KOMENTÁŘ. Když před rokem vyhrál na Slovensku volby Igor Matovič, česká ani světová média se neubránila zhruba následující zkratce: „Protikorupční bojovník, který vyvětrá po dlouhé éře Roberta Fica“. Větrání ale bylo tak intenzivní, že po roce slovenský premiér přišel o důvěru obyvatel. Navíc nezvládá pandemii; Slovensko je v některých covidových statistikách dokonce i za Českem. A v průzkumu veřejného mínění dostal Matovič dokonce horší známky než expremiér Vladimír Mečiar.

Začněme nejnovějším obrazem z tohoto týdne. Igor Matovič stojí na letišti v Košicích a „vítá“ první dodávku ruské vakcíny proti covidu Sputnik V. Minulá slovenská vláda (i ta česká, maďarská a další) vítala stejným způsobem před rokem roušky a respirátory z Číny.

Proč Matovič vsadil na Rusko, od něhož zatím v našem sousedství vakcínu vzal jen tradičně Kremlu nakloněný kabinet Viktora Orbána, se dá vysvětlit jednoduše – vytváří to dojem, že vláda jinak zmítaná chaosem alespoň něco dělá. Taková malá slovenská variace na loňský červený svetr Jana Hamáčka.

To, že by přílet letadel z Ruska vzbudil na Slovensku všeobecné nadšení, se přitom rozhodně říct nedá. Nákup vakcíny neschválené Evropskou unií proběhl bez souhlasu koaličních partnerů, ti teď hrozí kvůli Sputniku odchodem z vlády a reputaci kabinetu nepomohl ani pokyn ministra zdravotnictví, podle kterého zodpovídá za následky podání vakcíny lékař, který očkování Sputnikem V provede.

Muž s atomovou zbraní

Matovič sází na marketing od začátku své politické kariéry, a ta už je víc než deset let dlouhá, i když svět si „chlapca z Trnavy“ všimnul pořádně až před rokem. Předtím, než překvapivě výrazně vyhrál loňské volby, vedl emotivní kampaň a natáčel amatérská videa, na nichž ukazoval schránkové firmy na Kypru či útočil na politiky tehdy vládního SMERu.

Dva roky po vraždě novináře Jána Kuciaka a čtrnáct let od prvního vítězství Roberta Fica to díky únavě voličů dosavadním stylem řízení státu stačilo na triumf. Ten ale netrval dlouho.

Matovič převzal zemi v době první vlny pandemie, kterou Slovensko podobně jako Česko zvládlo nadprůměrně dobře. S podzimní vlnou chtěl premiér bojovat hlavně plošným testováním, kterému říkal „atomová zbraň proti koronaviru“. Ani to však nárůst případů covidu nezastavilo.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Stejně jako Andrej Babiš i Igor Matovič také v praxi zjistil, že dlouhodobě především personálně zanedbávané zdravotnictví se jen marketingem a výzvami „k soudržnosti“ prostě přes noc zlepšit nedá. Pohled do některých slovenských nemocnic byl přitom už na přelomu února a března alarmující (viz například toto video z Dunajské Stredy).

Screenshot, zdroj: Our World in Data

Horší než Mečiar?

Jestliže o české vládě lze diplomaticky říct, že dlouhodobou kaskádou chyb postupně prohospodařila důvěru obyvatel, slovenský kabinet ničil sám sebe v přímém přenosu poměrně brutálně. Matovičovy přestřelky s dalším zbytnělým egem v jeho vládě, ministrem hospodářství Richardem Sulíkem, vyústily až v to, že premiér ministra nepřímo obvinil ze smrti tisíců lidí kvůli pomalému nákupu testů. Matovič také o Sulíkovi veřejně prohlásil, že je idiot.

Prezidentka Zuzana Čaputová si tak mohla jen veřejně povzdechnout, že „celý svět řeší pandemii, jen my řešíme premiéra“. Už na podzim byl Matovič podle průzkumů pro Slováky nejméně důvěryhodným politikem v zemi a v podle čísel z letošního února hodnotili respondenti Matovičovu éru dokonce negativněji než tu předcházející Ficovu, a co víc – hůř než autoritářské období Vladimíra Mečiara.

Lze jen spekulovat, nakolik by hodnocení Matoviče po roce bylo jiné, nebýt covidu. Premiér, který vyhrál volby slibem skončit s korupcí a mafií prorůstající do nejvyšších státních sfér justice či policie, potřeboval uspět především na tomhle poli.

A skutečně, následoval Očistec, Bouře, Jidáš, Vichřice nebo Boží mlýny – série policejních akcí s příznačnými názvy, po kterých skončilo ve vazbě (přinejmenším dočasně) několik desítek vysokých funkcionářů z politiky, byznysu, policie i justice, včetně dvou bývalých policejních prezidentů, speciálního prokurátora, či spolumajitele mocné finanční skupiny Penta Jaroslava Haščáka.

To, že má policie při vyšetřování po letech vlády SMERu konečně volné ruce, přičítá Matovičovi jednoznačně k dobru i slovenská nadace Zastavme korupciu. Chválí i zřízení nového státního úřadu pro whistleblowery (oznamovatele korupce). Kriticky naopak hodnotí pomalé tempo přijímání protikorupční legislativy.

V nejsledovanější kauze objednávky vraždy novináře Kuciaka sice Specializovaný trestní soud loni osvobodil podnikatele Mariana Kočnera i spoluobviněnou Alenou Zuzsovou kvůli nedostatku důkazů, prokurátor se však odvolal, a případ tak má na stole Nejvyšší soud.

Jak se navíc postupně ukazuje, zmíněné policejní akce provedené v posledních měsících skutečně na Kuciakova zjištění v některých případech navazují.

Trochu jako Babiš

Matovičovi se také podařilo změnit politickou kulturu na Slovensku – jenže jiným směrem, než zřejmě řada jeho voličů čekala.

Hned během prvního roku vládnutí musel Matovič vysvětlovat aféry s plagiátorstvím své diplomové práce a také diplomky šéfa parlamentu Borise Kollára. „Jsem zloděj,“ reagoval premiér na obvinění s tím, že odstoupí teprve až dokončí, co v politice začal. To bylo půl roku po volbách.

Premiérův facebookový profil se stal studnicí nečekaně otevřených až bizarních (někdo by řekl autentických) příspěvků. Třeba když v lednu Matovič odepsal jednomu z teenagerů, který si ve facebookové skupině stěžoval, že mu premiérem nařízený lockdown zničil vztah.

„Sorry kááámo,“ odepsal Matovič a sklidil vedle velkého množství lajků taky intenzivní kritiku, že by měl svou pozornost raději věnovat krocení pandemie. Jindy se zase chlubil rozcuchanou fotografií v letadle do Francie s tím, že ho před setkáním s prezidentem Emmanuelem Macronem vlastnoručně ostříhala malá dcera.

Matovičův marketing v něčem připomíná PR bublinu kolem Andreje Babiše, není však zdaleka tak pečlivě budovaný a podle všechno ani nákladný. Je živelný a stejně jako se nečekaně snadno znásobil před volbami, může se i snadno zhroutit, což se právě teď děje tváří v tvář drtivým covidovým statistikám.

Fotka s ruskou vakcínou je tak jen další záchranné lano emotivního premiéra, podobně jako na podzim plošné testování, kdy se Matovič dodnes ohání tím, jaký to byl úspěch. Jenže dlouhodobě to žádný úspěch nebyl a Slovensko je dnes (spolu s Českem) celosvětově na chvostu boje s covidem.

Matovič bezesporu není Babiš, ale příběh premiéra s původně protikorupčním étosem, jehož hvězda pohasla, když se poprvé vážně zkazilo počasí, zní v současném Česku dosti povědomě. Na rozdíl od voličů je virus proti marketingu imunní a Češi se Slováky se o tom – bohužel – právě přesvědčují ruku v ruce.