9,1 procenta, Levice 8,9 procenta, FDP a Volt po 4,7 procenta.

Celkově v Hesensku získali Křesťanští demokraté (CDU) 29,7 procenta hlasů (nárůst o 1,2 procentního bodu oproti roku 2021). Sociální demokraté (SPD) jsou druhou nejsilnější stranou s 20,2 procenta (pokles o 3,8 procentního bodu). Na třetím místě je Alternativa pro Německo (AfD) s 15,9 procenta, která měla v roce 2021 6,8 procenta. Zelení ztratili kolem čtyř procent a s 14,4 procenta se propadli na čtvrtou pozici.