Někteří absolventi základních škol stále ještě nevědí, jestli budou od září pokračovat ve studiu. Odvolací řízení z jarních přijímaček totiž pořád probíhají. Někteří žáci, kteří se především v Praze a v Brně nedostali na požadovanou střední školu, tak po absolvování deváté třídy zatím zvolili denní studium na jazykové škole. Ukazuje se ale, že tím ztrácí status studenta, na rozdíl od středoškoláků v obdobné situaci. Pro rodiče to znamená nečekané vysoké výdaje.

S náporem silného ročníku absolventů základních škol vyvstal v letošním roce i jeden dosud spíše přehlížený problém. Někteří deváťáci, kteří se nedostali na požadovanou střední školu, ale studium přesto nechtějí vzdát, si jako alternativu zvolili studium na jazykové škole. Jenže na rozdíl od středoškoláků v obdobné situaci za ně rodiče budou muset platit nejen školné, ale i sociální a zdravotní pojištění. Ztrácejí totiž statut studenta.

„Nově od září otevíráme i kurzy pro absolventy základních škol, na rozdíl od středoškoláků ale nemají status studenta, tedy si budou muset platit sociální, zdravotní pojištění i tramvajenku,“ popsala pro HlídacíPes.org Klára Winklerová z Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Hlavního města Prahy.

„Bezprizorní deváťáci“

Pro rodiče dětí, které se po základní škole chtějí alespoň jazykově vzdělávat a nevypadnout tak zcela ze „studijního režimu“, to znamená nezanedbatelnou finanční zátěž. Za roční studium na jazykové škole zaplatí kolem 44 tisíc korun, k tomu ale ještě, na rozdíl od rodičů středoškoláků, musí přidat výdaje za sociální a zdravotní pojištění. Stát totiž daný problém zatím neřešil, a tak se „bezprizorní deváťáci“ ocitají v jakési šedé zóně.

Podle ministerstev je výhledově možné daný problém řešit v případě, že se bude týkat většího počtů absolventů základních škol. Jenže kolik takových studentů „mimo systém“ může nakonec být, stát zatím netuší.

„Co se týká jazykových kurzů pro děti po základní škole a případného udělení ‚statusu studenta‘ těm, kdo je navštěvují, tak případná změna není v kompetenci ministerstva školství, ale týká se legislativy ministerstva práce a sociálních věcí,“ odpověděla na dotaz HlídacíPes.org ředitelka odboru komunikace MŠMT Tereza Fojtová.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím ale status studentů přiznává pouze absolventům středních škol s maturitou, kteří volí studium na jazykovkách jako mezistupeň před přijímacím řízením na vysoké školy.

„Z pohledu sociálního zabezpečení je studentem ten, kdo studuje jednoletý jazykový kurz ve vzdělávacích institucích, které poskytují kurzy s denní výukou a jsou vedeny v seznamu MŠMT. To se týká osob se středním vzděláním, které úspěšně složily maturitní zkoušku v roce, v kterém zahajují příslušný jazykový kurz,“ říká Jakub Augusta, vedoucí oddělení komunikace MPSV.

Počty rozhodnou

Podle ministerstev je výhledově možné daný problém řešit v případě, že se bude týkat většího počtů absolventů základních škol. Jenže kolik takových studentů „mimo systém“ může nakonec být, stát zatím netuší. Odvolací řízení stále probíhají, a tak o naplněnosti kapacit středních škol nemá ani v půlce srpna nikdo přehled.

„Přesné počty přijatých žáků na střední školy budou známy až po vyhodnocení statistického šetření k 30. září 2023,“ říká vedoucí komunikace Ministerstva školství Tereza Fojtová.

Podle stávajících informací ministerstva byla ještě v polovině června na středních školách v Praze i ve Středočeském kraji, kde byl převis studentů největší, volná místa.

„K 19.6. tvořily volné kapacity v Praze 1526 míst (tj. naplněnost 91,9 %) a ve Středočeském kraji 1723 míst (tj. naplněnost 87,8 %). Ve čtyřletých gymnaziálních a lyceálních oborech to bylo v Praze 332 míst (z toho 116 ve školách zřizovaných krajem/obcí) a ve Středočeském kraji 81 míst (z toho 77 ve školách zřizovaných krajem/obcí),“ popisuje situaci ministerstvo školství. Podle jeho mluvčí se tedy nepředpokládá, že by dětí, které se nakonec nedostanou na žádnou střední školu, bylo nakonec mnoho.

„Napínavé do poslední chvíle“

Změny v počtech zájemců o studium z řad absolventů základních škol potvrzuje i Klára Winklerová z Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Hlavního města Prahy.

„Během května a června jsme měli 26 zájemců o studium z řad absolventů základních škol. Plánovali jsme otevřít dvě třídy. Jejich počty se ale během léta snížily. V současné době evidujeme sedm přihlášek do kurzu po ZŠ, z toho však jen tři zaplacené. Bude to napínavé do poslední chvíle,“ popsala HlídacíPes.org koncem července Winklerová. Ani začátkem září tak nemusí být jasné, zda pro zájemce ze základek otevřou na jazykové škole vlastní třídu nebo je rozřadí mezi účastníky jiných intenzivních jazykových kurzů.

Nepřehlednost celého systému nekomplikuje situaci jen jazykovým školám, ale všem ředitelům středních škol, které zatěžuje přebujelá administrativa. Současný systém kritizuje i stávající ministr školství Mikuláš Bek, který usiluje o rychlé zavedení digitalizace přijímacích řízení.

„Situace, kdy jsme schopni se k údajům o průběžných výsledcích přijímacího řízení dostat až na základě dotazování, jasně ukazuje, že stávající systém postavený na omezeném počtu papírových přihlášek, je nutné změnit,“ říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. Podle ministerstva by měla být digitalizace přijímacího řízení spuštěna už v příštím roce.

„Systém by měl umožnit jak podání většího počtu přihlášek, tak lepší výběr škol ze strany uchazeče. Uchazeči by byli po vyhodnocení výsledků přijímacího řízení ihned rozděleni do škol dle priorit, a žáci a jejich rodiče by tak byli ušetření dlouhého a mnohdy i stresujícího čekání,“ dodává za resort školství Tereza Fojtová.