5 komentářů

1. petrph napsal:

   16.11.2020 (9:20)

   to se přece netýká jen těchto kritických případů s ventilátory. Je nutné si připomenout, že v takovém prostředí fungují lékaři vlastně pořád,, díky našemu zdravotnímu systému. Vždycky se přece musí rozhodovat, zda pacientovi naordinují – v jeho případě potřebnou, dražší kvalitní léčbu, i s tím rizikem že jí zdravotní pojišťovna nezaplatí. A mimo jiné, ten lékař má pojišťovnou předepsaný limit hodnoty léčby za pacienty a pokud ho překročí, bude sám penalizován. I v minulých letech přece se stávalo, že po překročení tohoto limitu nemocnice překládaly operace na příští rok.
   Nicméně , bych si jen laicky tipnul, že se to určitě neřeší oficiálně !losováním“. Ten doktor si bude muset sám vybrat (těžké dilema, nezávidím), ale pak to nějak odborně zdůvodnit v lékařské zprávě – že (vzhledem ke stavu pacienta) stačila ta a ta léčba (třeba bez ventilátoru). I kdyby pak nestačila a ten pacient zemřel, tak kvůli tomu ho nezavřou kolegové znalci ho v posudku podrží

2. Tom Klíčník napsal:

   16.11.2020 (10:40)

   V dobách minulých existovala metodika, která určovala, kdo má např. nárok na umělou ledvinu. Bylo to lehce cynické, nicméně logiku to z hlediska státu mělo:

   1. Je dotyčný důležitý pro národní hospodářství, veřejný pořádek nebo obranu státu? (Skladník ve šroubárně sice může číst Vergilia v originále, ale jeho přínos je, na rozdíl od vysokého funkcionáře, esenbáka nebo důstojníka ČSLA, spíše zanedbatelný.)

   2. Má dotyčný vyživovací povinnost vůči další osobě? (Pokud někdo předběhl dobu a byl single už tehdy, měl smolíka o to většího, nestaral-li se o nemocné rodiče.)

   3. Má dotyčný nesplacené půjčky?

   Dnes bychom asi tato kritéria odmítli, ale jaká místo nich zvolit?

   • Oskar (hanák z Hané) napsal:

     16.11.2020 (13:59)

     Ano, jaká kritéria bychom zvolili dnes? Je to jednoduché a současné společenské priority a euroatlantické „hodnoty“, to přímo nabízí: má dost, aby zaplatil?
     Viděli jsme to před léty v tv zpravodajství přímo z americké (USA) nemocnice – v čekárně ambulance v křečích umírala žena a zdravotní sestra ji opatrně překračovala. Záběr trval, až se žena přestala hýbat, protože byla mrtvá.
     Zdroj: Archiv ČT24

   • petrph napsal:

     16.11.2020 (17:55)

     Mimochodem když už mluvíme o „důležitých osobách „, tak ta odpověď není tak složitá. V tom článku se totiž obecně píše „.., kdy budou zahlcena .. Jenomže, k takovému zahlcení bude docházet pouze lokálně. Nikoliv tedy úplně pro celou republiku ve všech zařízeních.
     Tudíž, právě pro důležité osoby se tady jistě nabízí možnost ho „přednostně“ přesunout někam jinam, kde ty zdroje jsou..“ Není-liž pravda? Nebo obráceně. už když vyžaduje tu zdravotní péči, tak mu to zařízení vybrat a ho tam poslat, převézt rovnou a ošetřit přednostně , aby snad ještě nemusel sedět s ostatními sockami v čekárně :))))

3. Petr Kaminsky napsal:

   16.11.2020 (19:52)

   1) Prosim Vas, kde jste prisel na ty desive informace – vrchol druhe vlny, nedostatek ventilatoru apod? Nestaci jeden Flegr? Co ta polni nemocnice v Letnanech? Uz je taky plna nebo se tam stale prohaneji jen mysi? 2) Podivejte se na grafy na worldometer. Srovnejte smrtnost na jare a ted. 3) To ze ted mame nejake pocty mrtvych, vyplyva z narustu zacatkem rijna. To jsou lidi, kteri se nakazili tehdy a svuj boj s covid-em prohrali. Ted uz neporoste (zasadne) vubec nic. 4) Hrozne se tady lide posmivali prubehu ve Svedsku. Predehnali jsme je v absolutnich poctech nakazenych i v poctu mrtvych. Tam probehlo neco, co by se dalo popsat zhruba takhle – uz zemreli vsichni, kteri covid-em byli opravdu ohrozeni. Nas ceka uplne to stejne. Babis na jare zachranil „tisice mrtvych“, aby se na ne na podzim vykaslal a obetoval je jako nutne ztraty. Hlavni rozdil oproti Svedsku jsou ty nesmyslne zakazy, nevratne poskozena ekonomika a zasadne nalomena duvera ve stat a jeho instituce.