Vloni v září bylo v Ostravě otevřeno „zastupitelství“ neexistující Doněcké lidové republiky. V jeho čele stojí „honorární konzulka“ Nela Lisková, žena, kulantně řečeno, velmi svérázných politických názorů. 

Konflikt na Ukrajině vnímá jako akt ze strany Spojených států, uprchlíci podle ní přijíždějí do Evropy provádět genocidu bílé rasy a v Česku se – podle jejích informací – prý ruší knihovny, aby v nich mohly vzniknout islámské modlitebny. Více v následujícím rozhovoru…

• Kdy jste se začala politicky angažovat?

O politiku se aktivně zajímám zhruba šest let. V posledních komunálních volbách jsem kandidovala na primátorku Ostravy a starostku Ostravy Jihu. Už dříve jsem se politicky angažovala. Necelý půlrok jsem byla členkou ČSSD. Když jsem však zjistila, jak funguje mafiánská klika poslance Adama Rykaly a jeho rodiny, shledala jsem toto jako ztrátu času, protože každý, kdo chce systematicky pracovat a má schopnosti, je v ČSSD shledán jako nebezpečný. Následně jsme s Markem Obrtelem a Františkem Krejčou založili Národní domobranu. Od prvního září (2016, pozn. red.) také oficiálně funguje Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky.

• Jak vlastně vznikla idea založit Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky?

Na mě, jako na představitelku Národní domobrany, se obrátilo ministerstvo zahraničních věcí Doněcké lidové republiky. Dále už jsem pak vždy jednala s ministryní zahraničních věcí Natálií Nikonorovou.

• Jak vás kontaktovali? Ozval se vám nějaký náměstek? Napsali email?

To je snad jedno ne? Prostě mě kontaktovali. Probíhala řada jednání. Každý měsíc. Vše vyvrcholilo tím, že jsme se dohodli na založení Zastupitelského centra Doněcké lidové republiky. Šlo o první zastupitelské centrum v Evropě. Na tiskovou konferenci přijely desítky zahraničních novinářů z Evropy a zemí, kde byl zájem založit další zastupitelská centra. Nechyběli lidé z Řecka, Itálie, Německa, Polska. Tato vlna zájmu překvapila české ministerstvo zahraničních věcí.

Pro vládu jsem teroristka

• Kdy jste se začala zajímat o dění na Ukrajině?

Zhruba od roku 2014 od počátku válečného konfliktu.

• Jak často jezdíte na Donbas?

Jednou za měsíc.

• Vy jste na provoz Zastupitelského centra sama? Viděl jsem, že váš zapsaný spolek má dohromady tři členy.

Kolegové také pomáhají, ale pokud jde o zahraniční cesty a vládní jednání, tak toho se účastním vždy sama.

• Jak těžké je založit Zastupitelské centrum?

Je to lehké. Stačí založit spolek. Těžší je ho udržet.

• Jak byste označila současný konflikt na Ukrajině? Je to válka? Občanská válka?

Jako klasický akt ze strany Spojených států, respektive NATO. Já jsem očekávala, že po nástupu Donalda Trumpa se situace zlepší. Uvidíme. Ale v žádném případě nesouhlasím s tím, že tento válečný konflikt vyvolalo Rusko. Na Donbas jezdím pravidelně a rok a půl jsem tam neviděla žádná Ruská vojska. Ano, humanitární konvoje ano. Já jsem byla několik týdnů i na bojových pozicích. Viděla jsem válkou postižené území, zničená obydlí. Byla to má první zkušenost s válkou.

• Co vlastně chtějí lidé na Donbase? Separovat se od Ukrajiny? Změnit Ukrajinu?

Chtějí nezávislost. Porošenkova vláda na nich páchá genocidu, takže o nějakém spojení s Ukrajinou nemůže být z jejich strany vůbec řeč.

• Nechtějí se třeba po vzoru Krymu stát součástí Ruské federace?

Je to otázka názoru jednotlivců. Především jde o získání nezávislosti.

PSALI JSME:  Bývalý politik a obchodník s diamanty. Kdo je tajemný podnikatel, který stojí ve stínu doněckého konzulátu

Konzulka neexistující Doněcké republiky v Ostravě: Doufám, že nejste z nějakého sluníčkářského webu

Samozvaný doněcký konzulát musí pryč. Soud vyhověl Zaorálkovi a zahájil řízení o zrušení proruského spolku

• Takže orientace Doněcka a Luhanska je primárně nezávislý stát, který by byl opřen o ruskou diplomacii?

I to je varianta.

• Jaké jsou ty další?

Moc jiných asi nebude, vzhledem k jejich situaci. Oni sami proti Rusku nic nemají. Oficiální jazyk je tam ruský. S Ukrajinštinou jsem se tam nesetkala.

• Na vás byl údajně vydán Ukrajinou zatykač. Máte k tomu nějaké bližší informace?

Já to mám z neoficiálních zdrojů. Když jsem se zkoušela blíže informovat, nebylo mi z jejich strany vyhověno. To může mít několik důvodů. Ten zatykač může skutečně existovat, jelikož na Ukrajině běžely v televizi spoty se mnou a s označením, že jsem teroristka. Já ale zprostředkovávám kontakty potenciálních sponzorů, kteří mají zájem pomáhat obyvatelstvu v oblastech postiženým válkou na východě Ukrajiny.

• Takže jste médium pro místní sponzory, kteří přes vaše kontakty mohou posílat například finanční pomoc?

Ano. Což není nic proti ničemu. Válku vždy odnesou nevinní civilisté. Pokud je tohle naší vládou považováno za terorismus, tak jsem teroristka.

• Jak se tedy dostáváte na východ Ukrajiny?

Letecky do Rostova a pak autem na Donbas.

• Jaký je v České republice zájem pomáhat lidem na Donbase?

Poté, co jsem otevřela tuto otázku, tak se zájem zvýšil. Je to těžké, jelikož v této pseudodemokracii je téma pomoci lidem na východě Ukrajiny záměrně zamlčováno. Kdysi jsem velmi často publikovala na Parlamentních listech, ale bylo mi řečeno, že oni mají zákaz publikovat mé články. Toto odstartovalo mým konfliktem s Pavlem Bělobrádkem, když jsem se ohradila proti jeho prohlášení o tom, že by se české ženy měly podvolit v rámci navýšení populace muslimským migrantům. To jsem považovala jako žena za nehoráznost. (Pavel Bělobrádek několikrát popřel, že by něco takové prohlásil, viz například zde, pozn. red.)

• Od koho ten zákaz přišel?

Konkrétně nevím, ale jisté je, že z vládních kruhů.

Apolitická rozhodně nejsem

• Co osobně máte z vedení Zastupitelského centra?

Rozhodně ne peníze. Já si všechny aktivity financuji sama. Ne všechno, co děláte, musíte dělat pro peníze. Navážete řadu kontaktů a přátelství a jsem ráda, že se některé projekty daří realizovat. Pomohli jsme třeba opravit sportovní zařízení pro děti. Propojuji sponzory s lidmi na Donbase, kteří mají akreditaci na humanitární činnost. Já ji nemám, a proto toto provazovat nemohu.

• Čím se vlastně živíte v osobním životě?

Podnikám, jsem osoba samostatně výdělečně činná.

• Cítíte politickou podporu vaší činnosti v České republice? Zatím se zdá, že od přichází aspoň od poslance KSČM Ondráčka.

Neoficiálně od několika senátorů, například pan senátor Doubrava. Poslanec za KSČM Zdeněk Ondráček pak zcela oficiálně.

• Jak byste se politicky identifikovala?

Aktuálně mě vnímá naše vláda jako rebelku. Nepřikláním se ani na stranu Západu ani na stranu Ruska. Přikláním se na stranu zdravého rozumu a především k tomu, aby se Česká republika nestala kolonií těchto mocností.

• Takže jste apolitická?

V žádném případě. Národní domobrana i Zastupitelské centrum jsou politikou samy o sobě. Spíše nadstranická. Znám se s politiky z různých stan. V každé straně, věřím, je pár rozumných lidí, ale podstatou je, aby tito lidé začali pracovat společně pro národní zájmy, což se v současné době neděje. Ale to je jako s muslimy nebo s cikány. Jeden pracuje, ale devadesát devět procent ne, takže je prostě hážete do jednoho pytle. Tak to prostě je. I z hlediska imigrační politiky. Já nechápu prohlášení ministryně Valachové o tom, že teď se přidá několik miliard na inkluzi. Proč až teď? Proč to nenapadlo nikoho dřív?  No protože se počítá s tím, že se budu začleňovat děti migrantů. Musí poklesnout úroveň českého školství. Ty peníze budou sloužit pro děti muslimských migrantů, ne pro rozšiřování škol.

• Na inkluzi se dávaly peníze vždy…

Inkluze nikdy ničemu nepřispěla. Nikdy se nepřizpůsobí cikáni. Nikdy se nepřizpůsobí muslimové. Vždy musí jedna kultura ustoupit, a to budeme my. Muslimové se vyjadřují, že nás tady přijeli vyvraždit. Tohle naše vláda ví. To je zcela jasně genocida bílé rasy. Na facebooku mě zablokovali, protože jsem použila slovo negr. Přitom se to vždy používalo, je to negroidní rasa. Tady se slovíčkaří jen proto, aby se potíraly názory jiných. Negři byli vždycky negři.

• Slovo negr má ale z anglo-amerického prostředí negativní konotace.

Z historického hlediska toto slovo nebylo hanlivé. Vždy se uváděla negroidní rasa a nikdo proti tomu nic neměl. V Evropě se to z nějakého důvodu negativně vnímá. Jak jim teda budeme říkat? Afročeši?

Je tu sto tisíc imigrantů!

• V České republice ovšem v současné době tolik imigrantů není.

Sto tisíc je málo?

• Sto tisíc?

Samozřejmě, že vláda řekne, že jsou tady tři tisíce, aby zbytečně nevyvolávala paniku. Pravdivé informace o přesným číslech nám pochopitelně neřeknou. Jisté je, že se tady ruší ve velkém knihovny, aby vznikaly modlitebny. Například v lázních v Klimkovicích.

• Tuhle informaci máte od politiků?

Ano.

• Od jakých?

To bez jejich vědomí nemohu uvést. Ale jsou napříč politickým spektrem.

Jakub Mikel, Tomáš Pika

Rozhovor v rozšířené verzi naleznete na serveru HoupacíOsel.cz.