Generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Foto: Michal Růžička/ MAFRA/ Profimedia

Rusové jsou v řadě věcí silnější, než jsme si mysleli. Nepodceňovat, říká generál Šedivý

Napsal/a Robert Břešťan 1. prosince 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

ROZHOVOR. „Ještě před rokem jsme pochybovali, zda je Rusko náš přítel, nebo nepřítel. Výroky i činy i řady českých politických představitelů ukazovaly, že v tom nemáme jasno. Teď snad jasno máme. Víme, že před sebou máme nepřítele – silného, lstivého, který je schopen strategických rozhodnutí,“ říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

„Rusové umějí přemýšlet několik šachových kroků dopředu. Neměli bychom si myslet, že před sebou máme laika či nějakého zmatence Putina, i když provedl řadu strategicky nesprávných kroků. Rusové dokážou pracovat s velkým výhledem do budoucnosti,“ říká Jiří Šedivý, generál, bývalý náčelník generálního štábu a nyní vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu.

A uvádí příklad: „V době, kdy se rozpadl SSSR a řešil se ruský dluh, požadavek Rusů byl, že se část dluhu bude realizovat dodávkami ruské techniky – celých systémů, například vrtulníků Mi, letadel Tupolev, systémů protivzdušné obrany. Oni dobře věděli, že tím budou mít dlouho vliv na ozbrojené síly svých bývalých satelitů. Podívejte se na Slovensko, které se svých Migů-29 zbavilo teprve nedávno,“ řekl na akci platformy Odolnější Česko (zaměřené mimo jiné na přitvrzení opatření proti ruskému kapitálu a na lepší vymáhání sankcí), kterou podporuje.

Vy jste v debatě naznačil, že jsme se v Česku možná až příliš spokojili s vyhoštěním lidí z ruské ambasády, ale že ruských špionů a agentů nám tu pořád běhá dost. Myslíte, že Česko nedělá dost ve vztahu k potírání ruského vlivu?

Musíme se tomu věnovat ještě mnohem víc. V té souvislosti nelze pominout demonstrace proti vládě na Václavském náměstí, kde sice byli i lidé nespokojeni se současnou ekonomickou situací, ale organizovali to i zjevně proruští jedinci. Mohli jsme tam ostatně vidět i vlajky Komunistické strany Čecha Moravy. Ani takovýto vliv nelze podceňovat. Už proto, že pak kremelská média s nadšením prezentovala, že se v centru Prahy sešly desítky tisíc lidí na protest proti podpoře Ukrajiny.

Pak je tu také celá velká oblast vlastnictví různých firem, některé mohou být zatím spící. Jsou to lidé s ekonomickým kapitálem, vlastníci firem, různé organizace financované z Ruska. V tom je potenciál pro krytí tajných agentů, kteří zde mohou působit, mohou tu korumpovat, získávat nové kontakty a spolupracovníky. V tomto je situace ještě hodně nejasná a čeká nás ještě hodně práce.

Myslíte, že Rusové už dříve kalkulovali s nějakým konfliktem a připravovali se i v zemích jako je Česko na to, aby se tu pro zpravodajské účely usídlili jak fyzicky, tak majetkově?

Nevím, zda takto dopředu plánovali přímo vojenský konflikt, ale určitě bylo jejich dlouhodobým cílem vrátit se svým vlivem do teritoria bývalého sovětského bloku. Víme, kolik tu bylo takzvaných ruských diplomatů, kteří ve skutečnosti plnili zpravodajské úkoly. Až případ Vrbětic veřejnosti ukázal, jak rozsáhlé to bylo. Česká republika byla vždy v centru ruské pozornosti.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


V jakých oblastech především mají Rusové u nás své zájmy?

Osobně sleduji hlavně oblast bezpečnosti a armády, ale týká se to i vědy a výzkumu, energetiky, firem, které vyrábějí produkty vyššího technického standardu. Dobře víme, že Rusové se neomezují jen na armádu, mají celé spektrum, které chtějí ovlivnit a které ovlivňují.

Nyní se v Česku schvaluje zákon, který umožní zřizovat vlastní národní sankční seznamy právě proti ruskému majetku, ruským vlastníkům. Má to podle vás význam?

Samozřejmě to má význam, ale podstatné je, aby se to také podařilo efektivně realizovat.

Nadále také trvá snadná průchodnost hranic schengenského prostoru. Je známo, že Rusové měli například z Prahy operační perimetr dále do Evropy, kde využívali vozy s diplomatickou značkou.

To je skutečně problém. Podobně je třeba pohlížet z bezpečnostního hlediska i na migraci. Ať už šlo o tu nekontrolovanou migraci ze Středního východu a z Afriky, tak nyní z Ukrajiny. Abych nebyl špatně pochopen – nekritizuji tu nijak pomoc ukrajinským uprchlíkům, je ale nutné k tomu přistupovat s vědomím, že mezi tím množstvím příchozích mohou být i nastrčení ruští agenti. Bylo by jen logické, kdyby toho Rusko zneužilo.

Zmínil jste, že už po roce 1989 Rusko v rámci vyrovnání dluhu cíleně dodávalo do zemí bývalého bloku svoji techniku. Je teď asi v zájmu české armády se této techniky co nejdříve zbavit – můžeme si to ale nyní dovolit?

Česká republika byla jednou z těch, které se té ruské techniky snažily rychle zbavovat. Na druhé straně máte příklad Slovenska, které mělo problémy se svými Migy-29. My se jich zbavili už dávno. Určitě nás ale ještě čeká to, že se musíme zbavit ruských protiletadlových systémů, jež pořád máme ve výzbroji, přičemž ty rakety jsou vyrobené ještě v dobách Sovětského svazu či počátkem 90. let v Rusku. Pořád ještě máme i sovětské a následně ruské vrtulníky Mi-171. Naši VIP funkcionáři létají vrtulníky Mi-8, což jsou ještě stroje ze sovětské éry. Ale myslím, že jsme na cestě, jak se toho velmi rychle zbavit. Nicméně skutečně je to tak, že počátkem 90. let si Rusové takto svůj vliv dále budovali a upevňovali s vidinou, že pokud máte ruské zbraně a jste na nich závislí, vliv tu vždycky zůstane.

Konflikt na Ukrajině tedy je i urychlovačem přezbrojení české armády.

Tohle je spíše ten poslední impuls. Česká republika se už dříve rozhodla sovětských a následně ruských zbraní postupně zcela zbavit, ale je tu samozřejmě problém financování, nejde to udělat vše najednou, Trend tu tedy byl, i když se může zdát, že to šlo relativně pomalu.

Měla by se i s ohledem na ruské raketové útoky mířící i na západ Ukrajiny posílit raketová obrana NATO?

I když se v případě polského incidentu jednalo podle všeho o ukrajinskou obrannou raketu S 300, ukazuje nám to, že podobná situace se může opakovat. Vývoj by měl tedy směřovat k tomu, že se ještě posílí protiraketová a protiletecká obrana států hraničících s teritoriem války, tedy Ukrajinou a Ruskem. To je zcela zřejmé. Důsledkem bude i prohloubení výměny informací, ty samozřejmě musí být validní a bude to věcí komunikace s ukrajinským vedením. Ta komunikace samozřejmě probíhá, ale přeci jen by měla být lépe koordinována.

A možnost vysunutí obrany NATO až na západ Ukrajiny, o níž se také mluvilo právě po incidentu, kdy rakety v důsledku ruských útoků dopadly i na území Polska?

To si myslím, že ne. Je zcela zřejmé, že my nemůžeme dopustit, aby se ten konflikt přesunul mimo území Ukrajiny a zároveň nesmíme dát žádnou záminku, aby se takový krok ze strany Ruska provedl. Takže hranice členských států NATO by neměla být takto překročena.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)