Rok 2019. Třicet let od revoluce zůstává jánošíkovským spasitelem populista Babiš
Slovo populismus se s ohledem na výsledky nejrůznějších voleb skloňuje ve světě i v České republice již pravidelně. Lze si jej snadno ztotožnit s konkrétními tvářemi. V USA Trump, v Maďarsku Orbán, v Česku Babiš, Okamura, Zeman…
Časy politiků a političek typu „železné lady“, která věděla, že zodpovědný politik musí přijímat i nepopulární rozhodnutí, prostě proto, že jsou nezbytná, a chovala se podle toho, jsou pryč.
Moderní politik má od marketingových expertů naordinováno, že musí být vnímavý k tomu, jak „běžní lidé“ myslí, i k tomu, jak se asi tak cítí, a jít tak pověstnému štěstíčku naproti.
Lepšolidi z kavárny
Populisté se například opakovaně, rádi a hlasitě vymezují proti elitám. Zjevné je to i na tuzemské politické scéně, kde se to hemží slovy o pražské kavárně, intelektuálech, co nevědí, co je lopata, o zpovykaných elitách, mediokracii a lepšolidech.
„Jde o to, jak spojit lidi, kteří mají dost odlišné názory. Se Zemanem například souhlasí ve všem jenom minimum lidí, on je ale dokáže spojovat právě skrze odpor vůči „elitám“. Proto například zkonstruoval pojem „pražská kavárna“. Politici jako Trump nebo Zeman na této polarizaci vydělávají a stabilizují svou podporu,“ vysvětluje sociolog agentury Median Daniel Prokop.
To, co je v protikladu k elitám, je pro populistu „lid“, moudrost davu, obyčejného člověka, který ví, co je život, či – jak se často objevuje i v medailoncích na Facebooku – má „vysokou školu života“.
Populisté tvrdí, že jsou to oni, kdo lid zastupují; to je těch zemanovských „dolních deset milionů lidí“ nebo babišovské „jsme hnutí pro všechny a máme program pro všechny“.
Mnohem víc jde ale o činy. Vláda populistů vykazuje tři charakteristické rysy: „Pokusy o zmocnění se státního aparátu, korupci a masový klientelismus,“ vypočítává německý politolog Jan-Werner Müller ve své knize „Co je to populismus?“. Všechny tři prvky zřetelně spatřujeme i v současném Česku.
Státní aparát se mění v rozporu se zákonem o státní službě, vláda nabízí občanům (klientům populistů) materiální prospěch výměnou za politickou podporu. Co jiného je radikální plošné zvýšení důchodů či slevy na jízdném pro děti, studenty a důchodce?
Často se lidé, žijící ve své zlaté kleci, či populárně řečeno sociální bublině, kde se netěší popularitě ani Babiš, ani Zeman, ani Okamura, diví, kde že jsou všichni ti jejich stoupenci. Osobně prý žádného jejich voliče neznají. Přesto je Zeman prezidentem, Babiš premiérem a Okamura dobře zajištěným poslancem.
Na otázku, kdo volí populisty, není tak snadné odpovědět. I když se má za to, že ti, kteří v Evropě volí populistické strany, mají často nižší příjem a jsou méně vzdělaní, elektorát je ve skutečnosti mnohem pestřejší a motivace různá.
„Dávat stoupencům populistů jednoduchou nálepku, je jako říkat, že nejlepší způsob, jak porozumět sociální demokracii, je popsat její stoupence jako dělníky, kteří závidí bohatým,“ nabízí paralelu Jan-Werner Müller.
Ti, co neznají lopatu
Populisté mají jednu zásadní výhodu – své problémy mají vždy na koho hodit (třeba na opakovaně zmíněné elity, jež kují pikle v zákulisí, ať doma nebo v zahraničí) a umějí se stavět do role oběti.
Správný populista také vzývá jen „ten skutečný lid“. Staví proti sobě pracující a pracovitý lid proti líné elitě, která ve skutečnosti se moc nepředře. Hezky to ilustruje výrok Václava Klause seniora před letošními prezidentskými volbami:
„Praha je víc než jiné končiny město nemakačenků. V Praze je nejmenší počet těch, kteří se živí prací svých rukou a kteří při tom dokonce musí stát. To mozek trošku pozměňuje, a proto mozek typického Pražana není stejný jako mozek průměrného občana České republiky mimo toto velkoměsto. To říkám i jako celoživotní Pražák, který ani nežil mimo Prahu.“
Populisté – jak potvrdil Klaus citovaným výrokem – nemají problém s elitami, pokud jsou elitami oni sami.
Ten, co močí do pisoáru
To dokládá i Andrej Babiš svou kritikou „zkorumpovaných tradičních stran“ a zdůrazňováním, že navzdory druhému funkčnímu období v aktivní politice on sám stále politikem není. A ač je druhý nejbohatší Čech z podstaty elitář, je to přeci on, kdo nejlépe rozumí zájmům tzv. obyčejných lidí. Oblíbeným diskusním argumentem Andreje Babiše je i tvrzení, že jeho politický oponent ve skutečnosti nikdy pořádně nepracoval.
Babiš, respektive lidé, kteří tvoří jeho mediální obraz, si dobře uvědomuje, jak důležité je vypadat a mluvit i při svém nezpochybnitelném bohatství obyčejně. Proto se nenechává fotografovat jako majitel luxusního vozu, drahých hodinek či michelinské restaurace ve Francii (kromě jiného), ale jako obyčejný chlapík v tričku, který na rockovém festivalu močí do pisoáru.
Je tu i další důležitý rys populismu, který je patrný (nejen) v současném Česku: snaha vyřídit si to s novináři. Média jsou populisty běžně obviňována z toho, že pokřivují politickou realitu, lžou, šíří falešné informace, někomu straní či zamlčují skutečnost.
Ruku v ruce s tím jde potlačování občanské společnosti a nevládních organizací – i kdyby zatím jen výroky o tom, že se ve výdajích na jejich podporu bude výrazně škrtat.
Volby byly, tak mlčte
Jsou samozřejmě i „vyšší formy“ populismu. Ty zahrnují paralýzu soudní moci, ovládnutí médií a propojení zájmů státu se zájmy vládnoucí strany či kontrolu tajných služeb a policie.
I to ale v Česku vidíme – vynucená střídání na důležitých pozicích v bezpečnostním aparátu, či tlak na to, aby dotace v neztenčené výši čerpaly především velké zemědělské podniky.
Jistá naděje spočívá v tom, že i když populisté, kteří se dostanou k moci, průběžně testují limity své moci, nechtějí obvykle demokracii zcela zadupat. Znamenalo by to ztrátu mezinárodní prestiže, o niž stojí, či kontaktů s vlivnými západními politiky, jimiž se rádi chlubí.
Fakt, že nějaký politik vyhraje volby, zároveň sám o sobě nedává žádný bianco šek či legitimitu všem krokům. Tento „argument“ (zejména ve vztahu k účastníkům protibabišovských či antizemanovských demonstrací) ale opakovaně zaznívá: nerespektujete výsledky voleb, oni byli zvoleni, tak vy mlčte!
V roce 2019 si připomeneme 30 let od událostí 17. listopadu. Bude se bilancovat, slavit, i vypočítávat to, co se nepovedlo. Pro zkušené marketéry a populistické politiky to může být zajímavá žeň – dostat pod svá křídla všechny ty (či ještě více těch), kdo se cítí novou érou zklamáni, zhrzeni a kdo kvůli svým současným životům „rozhodně klíči necinkali“.
Jánošíkovský spasitel
Demokratické politické strany (nejen v Česku) zatím marně hledají recept, jak úspěchům populistů čelit – pokud samy nechtějí užívat stejné prostředky.
Právě to, že si uvědomí, že „slabší socioekonomické skupiny se neúčastní politického procesu a jejich zájmy nejsou efektivně zastupovány“, je podle výše citovaného politologa Müllera základní odpovědí na otázku, co s tím tradiční strany mohou dělat.
A podmínka druhá – reálné kroky k tomu, aby ti méně šťastní a méně úspěšní mohli žít v pocitu, že o nich někdo ví a snaží se jim skutečně pomoct (jistou komplikací – aspoň u stran od středu doprava – je nenaštvat při tom ty, kdo jsou spokojení a úspěšní).
Zavedeným stranám se to dlouhodobě nedaří. Mnoho zajímavého, přitažlivého a srozumitelného nad rámec svých bublin nenabízejí. Výsledek vidíme. V roli jánošíkovského spasitele a lídra pro masy si úspěšně hoví (a v roce 2019 hovět nadále bude) elitář, miliardář Babiš.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Bez Ruska se v Česku pořád natankovat nedá. Závislost na Putinovi má skončit příští rok
Rok, ve kterém Tomio Okamura zmizel ze zpráv o českém extremismu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
27 komentářů
Vážení, otevřete skříně s kostlivcem Bradáčové a Dragouna o kterém píšu všude na sítích a futra ve Strakovce budou pro Babiše a jeho loutky úzká. Byl by to pěkný dárek k významnému výročí.
Ale houby,. Jaksi si nechcete přiznat, že Bradáčovou a státní zástupce „řešily“ vyšetřovací komise parlamentu už v letech 2016-2017.. a byl z toho jen velký humbuk, kde se neprokázalo prakticky nic konkrétního. Prakticky až do voleb 2017 se o tom vyšetřování o ničem psalo v médiích, ale voliče to nijak neovlivnilo
Populistům věří jen hlupáci a počet hlupáků na celém světě roste …. u nás je důkazem Zeman, Babiš, Okamura, u sousedů Orbán (i když tam už lidé snad prohlédli), za mořem Trump …..degenerace lidstva plíživě pokračuje! Jsem rád, že jsem starší a že jsem větší část života prožil mezi lidmi, kteří ještě mysleli hlavou!
A co s tím růstem počtu hlupáků na celém světě hodláte dělat Tondach, budete je hromadně popravovat střílením nebo trávit warfarinem jako škodlivé hlodavce?
Pozn.: O warfarinu více viz – warfarin, jed na hlodavce.
Kde psal autor příspěvku že s tím něco hodlá dělat? Je možné, aby mentálně zdravého člověka napadaly takové věci o kterých píšete?
Pár facek by (vám) pomohlo….
I Vám.
Řadit zvýšení plošné zvýšení důchodů k populistickým krokům je od autora zvrhlost – je naprosto mimo. To, jestli si přečte nějaký důchodec, má o důvod víc volit Babiše.
„Dávat stoupencům populistů jednoduchou nálepku, je jako říkat, že nejlepší způsob, jak porozumět sociální demokracii, je popsat její stoupence jako dělníky, kteří závidí bohatým,“ nabízí paralelu Jan-Werner Müller.“ – Pane Břešťane, citujete Muellera, ale pak celý článek ukázkově používáte metodu jednotné nálepky.
Pokud mají „demokratické strany“ takovou pěknou analýzu příčin svých neúspěchů, jak prezentuje pan Břešťan, nemusí ty ostatní strany mít vůbec strach.
Důchodce až na vyjímky má Babiš jasné, obzvláště když jim slíbil,že i příští rok jim nasype do žlabu.Právě tyto důchodce vůbec nezajímá nějaké zadlužení a nebo střet zájmů či nerovné čerpání dotací,Babišova minulost atd.Oni jsou v podstatě velmi sobečtí.Důchodci jako voliči mu stačí a ostatní si mohou pištět jak jim je libo.Ostatní strany mohou slibovat modré z nebe,ale Babiš ví,co dokáže taková ohlodaná kost.
Víte, oni ti dnešní zatrolení důchodci si říkají, my jsme celý život makali a živili jsme v průběžáku důchodce a teď nám někdo bude říkat, že na nás zbylo jen málo. Tisícovka pro ně není (pro většinu) ohlodaná kost. Zvláště, když za minulých x vlád na ně nezbyla ani ta ohlodaná kost.
A máte pravdu, že po tom všem co se tady za těch 30 let událo, už je střet zájmů či nerovné čerpání dotací, Babišova minulost zajímají docela málo.
Apropo – – důchodci chodí k volbám.
Jsem důchodce, nemám rád Babiše (ani Bureše), ale Vy „Kain Václav“ jste cosi podivného, jakési zvrhlé individuum, co si myslí že se s léty mládne. Ujišťuji Vás, není tomu tak.
A k té ohlodané kosti – tu ohlodal Václav Klaus st. za pomoci nás všech, co jsme jako trotli chodili na náměstí a cinkali klíči, co nám druhý den sebrali Vám podobní. Podle komunistckého způsobu výpočtu důchodů (před rozkradením majetku všech občanů), bych měl důchod dvojnásobný než mám. I ten Babiš se na těch krádežích podílel (pánbůh mu ty miliony, co se namnožili na dnešní miliardy, z nebe neseslal) a tak má co napravovat. K tomu je třeba ho donutit, když už nechce „nikdy, nikdy odstoupit“. Pamatujme si to!
Nemluvím z hladu a nemám nouzi, naše rodina restituovala dost, i když skoro polovinu toho, co po komunistech zbylo, ukradli „demokrati“.
@ Admiral: suhlas
tento cely problem (rovnako v SR) je postaveny na nasledovnych parametroch:
– k volbam chodi priblizne 50-60%
– z toho len 15-27% (z ucasti) poskytuje hlasy dobre vytvoremu divadlu – nevolite nas: volite istoty (takto ziskal Fico naposledy cez 17% kontrolu v parlamente, obdobne Babis 30% z 60% je 18% z celkoveho poctu opravnenych volicov).
Takze o vysledku volieb nerozhoduje ten, kto voli, ale naopak – ten kto nevoli. Ten, kto nevoli, to robi z dovodu vlastneho nazoru: nie je koho. Nasledne tak staci naozaj minorita opravnenych volicov, aby bolo rozhodnute.
Podla tejto uvahy je potom jedno, kde skoncia zvysne hlasy, pretoze Fico a Babis si kontrolu nad parlementom dokazu zabezpecit.
Preto by sa mali „demokraticke“ strany zamerat na nevolicov. A tam je problem. Podobne ako v CR aj v SR sa „demokraticke“ strany dostali do roviny – staci len poukazovat na to, co robia vladne strany zle. Bez navrhu, ako to robit lepsie. Ak sa aj take nieco objavi, tak je toho ako safranu. Dotvaraju tak obraz, ze tu existuju len dve politicke kultury: zlodeji a hejteri. Tato kultura sa nasledne prenasa do celej spolocnosti. Vysledok je vidiet (a nie len) v ucasti vo volbach. Zlodejov volit nechceme a hejteri nemaju vytlak oslovit spolocnost.
Hejteri vytvorili kulturu, ze populistov je potrebne odstranit. Takto vlastne zautocili priamo na tu malu skupinu obyvatelstva, ktora ich pravidelne voli a volit bude. Tej malej skupiny sa to vlastne osobne dotyka. Pretoze populista im zakazdym zahra na strunu: prineseme istoty / nebudeme nic menit, co by Vam uskodilo.
Zda sa, ze sledujeme pribeh konca „zavedenych“ stran. Dufam.
Obávám se že ono rozdělení na „politiky silné ruky , kteří ví co je třeba učinit“ a populisty by bylo potřeba dost zásadně vydiskutovat, protože v tomto by měl být obsažen princip demokracie.
Kdybych to popsal ve vulgární zkratce, tak politici silné ruky říkají majoritním skupinám společnosti „zařídíme to tak, že vy se budete mít hůř, ale místo toho se někdo jiný, jinde, jindy bude mít líp. I kdyby třeba ten „někdo“ byla rozežraná státní správa, jiné minoritní skupiny ve společnosti, nadnárodní finanční skupiny. nebo třeba (fujky fujly,že?) masově přijatí ilegální migranti.
Zatímco populisté říkají těmto majoritním voličům, „zařídíme to tak, že vy se budete mít líp, a to za cenu, že ten „někdo jiný, jinde, jindy se bude mít hůř – a kdo třeba – viz výše, což vláda zařídí.
Takže – kdo má mít pravdu a proč?
A s tím souvisí i druhá poznámka – přesněji omyl ona totiž není pravda že „(jenom) populistické vlády provádějí „pokusy o zmocnění se státního aparátu,“..
Naopak, jak se ukázalo za vlády „železné lady“, právě tito silní politici musí mít státní aparát, včetně bezpečnostních složek pevně v rukou – aby mohli tvrdě reagovat na protesty a demonstrace obyvatel a třeba je rozhánět brutálně policií a vodními děly. Ovšem i stejně tvrdým postupem státního aparátu dle těch vládních dispozic.
ANO jsem nikdy nevolil, ale nedivím se, že ho lidé volí a zřejmě budou volit a možná 50 procent. Babiš si nezískává důvěru agresivitou ani sociálním myšlením, ale prací. Lidé chtějí klidný život, už mají dost těch hnusných afér vyvolávaných pražskými tuneláři a jinými zloději a podvodníky. Zvýšení důchodů nemá s podporou Babiše nic společného, získal by ji i bez zvyšování.
Zvýšení důchodů na 37 procent průměrné mzdy je jen bezvýznamná nálepka. Před rokem 1989 byly důchody 63 procent průměrné mzdy.
Dnes 37% průměrné mzdy, za komunistů 63% průměrné mzdy. Tak to sice bylo, ale i pan Břešťan to považuje za staré pověsti české (a moravské). Ti pamětníci už skoro vymřeli. Prostě tehdy 63% a dnes je 37% to je „bohapustý populismus“ jak je v náznacích v článku psáno.
Poznámka : A co to ten „populismus“ doopravdy je? To, že třeba nepoměr mezi důchody a platy bude čím dál větší?
To je přesně to, o čem píšu…..každá valorizace je plošné zvýšení důchodů, ale mlít neustále o tom, že to je prvně v historii a zásluhou jeho vlády, je už populismus nejhrubšího zrna… a všichni důchodci nejsou hlupáci, aby mu to všechno furt žrali i s navijákem!
A na mysli máte co? Že jste svůj komentář nenašel v diskusi vteřinu po napsání? Už je poněkud únavné opakovat, že příspěvky zde schvalujeme ručně ve snaze udržet alespoň nějakou úroveň debaty. Takže to někdy trvá déle, neb máme dost jiné práce.
Nechápu proč by zrovna důchodci to neměli přijmout s navijákem, když jde přece o jejich vlastní příjem – a navíc z jejich pohledu zcela legitimní, protože na něj skutečně celý život tvrdě pracovali a odváděli odvody a daně.
Jestli proti tomu rychlému zvyšování důchodů má kdo protestovat, jsou dnešní generace aktivně pracujících, z jejichž odvodů a daní se ty rostoucí důchody dnešním důchodcům vyplácejí a navíc s tím rizikem, že touto cestou, až oni půjdou za pár desítek let do důchodu, už pro ně ty peníze nebudou
Pokud je mi známo, tak peníze odvedené na sociální pojištění jsou jako rezerva součástí státní kasy, takže kterákoli vláda je v případě větší či menší potřeby použije bez ohledu na potíže důchodců. Příkladně použily je při divoké privatizaci a záchraně bank vlády Klausovy i Zemanova, blahé paměti. Žádná reforma důchodů být nemůže, protože tyto peníze by vládě chyběly. POhádky o nedostatku peněz pro další generace je jen jeden ze způsobů jak strachem z budoucnosti udržovat obyvatelstvo v napětí a poslušnosti
Jenže v tom to právě vůbec není, a v tom je ta tragedie. Protože, těch časových úseků kdy výběr sociálního pojištění byl vyšší než výplaty důchodů bylo pomálu
Zatímco po většinu let je to naopak, a naopak stát musí na výplat důchodového pojištění připlácet z jiných složek státního rozpočtu. A právě tento trend bude postupně pokračovat a navyšovat se.
Každopádně ale taky současně platí že z těch bohatších let (ani z privatizace) už žádné prostředky nezbyly, vše už dávno stačily vlády utratit, takže na překlenovací období důchodové reformy (a to mluvíme o období desítek let) žádné finanční prostředky nezbyly…::(
Jediná reálně fungující metoda, jak zajistit další generaci slušný život v důchodu je masivní podpora rodiny, ale takové, kde je matka rodička, otec živitel a děti v dostatečném počtu, tedy nejméně dvě, případně tři i více. To je vyzkoušené tisíciletími existence lidského druhu a to tak, že úspěšně.
A podle autora, třeba ČSSD je stranou populistickou ? Obědy zdarma, odvoz odpadu zdarma, MHD zdarma. Zvýšení minimální mzdy, 5 týdnů dovolené, 4-denní pracovní týden, zrušení karenční doby, školství zdarma, zdravotnictví zdarma, do důchodu nejlépe už v 58 letech. Mám pokračovat ?? Nepodmíněný základní příjem, obecní byty za minimální nájem, bezúročné novomanželské půjčky, kotlíkové dotace, zelená úsporám. Stačí ? A kde tyhle věci odkoukávají ? No přece německá SPD, Zelení, dnes už i merkelovská CDU , francouzští socialisté apod. .. To budou asi taky pěkní populisté…. A že by se jim vyhýbala ta korupce ( uvedený další příznak populistických stran ), to se říct taky nedá.
Jenom jedno mi stále věta hlavou. Proč všechna mainstreamová média neuvádí automaticky “ levicově populistická ČSSD“ ?? Proč ???
Protože nejsou tak blbá…..
Teda , Vy jste hlava pane vachmajstr !
K mému předchozímu příspěvku… Tuším, co by mi pan Břešťan odpověděl. ČSSD je stará klasické strana hájící zájmy převážně dělnické třídy a nižší střední třídy . Mnou uvedené příklady „populistických“ opatření má ve svém programu léta a kontinuálně bojuje za jejich prosazení. Na rozdíl od novodobých populistů , model AB apod., kteří je oportunisticky využívají ke svým mocenským cílům. Potud souhlasím a tohle je mi jasné. Ale stejně …. Je ČSSD populistická anebo má jen populistické cíle…? V tom je totiž podle mne zásadní rozdíl.
Ono je to složitější, To by jste musel jít ještě tak půl století před vznik ČSSD (v 19.století) a nahlédnout do známého Manifestu Tak jak ho nikoliv vymyslel, ale sepsal dle tehdejších požádavků pan Marx. A zjistíte, že tehdy ty požadavky na sociální transfery byly nezbytné a západní státy je postupně musely zavádět . Protože jinak – buď by jim většina národa pomřela hlady (jako se to stalo v Irsku v letech 1845-1849), nebo se ti zoufalí lidí pokusí o revoluci (a ona ta v Rusku 1917 nebyla první, leč první která se dlouhodobě podařila).
Tudíž i ty nynější sociální návrhy nejsou extrémními populismem leč pokračováním trendu který trvá už skoro 200 let – a kterého se vlastně žádná strana nechce vzdát. Ani sociálně slabí občané – ale ani politické strany, které mají svou politickou moc legitimizovanou zase jen z výsledků opakujících se voleb těmito občany– (I když třeba ty pravicové strany tvrdí mediálně něco jiného a zašttují se jaousi i „moudrou zodpovědností nepopulárních opatření“ – ovšem celý ten rozpor zase jinak než těmi socalními transfery (plus mínus pár promile v rozpočtu ) řešit neumí…
No, něco na tom bude. Když jsem o tom tak přemýšlel, tak ono už slovní spojení „pravicově populistická“ je nonsens. Pokud jsem ( nebo se alespoň tvářím) pravicová strana, pak hájím hodnoty jako rozpočtová zodpovědnost, individuální zodpovědnost za svůj život, slabý stát, adresné sociální dávky, nízké daně ( menší přerozdělování … ) atd. To už z principu nejsou populistické výstřelky , viz . všechno co jsem vyjmenoval výše. Takže v čem může být pravice populistická ? Z dnešního pohledu se tohle spojení ( spíše nálepka) používá v souvislosti s postojem k menšinám, ev. v souvislosti s národovectvím či nacionalismem . Ale ona třeba i FN Marine Le Pen není v pravém slova smyslu pravice. Má v programu tolik levicových věcí, že by i ta ČSSD koukala ( silný stát, velmi podporující sociální politiku … ). Takže dnes se tyhle nálepky využívají v politickém boji a o skutečných programech a cílech mnoho nevypovídají. Kladu si otázku, zda populismus může být legitimním prostředkem k dosažení nepopulárního cíle …