René Šifta: Národ Švejků svědomitě nosí roušky. Češi cítí, že konečně můžou rozumět právu
KOMENTÁŘ. Český národ sice stvořil Švejka, ale současně se jím také nechal inspirovat – všemu se vysmívá, jakékoli právní předpisy nedodržuje, už dopředu hledá kličky a obchází je. Co tedy právě Čechy přimělo k tomu, aby naprosto ukázkově a vzorově dodržovali nouzový stav a nosili roušky?
Současná doba je zaplevelena pravidly a zásadami, které číhají na každém kroku. Bez pravidel není možný chod žádné společnosti, ale přemíra regulace samotnou společnost dusí. Lidé nevnímají právní předpisy, a tedy jejich jednodušší podobu ve slově právo, jako přívětivé, a není to proto, že by jim nerozuměli zevnitř, ale proto, jak na ně zvenku působí.
Tedy kdo právo tvoří a schvaluje a hlavně taky, jakým způsobem je přijímáno a že procedury pro schválení jsou zdlouhavé. Strkanice, naschvály a nevraživost při přijímání zákonů obyčejné lidi odpuzují a ti ztrácejí zájem o právo a berou ho jen jako umělý útvar, který je jen nuceně trpěn.
Virus, druhá šance pro právo
K důvěře nepřispívají ani neustálé novely novel z domácí provenience, vnější evropské zásahy, mezinárodní smlouvy a všeobjímající judikatura. Navíc, pokud jsou lidé nuceni se s právem setkat i osobně, při sporech nebo soudních jednáních, jen se jim utvrdí původní náhled.
Doznají, že právo je velmi obsáhlé, nestálé, složité, nepřehledné a nesrozumitelné, a to mnohdy i pro odborníky. Rezignují tedy jak na jeho pochopení, tak i na samotné přijetí. Celkový dojem ze slova „právo“ je tak negativní.
Nouzový stav paradoxně naopak v lidech vyvolal pocit, že právo mohou znovu pochopit, a začali se o něj zajímat. Co se tedy stalo a proč nastal takový náhlý obrat? Právo se sneslo z výšin, z toho prvoplánovitě vystavěného piedestalu, na který normální smrtelník neměl mít nárok dosáhnout, zpět k lidem.
Ukázalo se neotesané v surovém stavu a ve své původní nahotě, bez jakýchkoli prostředníků, jen ono a adresát. Zrodilo se náhle a nenadále a to ve své nejčistší, efemérní podobě.
Nouzovému stavu rozumí každý
Pravidla pro přijetí a vyhlášení nouzového stavu jsou sama osobě prostá, stručná a jednoduchá a to se promítá i do jejich praktického použití. Vyhlašují se napřímo a jejich účinnost je bezprostřední a tedy vliv na životy lidí je okamžitý.
Vytvoří je ten okruh lidí, který je i lidem představí. Je tam autentičnost a uvěřitelnost, která je nepřenositelná a vytváří se jen mezi tvůrci a adresáty. Vyhlašování je přímé, bez nutných neosobních kroků v podobě zanesení do sbírky listin a vytištění v papírovém formátu.
Krizová oznámení nouzového stavu a následných krizových opatření jsou osobní, personifikovaná a lidé si spojili tyto povinnosti s konkrétní osobou. Tou osobou byl předseda vlády, ministr zdravotnictví anebo předseda krizového štábu, a ne jako za normální situace, kdy se vydávají zákony a jiné právní předpisy, „někdo“ neurčitý, který je v anonymitě a není vidět.
Vyhlášení nouzového stavu je jen na jedné straně papíru a obsahuje několik prostých vět. Je tedy jednoduché, srozumitelné a přehledné. Text je pochopitelný průměrnému čtenáři a nelze v něm najít kličky a dvojsmyslnosti, nejsou v něm odborné právnické složitosti nebo latinské texty. Dostupnost je samozřejmostí, a to nejen z pohledu vyhledávání, ale i financí.
Pravidla jasná jako ve sportu
Doteď všeobecně platilo, že zákony se netvoří pro lidi, nejsou tu pro ně, ale jen slouží k jejich ovládání. Při vyslovení slova právo se hned objevilo spojení „my a oni“, tedy rozdělení společnosti na ty, co právní předpisy musí dodržovat, a na ty, co je tvoří.
Nouzovým stavem vznikla propojenost a vzájemná součinnost a dělení na „oni a my“ se ztratilo. Prostí občané se začali o dění spojené s koronavirovou epidemií zajímat, a to především díky jasným postupům designovaným právě právem.
Člověk se rád dívá na sportovní utkání, protože tam jsou jasná a dopředu daná pravidla, ví, kdo jsou domácí a kdo hosté, jak dlouho se bude hrát. Vidí i celý průběh utkání a má přehled, jaká běží minuta a kdo zrovna vyhrává a kdo prohrává. Díky transparentnosti je sport velmi sledovaný. A právo se teď stalo takovým sportovním utkáním, vysílaném v přímém přenosu.
Roušky jako důkaz
Nošení roušek se stalo vlastně všelidovým referendem za to, aby se právo stalo značkou. Nejen značkou ale i produktem, u kterého, když se vysloví nebo objeví, tak lidem vytane na mysli, že právo je tvořeno přímo pro ně, je jejich a může být i spravedlivé.
Hadrové roušky z domácí provenience se staly kotvítkem v lidské mysli, které při jakékoli vzpomínce bude ukazovat, že právo může být napsáno i v lidské podobě.
Roušky mají ještě i další charakteristickou vlastnost: Jsou viditelné, a proto dokážou zhmotnit právo v reálném životě. Vytvořily rozpoznatelnou hraniční čáru mezi tím, co bylo, a co bude a vymezily počáteční bod nula. Uvedly začátek „novodobé společenské smlouvy“, ze které právo, kdysi v počátcích lidských dějin, vzniklo.
Nultý bod, kdy se lidé vzájemně domluvili, že budou dodržovat pravidla, aby mohli vedle sebe pokud možno nerušeně žít. Prvopočátek práva, které vymezilo vzájemná práva a povinnosti a za porušení, stanovilo příslušné sankce.
Rouškování upozornilo ještě na jeden rozměr, když vymezilo úlohu státu. Stát má regulovat a pomoci jen ve chvílích, kdy to jednotlivci a společnost nejsou schopni zvládnout, tedy v mimořádných situacích. V normální době by ale stát a jeho vrcholní přestavitelé měli být jen servisem a sloužit lidem. To už však dávno není pravda. Veřejné instituce regulují vše, co jim přijde pod ruku, a ovlivňují životy mnoha lidí.
Autor je právník a rozhodce při Hospodářské komoře a působí v Ústavu práva a právní vědy
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Kdo je vlastně bohatý? Na pěkný důchod už miliony nestačí
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
Nevím jak jsme na tom v porovnání se světem, ale souhlasím s tou částí, že naše zákony tak složité a chaotické, zákonodárci je 30 let chrlí a novelizují jako zákonomet, takže běžný smrtelník je těžko může znát a jimi se řídit. Navíc prognostický business s nimi účelově manipuluje a tvorba norem je víc v jeho zájmu než normálu. Důsledek na národ „Švejků“ je jasný. Na druhou stranu by neměl vzniknout názor, že vše vyřeší stejná parta, která soustředí v rukách moc, díky znásilnění právního prostředí.
Snaha dodržovat pravidla opatření vlády s největší pravděpodobností nesouvisí ani tak přehledností, jednoduchostí toho co se vyhlašuje (postupem času je to čím dál větší chaos), ani s důvěryhodnost vlády, nýbrž s pudem sebezáchovy. Tento národ, stejně jako Švejka vystihuje: „Já myslím vždycky všechno dobře a nakonec se mně to vždycky vobrátí k tomu horšímu, jako tamhletomu mučedníkovi na tom obraze.“ Přisuzovat švejkovině vychytralost a snahu obcházet pravidla je omyl.
To se právě bojím, že v porovnání s ostatním západním, demokratickým světem jsme na tom tak podobně. Všude se vydávají kvanta zákonů a úředních omezení, a všude jsou soudní rozhodování dlouhá složitá a navíc nekonzistentní..
Pokud jde o národ Švejků, ono je těžké rozklíčovat postavu Švejka – jako románová (celosvětově známá ) postava to byl symbol bezmocnosti jedince za válečné mašinérie. Nikoliv tedy vzor a symbol nějakého „řešení“. . Ostatně, zhruba o půl století popsal podobnou postavu Kefalína pan Švandrlík, a ani tehdy, za totality, se s tím nic víc dělat nedalo., než se té absurditě zasmát..
A těžko se to hodnotí dnes, s ohledem na to uvedené v prvním odstavci, kdy ta právní obrana skrze soudy se ve výsledku může stát ještě zdlouhavější, ale i absurdnější…Tam možná docházíme k tomu, což se ale taky v západním světě stává, kdo nemá spoustu peněz na právníky, aby se o svá práva po řadu let soudil, ani nic jiného nezbývá…
1) Autor mozna nezaznamenal, ze za nenoseni rousky muze policajt na miste ulozit blokovou pokutu az 10 tis. Kc. A k tomu klidne i par facek. Navic se na internetu houfuji psychopati (hunters), kteri by lidi bez rousky nejradeji lyncovali. Cesi – narod revizoru a udavacu. 2) Vyhlaseni nouzoveho stavu neprobehlo v souladu se zakonem. Jasne se ukazalo, ze nas opravdu ridi nemehla. 3) Jaka autenticnost? Od pocatku chlubeni a lhani. Clovek si rika, ze kdyby tam misto nich stali 6-leti kluci, nebylo by to o moc horsi. 4) Nemuzu si pomoct, ale to jak to probihalo u nas, tezko muzu chvalit. Vsechno vycucane z prstu. Nikde zadny tym odborniku. Jediny „odbornik“ je zeleny mozek Prymula. Skoro si rikam, ze to spis vypada, jakoby to vsechno vymyslel PRchal. Staci srovnat s Nemeckem. Kolikrat vystupovala na tiskovce p. Merkel? 5) Kde je jake propojeni? Ja vidim jedine vrchnost, ktera si to „uziva“. Jako prasata ve Farme zvirat. 6) Rousky – ktere vlada nebyal schopna zajisti a zroven vyzadovala jejich noseni – by mely byt pouzity jako hlavni tema pristich parlamentnich voleb. Nejlepe ve spojeni s poctem obeti mezi seniory, na ktere se vlada vykaslala. Az skonci omezeni shromazdovani, vyzyvam vsechny, kterym neni lhostejny osud tehle zeme k poradnym demonstracim. Zadne „demo“ v podani chvilkaru. Normalne tabor lidu. Kdyz nas bude hodne a vydrzime nekolik dni, Babise a tu jeho AgroFert-i mafii smeteme. V normalni politicke soutezi to nejde. Ty jeho miliardy a koblihy rade mene uvedomelych obcanu zabrani volit ve prospech teto zeme.
Navíc mi v článku chybí jednoduché vysvětlení, proč mi nikdo nenahradí ukradené peníze. Zakázali lidem pracovat, zakázali o tom mluvit, hodili jim trapnou almužnu s podmínkou, že už po nich nebudeme nic chtít. Ale nějaká náhrada způsobené škody nikde.
Tohle mi teda hlava nebere a k pochopení práva to rozhodně nepřispěje.
Jenže, no právě. Ač právní laik) tady znovu odcituju to co jsem si našel ve starším rozhodnutí Nejvyššího soudu „..Nejvyššího soudu 30 Cdo 4634/2017 , kde se uvádí „nárok na ušlý zisk nemá sám o sobě charakter opětujícího se plnění ve formě peněžitého důchodu, který by bylo možno přiznat jako rentu do budoucna, nýbrž je časově i věcně limitován právě tím, zda má poškozený možnost zcela či zčásti obnovit původní činnost „,. Což znamená, že jen za zastavení činnosti (a ušlý zisk) nedostanete nic, pokud jste utrpěla nějakou konkrétní škodu, můžete si najmout právníka a zkusit se soudit. Tohle je bohužel až třetí vrstva toho právního systému o které ani pan autor nepíše. I právní názory na výklad zákona mohou být různé – a pak se lidé (i firmy ) soudí… A to jsou dlouhé a drahé procesy, bez jistoty výsledku..
No já nevím, spíš než o právo jde o PR a symboly. Efektivnost roušek je sporná, ale jako symbol fungují perfektně. Když je začali mít moderátoři v TV, tak pochopil každý, že se něco děje.
Navždy budu mít ROUŠKY spojené s tváří Dagmar Havlové za šicím strojem, občanskou kreativní iniciativou se vzdorem proti Vrchnosti ANO bude líp, která se zmateně vymlouvala, lhala a nebyla schopna zajistit včas pro lékaře a zdravotní sestry alespoň předražené roušky Made in China.
Děkuji Český Národe ✌️
To je ale velice dobře, když se právo i etika jednání shodnou – a lidé vidí „doslova na první pohled“, jestli někdo jedná správně, nebo nesprávně.
Sice by se dalo říct, více takových „jednoduchých“ opatření – jenže tady už nastává riziko, že toho politici začnou zneužívat k vyhlašování „jednoduchých“ zákazů (jistě že v zájmu ludu) v oblastech, které by měli (a to důrazně) ponechat svobodnému rozhodování a domluvě lidí.
Možná takový „neslavný příklad“ je současné vládní omezení přístupu do obchodů ohledně důchodců… Zrovna v tomto případě by se dalo předpokládat, že v dnešní době lidé v obchodech dají sami od sebe právě nemohoucím seniorům přednost i prostor pro jejich nákupy . Aniž by se to muselo řešit vládním nařízením zákazu vstupu pro ostatní zákazníky…Tím spíš, že jak vidí každý, zrovna většina důchodců o toto opatření vůbec nestojí …