René Šifta: A co když se bude o ventilátory pro nemocné covidem opravdu losovat?
Jsme v ohnisku druhé koronavirové vlny, čekáme na její vrchol a také na to, zda nepřijde okamžik, kdy budou zahlcena nemocniční lůžka a nebude se dostávat na každého pacienta. A tady začíná základní problém: podle jakých pravidel by lékaři rozhodovali, komu přidělí a nepřidělí kyslíkové ventilátory.
V uplynulých dnech jsem zaznamenal akademický názor, že pokud by byly vyčerpány všechny možnosti poskytnutí péče pacientům a ventilátorů by se nedostávalo, na řadu by u výběru pacientů mohlo přijít losování. Je ale takové losování právně vůbec možné?
Ventilátor jako eutanazie
Ve správním právu existují možnosti, kdy zákon použití losu připouští. Konkrétně jde o „řízení s předstihem žádostí“, kdy na došlé žádosti vyznačí správní orgán hodinu a minutu doručení. Pokud dorazí více žádostí současně, rozhoduje časový údaj o podání. Nelze-li předstih žádosti určit, určí se pořadí losem.
Tak závažné rozhodnutí, jakým je rozhodování o životě a smrti, však nelze degradovat na pouhý pudový skutek a zcela neovlivnitelnou náhodu. Kdo by měl zatočit tím kolem štěstí? Sám lékař a přímo rovnou ten nejvyšší, tedy primář, nebo nějaký jeho zástupce, slovutný pan profesor, nebo snad zdravotní sestra? Případně by se – aby byla zaručena nestrannost – přivolal zástupce z jiné kliniky?
Přidělování omezeného počtu ventilátorů připomíná nedořešenou a kontroverzní tématiku eutanazie. Sami lékaři v tom nemají zcela jasno, část z nich zavedení eutanazie do praxe podporuje, jiní ji striktně odmítají jako nemedicínský i nelidský přístup k pacientovi.
Narazit lze i na představu, že by lékaři byli vyňati z této rozhodovací pravomoci a konečný verdikt (souhlas či zamítnutí) by byl na zvláštní, státem k tomu vytvořené instituci či komisi. Lékaři by jen sekundárně přijali její rozhodnutí a stali se nezávislými vykonavateli. V případě ventilátorů by se ale na žádnou komisi odvolat nemohli.
Nepředvídatelné není spravedlivé
Lidé poměrně ochotně dodržují normy, které jsou jim předem známé, srozumitelné, přehledné a znají výsledek, pokud je budou dodržovat. Los má tyto atributy jen částečně. Srozumitelný je jen v tom, že by bylo jasné, kdy se použije a s jakým dopadem. To je ale asi tak vše.
Právní řád nemůže být vystaven na náhodách a předem nepředpokládaných situacích. Má být strážcem a ukazatelem spravedlnosti; nepředvídatelný akt spravedlnost nikdy nepřinese. I proto pevně věřme, že losování v kritické otázce života a smrti u nás nikdy nebude potřeba.
Autor je právník a rozhodce při Hospodářské komoře a působí v Ústavu práva a právní vědy
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Investor Brůna: V čem jsou české banky lepší než ty švýcarské
Investor Brůna: Ceny stavebních pozemků v Česku dál rostou
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
to se přece netýká jen těchto kritických případů s ventilátory. Je nutné si připomenout, že v takovém prostředí fungují lékaři vlastně pořád,, díky našemu zdravotnímu systému. Vždycky se přece musí rozhodovat, zda pacientovi naordinují – v jeho případě potřebnou, dražší kvalitní léčbu, i s tím rizikem že jí zdravotní pojišťovna nezaplatí. A mimo jiné, ten lékař má pojišťovnou předepsaný limit hodnoty léčby za pacienty a pokud ho překročí, bude sám penalizován. I v minulých letech přece se stávalo, že po překročení tohoto limitu nemocnice překládaly operace na příští rok.
Nicméně , bych si jen laicky tipnul, že se to určitě neřeší oficiálně !losováním“. Ten doktor si bude muset sám vybrat (těžké dilema, nezávidím), ale pak to nějak odborně zdůvodnit v lékařské zprávě – že (vzhledem ke stavu pacienta) stačila ta a ta léčba (třeba bez ventilátoru). I kdyby pak nestačila a ten pacient zemřel, tak kvůli tomu ho nezavřou kolegové znalci ho v posudku podrží
V dobách minulých existovala metodika, která určovala, kdo má např. nárok na umělou ledvinu. Bylo to lehce cynické, nicméně logiku to z hlediska státu mělo:
1. Je dotyčný důležitý pro národní hospodářství, veřejný pořádek nebo obranu státu? (Skladník ve šroubárně sice může číst Vergilia v originále, ale jeho přínos je, na rozdíl od vysokého funkcionáře, esenbáka nebo důstojníka ČSLA, spíše zanedbatelný.)
2. Má dotyčný vyživovací povinnost vůči další osobě? (Pokud někdo předběhl dobu a byl single už tehdy, měl smolíka o to většího, nestaral-li se o nemocné rodiče.)
3. Má dotyčný nesplacené půjčky?
Dnes bychom asi tato kritéria odmítli, ale jaká místo nich zvolit?
Ano, jaká kritéria bychom zvolili dnes? Je to jednoduché a současné společenské priority a euroatlantické „hodnoty“, to přímo nabízí: má dost, aby zaplatil?
Viděli jsme to před léty v tv zpravodajství přímo z americké (USA) nemocnice – v čekárně ambulance v křečích umírala žena a zdravotní sestra ji opatrně překračovala. Záběr trval, až se žena přestala hýbat, protože byla mrtvá.
Zdroj: Archiv ČT24
Mimochodem když už mluvíme o „důležitých osobách „, tak ta odpověď není tak složitá. V tom článku se totiž obecně píše „.., kdy budou zahlcena .. Jenomže, k takovému zahlcení bude docházet pouze lokálně. Nikoliv tedy úplně pro celou republiku ve všech zařízeních.
Tudíž, právě pro důležité osoby se tady jistě nabízí možnost ho „přednostně“ přesunout někam jinam, kde ty zdroje jsou..“ Není-liž pravda? Nebo obráceně. už když vyžaduje tu zdravotní péči, tak mu to zařízení vybrat a ho tam poslat, převézt rovnou a ošetřit přednostně , aby snad ještě nemusel sedět s ostatními sockami v čekárně :))))
1) Prosim Vas, kde jste prisel na ty desive informace – vrchol druhe vlny, nedostatek ventilatoru apod? Nestaci jeden Flegr? Co ta polni nemocnice v Letnanech? Uz je taky plna nebo se tam stale prohaneji jen mysi? 2) Podivejte se na grafy na worldometer. Srovnejte smrtnost na jare a ted. 3) To ze ted mame nejake pocty mrtvych, vyplyva z narustu zacatkem rijna. To jsou lidi, kteri se nakazili tehdy a svuj boj s covid-em prohrali. Ted uz neporoste (zasadne) vubec nic. 4) Hrozne se tady lide posmivali prubehu ve Svedsku. Predehnali jsme je v absolutnich poctech nakazenych i v poctu mrtvych. Tam probehlo neco, co by se dalo popsat zhruba takhle – uz zemreli vsichni, kteri covid-em byli opravdu ohrozeni. Nas ceka uplne to stejne. Babis na jare zachranil „tisice mrtvych“, aby se na ne na podzim vykaslal a obetoval je jako nutne ztraty. Hlavni rozdil oproti Svedsku jsou ty nesmyslne zakazy, nevratne poskozena ekonomika a zasadne nalomena duvera ve stat a jeho instituce.