Reportéři bez hranic žádají Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) o vyšetření smrti novinářů v Gaze. Jde už o třetí stížnost na údajné izraelské válečné zločiny vůči novinářům, kterou prestižní novinářská organizace k haagskému soudu podala. Požaduje v ní, aby prokurátor vyšetřil zločiny spáchané na nejméně devíti palestinských reportérech v období od 15. prosince 2023 do 20. května 2024 a obecněji proti více než stovce novinářů, které prý izraelské obranné síly zabily od začátku války s Hamásem. 

Reportéři bez hranic (RSF) podali stížnost krátce před devátým výročím rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ochraně novinářů v době války. Poukazují na smrt více než stovky novinářů na území Gazy od začátku války mezi Izraelem a hnutím Hamás.

Podle RSF je potřeba, aby soud prošetřil okolnosti smrti nejméně devíti palestinských reportérů, kteří pracovali v Gaze pro různá média. Ředitel Reportérů bez hranic Antoine Bernard v pondělí upozornil, že překročení počtu sta mrtvých novinářů představuje likvidaci palestinských médií a tomuto trendu by měl soud učinit přítrž.

„Beztrestnost ohrožuje novináře nejen v Palestině, ale na celém světě. Ti, kdo zabíjejí novináře, útočí na právo veřejnosti na informace, které je v době konfliktu ještě důležitější. Musí být pohnáni k odpovědnosti a RSF budou v tomto směru i nadále solidárně pracovat s novináři v Gaze,“ řekl v prohlášení pro média Bernard.

Stížnost k haagskému soudu je už třetí v pořadí. První podali RSF vloni 31. října, druhou pak 22. prosince a poslední 24. května. Ta podrobně popisuje osm nových případů zabitých novinářů a jednoho zraněného za posledních pět měsíců.

Všichni podle RSF zemřeli při výkonu povolání. Novinářská organizace uvedla, že má důvodná podezření, že někteří z uvedených novinářů byli zabiti úmyslně a ostatní se měli stát obětí útoků izraelské armády proti civilistům.

Zabiti dronem kvůli dronu

Stížnost uvádí konkrétně případ dvou reportérů, kteří dodávali materiály pro televizi al-Džazíra. Mustafa Thuraya a Hamza Dahdúh byli zabiti 7. ledna 2024 cíleným útokem izraelského dronu na jejich vozidlo. Třetí novinář Hazem Radžaba utrpěl při útoku zranění. Izraelská armáda k incidentu vydala dvě prohlášení.

Den po útoku na automobil, ve kterém novináři jeli, uvedla, že „identifikovala a zasáhla teroristu, který provozoval letoun, jenž představoval hrozbu pro jednotky IDF“.

O dva dny později pak oznámila, že odhalila důkazy o příslušnosti obou mužů k militantním skupinám. Thuraya měl mít podle armády blízko k Hamásu a Dahdúh k Palestinskému islámskému džihádu, jeho menšímu rivalovi v Gaze. Útok měl být reakcí na „bezprostřední“ hrozbu.

O incident se podrobněji začali zajímat redaktoři amerického deníku Washington Post, kteří získali záběry, které Thuraya natáčel v den své smrti. Podle článku, který vydali v březnu, Thurayův dron natáčel pouze záběry domu zničeného izraelskými raketami.

„Nejsou na nich vidět žádní izraelští vojáci, letadla ani jiná vojenská technika, což vyvolává kritické otázky, proč se novináři stali terčem útoku. Kolegové reportéři uvedli, že o pohybu vojsk v oblasti nevěděli,“ napsal Washington Post. Záběry z Thurayova dronu zveřejnili podle nich v plném rozsahu.

Redaktoři Washington Post ve svém článku uvedli, že na základě rozhovorů se 14 svědky útoku a kolegy zabitých reportérů, nezjistili žádné známky toho, že by oba muži v ten den pracovali jinak než jako novináři.

Oba prošli na začátku války izraelskými kontrolními stanovišti a Dahdúh získal i povolení Gazu opustit, což je podle deníku vzácné privilegium a člověk napojený na extremisty by ho podle reportérů WP získat nemohl. Na četné dotazy Washington Postu zaslané Izraelským obranným silám odpověděly jen, že nemají k incidentu co dodat.

Podle zjištění amerického deníku považují novináři užívání dronů k natáčení videí v Gaze za nebezpečné, protože je pro izraelskou armádu řadí na seznam potenciálních cílů.

Ačkoliv podle deníku oficiální varování ohledně dronů médiím v Gaze od izraelské armády nepřišlo, jednotliví novináři se vyjadřovali v tom smyslu, že raději jejich užívání omezili ze strachu, aby se nestali terčem izraelských raket.

Mezinárodní tlak na Izrael

Zabití svých korespondentů odsoudila televize al-Džazíra. V průběhu května se ale ke kritice Izraele přidávají i mezinárodní novinářské organizace.

Kromě Reportérů bez hranic se proti smrti více než stovky novinářů za dobu trvání konfliktu v Gaze vymezil také Mezinárodní tiskový institut (IPI). Ten se 22. května připojil k prohlášení osmi skupin na ochranu lidských práv, včetně Výboru na ochranu novinářů a organizace ARTICLE 19.

Prohlášením podporují žádost, kterou 10. května podala k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu Jihoafrická republika a požadovala, aby Izrael zastavil ofenzivu ve městě Rafáh a v pásmu Gazy, otevřel hraniční přechodu v Rafáhu pro neomezený přísun humanitární pomoci a také umožnil neomezený přístup médií do Gazy.

Právě „mediální zatmění“ kolem toho, co se v oblasti děje, kritizují novinářské organizace už dlouhé měsíce.

„Platí téměř úplný zákaz vstupu mezinárodních novinářů do Gazy. Izraelský Nejvyšší soud navíc v lednu zamítl žádost, aby vojenské orgány povolily zahraničním novinářům informovat uvnitř Gazy. Nadále dochází k výpadkům komunikací, včetně zničení životně důležité civilní komunikační infrastruktury,“ popisuje ve své výzvě k ICC Mezinárodní tiskový institut.

Uvádí, že od začátku bojů bylo v pásmu Gazy zabito nejméně 105 novinářů a pracovníků médií, z toho nejméně 100 Palestinců.

Co se týká mezinárodních médií, vadí IPI nejen zákaz jejich pohybu v Gaze, ale i omezení, kterým čelí v samotném Izraeli.

Dne 5. května 2024 nařídil izraelský ministr komunikací na základě nedávno přijatého zákona ukončení vysílání televize al-Džazíra v arabštině i angličtině na svém území a zablokoval její internetové stránky.

Následně 21. května zabavili úředníci izraelského ministerstva komunikací kameru a vysílací zařízení patřící agentuře AP s tvrzením, že agentura porušila nový zákon o zahraničním vysílání v zemi tím, že poskytla záběry právě al-Džazíře.

Podle izraelské vlády al-Džazíra dlouhodobě podněcuje nenávist k Izraeli. Mezinárodní novinářské organizace, stejně jako OSN, ale krok izraelské vlády tvrdě zkritizovaly.

Úřad OSN pro lidská práva na síti X například  uvedl, že „svobodná a nezávislá média jsou nezbytná pro zajištění transparentnosti a odpovědnosti. Nyní o to více, když je přísně omezováno zpravodajství z Gazy“.

Izrael se brání

Tel Aviv se ale brání tím, že v době války jde o opatření související se sebeobranou státu. Stejný argument použil i v reakci na Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), který 24. května Izraeli nařídil zastavit ofenzivu ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy a otevřít hraniční přechod v Rafáhu pro humanitární pomoc.

Podle izraelského nezávislého projektu Honest Reporting jsou to právě mezinárodní média, která o stavu války neinformují objektivně a staví se proti Izraeli.

Server upozornil na zavádějící titulky velkých světových médií, včetně televizí BBC, CNN a americké NBC právě v reakci na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ohledně jihoafrické výzvy a obvinění Izraele z genocidy.

Podle Honest Reporting mezinárodní média tvrdila v titulcích, že soud nařídil okamžité ukončení vojenské ofenzivy, jakkoliv později ve svých textech vysvětlila, že tomu tak úplně není.

„V rozhodnutí se uvádí, že Izraelské obranné síly musí „Okamžitě zastavit vojenskou ofenzivu v Rafáhu, stejně jako každou jinou akci v (oblasti) Rafáhu, která by Palestincům v Pásmu Gazy přivodila takové životní podmínky, jež by mohly způsobit fyzické zničení, úplné či částečné. To ale umožňuje Izraeli pokračovat ve vojenských akcích proti Hamásu,“ uvádí Honest Reporting s tím, že titulky BBC, CNN a dalších médií ale tvrdily, že soud nařídil okamžité zastavení ofenzivy.

„Zprávy o rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora se zdají být součástí trendu, kdy zpravodajské agentury nesprávně interpretují kritická právní rozhodnutí o postupu Izraele ve válce proti Hamásu,“ tvrdí ve svém článku Honest Reporting a poukazuje na další příklad z konce ledna, kdy ICJ vynesl první rozhodnutí ohledně výzvy Jihoafrické republiky k prošetření podezření na genocidu páchanou Izraelem v Gaze.

„Většina mediálních organizací tehdy tvrdila, že soud rozhodl, že existuje ,věrohodné‘ tvrzení o izraelské genocidě v Gaze, což vzápětí vyvrátili právní experti, kteří si přečetli celé rozhodnutí. Přesto zpravodajské agentury po celé týdny pokračovaly v otiskování lži o tom, že soud OSN rozhodl o věrohodných  důkazech páchání genocidy Izraelem,“ popisuje Honest Reporting s tím, že to pak v pořadu BBC HardTalk vyvrátila soudkyně Mezinárodního soudního dvora Joan Donoghueová.

K tomu, aby Izrael umožnil vyšetření údajného páchání genocidy na Palestincích, vyzývá nejnovější nařízení Mezinárodního soudního dvora ze 24. května.

Soudní nařízení přikazuje Izraeli, aby do Pásma Gazy umožnil přístup vyšetřovacímu týmu, který by se zabýval sběrem důkazů v případu údajného páchání genocidy.

Jestli to Izrael udělá, je ale otázkou. Rozhodnutí ICJ jsou sice konečná a závazná, soud však nemá žádné vynucovací prostředky. Různé státy se tak už v minulosti rozhodly jeho rozhodnutí nerespektovat.