Rok v cizině? Nic pro mladé Čechy, říká někdejší studentský vůdce. Jeho organizace řeší stejný problém jako univerzity
30 let už funguje výměnný studentský program pro vysokoškoláky Erasmus. Na cesty poslal miliony lidí, dnes ale bojuje s úbytkem zájemců. O tom, proč mladí Češi nechtějí cestovat na tak dlouho jako dřív, i o společenské odpovědnosti vysokých škol, se mluvilo na konferenci na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Související články
Olomoucká univerzita jako první zaměstnala v Česku akademiky pronásledované v Turecku
Millera vidí největší význam vysokých škol „v boření nacionálních sentimentů“. Proti těm bojuje i organizace Člověk v tísni, jejíž ředitel Šimon Pánek byl hlavním řečníkem konference. Pánek byl také jedním ze studentských vůdců sametové revoluce v roce 1989.
Už musíme být sebevědomí
Podle Pánka souvisí občanská angažovanost s dostatečným sebevědomím. A toho se stále Čechům příliš nedostává. „Za minulého režimu bylo sebevědomí negativní vlastnost,“ říká Pánek.
„Na jednu stranu se neustále hovořilo o internacionalismu, ale v praxi chtěl režim donutit občana, aby se staral jen o sebe a svou rodinu,“ myslí si Pánek. Po revoluci byl sám plný entuziasmu a věřil, že vše vyřeší trh. „Můj tatínek byl tehdy skeptický. Upozorňoval mě, že se sice změnil režim, ale pořád je tady těch samých patnáct milionů lidí,“ vzpomíná.
„Přesto se na začátku devadesátých let podařilo přesvědčit lidi, že máme být solidární. Ale na druhou stranu nás devadesátá léta přivedla k tomu marasmu, ve kterém dnes žijeme,“ myslí si Pánek. Češi jsou podle něj od té doby velmi skeptičtí a mají pocit, že jinak se věci ve společnosti jeví na povrchu a jinak fungují pod povrchem.
„Objevují se neustále vlny hledání toho, kdo může za naše „posraný životy“. Málokdo u nás vede nějakou pozitivní kampaň,“ říká.
Devět milionů lidí na cestách
Projekt Erasmus, jehož hlavním cílem je výměna vysokoškolských studentů a pedagogů mezi různými zeměmi, oslavil v Olomouci třicet let existence. Vznikl v roce 1987. V roce 2014 byl Erasmus nahrazen projektem Erasmus+. Vysoké školy v České republice se k projektu připojily v roce 1998.
„Za třicet let v rámci Erasmu vycestovalo devět milionů studentů a pedagogů,“ uvedla na konferenci Dana Petrova, ředitelka Domu zahraniční spolupráce, který se v současnosti o agendu programu Erasmus+ v Česku stará.
Českých akademiků od roku 1998 vyjelo 292 500. Podle Petrové však za poslední zhruba tři roky počet zájemců o zahraniční pobyty stagnuje či dokonce klesá. Podle Šimona Pánka řeší stejný problém i Člověk v tísni. „Ochota Čechů odcestovat za hranice třeba na rok a déle je nízká. Maximálně si představují pár měsíců,“ řekl Pánek.
Rozhovor s Šimonem Pánkem přinese HlídacíPes.org/Olomouc v pátek 8.12.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
3 komentáře
Úroveň olomoucké university musí být jistě skvělá, když ji vede tak uvědomělý soudruh jako je Miller. Nepochybně nám vychová mnoho mladých nadějných soudruhů, kteří úspěšně půjdou ve stopách Pol-Pota a Jeng-Sariho.
Toto je typicky propagační článek – nefungujícímu produktu.
Projekt Erasmus je nesmyslný – pro studenty nic nepřináší, protože na „domácí“ škole přichází zbytečně o rok studia. Erasmus totiž není schopen zajistit kvalitní ekvivalent výuky. Seriózní článek by například přinesl analýzu – kolik kreditů byl navrátivšímu se studentovi (studentce) „doma“ uznáno – realita bývá tristní = minimum.
Bylo by dobré popsat nakolik „erasmáci“ spolupracují s garanty oborů – podle mých zkušeností vůbec. Erasmus je možná „hezký výlet“ – ale rozumní studenti již pochopili, že na „výlet“ nepotřebují ztratit neúčelně celý rok studia. Navíc, s poplatky za nadstandardní dobu studia je situace ještě jasnější.
Na druhou stranu existuje řada výjezdu, zejména v rámci doktorandských studií, případně bilaterálních dohod u magistrů, které smysl dávají. Ale obě strany (vysílací/přijímací) musí mít předem jasno a cílech zahraničního pobytu.
Nesouhlas. Byl jsem na dva semestry na DTU a dalo mi to mnoho. Spíše vidím strach, že by se snad měli češi někde učit v cizím jazyce. Taky jsem se toho kdysi bál, protože mě škola anglicky nenaučila.