Skandál, který se v Česku neřeší. Miliardy z EU k nám tečou, ale regiony chudnou
ANALÝZA. Peníze navíc, které k nám v posledních dvaceti letech ve velkém proudí ze společného evropského rozpočtu, se stále míjí s jejich hlavním smyslem. Nevedou k zlepšování situace chudších regionů, ani ke zvýšení české konkurenceschopnosti. Kde je chyba?
Když se do vyhledavače dotací zadá klíčové slovo rozhledna, vyskočí celková hodnota čerpaných dotací – v drtivé většině evropských peněz – za více než 800 milionů korun.
Ne, že by moderní rozhledna na pěkném místě nepřispěla k rozvoji turistického ruchu, přesto nejde zrovna o investice, které by Česko nějak významněji „nakoply“.
Nejde samozřejmě jen o rozhledny, byť jsou do jisté míry symbolem toho, za co se v tuzemsku evropské dotace utrácí. Jde o to, že peníze Českem protečou bez většího efektu.
Zatímco v roce 2003 byl pod průměrem regionů původní desítky zemí EU jen jeden z osmi regionů ČR (podle unijního členění), o dvacet let později se pod průměr propadly hned čtyři.
Jak zdůrazňuje Nejvyšší kontrolní úřad ve svém čerstvém EU reportu za rok 2025 (zprávě o finančním řízení prostředků Evropské unie v České republice): „Evropské dotace míří do desetitisíců malých a z pohledu národního hospodářství zbytných projektů, které nepřinášejí potřebnou přidanou hodnotu, nemají potenciál směrovat českou ekonomiku k trvalému a udržitelnému ekonomickému růstu ani ke zvýšení konkurenceschopnosti.“
Čtyřikrát víc pod průměrem
Největší podíl „peněz z Bruselu“ jde tradičně na takzvanou kohezi – tedy na to, aby chudší unijní regiony doháněly svým stavem a rozvojem ty bohatší. Jenže to se v Česku vůbec nedaří. Je vlastně skandální, že to nikdo nepovažuje za skandál.
Vztaženo k rostoucímu ekonomickému průměru EU reálně se stav oblastí jako je Ústecký, Karlovarský nebo Moravskoslezský kraj zhoršuje – navzdory miliardám „z eráru“, které tam na zlepšování stavu proudí. Proudí, ale nevyužívají se tak, aby to k něčemu bylo. A asi se i cestou někde ztrácejí…
Slovy NKÚ: nasvědčuje to „chybnému dlouhodobému směrování podpory z rozpočtu EU a obecně řízení hospodářské politiky“.
Jde proti nám i prostá statistika. Ani stovky miliard korun, které od roku 2004 připluly z rozpočtu EU do ČR, nepřispěly k výraznějšímu přiblížení se k průměru EU. Česko začínalo na 72 %, nyní je na 91 % (průměr ovšem dramaticky navyšuje Praha, která patří mezi nejbohatší regiony celé EU).
Mohlo by se to prezentovat jako úspěch, ale žádný úspěch to ve skutečnosti není. Třeba Polsko startovalo jen na 47 % unijního průměru, ale zvládlo za stejnou dobu poskočit na 80 %. Lotyšsko bylo na 48 % a je na 86%… Zjevně děláme něco špatně. Třeba to, že neinvestujeme do nových a progresivních oblastí a oborů a inovací, ale třeba do těch rozhleden?
Ještě víc český problém vynikne při pohledu do regionů. Zatímco roce 2003 byl pod průměrem regionů původní desítky zemí EU jen jeden z osmi regionů ČR (podle unijního členění), o dvacet let později se pod průměr propadly hned čtyři.
A region Severozápad (zahrnuje Ústecký a Karlovarský kraj) se dokonce řadí mezi řídké výjimky, kde se HDP na obyvatele (vyjádřený v paritě kupní síly) za celou dobu členství v EU v porovnání s průměrem EU vůbec nezvýšil!
Těžko se pak divit třeba i volebním preferencím lidí žijících v těchto místech Česka. Mohou mít oprávněný pocit, že ve skutečnosti nikoho nezajímají.
Nezadatelné právo na blahobyt
Nemá smysl lkát nad tím, že nám něco nejde, jde o vůli to změnit. V EU právě vzniká nový víceletý plán rozpočtu na roky 2028–2034 a Česko musí začít jednat efektivně: zjednodušit pravidla získávání dotací, nečerpat jen pro čerpání samo, ale peníze směřovat do projektů s dlouhodobým a prorůstovým efektem.
„Problém spočívá v tom, že podstatná část projektů představuje okamžitou spotřebu nebo prostou obměnu kus za kus a nepřináší dlouhodobé efekty.“
Asi jako když si Poláci, v době, kdy to ještě bylo možné, z unijních peněz zmodernizovali svou dálniční síť tak, že ta česká vedle ní vypadá jak autodráha z Temu.
Česko si na dotace vytvořilo návyk, vybujel kolem nich i výnosný poradenský byznys, kde za úplatu specializované firmy dokážou snad na každý nápad najít a napasovat nějaký dotační titul. Je z čeho vybírat – jen v tomto tzv. programovacím období jich má Česko celkem 176.
O dotace se hlásí kde kdo. Města a obce budují nové chodníky či hřiště pro děti, firmy žádají o příspěvky na vybavení školicích prostor, dotace podporují činnost neziskových organizací.
„Všichni tito žadatelé cítí nezadatelné právo získat podíl na evropském blahobytu. A není třeba pochybovat o tom, že absolutní většina podpořených projektů k němu větší či menši měrou přispívá. Problém však spočívá v tom, že podstatná část těchto projektů představuje okamžitou spotřebu nebo prostou obměnu kus za kus a nepřináší dlouhodobé efekty,“ komentuje stav NKÚ.
Dost často není ani vyžadována finanční spoluúčast (či jen velmi malá), která by do podobných výdajů vnesla více racionality. Pokud by vzrostla řekněme na úroveň 50 %, řada zbytečných projektů by pravděpodobně vůbec nevznikla; a zbylo by víc peněz na ty užitečné.
Tím spíš, že příštích rozpočtových sedm let navíc může být posledních, kdy do společného unijního rozpočtu dáváme méně, než z něj dostáváme.
Pokud chce někdo (třeba vláda?) nějaký návod, jak evropským dotacím dát v příštích letech větší smysl a efekt, tohle se nabízí jako rychlé a schůdné řešení, byť nikoli samo o sobě dostačující. Chce to prostě více rozhledu, ne rozhleden.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Stagnující Česko: nerovnosti mezi regiony se prodražují a ničí důvěru v demokracii
Bohatá Praha versus zapomenuté regiony: dekády stagnace a hněv voličů
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
14 komentářů
Miliardy z EU k nám tečou, regiony chudnou ale politici a jejich kumpáni BOHATNOU.
To se naučili od Ukrajinců, takhle se chovat. To se není co divit, že blahořečí EU a Ukrajině. S EU a Ukrajinou na věčné časy, a nikdy jinak.
To je heslo našich politiků. Dokud se beztrestně krade, je nám hej…
Všichni všem pomáhají…a bohatnou hlavně miliardáři…
jenom poznámku. V ROP Severozapad – – Karlovarsko a Ústecko – bylo rozkradeno z evropských dotaci 14 miliard kaček. Čili ty dotace nešly na nějaké inovace či podporu zvýšení konkurenceschopnosti, nešly ani na veřejné investice typu rozhledna, cyklostezky, ale na akce typu soukromé golfové hřiště, privátní hotel atd. Policii se podařilo část peněz zajistit, ale daleko ne všechny. A jeli v tom politici ODS a ČSSD.
Mám za to, že tento systém dotací, jejich povolování atd., musel u nás takto dopadnout. Za bolševiků se tady lidé naučili něco, co za EU použili znovu – plýtvání tím, co dostanou. („Hele, Máňo, vy jste fakt utratily tolik peněz za tuhle blbost?“ ; „Ale ne, to bylo zadarmo! Teda z dotací. Takže vlastně zadarmo.“)
A víte co vám velká většina lidí odpoví, když se jich správně zeptáte, k čemu jsou u nás dotace? – K ničemu, resp. na blbosti! A ještě dodají, jak jsou v tý unii hloupý – „se podívej do čeho sem tam EU cpe peníze.“ Ale už jim nedojde co vlastně řikají. Nedochází jim, že EU je tak nějak jedno, do čeho a jak si tu ty peníze investujeme. Protože: jak blbý národ by to musel být, aby si prošustroval obrovský balíky peněz za blbosti?! Nikdo alespoň trochu soudný by něco takového nepředpokládal ani ve filmové parodii.
Další příklad je Čapí hnízdo. Jsem přesvědčený, že kdyby se udělaly nezávislé hloubkové audity, tak by se postupně přišlo na taková zvěrstva, že by nás z EU vykopli než by jeden stačil říct Brusel.
To máte asi úplně stejné jako s „naším“ rumem, když se musel přejmenovat. Všichni měli kecy, ale prakticky nikdo nevěděl, že se to tak udělat musí, protože Rum se dělá z cukrové třtiny, náš se dělá z brambor a proto se logiky nemůže jmenovat Rum. Páč je to prostě podvod (jako si koupit šampaňské a místo toho dostat šumák Vitacit s trochou vodky). Ale jinak to byla „mocenská chátra v Bruselu, co nám kecá i do názvů zboží“, ta zpropadená EU! Hloupá! A drzá!
A takhle se dá pokračovat ještě dlouho.
Vesměs, všechny ty blbosti, co povětšinou pronášejí tzv. „czexitové“, vypovídají hlavně o jejich hlouposti, nevzdělanosti, omezenosti a tupým papouškování. Nepřijmou že nemají pravdu, protože to by si potom za všechno mohli Češi sami a tím by se jim zhroutil celý jejich svět, ve který tak pracně věří. Ikdyž i to by nebyl konec světa. To nejhorší by bylo přiznat svému okolí, že po celou dobu všechen ten pronešený hněv, bití se v prsa, všechna ta hrubozrná, čistokrevná arogance byla od nich zcela zbytečná, úplně minula svůj právoplatný cíl a hlavně jak směšní by z toho nakonec vyšli.
Těžko se pak divit třeba i volebním preferencím lidí žijících v těchto místech Česka. Mohou mít oprávněný pocit, že ve skutečnosti nikoho nezajímají. Konec citátu. Jenže v kraji Ústeckém se už asi čtyři volební střídají komunisté, ANO a SPD. Myslím, že podobně je tomu i v kraji Moravskoslezském. Ti v článku zmiňovaní lidé žijící v těchto místech Česka si v krajských volbách volí takovéto politické strany a jejich neschopné politiky, kteří peníze poslané do jejich krajů prošustrují. Za neschopnost těchto politiků a za svou neschopnost zvolit si jiné a schopné politiky pak spílají vládě v Praze. Logika opravdu těžko pochopitelná. Možná by bylo dobré pane Břešťane konkrétně uvést, které že to politické strany nebo hnutí ve vámi zmiňovaných neúspěšných regionech vládnou a jsou za takovýto strav přímo zodpovědné.
Jestli dovolíte, jak se tak na to dívám, ona ta politická situace je složitější. Třeba Ústecký kraj.
od roku 2024 tam teď vládne koalice ANO – ODS – Lepší Sever
předtím od roku 2020 to byla koalice (podržte se )
ANO, ODS , Spojenci pro kraj (JsmePRO, TOP 09, Zelení, SNK ED, LES a další)
A když se podíváte třeba na KV kraj, tam se teprve v roce 2024 podařilo sestavit ANO vlastní vedení kraje, zatímco předtím od roku 2020 byly ve vedení „.STAN, TOP 09, Piráti, ODS, KDU-ČSL, SNK 1 – SNK, MÍSTNÍ HNHRM a VOK.
Čili, ve řízení krajů je ta situace jiná než v parlamentu, kde to jde všechno antibábiš, na krajích se dohodnout mezi sebou umí.
Jiná otázka, je jaké jsou výsledky takového vládnutí v krajích, ale hlavně taky na tom jaké tam jsou celkové podmínky.
Možná si spíše přiznat, že ty podmínky v těch pohraničních krajích je tk situace dlouhodobě tak zaostalá, že to nespraví ani vedení kraje z dost omezených přidělených finančních prostředků ze státního rozpočtu (to už nestačí ani na údržbu), ale ani ty dotace EU (které jsou jak jsem psal níže, strukturovány na určité programy) to všechno nevyřeší..
Jenže se naskýtá otázka pane užvaněný, jak to, že v jiných krajích to třeba s nějakými problémy jde, jen právě v těch krajích Ústeckém a moravskoslezském to prostě nejde. A jak se píše v článku, tak tam peníze jdou. Jen se v těchto krajích s těmi penězi špatně hospodaří. Toto vám nějak uniklo.
Tedy dovolil bych si názor, že je to asi úplně jinak.
Ono totiž stačí si dát do Googlu k vyhledáni text Dotace EU v Rakousku , nebo Dotace EU v Německu, a snaživá IA hned v úvodu vypíše ihned předlouhý seznam různých programů dotací, i s vysvětlivkami pro koho jsou určeny.
Ony jsou to zkrátka různé programy dotací určené pro rozdílné účely a rozdílné skupiny příjemců. Takže i tam i tam si mohou klidně postavit z pevně určeného programu třeba cyklostezku, opravit rozhlednu nebo v jiném případě třeba nakoupit elektronické stavebnice pro výuku do škol, nebo třeba opravit místní domov důchodců.
A snad každý kdo není úplný technokrat pochopí, že peníze z těchto programů dotací nelze /NELZE/ použít třeba na dotaci při stavbě megafabriky, nebo třeba dálnice. Pro tyto účely jsou zase určeny „zcela jiné programy dotací EU“ a příslušná komis, pokud už chce kritizovat, měla by se zaměřit čistě na ně – a tam si zjištovat, proč nebyly využity zcela optimálně, Třeba (třeba) jsou ty důvody úplně jinde. Dejme tomu že + jak se i psalo, aj u nás se z dotací EU staví dálnice, jenomže mnohem dráž a mnohem pomaleji než v Polsku. No a co se týče těch dotací na fabriky, tady už je čistě filozofická otázka, jestli se přitom víc rozkrádá a nebo udává…:))))
A co se týče těch chudších okrajových regionů, ta situace je tam opravdu špatná.. Ale ať jsme poctiví – podívejme se na situaci v Německu po spojení v roce 1990. Kolik peněz vložilo NSR do ekonomického zlepšení té východní části /NDR/. Ale když si přečtete, i tady na HP, reportáže z této východní části, zjistíte že vypadají podobně jako ty naše pohraniční regiony, s podobnými příčinami..
S tím Německem je to zajímavé, v Lipsku se Čech cítí jako doma, kdežto v bývalém Západním se cítí jako vůl, a jako s volem tam s ním také jednají.
Pokud se tam Čech chová jako Homér Simpson, tak se nedivte. V Lipsku se to ještě ztratí.
Nejde jen o dotace, ale i o to, co jsme sami schopni vyprodukovat. Je toho zoufale málo. A třešinka na dortu našeho hospodářství se jeví, že za zničené obce po povodních na Opavsku, odkud sám Stanjura pochází, jim neposlal na nejnutnější opravy ani kačku. Proto se mj. taky propadl ve volbách. Pokud ho dodatečně nezavřou, měl by tam chodit kanálama.
Průšvih jsou dotace, jako takové. Někdo prostě rozdává peníze, které nevydělal. Ruku v ruce s tím jde zodpovědnost o nakládání se svěřenými prostředky, která téměř neexistuje. A když se k tomu přidá mazanost a hrabivost pobíračů, je vymalováno. Lék na to je jediný – dotace zrušit a každý za své.
Miliardy přitékají, miliardáři přibývají. Kdyby se to rozdělilo mezi lid dělný, tak se to ani nepozná
Lid dělný je raději na dávkách. Včera jsem četl, že za 25 000 čistého přece nikdo nebude pracovat. Jak říká můj známý, bez milosti nechat chcípnout pod mostem.