Pětistránkové téma časopisu ČD pro vás, v němž čtenáři vzpomínali na jednotná zemědělská družstva, nebylo podle vedení Českých drah oslavou nucené kolektivizace. Naopak Asociace soukromého zemědělství, která sdružuje sedláky ze starých rodů nejvíce postižených komunistickým režimem, před podobnými retro tématy varuje. Ke kritice se přidala i nevládní organizace Post Bellum, která pro Český rozhlas připravuje cyklus Příběhy 20. století.

Vzpomínání na JZD může bez hlubšího zamyšlení působit vtipně a vyvolat i určitou vlnu nostalgie. Ale pozor na historická fakta a souvislosti, varuje Asociace soukromého zemědělství v souvislosti s retro tématem časopisu Českých drah, které přineslo fotografie a články z dobového tisku o životě na kolektivizovaném venkově.

Jak na JZD vzpomínají čtenáři časopisu ČD pro vás? Zářijové číslo je
ke stažení zde.

„Tvůrci této rubriky by však měli mít na paměti i historická fakta a souvislosti. V případě JZD pak zejména to, co jejich vzniku předcházelo a jaké byly důsledky procesu zvaného kolektivizace – tedy rozvrácení venkova, rozsáhlé sociální změny ve společnosti, tisíce zničených životů a lidských tragédií, neblahé změny v krajině a celkovém rázu českého a moravského venkova, které pociťujeme dodnes,“ uvádí se v prohlášení asociace.

Formu, kterou časopis zvolil, označuje ASZ za nešťastnou: „Existují témata, která jsou zejména z etických důvodů pro svou tragiku celospolečensky vnímána jako velmi citlivá. Nemalá skupina lidí, kterých se kolektivizace přímo dotkla, ale i ti, jež tyto časy nepamatují, by si jistě zasloužili důstojnější způsob jejího připomínání.“

Poklekněte a proste za odpuštění

Jako nevhodně zpracované téma označuje i ředitel občanského sdružení Post Bellum Mikuláš Kroupa. „JZD zničily po staletích udržované rodinné sedlácké tradice, poctivost a lásku k hospodaření,“ připomíná Kroupa.

Právě Post Bellum připravilo na uplynulý víkend rozhlasovou reportáž o sedlácké rodině Mastných z Úboče na Domažlicku. Odmítli vstoupit do JZD, statek jim násilně obsadilo komando komunistů, soud nakonec pěti členům rodiny dohromady vynesl tresty v trvání 39 let. Reportáž upozornila i na fakt, že za komunistickou zvůli nebyl nikdo potrestán.

Psali jsme: Další oslava nucené kolektivizace. Časopis Českých drah vzpomínal se svými čtenáři na JZD

A právě na příběh rodiny Mastných, jeden z mnoha tragických osudů lidí postižených komunistickým bezprávím na kolektivizovaném venkově, naráží ve své reakci Mikuláš Kroupa. „Příběh rodiny Mastných dojme a zasáhne každého, kdo není komunistickým ideologem. Kdokoliv, kdo hájí JZD, nechť před rodinou Mastných poklekne a prosí o odpuštění,“ napsal redakci HlídacíPes.org.

„Kdo šíří lži a kdysi všudypřítomnou propagandu o úspěších a dobrovolnosti tzv. socializace vesnice, tedy znárodňování, kolektivizace, nemůže se divit, když o něj pan Mastný zlomí svojí hůl. Nám ostatním zbývají jen argumenty, které – jak se zdá – v souboji s chorobnou nostalgií po starých časech nestačí,“ dodal Kroupa.

ČD: Téma bylo vyvážené

Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský je přesvědčen, že téma bylo zpracováno vyváženě a obsahovalo jasnou informaci o násilné kolektivizaci venkova. Cituje například pasáž, kde čtenář Michal Louč ve vzpomínce na svého dědečka, dlouholetého předsedu JZD ve Strakách na Nymbursku píše: „O vynuceném vstupu do JZD se v rodině začalo mluvit až po roce 1989. Děda mi vyprávěl, že jeho rodiče pod tlakem vstoupili do družstva, přičemž jeho rodinný dům zabavil místní národní výbor a měl o něj zájem jistý zasloužilý komunista…“

Šťáhlavský pak zmiňuje i popisek jedné z fotografií, kterými do časopisu přispěli čtenáři. „Děda Jan Jajčík bydlel s babičkou v Hořátvi na statku po VYHNANÝCH SEDLÁCÍCH…“ Příspěvek autora textu ani téma RETRO v magazínu ČD pro Vás nelze proti podle Šťáhlavského považovat za oslavu nucené kolektivizace. „Naopak je zde na konkrétním příkladě jasně uvedeno, že vznik a vstup členů do JZD byl vynucován!“ dodal mluvčí.