Univerzita Karlova je v Česku nejžádanější i mezi zahraničními studenty.
Profimedia,

Rusů žije v Česku stále více. Cestou k povolení k pobytu je i studium na vysoké škole

Napsal/a Robert Břešťan 7. července 2020

Mladý muž, jehož aplikace Uber označuje jménem Petr, si po nocích v Praze přivydělává tím, že vozí zákazníky. Přes den v průběhu akademického roku studuje „na zemědělce“ v pražském Suchdole. Je jedním z Rusů, kteří v Česku získali povolení k dlouhodobému pobytu právě díky studiu.

Počet Rusů, kteří si Česko oblíbili, a chtějí zde dlouhodobě či trvale zůstat, rok od roku roste. Před deseti lety mělo v tuzemsku povolení k pobytu 23 300 občanů Ruské federace, v červnu 2018 to bylo 37 300 a letos k poslednímu dubnu již 41 274 osob.

„Z toho 18 940 osob mělo přechodný pobyt a 22 334 osob pobyt trvalý,“ upřesňuje mluvčí Ministerstva vnitra Hana Malá.

Podle neoficiálních odhadů je Rusů v Česku ale ještě mnohem více. Sami zástupci ruské menšiny odhadují, že Rusů žije v Česku kolem sta tisíc. 

Stačí i jen razítko

„Jedna věc jsou Rusové, kteří tu žijí s povolením nebo s trvalým pobytem, je tu ale i spousta Rusů, kteří se nepotřebují ani nechtějí nijak integrovat. Postaví si tu velký barák, velkou zeď a když potřebují vyřídit pobytové záležitosti, pošlou právníka,“ říká Igor Zolotarev, předseda spolu Ruská tradice.

„Většinou jde o lidi s dočasným pobytem. Řada z nich tu má firmu, jsou tu i děti a manželky významných ruských podnikatelů, kteří je chtěli uklidit někam do klidného přístavu,“ dodává Zolotarev, který se do Československa přiženil už v 70. letech minulého století.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Zástupci Rusů v tuzemské Radě vlády pro národnostní menšiny například ve výroční zprávě o menšinách za rok 2018 napsali, že většina Rusů se do Česka v poslední době přestěhovala proto, aby unikli autoritářskému režimu ve své vlasti. Podle nich se ale kvůli ruské propagandě a dezinformacím komunita rozštěpila; dělí ji hlavně názory na dění na Ukrajině, politiku USA i členství České republiky  v EU a v NATO.

Zejména mladí Rusové se údajně snaží stále častěji dostávat dlouhodobý pobyt do Česka prostřednictvím studia na vysokých školách. S tím, že pro udělení ročního víza jim stačí „fingované studium“, tedy v případě přijetí ke studiu jen potvrzení školy na začátku akademického roku.

Zda se to na tuzemských vysokých školách skutečně děje, se HlídacíPes.org rozhodl ověřit.

Úspěšnost ruských zájemců

Statisticky vzato zájem občanů Ruska o studium v ČR jednoznačně roste. V roce 2003 vysokoškolské vzdělání v ČR získávalo jen 418 občanů Ruska, v roce 2016 to bylo 5906 ruských studentů, v letošním akademickém roce je to 6 244 osob (v angličtině i v češtině).

Kupříkladu na pražském ČVUT v anglickém jazyce studovala necelá tisícovka studentů ze zemí mimo EU. Převažují Indie, Čína, Rusko, Turecko, Ukrajina, Ázerbájdžán, USA a Mexiko.

„ČVUT samozřejmě sleduje, jak úspěšní studenti jsou na základě dokončení studia v bakalářských, magisterských a doktorandských programech. Nezaměřujeme se ale na konkrétní země,“ vysvětluje prorektor pro zahraniční vztahy ČVUT Oldřich Starý.

Úspěšnost studentů původem z Ruska se podle jeho zkušeností dlouhodobě nijak neliší od úspěšnosti ostatních studentů. „Na naši školu je poměrně těžké se dostat a úspěšně projít přijímacím řízením. Studenti, kteří jsou přijati a získají vízum, jsou velice motivovaní a věnují se studiu. Hypotéza, že někteří studenti studium využívají vlastně jen kvůli získání víza, bude možná platit na školách, kam je snazší se dostat,“ podotýká prorektor Starý.

Faktem je, že po dobu studia má zahraniční student nárok na vízum. „Nárok na pobyt je výhradně na dobu studia. Je-li jeho předpokládaná délka kratší než jeden rok, tak na tuto dobu. Je-li delší, tak na dobu jednoho roku,“ vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Pokud student studuje déle, musí pravidelně žádat o prodloužení pobytu. K žádosti musí vždy předkládat doklad o studiu (úřednickou mluvou „doklad potvrzující účel pobytu na území“).

Dobře motivovaní studenti

Na brněnské Masarykově univerzitě studuje z celkového počtu 31 tisíc studentů přes 7000 zahraničních studentů, z toho necelých 1300 ze zemí mimo EU.

„Drtivá většina těchto studentů jsou studenti studující v anglických studijních programech, kteří za svá studia platí v režimu samoplátci, a jejich motivace k dokončení studia je tak velmi vysoká,“ říká mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Pokud v Česku jakýkoli cizinec udělá přijímací zkoušky a je schopen studovat v českém jazyce, nemusí za výuku na veřejných školách stejně jako Češi platit. Nejvíce studentů ze zemí mimo EU přijíždí z Ruska (235), Ukrajiny (167) ale také Velké Británie (90), Japonska (82), nebo Indie (77).

I ti zahraniční studenti, kteří studují v češtině, prý na Masarykově univerzitě „patří k těm motivovanějším“.

Na celé Univerzitě Karlově (UK) letos studovalo 4 059 studentů ze zemí mimo EU. Nejvíce z Ruské federace (834), Ukrajiny (495), Indie (259), Velké Británie (209) a z Izraele (206).

„Počet uchazečů o studium ze zemí mimo EU stále roste, počet uchazečů z Ruské federace rostl do roku 2014, pak o něco poklesl, nyní zase roste,“ říká mluvčí UK Václav Hájek.

Zdroj: Univerzita Karlova

Úspěšných absolventů ze zemí mimo EU i z Ruské federace na nejstarší české univerzitě přibývá. Následující tabulka uvádí počet úspěšných absolventů a těch studentů, kteří ukončili studium neúspěšně za posledních pět let:

Zdroj: Univerzita Karlova (Akademický rok 2019/2020 ještě není v této statistice ukončen, proto je zatím letošní procento úspěšnosti nízké.)

„Úspěšnost studentů z Ruské federace je o něco nižší než celková úspěšnost studentů ze zemí mimo EU, nicméně úspěšnost studia studentů z Ruské federace v posledních letech roste,“ říká mluvčí Hájek.

Celková úspěšnost uchazečů z Ruské federace při přijímacím řízení na UK se pohybuje mezi 30 % a 35 %. To nijak nevybočuje z celkového procenta úspěšnosti při přijímacím řízení. „To znamená, že bez dostatečných studijních předpokladů touto cestou nelze snadno získat vízum do ČR,“ upozorňuje Hájek.

I když tedy celková přitažlivost Česka pro občany Ruska v čase roste, ukazuje se, že studium – přinejmenším na veřejných vysokých školách s vyššími požadavky na znalosti a schopnosti studentů – není tou nejsnadnější cestou, jak se dobrat povolení k dlouhodobému pobytu.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

9 komentářů

  1. Milan napsal:

    Radši Rusové než Arabové, Afghánci, Pakistánci, Somálci, Nigerijci a další islamisti.

    • Milda napsal:

      Věc názoru. Raději Mongolové než Rusové. Ti aspoń nebudou nikdy dobývat civilizovaný svět na který nestačí. Za to jim stačí jurta a oslí mlíko

      • A. S. Pergill napsal:

        Asi vám nic neříká jméno Čingischán.

    • Vanda napsal:

      Rusové jsou horší než kobylky.

  2. A. S. Pergill napsal:

    Na oboru, kde učím, máme také několik ruských studentů (především studentek) a mohu konstatovat, že po překonání prvotních potíží s jazykem patří k nejpilnějším a nejúspěšnějším. Což by se s nějakými vedlejšími ekonomickými aktivitami nemělo slučovat.
    Spíš je cílem některých (ale zdaleka ne všech) studentek ze zemí bývalého SSSR se sem (nebo jinam do EU) provdat. Jiné se zase chtějí vrátit domů a v praxi tam dělat to, co se u nás naučily, a tak pomáhat svým lidem.

  3. liberal shark napsal:

    Ostatně soudím, že vysokoškolské studium by mělo být placené na všech školách a pro všechny studenty.

    • petrph napsal:

      To by sice bylo čistě liberální řešení – ale má jednu vadu. Lidé by se mohli ptát, proč tedy stát dává univerzitám peníze z jejich daní, když si je pak stejně vyberou od těch studentů ještě jednou.. A zase, jak znám naše „akademické kruhy“, okamžitě by začaly řvát přes veřejněprávní média, jak ten stát ruší jejich nezávislost, kdyby jim ty peníze nedal..

    • Pavel Liška napsal:

      Tak to jsme dva. Ale zkuste to říkat nahlas. Všichni Vás mají za asociála. Je to tak?

    • A. S. Pergill napsal:

      Faktem je, že by to mohlo zlikvidovat prakticky všechny humanitní studia. Takové ty „vědecké genderismy“ apod.

Přidávání komentářů není povoleno