Návštěva amerického prezidenta na Blízkém východě dostala všemožná přirovnání od přelomové po ostudnou. Ačkoliv se z ní nečekaly zásadní výstupy, ani zásadní změny vztahů s jednotlivými zeměmi, jedno téma zajímalo všechny. Podaří se Joe Bidenovi vyjednat navýšení těžby ropy, potažmo pokles cen pohonných hmot? Saúdové ale ukázali, že se nehodlají řídit zájmy nikoho jiného, než svými vlastními. A to platí i pro vztahy se sankcionovaným Ruskem.

Americký prezident nepřicestoval do Rijádu v jednoduchém postavení. Ani na diplomatickém poli, kde se některé věci dle potřeby zapomínají rychleji, než jiné, nevybledl ještě stín jeho předvolebních slibů, že se Saúdskou Arábií, zemí, která nedodržuje lidská práva a vraždí oponenty režimu, se přátelit nijak zvlášť nehodlá. Korunního prince Muhammada bin Salmána označil za vyvrhele.

O to kontroverzněji pak působily fotografie, které obletěly snad všechna světová média, na nichž se Biden se saúdským korunním princem zdraví velmi familiérním gestem – plácli si pěstmi, jako staří dobří přátelé z basketu.

Gesto s pohoršením komentovali zastánci lidských práv. Především pak organizace Demokracii pro arabský svět, která jménem zavražděného saúdského novináře Džamála Chášakdžího bojuje za lidská práva a rozvoj demokracie na Blízkém východě. Jeho výkonná ředitelka Sarah Leah Whitsonová dokonce obvinila Bidena ze zpronevěry vlastních ideálů:

„Donutíme Bidenovu administrativu zpovídat se ze zrady slibů, které dal Američanům. A to ukončit podporu brutálního režimu v Saúdské Arábii,“ řekla Whitsonová ke schůzce. Neobměkčil ji ani fakt, že Biden princi Salmánovi z očí do očí řekl, že se domnívá, že vraždu prominentního novináře nařídil právě on.

Ropa zajímá všechny

Nonverbální přátelské pozdravné gesto ovšem vyvolalo i některá očekávání. I když se cesta prezidenta Bidena prezentovala primárně jako mírová, s cílem vylepšit izralesko-arabsko-americké vztahy a posílit spolupráci proti rusko-čínské hrozbě, nikdo nezpochybňoval ani její ekonomický podtext.

Americká delegace si přála, aby Saúdská Arábie navýšila těžbu ropy. Byla to právě situace na trhu s energiemi a pohonnými hmotami, která podle některých analytiků donutila amerického prezidenta přehodnotit jeho postoj k Muhammadu bin Salmánovi.

„Je velmi nepravděpodobné, že by Biden navštívil Saúdskou Arábii, kdyby Rusko nenapadlo Ukrajinu, nenarušilo globální dodávky ropy a nezpůsobilo růst cen plynu,“ napsal ve svém komentáři pro Foreign Policy analytik Aaron David Miller.

Americko-saúdské vztahy nejsou ale v současné době na úrovni, kdy by se jejich zájmy v této oblasti setkávaly. Washington by rád posílil spojenectví proti Rusku a Číně, což ale není v zájmu jejich blízkovýchodních „partnerů“ a Saúdská Arábie to dala v souvislosti s cenami ropy jasně najevo.

Tabulka znázorňující pokles v těžbě ropy po dohodě OPEC+ z roku 2020. Zdroj: Americká energetická informační správa

Saúdové a další členské a přidružené státy OPEC mají s Ruskem dva roky starou dohodu o snížení těžby ropy. Od května 2020 snížily státy OPEC+ těžbu ropy o 9,7 milionu barelů denně. Reagovaly tak na sníženou poptávku v době koronavirových opatření (viz tabulka).

Na letošní červnové schůzce OPEC+ se sice státy dohodly na mírném zvýšení těžby během července a srpna původně o 400 tisíc barelů, nakonec až 648 tisíc barelů denně. Vysoká poptávka a udržení vysokých cen ropy je ale pro její producenty výhodné a nemají důvod k rychlejšímu navyšování těžby. Alespoň ne do září. O možném zvyšování těžby od podzimu se budou ropné státy bavit na dalším zasedání OPEC+, které se má konat 3. srpna.

Dohody s Ruskem

Blízkovýchodní média, ale už teď upozorňují, že by Západ neměl očekávat zásadní průlom v cenách pohonných hmot, ani případnou ostrakizaci Ruska. Blízkovýchodní země, především pak Saudská Arábie, si nechtějí nechat od západních kolegů diktovat, jak by se měli k Rusku, potažmo na něj uvaleným sankcím, postavit.

Západ jim zatím nenabídl nic, co by pro ně bylo výhodnější, než udržování dobrých vztahů s Moskvou, ale i Pekingem. Dodržování lidských práv rozhodně není argument, který by právě v tomto regionu na vládnoucí politiky jakkoliv působil. V jejich dlouhodobém zájmu jsou naopak, vyvážené vztahy se Západem, ale i s Ruskem a Čínou.

„Saúdská Arábie vidí skutečný přínos v udržení svých ropných vztahů s Ruskem v OPEC+. Během druhého čtvrtletí tohoto roku Rijád zdvojnásobil dovoz ruské ropy pro domácí použití a poté vyvážel vlastní ropu za vyšší ceny, čímž účinně pomohl financovat válečné úsilí ruského prezidenta Vladimíra Putina. Saúdové vidí Spojené státy jako konkurenta, nikoli spolupracovníka, na globálním trhu s ropou,“ napsal k tématu časopis Foreign Policy.

Podobně střízlivě okomentoval i vztahy blízkovýchodních zemí s Čínou. Zatímco se Spojené státy snaží nabírat spojence pro boj s čínskou hrozbou, Saúdové podepisují s Číňany dohody o vojenské spolupráci.

Nedávno se s čínskou státní obrannou společností dohodli, že se v Saudské Arábii začnou vyrábět vojenské drony. Ty od Číňanů nakupují také Spojené Arabské Emiráty. S Číňany koneckonců spolupracují i Izraelci, kteří je nechali vystavět přístav v Haifě a svěřili jej na 25 let do správy čínské státní společnosti.

I když se od některých členských zemí OPEC ozvaly hlasy, že by kvůli západním sankcím nebylo od věci pozastavit účast Ruska na dohodě o produkci ropy, shodu na tom zatím v OPEC nenalezli. A nejspíš ani nenaleznou.

Jak ale uvedl server Al Monitor, není úplně vyloučené, že Bidenovo narovnání vztahů se Saúdskou Arábií by přeci jen mohlo na podzimní ceny pohonných hmot vliv mít. Podle bývalé analytičky Wall Street Journal Karen Elliott Houseové se dá očekávat, že se OPEC+ dohodne v srpnu na zvýšení podzimní produkce ropy, nikoliv však na odříznutí Ruska. S ním bude chtít Saudská Arábie udržovat dobré vztahy i nadále.