Sociální síť Facebook má nejrůznější zákoutí. Na jedné straně poskytuje nekonečné množství prostoru pro přímé oslovování voličů, jak to předvádí Tomio Okamura, na straně druhé nabízí i zajímavou zpětnou vazbu. Třeba ve skupině „Bývalí členové hnutí SPD“.

Ta nabízí pozoruhodné čtení. I tím, jak i zklamaní a odpadlí členové nadále přejímají okamurovskou rétoriku. Hned u motta v záhlaví skupiny tak kupříkladu nechybělo Okamurovo oblíbené slovo „prohnilí“: „Jsme poctiví a slušní vlastenci. Obejdeme se i bez prohnilé SPD“.

Skupina má bezmála 500 členů. Sami její správci varují, že i když zde „bývalí členové hnutí mohou nalézat spojenectví, když budou potřebovat pomoci vyřešit újmu, kterou jim způsobilo SPD“, mají členové skupiny raději počítat s tím, že „to tady bude plné špionů a trollů“.

Nyní se zde řeší i „kauza Volný“. Tedy ohlášená kandidatura poslance a kontroverzního podnikatele Lubomíra Volného na předsedu proti Tomiu Okamurovi (i když volba předsedy je až za dva a půl roku), zrušení stranické buňky SPD v Moravskoslezském kraji i to, že až vznikne nová místní organizace, tak už Volného ani další členy znovu přijmout nemusí.

Podle Volného je vše „dobře připravená cílená provokace“. „Snaží se nás poškodit síly, které působí proti vlasteneckým hnutím, snaží se je štěpit. Nevím, zda jsou to síly zvnějšku, či vnitřní, spojené s tradiční politickou mafií, či s mafií napojenou na osu zla Berlín – Brusel – Paříž,“ řekl ve vysílání České televize.

„SPD se rozpadá zevnitř,“ komentují to diskutéři z řad bývalých členů SPD.

Hnutí, co opustilo chudé

Zkratku SPD si exčlenové překládají jako „Sekta přímé diktatury Tomia Okamury“, ale jinak stále přísahají na hlavní teze hnutí – zejména na boj proti islámu, proti nelegální (či spíše jakékoli) migraci a proti nepřizpůsobivým. Jen by u toho už nechtěli mít Okamuru.

S tím už ale z pozice mimo hnutí mnoho nenadělají, a tak jim nezbývá, než se utvrzovat ve svém zklamání z kdysi vzývaného vůdce a debatovat ve facebookové skupině.

V ní si stěžují na řadu věcí. Vadí jim třeba to, že hnutí (které jinak cílí spíše na chudší a méně vzdělané voliče z okrajových částí země) zakazuje jakékoli místo na kandidátce všem, kdo jsou v exekuci.

MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?

„Co mne čím dál více zaráželo, byla otázka, proč odcházejí nebo byli vyloučení ti největší dříči, srdcaři SPD. Jeden spojovací článek jsem našel. Jsou to většinou osoby jako já, které jsou buď poškozené exekucí, insolvencí nebo mají někoho blízkého, kdo byl takto poškozen. Ti přitom věřili SPD, že se tímto problémem bude zabývat, a proto tak pilně pracovali,“ stěžuje si bývalý člen SPD, který se na Facebooku prezentuje jako Ruda Red a tvrdí o sobě, že je majitel firmy ID Technic (která však v českém obchodním rejstříku k nalezení není).

„Poslední kapkou k odchodu ze strany, byl zákaz pana Okamury, aby v komunálních volbách nemohli kandidovat osoby v exekuci či v insolvenci z odkazem, že pokud neumí hospodařit ze svými finančními prostředky, jak by to dělali, kdyby byli zvolení, ze státními penězi,“ dodává doslova.

Podle bývalého člena SPD Josefa Vičana to byli právě lidé v exekuci, jichž je v Česku bezmála milion, kdo stáli za volebním úspěchem SPD v posledních parlamentních volbách

„To jsou ti lidé, co nehodili svůj hlas ČSSD, protože nedostála svému volebnímu slibu, který měla dokonce ve volebním prohlášení. A tito lidé v dalších volbách SPD odejdou, stejně jako odešli ČSSD,“ konstatuje.

Jeho odhadu dávají za pravdu výsledky komunálních a senátních voleb, v nichž SPD oproti volebním ziskům z voleb do Poslanecké sněmovny dosáhla zhruba na poloviční procentuální výsledky.

Spory uvnitř hnutí vyústily i v návrh na pozastavení činnosti SPD, který v srpnu 2018 podal bývalý místopředseda brněnské buňky SPD Kamil Papežík.

Právě v Brně přerostly spory o podobu kandidátky do komunálních voleb až v potyčku, kterou na místě musela řešit městská policie.

„Vyloučen jsem byl s odůvodněním, že jsem dlouhodobě poškozoval hnutí SPD. Neexistuje jediný důkaz či svědek, že jsem něco takového udělal, kromě toho, že jsem se snažil být k některým názorům kritický. Lidé jsou vylučováni z podobných důvodů účelově, proto jsem se rozhodl podat návrh na pozastavení činnosti,“ vysvětlil pro iDnes Kamil Papežík.

Dnes již bývalá mluvčí SPD Michaela Dolenská se pak nechala slyšet, že Papežíkova „aktivita (návrh na ukončení činnosti, pozn. red.) plně potvrzuje oprávněnost jeho vyloučení“.

Na konci října 2018 Nejvyšší správní soud návrh zamítl s tím, že „k podání návrhu na rozpuštění politické strany jsou aktivně legitimovány pouze dva subjekty, vláda a prezident“, nikoli navrhovatel.

Věrnost, co se vyplácí

Podle opakovaných vyjádření Tomia Okamury má SPD zhruba třináct tisíc členů.

Řada z nich se aktivně zapojila do předvolebních kampaní. Stáli zdarma na petičních stáncích, kupovali ze svého propagační předměty, na své domy a auta lepili plakáty nebo alespoň pekli a rozdávali volební perníčky.

Dnes jsou někteří z nich zklamaní a hnutí opouštějí – nuceně i dobrovolně, potichu, ale i s bouchnutím dveřmi. Podle Okamury jde jen o hrstku.

„Jsme zcela stabilizovaná strana, je vidět, že máme obrovskou jednotu. Ti, kteří jsou zhrzeni, a u nás neuspěli, kolem sebe kopou, nebo jsou nastrčeni jinými stranami,“ razí teorii spiknutí Okamura.

S HlídacíPes.org nekomunikuje, průchod svým emocím a názorům ale dává pravidelně jak ve svých videovzkazech na facebookovém profilu nebo v rozhovorech pro Svobodné rádio.

Za SPD mimochodem kandidoval v komunálních volbách v Brandýse na Labem i svérázný moderátor tohoto „alternativního média“ Vladimír Kapal. V minulém funkčním období zastupitelem byl, na podzim 2018 se ale ani z prvního místa mezi zastupitele nedostal.

Faktem je, že věrnost Okamura dokáže ocenit – nejlépe právě předním místem na kandidátkách. Již ze struktur své předchozí strany Úsvitu přímé demokracie si přivedl nejbližší spolupracovníky: Radima Fialu, Jana Hrnčíře, Miloslava Roznera, Jaroslava Holíka, Jiřího Kohoutka, Radka Rozvorala, Terezu Hyťhovou a další.

Všichni jmenovaní dostali první či druhé místo na kandidátních listinách a dostali se do Poslanecké sněmovny, drží i posty krajských předsedů.

Pokud naopak členové SPD hnutí opouštějí, děje se to podle Okamury proto, že nezískali volitelná místa na kandidátkách a mstí se.

„Nevím, o koho jde, ale je to zoufalé. Platí mé oblíbené staré staré arabské přísloví – psi štěkají, ale karavana jede dál,“ říká šéf SPD právě s poukazem na negativní ohlasy ve facebookových skupinách bývalých „espéďáků“.

O pouhé poštěkávání ale nejde. Rozpory probublaly na povrch například v Ostravě, v Pardubicích, Novém Jičíně, Frýdku-Místku, Havířově nebo v Karviné. I zde byli ti, kdo se dostali do sporu s vedením stranických buněk, obvykle vyloučeni.

Někdy i na základě bizarních provinění.

Kupte si u poslance Volného

V Pardubicích SPD vyloučila několik členů kvůli tomu, že si před sněmovními volbami vyrobili vlastní letáčky či plakáty.

Má to své vysvětlení. Již zmíněný poslanec SPD Lubomír Volný a donedávna předseda hnutí v Moravskoslezském kraji provozuje coby osoba samostatně výdělečně činná e-shop nabízející spoustu propagačních předmětů spojených s SPD a Tomiem Okamurou. A ty jediné jsou „autorizované“.

Placky, propagační předměty, tričko s Tomiem, kšiltovka, odznak do klopy či náušnice. A také knihy autora Tomia Okamury. Na výběr jsou čtyři, všechny toho času nedostupné: Umění žít, Umění vládnout, Umění přímé demokracie a Český sen.

Všechny linky v sekci „zajímavé odkazy“ vedou na stránky spojené s Okamurou a s SPD, plus na Parlamentní listy.

Podle Okamury však SPD žádný svůj e-shop neprovozuje, nemá z něj žádné příjmy a stránky na adrese spd-shop.cz jsou údajně jen soukromou aktivitou poslance Volného.

Nyní ale došlo i na samotného Volného, respektive na moravskoslezskou buňku SPD, kterou vedl. Důvodem zrušení je podle Okamury to, že „předsednictvo hnutí SPD zjistilo, že v regionálním klubu Moravskoslezského kraje docházelo k porušování stanov včetně krácení demokratických práv členů“.

Podle Volného ale zrušení buňky nesouvisí s tím, že se „rozhodl přijmout výzvu Tomia Okamury“ a kandidovat proti němu na sjezdu na post předsedy.

Sám Volný podle svých slov Okamurovi nadále věří a za současnými rozpory vidí cílenou provokaci, která má před evropskými volbami poškodit a rozložit vlastenecké strany.

Tento text vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky