Krásný pohled na Prahu a aktuální stav Schieszlovy vily na Hřebenkách. Foto: Robert Břešťan / HlídacíPes.org

Rozruch v památkové zóně: Prostě to tu postavíme, říká developer. Sousedé se brání

Napsal/a Robert Břešťan 11. března 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

Ulice Tichá dělá čest svému jménu. Je to slepá ulice nedaleko Petřínských sadů a z prudkého svahu mezi Strahovem a Smíchovem se skýtá krásný výhled na Prahu. Stojí v ní sotva deset domů, převážně vil, které pamatují císařpána či první republiku. V Tiché ale před koncem roku začalo být rušno. Nejde jen o to, že tamní Schieszlovu vilu začal developer bourat, ale i o to, jak zvláštně se k celé akci postavily a staví odpovědné úřady.

„Tady v ulici si nedávno soused chtěl měnit ve své vile okna. Nevěřili byste, jak moc debat s památkáři musel podstoupit a kolik podmínek měli. Oproti tomu, že se tu zboří Schieszlova vila a měla by se stavět násobně větší budova, na to razítko dali bez potíží,“ říká Vít Makarius, který žije v přímém sousedství domu, jehož někdejší majitel je jeho pradědeček.

Razítko na záměr (úřední mluvou – závazné stanovisko) dali pražští památkáři – konkrétně Odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy už v roce 2022. Proč, to se nedozvíme. „Správní řízení nebylo v dané věci ukončeno, tudíž se nebudu k případu v tuto chvíli vyjadřovat. Mohu pouze sdělit, že naše stanovisko přezkoumává ministerstvo kultury,“ říká Jiří Skalický, ředitel magistrátního odboru památkové péče.

„Stanovisko Odboru památkové péče MHMP bylo, pro nás překvapivě, souhlasné – i přes to, že se objekt nachází v památkové zóně Smíchov. Věřím, že nakonec shodu v území najdeme a podaří se nám s podporou veřejnosti vyjednat minimálně ohleduplnější podobu plánované dostavby této historické vily,“ řekla už vloni v době snah o zastavení bouracích prací starostka Prahy 5 Petra Šimková.

Na aktuálně zaslané dotazy HlídacíPes.org i přes urgenci ale nereagovala. I tak je zjevné, že se v „kauze vila“ střetává přístup státní správy (stavebního úřadu a památkářů) se samosprávou.

Schieszlova vila v Tiché ulici. Jde o část stavby vpravo. Vila na levé straně by též měla být součástí stavebního záměru. Foto: Robert Břešťan / HlídacíPes.org

Stavební úřad Prahy 5 stavbu povolil. Sousedy ale se záměrem neobeslal, pouze jej vyvěsil na nástěnce. Jediné námitky – že záměr narušuje památkovou zónu – jež stihly včas dorazit, poslala samotná Městská část Praha 5. Avšak stavební úřad sídlící na stejné adrese je odmítl.

A i když se odpůrcům radikálního zásahu do památkové zóny Smíchov podařilo koncem loňského roku úplné zbourání domu zarazit, podivnosti nekončí.


Ulice Tichá a její okolí je součástí pražské památkové zóny, jejíž posláním je „zachovat a trvale chránit kulturně-historické a urbanisticko-architektonické hodnoty vybraných částí území hlavního města Prahy“. Předmětem ochrany jsou mimo jiné: historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotná skladba, charakter objektů a pozemků, architektura objektů a jejich exteriéry či panorama památkových zón. Vyhláška požaduje, aby „využití prostorů, ploch, území a staveb v památkových zónách“ bylo v souladu s jejich „charakterem, architekturou, kulturní hodnotou, kapacitními a technickými možnostmi“. A dále: „Při nové výstavbě, přestavbě a modernizaci musí být zohledněn charakter a měřítko zástavby a prostorové uspořádání památkových zón, rozsah nové výstavby, přestavby a modernizace musí být přiměřený památkovému významu jednotlivých částí památkových zón.“


Jedna bytová jednotka

Dům, který by měl na místě původní vily na adrese Tichá 6 vyrůst, má mít jedno podzemní patro a čtyři nadzemní, přesto údajně nemá jít o bytový dům.

Podle vydaného stavebního povolení má mít dvě podzemní a tři nadzemní podlaží. I když má jít o stavbu s půdorysem až 46 × 17,8 metru, jde prý stále o rodinný dům s jednou bytovou jednotkou.

Kromě toho, že idea zjevně neodpovídá půdorysům stávajících objektů, přestože to vyžaduje ochrana památkové zóny, má podle lidí, kteří proti bourání vily veřejně vystupují, i další vady, které ale stavební úřad při povolování stavby ignoroval.

Novostavba by prý měla vyrůst prakticky na společné hranici pozemků, přičemž zákon vyžaduje nejméně třímetrový odstup; a navíc by částečně zasahovala na cizí pozemek.

„Zasahuje to na náš pozemek. Vůbec nechápu, jak to mohlo přes stavební úřad projít, podle mne to tam vůbec nečetli,“ zlobí se Vít Makarius, profesí právník se specializací na mezinárodní spory.

To ale rozporuje architekt a autor projektu Petr Kolář: „Aby stavba zasahovala na sousední pozemek, je prakticky vyloučené. Projekt přestavby objektu musel vycházet ze stávajícího postavení domu. Jinými slovy, ve vztahu k sousednímu pozemku se stavba nijak neposunula.“

O developerském záměru se každopádně lidé v Tiché ulici dozvěděli až vloni v říjnu. První reakcí – i díky právní erudici Víta Makaria – byla stížnost k Ústavnímu soudu na fakt, že lidé nebyli řádně informování. Soud ji ale odmítl s tím, že nebyly vyčerpány předchozí možnosti odvolání. Developer si toto rozhodnutí Ústavní soudu mimochodem nechal vytisknout, zalaminovat a nalepil jej na plot před vilou.

„Prošli jsme standardním stavebním řízením, což mimo jiné potvrdil i nález Ústavního soudu, který tak reagoval na stížnost jedné osoby. Věříme, že magistrát potvrdí původní vydání stavebního povolení,“ říká za developera Petr Kolář.

Prošli jsme standardním stavebním řízením, říká developer. Nyní se však řeší to, zda nebylo stavební povolení vydáno neoprávněně.

Až po verdiktu Ústavního soudu se ale podařilo získat další podstatné informace o tom, jak se záměr dařilo před lidmi z okolí dlouho skrývat.

Základ to má ve faktu, že lukrativní pozemky na pražských Hřebenkách přilákaly developery už v 90. letech. Na místě rozlehlé zahrady jedné z níže postavených vil tehdy vznikly tři bytové domy. Právě ty nyní sehrály v příběhu Schieszlovy vily důležitou roli.

I když je běžnou praxí obesílat účastníky stavebního řízení – tedy vlastníky nemovitostí v sousedství – individuálně, stavební úřad se tentokrát rozhodl doručit informace pouze veřejnou vyhláškou. Mohl to udělat právě díky tomu, že mezi účastníky správního řízení vedle dvanácti vlastníků nemovitostí v Tiché ulici zahrnul i 22 majitelů bytových jednotek v trojici domů.

Přestože dva ze tří domů jsou od předmětné vily vzdálené a přímo nesousedí, úředníci usoudili, že i tam by lidé mohli být zasaženi například hlukem, prachem, světlem, vibracemi a podobně. A díky tomu se počet účastníků řízení přehoupl přes třicet, což umožnilo stavebnímu úřadu doručovat informace ne přímo, ale tím, že papíry pouze vyvěsil na úřední nástěnku.

Důsledek? Rozhodnutí si nikdo z okolí nevšiml, tudíž nepodal námitky, ani nevyužil řádných opravných prostředků. A lidé v okolí tak ztratili i možnost podat odvolání.

Tím také zástupce developera argumentuje: „Celý ten humbuk na mě dělá dojem, že se úzká skupinka lidí snaží za každou cenu dosáhnout stavu, kdy budeme takzvaně zahnáni do slepé uličky. Proč to dělají, je pro mě složitě pochopitelné. Jde o lidi, kteří svá práva v rámci stavebního řízení nevyužili, ačkoli o té možnosti věděli a problémy začali dělat až půl roku od vydání řádného stavebního povolení,“ říká architekt Kolář.


Historie Schieszlovy vily je sice zajímavá, vila sama o sobě ale nijak chráněná není. Postavena byla v roce 1912 a je spjata s československým vlastencem JUDr. Josefem Schieszlem, politikem, právníkem, publicistou, pátečníkem a jedním z nejbližších spolupracovníků prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše. Za první světové války byl členem organizace domácího odboje Maffie. Vila se později stala místem setkávání význačných osobností první republiky. To, co je cenné, je celek místní zástavby. „Jedná se o architektonicky kvalitní stavbu, která svým charakterem plně odpovídá lokalitě památkové zóny. Stržením této vily a jejím nahrazením pětipodlažním objektem o délce 46 metrů, s plochou střechou, by došlo k závažnému poškození historicky cenné lokality,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš, jehož podpis je též pod peticí za záchranu vily. Petici za záchranu vily podepsaly bezmála tři tisíce lidí.


Námitku rozporu s územním plánováním ve věci jako jediná ve lhůtě podala městská část Prahy 5. Argumentovala tím, že jde o památkovou zónu a záměr má čtyřikrát vyšší využití plochy, než je pro lokalitu typické, stavební úřad ale námitky zamítl. A pracovníci Odboru územního rozvoje MČ Praha 5 se už dále neodvolávali.

Na otázkou proč ne, stejně tak na to, proč se tématem nezabýval Výboru územního plánování MČ Praha 5, starostka Petra Šimková neodpověděla.

Bourání – nebo jak říká developer přestavbu – odsoudil i Národní památkový ústav s tím, že záměr jde proti zásadám ochrany v památkové zóně a „tento druh developerského stylu degraduje charakter i genius loci obytného souboru Hřebenka založeného význačnými architekty v prvé třetině 20. století jako výrazově pestrý a zároveň vyvážený celek“.

Pro majitele „z Kypru“

Majitelem vily i přilehlých pozemků je společnost Tichá 5 s.r.o. Jejím jednatelem je developer Martin Kulík a koncovým vlastníkem společnost Martiou Holding Limited se sídlem na Kypru. Kdo za ní reálně stojí, se z otevřených zdrojů zjistit nedá.

Veřejné rejstříky jako osoby angažované v Tiché 5 s.r.o. uvádí kyperské občany: Arlene Nahikian, Costas Christoforou, Mary Demetriou a Charalambos Nicolaides. Jde však obvykle o právníky, kteří formálně figurují v množství firem po celém světě.

Lze je mimochodem najít i ve firmě spojené se společností PPF, konkrétně v soukromé škole Open Gate založené manžely Kellnerovými. Že by snad v Tiché ulici měla vyrůst škola (jejíž novostavba byla původně plánovaná na místě zbořeného Hotelu Praha), není pravděpodobné.

Kromě toho, že tomu neodpovídá velikost ani podoba navržené stavby i proto, že územní plán v místě dovoluje jen čistě obytné využití. Vylučuje to ostatně sama Open Gate: „Open Gate nemá se stavebním záměrem společnosti Tichá 5 s.r.o. nic společného,“ říká mluvčí školy Tomáš Perman.

Unikátní lokalita na Hřebenkách nicméně vůbec láká zajímavé kupce a zájemce. Nedaleko má svůj dům spolumajitel Penty Marek Dospiva. Blízkou vilu Viktora A. Beneše pak koupil jiný ze spoluzakladatelů Penty Jaroslav Haščák. Záměru zbořit ji a postavit na místě vilu novou se podařilo zabránit – právě i s poukazem na existenci památkové zóny.

Vosmíkovu vilu, přímo v ulici Tichá, postavenou architektem Josefem Fantou, vlastní známý advokát Karel Muzikář. Poté, co zatím neprosadil svůj stavební záměr zahrnující třeba rozsáhlé podzemní garáže, nechává dům dlouhodobě chátrat.

I Schieszlova vila byla v posledních třech let neobývaná, přesto byla v dobrém a obyvatelném stavu. Teď už není, i když se jejímu bourání po peripetiích – poté, co stavebník nařízení úřadů nejprve ignoroval a staveniště opustil až po zásahu policie – podařilo v průběhu prosince 2023 zastavit.

Vít Makarius ve vypjatých okamžicích bránil průjezdu bagrů vlastním tělem. „Bylo to tu docela divoké,“ připouští s tím, že podpořit jej přišli i místní lidé, často již seniorského věku, k nimž se najatá ochranka stavebníka prý chovala dosti neurvale.

Stavební úřad Prahy 5 po zastavení stavby na místě provedl koncem ledna kontrolu, úředníci ale zůstali na ulici a za plot se nevydali. Své pozorování uzavřeli s tím, že vila sice skutečně nemá střechu, okna, ani dveře, ale poškození domu prý nehrozí.

„Developer se snaží naše protesty prezentovat i jako sousedský spor. Poukazuje na to, že sám tu chci přistavět patro. To sice přistavět chci, ale v souladu s charakterem místa,“ říká Vít Makarius.

Architekt Petr Kolář ze studia ADR, které stavbu navrhlo, tvrdí, že vilu ve skutečnosti nečeká demolice, ale rekonstrukce a přístavba. Podle něj jde o „účelovou snahu zablokovat záměr, který splnil všechny zákonné podmínky a má pravomocné stavební povolení“.

Na svém plánu developer trvá. „Projekt byl průběžně konzultován s odborníky z památkové péče, proběhl stavebně historický průzkum nemovitostí a řádné stavební řízení, ke kterému se mohl v zákonné lhůtě dopředu vyjádřit kdokoli. Z našeho pohledu není potřeba něco měnit,“ říká Kolář.

Z rozhodnutí nadřízeného stavebního úřadu Magistrátu hl.m. Prahy ale nakonec bourací práce koncem prosince přestaly. Úřad konstatoval nezákonnost původního rozhodnutí o povolení stavby právě s ohledem na nedodržení zákonných odstupů k sousednímu pozemku a zásahu na pozemek jiného vlastníka.

„Správně by měla být na takovou stavbu vydána výjimka a povinně by se k tomu musel vyjádřit soused, tedy my. Stavební úřad Prahy 5 nám toto právo upřel,“ říká Vít Makarius.

Věcí se z hlediska správního (nikoli trestního) práva začalo zabývat i Nejvyšší státní zastupitelství. To by mohlo podat žalobu související s ochranou veřejného zájmu, kterým je zachování památkové zóny, což by mohlo vést ke zrušení stavebního povolení.

„Mohu potvrdit, že Nejvyšší státní zastupitelství obdrželo 23. listopadu podnět k podání správní žaloby proti stavebnímu povolení ve věci rekonstrukce Schieszlovy vily. Podnět standardně prověřujeme, což mimo jiné znamená, že jsme si od příslušných úřadů vyžádali všechny podstatné dokumenty a informace,“ říká tiskový mluvčí NSZ Petr Malý s tím, že samotný spis stavebního úřadu ale ještě neobdrželi.

„Věc aktuálně přezkoumává nadřízený správní úřad, který mimo jiné pozastavil vykonatelnost stavebního povolení, a jakmile svůj přezkum dokončí, spis nám zašle. Nadřízený správní orgán přitom může předmětné stavební povolení zrušit. Proto má tento přezkum přednost před zvažováním správní žaloby NSZ,“ dodává Malý.

My vám to tam postavíme

Pozemek kolem vily je teď obehnaný kovovým plotem, z domu vedle – který patří stejnému majiteli – novinářskou návštěvu pozorují muži z najaté ochranky. Objekt hlídají nepřetržitě, stavba samotná je ale zcela bez ochrany před počasím a povětrnostními vlivy.

Stavební úřad Prahy 5 po zastavení stavby na místě provedl koncem ledna kontrolu, úředníci ale zůstali na ulici a za plot se nevydali. Své pozorování uzavřeli s tím, že vila sice skutečně nemá střechu, okna, ani dveře, ale poškození domu prý nehrozí:

„Prohlídka byla provedena z důvodu omluvené absence stavebníka z veřejného prostoru se závěrem, že staveniště je oploceno, stavba je ve fázi odstraněné konstrukce střechy a nevykazuje zřejmé známky degradace směrem k ohrožení sousedních pozemků, nebo veřejného prostoru. Stavební činnost v místě neprobíhá.“

Verdiktu se na nedávném jednání zastupitelstva veřejně podivila i starostka Prahy 5 Petra Šimková s tím, že „každému musí být jasné, že domu, který nemá střechu, poškození hrozí“.

„Naším zájmem je ochraňovat charakter místních čtvrtí a apelovat na přiměřenou podobu developerských záměrů. Nejedná se o první sporný projekt v lokalitě Hřebenek. Ještě v roli aktivních občanů se nám zde podařilo zachránit Benešovu vilu, na kterou už byl vydán demoliční výměr,“ řekla starostka Šimková už vloni v listopadu, kdy se kauza s plánem na bouráni vily rozvířila.

Na druhé straně, pozornost si zasluhuje i přístup samotné Prahy 5. Podle dokumentů, jež získal HlídacíPes.org by radnice měla od developera získat část pozemku (ať už věcným břemenem či přímým převodem), který by umožnil stavbu volně přístupného pěšího koridoru, který by propojil Kinského zahradu s blízkým klášterem sv. Gabriela a Holečkovou a Švédskou ulicí.

Respektive se firma Tichá 5 s.r.o. „v souvislosti s naším stavebním záměrem“ přímo zavázala – v dopise adresovaném bývalému starostovi Jaroslavu Pašmikovi – tento koridor vybudovat. Zda s tímto příslibem souvisí i vstřícnost úřadů se ale lze jen domýšlet.

Bez zajímavosti není, že developer už dříve příslušné pozemky–zahrady odkoupil od státního podniku Povodí Vltavy.

Když soudy, tak na dlouho

Aktuálně probíhá ve věci vydaného stavebního povolení přezkumné řízení na pražském magistrátu. Pokud dojdou tamní úředníci k závěru, že stavební úřad Prahy 5 vydal povolení neoprávněně, a zruší jej, pro bezmála tři tisíce lidí, kteří podepsali petici proti boření vily, to bude vítězství. Vít Makarius ale připouští, že jen polovičaté: „Dalo by se pak čekat, že se soudy potáhnou hodně let,“ předpovídá.

A v mezičase by dům bez střechy, oken a dveří jen chátral. Podle dopisu, který developer Martin Kulík poslal úřadu Prahy 5 v reakci na nařízení k pozastavení stavby, stavebníci podle něj žádné stavební a tedy ani zabezpečovací práce provádět nesmějí:

„Dodrželi jsme požadavek ze strany úřadu a vyzýváme vás k podniknutí potřebných opatření, která zamezí případným škodám na majetku, životech a zdraví sousedů.“

I přes sdělení magistrátu, že zabezpečit stavbu nejen může, ale i musí, se ale na místě nic nezměnilo.

„I stavebníkovo odmítání vilu zabezpečit a zakonzervovat je v tomto světle v rozporu se zákonem,“ je přesvědčen Vít Makarius.

Pop-up mobil Mobile (207451)
ReklamaSMR mobil článek Mobile (207411)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
ReklamaSMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

ReklamaSkyscraper 2 Desktop (211796-4)