Přestože jasná většina Čechů podporuje demokracii jako dobrou formu vlády, klesá v tuzemsku důvěra v Evropskou unii a NATO. Podle nové analýzy organizace Globsec v Česku také od loňska výrazně poklesla ostražitost vůči Rusku. Zesílil naopak pocit ohrožení Spojenými státy a Čínou.

Průzkum Globsecu se zaměřil na země střední a východní Evropy a západního Balkánu v době koronavirové pandemie.

„Situace v tomto roce je jako na houpačce, a výzkum tak je potřeba brát jako aktuální výkyvy nálady veřejnosti,“ komentuje výzkum pro HlídacíPes.org politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity s tím, že z něj zatím nelze odvozovat dlouhodobé trendy v přístupu Čechů k EU a NATO.

Kopeček situaci srovnává s důvěrou Čechů v domácí instituce, která letos také byla velmi proměnlivá: „Srovnejte si důvěru vlády na jaře, kdy byla extrémně vysoká, a teď, kdy je velmi nízká. Je dobré zkrátka nepanikařit.“ Výzkum nicméně naznačuje, kterým hodnotovým směrem se Česko aktuálně ubírá.

Chceme na Západ, ale bez EU

Ukazuje například, že dělení světa na Východ a Západ je pro Středoevropany příliš zjednodušující. Většina z nich by nejraději nepatřila ani k jednomu ze zmíněných mocenských bloků a vyhovuje jim středová pozice „někde mezi“.

Důvodem může být fakt, že střední Evropa sama sebe často chápe jako „most“ mezi Západem a Východem. „Souvisí to ale i s pragmatickým přístupem, který vyplývá z nedůvěry k oběma mocenským stranám způsobené historickými zkušenostmi. Tito lidé si proto chtějí z obou světů vzít to nejlepší, ale zároveň se na nikoho příliš neupínat,“ píší výzkumníci.

Konkrétně v Česku pouhých 5 % dotázaných podporuje orientaci země na Východ, a naopak 29 % je prozápadních. Tento poměr se však neodráží na popularitě Evropské unie. Česko je totiž s 54 % podporou EU nejvíce euroskeptická země v regionu. Od roku 2018 podpora Unie klesla dokonce o 15 procentních bodů. Průzkum však zachytil postoje Čechů k EU ještě před vypuknutím podzimní vlny koronaviru.

Proto je třeba interpretovat výsledky průzkumu opatrně, upozorňuje znovu Lubomír Kopeček. Podle něj se totiž trend na podzim obrátil a důvěra v EU se dostala zpět na nejvyšší hodnoty za řadu let zpátky. „Souviselo to s tím, že Češi ocenili zdravotnickou pomoc a spolupráci i další záležitosti jako finanční plán pomoci nejhůře postiženým zemím EU,“ říká.

Euroskepticismus je ale v Česku zakořeněn dlouhodobě. Většina Čechů si tak například podle výzkumu myslí, že EU je autoritativní organizace, která státům diktuje, co mají dělat. Víc než polovina dotázaných také tvrdí, že Unie ničí české tradiční hodnoty a je hrozbou pro národní identitu. Takzvaný „diktát Evropské unie“ je také podle průkumu často propojován s hodnotově citlivými tématy – především s migrací a právy pro LGBT.

Největší hrozba: Čína

Naopak Spojené státy vnímají Češi především jako partnera, a to hlavně v rámci Severoatlantické aliance, která se v Česku setkává s relativně vysokou podporou. I tuzemská důvěra v  NATO se však v letošním roce propadla. Zatímco ještě v roce 2019 by pro setrvání v Alianci hlasovalo 80 % dotázaných, nyní „jen“ 69 %.

Podobně velká skupina se kloní k názoru, že členství v NATO pomáhá Česko držet v bezpečnějším prostředí. I tak ale třetina respondentů vnímá Alianci jako nástroj USA pro zajištění nadvlády nad ostatními zeměmi a jako organizaci, která záměrně provokuje Rusko.

Roste také obava, že by USA mohly být pro Českou republiku nebezpečné – zatímco ještě loni USA považovalo za hrozbu 20 % dotázaných Čechů, v roce 2020 již 30 %. Jako důvod svých obav udávají především to, že v případě USA jde údajně o expanzivní a agresivní mocnost.

Rusko naopak polepšilo – za poslední rok klesla obava z něj u Čechů z 52 % na 43 %. Polovina Čechů zároveň věří, že Rusko disponuje větší vojenskou silou než všechny ostatní země včetně Spojených států.

Za největší současnou hrozbu ze všech světových mocností je v Česku považována Čína. Ve středoevropském regionu je Česko dokonce jedinou zemí, kde Čínu za hrozbu označuje víc než polovina obyvatelstva.

„Je zjevné, že na veřejné mínění hodně působí debata kolem toho, jestli tady dochází k čínským zpravodajským aktivitám a také vymezování se části lidí vůči pročínské zahraničněpolitické orientaci prezidenta Miloše Zemana. Těch 51 % je podle mne odraz obojího – obavy z mocnosti i kritika mířící na Zemana, která nesouvisí jenom s Čínou,“ reaguje na zjištění Lubomír Kopeček. Podle něj v letošním roce na česko-čínské vztahy mohl zapůsobit i koronavirus, který se právě z Číny rozšířil.

Česko tolerantní k LGBT

Kromě mezinárodní politiky se výzkum ptal i na otázky k tématu liberální demokracie. Ukázalo se, že víc než tři čtvrtiny Čechů věří, že parlamentní demokracie postavená na spravedlivém volebním systému je vhodnou formou vlády pro Českou republiku. Jen 40 % dotázaných je však spokojeno s tím, jak demokracie v zemi funguje.

Na druhé straně, třetina respondentů liberální demokracii vnímá negativně. Podle této části společnosti narušuje tradiční hodnoty a národní identitu. Stejný počet lidí by navíc uvítal silného lídra, který by se nemusel příliš ohlížet na parlament a volby.

Podle Kopečka tato poptávka části veřejnosti po silném lídrovi byla v Česku přítomna v podstatě vždy a v době hospodářských problémů, jaké teď přicházejí, spíše zesilovala. „Je proto možné, že toto číslo bude v příštím roce ještě vyšší,“ varuje. Jasná preference demokracie mezi lidmi je však podle něj pozitivní zpráva.

Za zmínku stojí i zjištění z průzkumu, že Češi jsou v regionu nejtolerantnější k LGBT komunitě. Více než polovina české veřejnosti zastává postoj, že by lidé různých sexuálních a genderových identit neměli být právně ani jinak diskriminovaní. To se týká například otázky manželství pro všechny. Necelá třetina lidí naopak považuje LGBT komunitu za nemorální a požitkářskou.