Aktuální výroční zprávou Bezpečnostní informační služby za rok 2021 se hned na několika místech prolíná slovo Vrbětice. Tamní výbuch muničního skladu a fakt, že za ním stála ruská GRU, zcela změnil vztah Česka k Rusku a měl výrazný vliv na ruské špionážní aktivity i prosazování ekonomických zájmů v České republice. Případ se nadále vyšetřuje. „Získáváme nové zajímavé informace. Byl to velký zlom pro bezpečnost Česka,“ konstatuje ředitel BIS Michal Koudelka.

Nevelká přízemní místnost v sídle Bezpečnostní informační služby v pražských Stodůlkách je plná novinářů. Nechybí premiérova ochranka, venku hlídkují samopaly ozbrojení policisté.

Ve chvíli, kdy se otevřou dveře a ven „nenápadně“ proběhne premiérův poradce pro bezpečnost Tomáš Pojar, je jasné, že schůzka předsedy vlády Petra Fialy a ředitele BIS Michala Koudelky je u konce. Sám šéf kontrarozvědky pak neopomene zdůraznit unikátnost právě probíhající akce: „Je to po 24 letech poprvé, kdy představitel státu předstupuje po návštěvě BIS před novináře. Předtím to byl naposledy Václav Havel.“

Na výletech po Schengenu

Jak Fiala, tak Koudelka ve své úvodní řeči nejprve zdůraznili právě kauzu Vrbětice. Muniční sklady vybuchly 16. října 2014 a 3. prosince 2014, zemřeli při tom dva lidé. O necelých sedm let později zveřejnila vláda zjištění, že za útokem na českém území stojí zvláštní subverzní jednotka ruské vojenské rozvědky GRU s označením 29155.

Následovala diplomatická roztržka a vzájemné vyhoštění většiny diplomatů. „A také zpravodajských důstojníků,“ připomíná Koudelka. „Dosáhli jsme toho, že ruské působení z tradičních pozic, s diplomatickým krytím, je nyní na velmi nízké úrovni. Jsou tu nadále samozřejmě pod jinými formami krytí, ale jejich činnost je ztížena,“ dodává šéf BIS.

To, že jsou ruské zpravodajské služby nucené hledat „alternativní možnosti k vedení špionážních operací na českém území“, popisuje i výroční zpráva BIS: „Vzhledem k tomu, že příslušníci ruských zpravodajských služeb dlouhodobě zneužívají volný pohyb osob uvnitř schengenského prostoru, očekává BIS zvýšení ruských zpravodajských operací prováděných ze zahraničí, zejména pak ze zemí, ve kterých si Rusko udrželo masivní diplomatickou a zpravodajskou přítomnost.“

Mezi řádky tak BIS připouští to, že donedávna bylo takovou špionážní základnou pro působení v širším evropském regionu právě ruské velvyslanectví v Praze.

HlídacíPes.org například opakovaně popsal, jak přebujelý vozový park Rusové na své pražské ambasádě mají. V roce 2019, kdy se tématu HlídacíPes.org poprvé věnoval, měli Rusové diplomatických aut jen při ambasádě celkem 73, o dva roky později jich bylo 71 – navzdory snahám ministerstva zahraničí tento počet seškrtat.

Vozidla označená diplomatickou registrační značkou podle mezinárodních úmluv užívají výsady nedotknutelnosti a imunity. V Evropě v rámci schengenského prostoru mohou prakticky zcela nerušeně a bez rizika byť namátkové kontroly převážet osoby i libovolné zboží.

Radikální omezení ruské diplomatické mise spolu s opatřeními proti covidu vloni podle BIS výrazně omezilo možnosti setkávání ruských zpravodajců s tuzemskými proruskými aktivisty. I když ne úplně. Kontrarozvědka obecně píše o „jednom z vlivových agentů působícím ve prospěch orgánů ruské státní moci, který má vazby mezi novináři a zprostředkované kontakty s některými politiky“.

„Vlivová skupina, jejíž je tento agent součástí, disponovala dostatkem finančních prostředků k tomu, aby udržovala nebo dokonce rozšiřovala okruh proruských novinářů a aktivistů, kteří by kromě výroby alternativního mediálního obsahu pořádali veřejné akce využitelné ve prospěch ruské propagandy,“ stojí ve zprávě BIS.

Tyto konkrétní pasáže ale ředitel BIS Michal Koudelka – nijak překvapivě – odmítl na novinářské dotazy jakkoli upřesnit či přiblížit.

Posilování pravomocí? Nechystáme

BIS ve výroční zprávě připomíná i ruský zájem o stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. „Zástupci jednoho z uchazečů (i když šlo s nejvyšší pravděpodobností o ruský Rosatom, BIS jej nijak nejmenuje, pozn. red.) využívali kontakty na osoby ze zájmových a profesních organizací českého průmyslu k získávání informací či koordinaci budoucích kroků,“ píše BIS s dodatkem, že „po zúžení okruhu uchazečů se tyto aktivity výrazně snížily“.

Vláda Andreje Babiše se vloni, právě po útoku ve Vrběticích, rozhodla Rusy z tendru definitivně vyloučit, ČEZ později – i v důsledku ruské agrese proti Ukrajině – rozhodl i o tom, že přestane do stávajících reaktorů odebírat ruské jaderné palivo.

V roce 2021, tedy relativně krátce před letošním únorovým útokem na Ukrajinu, zesílila – podle poznatků BIS – i ruská snaha získávat i v Česku důležité komponenty pro svůj vojenský průmysl. Zejména obráběcí stroje, materiály, know-how i vyloženě vojenské zboží, a to obvykle formou reexportů ve snaze obejít mezinárodní sankce.

Zajímavou kapitolou výroční zprávy je „Činnost ohrožující demokratické základy státu“. Zde BIS popisuje zejména tuzemskou dezinformační scénu.

Na videích níže se můžete podívat, co premiér Petr Fiala a ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka řekli o dezinformacích a rizicích pro bezpečnost Česka s nimi spojených:

Ředitel BIS Michal Koudelka o dezinformacích

Premiér Petr Fiala o dezinformacích

Na dotaz HlídacíPes.org, zda předmětem schůzky mezi premiérem Fialou a ředitelem BIS bylo i jednání o možném navýšení rozpočtu či posílení pravomocí kontrarozvědky, odpověděl premiér záporně. „O navýšení rozpočtu ani pravomocí jsme se nebavili. Žádná legislativní změna tohoto typu není na pořadu dne.“