,

René Šifta: Až přijde druhá vlna pandemie… I české právo by se mělo přizpůsobit

Napsal/a René Šifta 22. dubna 2020

Podle některých odhadů má přijít druhá vlna pandemie opět na podzim. A to netušíme, jaké jiné další pandemické nepředloženosti se mohou objevit později. Je proto na místě přemýšlet o tom, jak by se na mimořádné situace měl do budoucna připravit i český právní systém.

Právní řád je nastavený na podmínky, kdy jsou jeho účastníci připraveni se „utkat“ ve vzájemných vztazích a sporech. Není ale nastavený na souběžné „utkávání se“ s dalším protivníkem v podobě koronavirové pandemie. Co s tím?

Právo není globalizace

Zdá se, že právo je v době pandemie spíše tím konstantním, neměnným a stabilním prvkem. Právo nikdy úplně nevymizí: nemůžeme si říct, že už ho tady nechceme, na rozdíl třeba od přemrštěné globalizace nebo dosavadní podoby mezinárodního obchodu, který se nepochybně změní. Pravidla tady ale vždy musí být, bez nich se jako společnost neobejdeme.

Právo se ovšem v historii vždy měnilo po nějakých velkých událostech. V dobách začínajícího novověku bylo uzákoněno vlastnictví a přenecháno obyčejným lidem, po Velké francouzské revoluci v roce 1789 byl obrat o 180 stupňů a do popředí se dostala lidská a občanská práva, výrazné změny přišly i po konci druhé světové války…

Právo bude muset reagovat i na nové výzvy, jakým je třeba nástup robotických systémů nebo autonomních aut. Pokud se mění vnější i vnitřní obsah práva, změnit by se mělo i jeho fungování a převodové procesní mechanismy.

Právo by mělo do budoucna reagovat i na mimořádné okolnosti typu pandemie.

„Normální právo“, nazývejme ho Právo č. 1, které známe za současných běžných podmínek, a na něž jsme zvyklí, bude muset mít svoje alternativní a náhradní alter ego, do kterého se v případě nutnosti přepne.

Právo č. 2

Jak by to mohlo fungovat? Jednoduchým spuštěním „ctrl c + ctrl v“ se překlopí celý právní řád do stavu umožňujícího chod celého právního soukolí i v nouzovém režimu.

Dnes je právu stále vyčítaná nepředvídatelnost, ta by ale byla oním překlopením naopak zajištěna, protože parametry tohoto Práva č. 2 budou známy a schváleny dopředu.

Vycházet by mělo z toho, co už aspoň v některých oblastech známe. Takzvané chytré právo, tedy to, které používá bezkontaktní a neosobní styk (v době pandemie nutný), máme částečně zastoupené v právním řádu již v dnešní době.

Kupříkladu podle nového Občanského zákoníku je možné smlouvy mezi dvěma smluvními stranami uzavírat i distančním, tedy dálkovým způsobem přes telefon nebo e-mail.

Žalobu lze podat k soudu dálkovým způsobem, stejně tak i třeba elektronický platební rozkaz, aniž by člověk musel vkročit do budovy soudu. Následný kontakt soudu s účastníky řízení probíhá také mimokontaktně, když účastníci řízení obdrží výzvu, aby se vyjádřili k žalobě, a pozvánky k soudnímu jednání.

Obchodní korporace, aby zajistily svůj chod, mohou nově podle zákona o obchodních korporacích používat valné hromady bez osobního hlasování, per rollam, nebo korespondenční hlasování. V některých státech světa platí už korespondenční nebo dálkové hlasování i v rámci parlamentních voleb.

Prameny práva jsou v převážné většině obsaženy ve Sbírce zákonů, jejíž závaznost je zatím jen v listinné podobě. Od roku 2022 bude ale již účinný zákon, který dovolí, aby závazná Sbírka zákonů byla i v elektronické podobě.

Stěžejním bodem, který bude ale nutné zcela nově vystavět na elektronickém podkladě, a vsadit jej do Práva č. 2, je přijímání zákonů a soudní proces.

Jistý návod tady existuje již nyní.

Soudy na dálku

V případě, že je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, její roli přebírá – jak známo – Senát. Po volbách a ustavení nové Poslanecké sněmovny jsou pak všechna tzv. zákonná opatření Senátu znovu ratifikována (anebo taky ne), novou Poslaneckou sněmovnou.

Podobně by mohly být běžně přijímány zákony v režimu Právo č. 2; například dle vzoru obchodního modelu per rollam. Po skončení nouzového stavu by je znovu, jako pojistku, musel potvrdit zákonodárný proces již v režimu Právo č. 1.

Obdobně by se mohlo postupovat při dokazování a celém soudní jednání. Rozsudky by se mohly vyhlašovat neveřejně s tím, že by byly pro toho, kdy by projevil právní zájem, zveřejněné individuálně a jinak by byly opět veřejně vyhlášeny zpětně dle režimu Právo č. 1.

U výkonu trestu v trestních věcech, by mohlo být daleko více využíváno alternativních trestů a hlavně by se urychlilo využívání trestně právního institutu domácího vězení s elektronickými náramky.

Možnosti tu tedy jsou. Podle některých odhadů má přijít druhá vlna pandemie opět na podzim a možná se brzy ukáže, že je Právo č. 2 pro fungování státu nejen možné, ale i nutné.


Autor je právník a rozhodce při Hospodářské komoře a působí v Ústavu práva a právní vědy

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

4 komentáře

  1. petrph napsal:

    Bohužel si dovolím nesouhlasit. Už třeba v tom, že řada těch v úvodu navrhovaných právních úprav už existuje (jako elektronické podávání, alternativní tresty, aj.) už existuje je to jen otázka jak snahy, tak i zájmu je využívat. Ale nelze je ani v případě nouze nařídit všem a ve všech případech, protože třeba k tomu „internétu“ ani řada lidí nemá přístup.
    Věc druhá a zásadní, jak už mělo být uvedeno minule, toto jednoduché právo může „jednoduše “ fungovat pouze pro poměrně malý počet takových právních opatření , které lze „jednoduše“ a rychle sdělit všem občanům a subjektům. Nikoliv (proboha) pro celý právní řád, protože pak už by se v tom bordelu nevyznal nikdo. Takovým příkladem byly , třeba ty několikrát měněné otevírací doby pro důchodce.
    A za třetí, až jsem se zděsil návrhu, aby se nevyhlašovaly veřejně rozsudky…Ono sice se i tady na HP varuje před možností politické totality. Ale zapomíná se (leč třeba padesátá leta to ukázala jasně), že toto riziko narůstá, pokud se mimo naprostou kontrolu demokracie dostanou i soudy…

  2. Petr Kaminsky napsal:

    1) Vam hvizdlo, nebo co? Zkuste si to predstsvit. V modu Pravo c. 2 se prosadi zakon, za ktery nekoho odsoudi (konkretne nesouhlas s vladou), pak se vratime k Pravu c. 1 a nepotvrdime zakon. Co pak? 2) Podle me presne tohle je vlhky sen Babisovych pravniku. Konecne nebudou potrebovat 80 zbytecnych ovci v parlamentu. Zmenu dotahneme! Nedelate nahodou (na vedlejsak) pro AgroFert?

  3. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Je to zcela „po právnicku“ zmatené. Na příklad : „Dnes je právu stále vyčítaná nepředvídatelnost, ta by ale byla oním překlopením naopak zajištěna, protože parametry tohoto Práva č. 2 budou známy a schváleny dopředu“. Je tedy zmatenost žádoucí, nebo nežádoucí? A je-li nežádoucí proč ji nedostranit i u Práva č.1, je-li žádoucí, proč by neměla být také u Práva č. 2 zachována? Jde naštěstí jen o zbožné přání jednoho právníka, ale kdo ví, co se může v této pohnutéh době stát.

    • petrph napsal:

      Bohužel, to samo o sobě by stálo za samotnou diskuzi, která by ukázala že takové „Jednoduché právo 2“ vůbec nelze předem navrhnout – a to z toho důvodu, že nelze vůbec předem jednotně definovat před jakými všemi riziky by vlastně mělo chránit a jakými postupy a prostředky by mělo fungovat. Ona jiná jsou rizika i opatření jsou potřebná v případě zdravotní pandemie, přírodních katastrof, různých průmyslových neštěstí, nemluvě o válečném stavu, teroru, kolapsu, energetiky, atd…
      Dokonce – ale je to zcela evidentní, lze předpokládat, že v řadě těch katastrof – prostě vůbec „internet“, ani řada dalších médií nebude celoplošně fungovat,..tudíž řada těch v článku zmíněných opatření nebude vůbec přístupná.
      A aby se tedy místo jednoho navrhla celá řaduarůzných variant „Jednoduchého Práva „, z nichž právě tu jednu by v případě potřeby vláda vyhlásila „dle zákona toho a toho, písmeno xx“, a pak se asi všichni vrhli na pečlivě schované tištěné zákoníky a začali študovat stovky a tisíce různých konkrétních právních opatření, které se právě pod touto variantou Jednoduchého Práva skrývají, to už tak idylicky nevypadá…

      Mimochodem, ono je vůbec nelogické si myslet , že by šlo předem určit všechna možná rizika – i naplánovat všechna možná budoucí opatření (protože – jak vidno, i třeba technologicky probíhají změny rychle), takže lze celkem snadno usoudit, že i k tomu předem navrženému a vyhlášenému Právu 2 přidá vláda ještě řadu dalších aktuálních změn a opatření, a pak už se v tom opravdu nevyzná nikdo…

Přidávání komentářů není povoleno