PAVUČINY BYZNYSU. S covidem v Česku nebojují jen velké známé fakultní nemocnice, ale i řada nemocnic soukromých. Jejich největší síť má v Česku skupina Agel miliardáře Tomáše Chrenka. „Původní péče se kvůli covidu zredukovala o 40-60 %. Vyšší příjmy za covid pacienty tento výpadek rozhodně nenahradí,“ říká předseda představenstva společnosti Agel, lékař Aleš Herman.

I když by se laicky mohlo zdát, že pandemie koronaviru bude pro nemocnice čistě finančně – díky proplacené nákladné odborné péči – přínosem, je tomu právě naopak.

„Současná situace bude mít na stav hospodaření jednoznačně velmi negativní vliv. K zabezpečení péče o covid pacienty – včetně JIP, ARO péče a pacienty s řízenou ventilací, bylo nutno pozastavit provoz jiné péče v nemocnicích, a to nejen naší skupiny. Vyčlenění kapacit má za následek redukci původní péče o 40-60% v závislosti na specializaci nemocnice,“ říká představenstva společnosti Agel, lékař Aleš Herman.

„Znamená to tedy propad hospodaření nemocnic, které budou mít velké problémy splnit limity nastavené od zdravotních pojišťoven i po úpravě úhradové vyhlášky ve formě tzv. kompenzační vyhlášky. Vyšší příjmy za covid pacienty tento výpadek rozhodně nenahradí. Navíc péče o vysoce infekční pacienty je nákladná a klade extrémní nároky na personál,“ dodává.

Agel ovládá ze 100 % miliardář Tomáš Chrenek, síť vznikla postupně zejména z krajských nemocnic, které se původně potácely na hraně přežití. Celkem má skupina síť 22 nemocnic, několik poliklinik, laboratoří a lékáren, podíl v klinice reprodukční medicíny (kde drží většinu svěřenský fond Andreje Babiše), kardiologické centrum oční centrum a také vlastní střední zdravotnickou školu. „Nyní nám v nemocnicích pomáhají jak studenti medicíny, tak i studentky naší vlastní střední zdravotnické školy,“ říká Aleš Herman.

Každé lůžko je hned plné

Agel je v součtu největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče nejen v Česku, ale celkově ve střední Evropě. Jak významným je hráčem v českém zdravotnictví, dokazuje i fakt, že počátkem listopadu zdravotní pojišťovny podepsaly smlouvu s firmou Avenier (ovládanou Agelem) na nákup a distribuci dvou milionů antigenních covidových testů pro plošné preventivní testování v sociálních službách. Dva miliony testů i s dopravou vyjdou na více než 300 milionů korun. To už by i po odečtení nákladů mělo Agelu v letošním „má dáti – dal“ rozpočet přeci jen vylepšit.

„Potvrdilo se, že také soukromé nemocnice jsou nejen v této naprosto bezprecedentní době, která klade na zdravotníky obrovské nároky, pro systém fungování zdravotnictví nepostradatelné. Například v našich čtyřech nemocnicích v Olomouckém kraji nyní zdravotníci pečují o téměř 250 covid-pozitivních pacientů. Každé nové lůžko, které otevřeme, je obsazeno v řádech hodin,“ upozorňuje Herman. „Na Slovensku jsme pomohli v celostátním testování účastí více než pěti set našich zdravotníků v době, kdy je stát nejvíce potřeboval,“ doplňuje.

Jak o Tomáši Chrenkovi napsal časopis Forbes: ačkoli tvrdí, že investice do zdravotnictví je filantropie, investuje do něj už řadu let stovky milionů korun ročně. Tržby skupiny se i díky tomu meziročně zvedly z 12 miliard na 13,2 miliardy korun s konsolidovaným ziskem před zdaněním 843 milionů korun.

„Skupina zaměstnává 13,5 tisíce lidí, loni bylo ve zdravotnických zařízeních Agelu provedeno 5,6 milionu ambulantních ošetření, uskutečnilo se 232 tisíc hospitalizací, 55 tisíc operací a narodilo se zde také 13 tisíc dětí,“ vypočítává Forbes, který ve svém žebříčku miliardářů za rok 2020 Chrenka zařadil na 17. místo s hodnotou majetku 16,3 mld. Což znamená meziročně mínus 2,7 miliardy korun.

Současnou krizi vnímá předseda představenstva Agelu i jako možnost dalšího růstu a rozvoje: „Je zcela zřejmé, že i z této situace se budeme umět dále poučit a všechny nabyté zkušenosti využijeme. Ukazuje se, že síla zdravotnické sítě s 13,5 tisíci zaměstnanci je především v obratnosti a rychlosti přijímat opatření a reagovat rychle a pružněji, než je tomu ve státním sektoru. Pokud se vyplní všechny predikce odborných kolegů epidemiologů, je jasné, že podobný stav prověří světové zdravotnictví ještě mnohokrát.“

Ocelář a zámecký pán

Pokud jde o Tomáše Chrenka, vedle zdravotnictví je to zejména muž železa a oceli. Podobně jako Andrej Babiš i Chrenek za socialismu působil v podniku zahraničního obchodu, konkrétně v Kerametal, který dovážel železnou rudu z tehdejšího Sovětského svazu.

Postupná cesta mezi miliardáře vedla přes privatizaci Třineckých železáren. Ty měly vloni tržby přes 38 miliard korun, tržby skupiny Moravia Steel se pak pohybují na hranici 62 miliard korun.

Výše publikovaná „pavučina byznysu“ zahrnuje jen Chrenkovy firmy působící v Česku a na Slovensku, chybí zde proto například ukrajinské doly na železnou rudu (Záporožský železnorudný kombinát), kterou pak odebírají mimo jiné Chrenkovy tuzemské železárny.

Původem Slovák (již dekádu s českým občanstvím) je v Česku známou postavou i díky tomu, že figuroval v obchodu, jenž pomohl – po jeho odchodu z politiky – k bohatství bývalému premiérovi (dnes již zesnulému) Stanislavu Grossovi.

Šlo o dosti komplikovaný prodej části akcií společnosti Moravia Energo. Robert Sýkora, bývalý náměstek ministra průmyslu prodal své akcie Moravia Energo levně Grossovi, ten je později nabídl slovenskému finančníkovi Pavlu Krúpovi, od nějž je nakonec za 100 milionů koupil Tomáš Chrenek, jemuž stejné akcie údajně původně odmítl prodat Sýkora za 20 milionů, za něž je pak prodal Grossovi. Jediný, kdo na transakci vydělal – 80 milionů korun – byl Gross.

Dá se říct, že Chrenek stál i na počátku televizní kariéry Jaromíra Soukupa. Chrenkova Moravia Steel v roce 2012 prodala TV Barrandov právě Soukupově společnosti Empresa Media.

Chrenek žije střídavě v Třinci a na někdejším vládním zámku v Kolodějích u Prahy. Ten koupil v roce 2010 od restituenta Vítězslava Kumpery prostřednictvím své firmy Pura Vida za 233 milionů korun. Symbolické je, že právě v Kolodějích se v minulosti zrodila kuponová privatizace, která stála na počátku bohatství řady českých miliardářů, Chrenka nevyjímaje.

Sérii textů o tom, jak se Česko vyrovnává s návratem k normálu po koronakrizi, podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.