Je to rovných šest let, co započala první vlna povinné elektronické evidence tržeb (EET); 13. dubna 2016 zákon nabyl platnost zveřejněním ve Sbírce zákonů. Babišova vláda ale povinnost užívat EET zastavila v době covidové pandemie; měla se vrátit se začátkem roku 2023. Ale nevrátí. Vláda Petra Fialy Babišův nápad škrtla jako zbytečný.

I když elektronická evidence tržeb končí dřív, než pořádně v zamýšlené podobě začala, nechává po sobě některá politická dědictví.

EET se dá přičíst vstup Karla Havlíčka do velké politiky, důsledkem byly i některé změny v DPH a také přijetí stovek úředníků na finanční úřady, kteří ve stavu zůstávají i poté, co EET přešla už v roce 2020 do fáze hibernace.

Posíláme vám udání

Premiér Petr Fiala se odporem k EET nikdy netajil. „Již před dvěma lety jsem říkal, že EET patří do propadliště dějin a je potřeba ho zrušit. EET nepřineslo žádné významné prostředky do státního rozpočtu a naopak sebralo peníze podnikatelům. Věřím, že jeho zrušení je správný krok, který podnikatelům pomůže,“ říká.

Vládou i parlamentem už prošel zákon, který s účinností od 1. ledna 2023 povinné užívání EET ruší. Podle zatím ještě platného stavu by naopak od stejného data vznikla povinnost evidovat tržby všem podnikatelům přijímajícím hotovost, bez ohledu na druh jejich činností.

Babiš a jeho ANO označovaly EET za klíčovou věc v boji proti daňovým únikům a šedé ekonomice. Do boje proti daňovým únikům chtěl expremiér zapojit i občany – a podařilo se. Jen za první týden platnosti zákona podali zákazníci na živnostníky celkem 706 udání finanční správě za to, že po zaplacení řádně neobdrželi účtenku.

Sama Babišova vláda ale systém v březnu 2020 zastavila s nástupem pandemie (tedy v okamžiku, kdy podnikatelé, kteří terminály EET povinně nakoupili, díky nim mohli snadno dokazovat reálný propad svých tržeb a tím i nárok na státní covidovou podporu). Až do prosince 2022 je evidence tržeb dobrovolná.

Část podnikatelů EET vítala jako cestu k narovnání tržního prostředí, kdy některé firmy, například ze segmentu pohostinství, nepřiznávaly řádně příjmy. Zásadní argument proti byl naopak ten, že vláda z podnikatelů dělá a priori zloděje, získává i data, která nepotřebuje, a zatěžuje byznys dalšími administrativními a technickými povinnostmi.

Stále více platíme kartou

O svém vztahu k EET podnikatelé „hlasovali nohama“. K březnu 2020 bylo do systému zapojeno téměř 200 tisíc podnikatelů, po roce od „zdobrovolnění“ už své údaje o tržbách – podle dat Generálního finančního ředitelství – odesílalo už jen 66 500 poplatníků.

Ministerstvo financí si dopady zavedení EET ještě v roce 2019 pochvalovalo. Čistý přínos do rozpočtu za rok 2017 vyčíslilo na 7,9 mld. Kč, za rok 2018 dokonce na 12,3 mld. Naopak podle zástupců živnostníků kvůli EET zaniklo jen v roce 2017 zhruba tři tisíce převážně venkovských hospod. Tento údaj ale ministerstvo financí odmítlo s tím, že registrací živností v oboru pohostinství přibylo.

Pětikoaliční vláda pozitivní dopady EET rozporuje. Zdůrazňuje, že smysl EET pozbyla vlivem prudkého nárůstu bezhotovostních plateb (pro rok 2017 se počítalo jen s 20% podílem bezhotovostních plateb, vloni to bylo už 60% a pro rok 2025 se odhaduje až 80%).

Změnilo se i daňové prostředí: zavedení institutu paušální daně, zvýšily se i slevy na poplatníka a chystané zvýšení limitu obratu pro povinné přihlášení se k placení DPH na úroveň dvou milionů korun podle vlády výrazně sníží motivaci, proč některé tržby nevykazovat.

„EET nepřinesla nic do státní pokladny, nepostavily se školky, nemocnice, dětská hřiště. Naopak podnikatelé museli vydat nejméně dvě miliardy na nákupy zařízení a potom ročně podobnou částku na jeho provoz, údržbu a spotřební materiál,“ vypočítává předseda Podnikatelských odborů, sám podnikatel, Radomil Bábek. Vadí mu, že stát musel zaplatit software na provoz celého systému i portálu Účtenkovka a přijal navíc několik set úředníků.

Co nám zbude po EET

Mezi silné hlasy zastánců EET patřil naopak tehdejší šéf Asociace malých a středních podnikatelů Karel Havlíček. Zřejmě i tím se dostal do zorného úhlu Andreje Babiše, který jej poté vytáhl na dvojitý ministerský post a de facto z něj udělal svou pravou ruku.

Dědictvím EET je i snížení DPH na 10 % u čepovaného piva a nealkoholických nápojů – ale jen pokud šlo o součást stravovací služby. Vláda pětikoalice chce do nižší sazby DPH přesunout veškeré pivo bez ohledu na formu prodeje a obal.

Po EET zbývají i bezmála čtyři stovky finančních úředníků, které státní správa od roku 2016 přijala či vyčlenila právě na správu elektronické evidence tržeb. Ti se po pandemickém vypnutí EET přesunuli mimo jiné na kontrolu oprávněnosti čerpání covidové pomoci.