Socha znázorňující ruského prezidenta Vladimira Putina jako skřeta, který utahuje plynový kohout. Foto: Jan Handrejch/ Právo/ Profimedia

Ruský plyn ať si Putin nechá. Čím méně ho bude v evropské energetice, tím lépe

Napsal/a Robert Břešťan 14. února 2023
FacebookXPocketE-mail

ANALÝZA. Bude to brzy rok, co Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině a způsobil tím šok vlastně celému světu. I za nárůst českých cen plynu a tak i elektřiny může z drtivé většiny právě ruská agrese. Válka stále pokračuje, ale trhy jsou otrlejší a také se nečekaně rychle přeorientovaly na zkapalněný plyn LNG. Díky tomu cena již výrazně klesla a už teď si můžeme být jistí, že ani v zimě 2023/2024 – navzdory tvrzení ruské propagandistické mašinérie – v Evropě rozhodně nezmrzneme.

Do konce zimy zbývá něco málo přes třicet dní a pohled na stav plynových zásobníků v Evropě je více než utěšený. Podle Sdružení provozovatelů německých zásobníků budou zásobníky i po letošní zimě naplněny na 65% a s jejich opětovným naplněním na 100 % lze počítat už na přelomu září a října.

ZDROJ: se svolením ČEZ

Na začátku války byly přitom zásoby plynu na historických minimech – mimo jiné proto, že ruský Gazprom ve zjevné koordinaci s plány Kremlu své evropské zásobníky záměrně zanedbával.

Když je v zimě teplo

Pomohlo i počasí: mírný začátek zimy i nezvyklé teplo ke konci loňského roku. Ještě v listopadu byly evropské zásobníky plné na 100 %, v prosinci sice obsah ubýval tempem 1 % denně, ale koncem roku bylo zase natolik teplo, že se zásobníky opět mírně plnily.

V průměru se čerpání ze zásobníků pohybuje na úrovni 0,5 % denně. Roli hrají i úsporná opatření a snižování spotřeby.

Evropský trh s plynem se za necelý rok radikálně změnil. EU se dokázala ve své většině přeorientovat na LNG – zpočátku vysoké ceny hnané velkou poptávkou a rizikovou přirážkou nyní (právě i díky vysokým zásobám) klesají.

Což se promítá i do cen elektřiny, protože nadále platí, že cena elektřiny na trhu se odvíjí od cen posledních (tzv. závěrných) elektráren nezbytných k uspokojení spotřeby – a to jsou ty plynové. S klesajícími cenami plynu tedy přirozeně klesají i ceny elektřiny.

Velkoobchodní ceny sice zůstávají ve srovnání s předchozími roky klidu a hojnosti vysoko, z loňských maxim ale výrazně klesly. Na grafu níže je jasně vidět právě provázanost s cenami plynu.

ZDROJ: se svolením ČEZ

Situace na evropském trhu s plynem se výrazně uklidnila. Potvrdilo se, že na světě je této komodity dost a že když nepřiteče trubkami z Ruska, dá se dovézt ve zkapalněné podobě tankery.

Na druhé straně třeba Rakousko, které se i ve vztahu k válce na Ukrajině drží své neutrality, stále z Ruska odebírá přibližně 70 % své spotřeby plynu. Jak napsal server Euractiv, plyn proudí do země díky dlouhodobým kontraktům mezi rakouskou společností OMV a ruským Gazpromem, který nyní dodává 100 % dohodnutého objemu.

Jinde si naopak Gazprom s platností kontraktů hlavu neláme. Týká se to i Česka. Proto také největší česká energetická společnost ČEZ minulý týden oznámila, že zahájila proti Gazpromu mezinárodní arbitráž a uplatňuje nárok na náhradu škody ve výši okolo jedné miliardy korun „v důsledku významného krácení dodávek zemního plynu v roce 2022 ze strany společnosti Gazprom export LLC“.

Rusko na kratším konci

Změny na trhu s plynem jsou patrné. Tuzemští dodavatelé energií už nyní hlásí, že nabídnou zákazníkům ceny plynu a elektřiny dokonce pod vládou stanovenými stropy.

„S nahrazením ruského plynu nebo po uklidnění situace na Ukrajině dojde k významnému poklesu cen plynu a elektřiny, což je již vidět na trzích,“ konstatuje i ČEZ.

Kupříkladu jen samo Německo odebíralo od Ruska ročně 38 miliard kubických metrů (bcm) plynu ročně, dokázalo to ale nahradit dílem plynem z Norska a dílem už z opakovaně vzpomínaného LNG.

V rychlosti budování potřebné infrastruktury Němci trhli rekord a hodlají v tom pokračovat. Jen letos mají zprovoznit pět nových plovoucích zařízení pro skladování a opětovné odpařování LNG (zkratka FSRU) o celkové kapacitě okolo 30 bcm. S ohledem na okolnosti se zkrátka vyplácejí i nákladné investice.

ZDROJ: se svolením ČEZ

I Česko si dokázalo zajistit téměř 40 % své spotřeby (také díky úsporám) z LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven. Od loňského zářijového ukončení dodávek přes plynovod Nord Stream 1 se dovoz ruského plynu do Česka snížil na současná maximálně 3,5 procenta celkového objemu spotřeby.

Ruský plyn u nás nahradily dodávky z Norska a LNG z Belgie a právě z Nizozemska. Zároveň byly k počátku února české plynové zásobníky stále naplněny na 74 procent celkové kapacity.

Trend je, zdá se, nezvratný. Nespolehlivé a nevypočitatelné Rusko v dodávkách plynu již nyní tahá za kratší konec. V roce 2020 dodávalo do zemí EU 147 bcm plynu. Odhaduje se, že v roce 2025 to nebude ani deset.

ZDROJ: se svolením ČEZ (Očekávaná redukce spotřeby dosáhne téměř 70 bcm do roku 2025)

Tímto konstatováním ale nic nekončí, naopak začíná. Či spíše pokračuje v začátku výrazné přeměny evropské energetiky, kterou válka na Ukrajině notně akcelerovala.

Česko čekají mohutné investice do obnovitelných a jaderných zdrojů, do chytrých sítí i energetických úspor, na druhé straně postupný útlum výroby elektřiny a tepla z uhlí. Čím méně v tom všem bude figurovat Rusko (a ideálně i Čína), tím lépe.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)