Referendum jako riziko pro demokracii? Co Okamura a spol. voličům neřeknou
Debata o referendu v Česku je ve svém jádru stejná jako v jiných zemích. Společenské elity se k referendu vyjadřují skepticky. Jeho zastánci naopak poukazují na problém odcizení občanů a institucí státu, který referendum pomáhá překonat. Skepsi elit odmítají jako projev elitářství a obavy ze ztráty mocenského monopolu. Referendum ale není automatický všelék demokracie.
Odpůrci referenda poukazují na to, že občané nejsou dostatečně informovaní, aby rozhodovali o složitých otázkách týkajících se společnosti, mohou být ovlivněni propagandou, silnými osobnostmi, zastrašováním či drahou reklamní kampaní.
Neopomenou zmínit ani to, že referenda používali diktátoři jako byl Adolf Hitler, aby legitimizovali svoji represivní politiku.
V případě voleb do zákonodárných sborů jsou však občané informováni, resp. neinformováni zcela stejnou měrou, rozhodují na základě sympatií, pocitů či instinktů, a přesto nikoho nenapadne tuto volbu zpochybňovat.
Stejně tak jsou při této volbě ovlivněni propagandou, silnými osobnostmi a reklamní kampaní, což je považováno za inherentní součást existence svobodných voleb.
Ani zneužívání referenda těmi nejhoršími diktátory není pádným argumentem proti němu, protože diktátoři často používají demokratické instituty, jako jsou svobodné volby, pro zničení demokracie, a přesto nikoho nenapadne tyto instituty zpochybňovat.
Myslet i na menšiny
Přesto má v sobě referendum systémově zabudován prvek ohrožující demokracii, ačkoli je označováno jako projev demokracie přímé.
Ústavní pořádek demokratických států je sice založen na většinovém rozhodování, ale zároveň dbá o práva menšin. Z tohoto důvodu demokratické režimy používají pro nalezení rovnováhy mezi pravidlem většinového rozhodování a právy menšin tři hlavní nástroje.
Prvním z nich je to, že zákony nejsou přijímány přímo občany, ale jejich volenými zástupci.
Dalším nástrojem je separace státních mocí, a to zejména moci výkonné, soudní a zákonodárné, a systém brzd a protiváh mezi těmito státně-mocenskými složkami.
Třetím nástrojem je to, že součástí ústavního pořádku demokratických zemí jsou také často nepsané zásady zakotvující podstatné náležitosti demokratického právního státu, bez kterých by se již o takový stát nejednalo.
Tyto hodnoty a principy jsou na formulaci psaných zákonů v podstatě nezávislé. Jedná se tedy o vázanost hodnotami, na nichž stojí konstitucionalismus, ale i například to, že před vládou práva se musí sklonit i demokratická většina.
Méně je někdy více – i v demokracii
Ze státních mocí funguje na většinovém principu pouze moc zákonodárná. Tento fakt není náhodný, ale má zajistit ochranu občanů před vládou davu. Demokratické režimy jsou tedy založeny na nutnosti korekce a limitů vlády většiny.
Z tohoto důvodu se zákonodárného procesu účastní jak moc výkonná, tak moc zákonodárná. Stejně tak je na chodu prosazování práva většinou účastna moc výkonná a soudní. Exekutivní kroky různých složek moci výkonné jsou zase podrobeny dohledu a přezkumu moci soudní a zákonodárné.
Referendum však tuto strukturální ochranu společnosti rozbíjí. Státní moc již není vykonávána vzájemně se kontrolujícími orgány, ale spočívá pouze v rukou většiny občanů, která je ze své povahy nekontrolovatelná a není nikomu odpovědná.
Dalším integrálním problémem referenda je to, že neumožňuje přijetí kompromisního řešení. Z mnoha řešení problému připouští referendum pouze výběr mezi dvěma extrémními polohami, které ve skutečnosti mohou vyhovovat pouze menšině občanů. Kompromis je naopak možno nalézt po dialogu různých složek státní moci.
Otázkou tedy je, zda zavedení referenda nevyvolává více problémů, než kolik jich řeší.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Petr Fischer: Slovo roku a úpadek duševní činnosti lidského pokolení
Buďme k sobě upřímní. Kdo je tady udavač – práskač – bonzák?
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
29 komentářů
>Otázkou tedy je, zda zavedení referenda nevyvolává více problémů, než kolik jich řeší.
Ano, v souvislosti s referendem o vstupu do EU (2003) nelze víc než souhlasit.
Zatímco referendum o vystoupení z EU a z NATO bude projevem nekonečné moudrosti prostého davu? Kde převažují lidičky s „podprůměrnou entelihencí a z nich každý sedmý je alkoholik nebo slabomyslný“?
A nové podminky vztahu k EU bude také projednávat referendum?
A jak často se bude referendum konat?
Při okamurovském systemu referend by bylo možné s týdenním odstupem uspořádat referenda kde by jeden týden relativní většina schválila vystoupení z EU a druhý týden by relativní většina schválila setrvání v EU.
Stačilo by aby k oboum referendům přišla trochu jiná skladba lidí.
V demokratickém státě rozhoduje vůle většiny občanů. Tak to prostě je. Pokud bude většina oprávněných voličů pro vystoupení ČR z EU, tak to tak prostě bude. Navíc nevěřím, že by referendum schválilo vystoupení ČR z NATO.
A přesně tak je tomu i v našem státě. V demokratických volbách si většina lidí zvolí své zástupce, kteří pak rozhodují v souladu se svými programy, díky nimž byli zvoleni. A když rozhodují podle mínění lidí špatně, v dalších volbách budou vybráni jiní. V čem je problém?
Ta analýza zní zajímavě, ovšem bohužel porovnává zde dosud neznámé zákonné podmínky obecného referenda se spíše idealizovaným, nikoliv reálným stavem naší demokracie.
Dnes třeba nevíme jak povinný pro vládu výsledek referendum bude . A když vezmeme za předpoklad, že vláda bude muset výsledek referenda bezvýhradně splnit, i tak se může stát že toto vláda (třeba jiná vláda po předčasných volbách) bude splnění stále oddalovat. Představa že by snad – v takovém případě Ústavní soud nařizoval vládě, že musí /dle výsledku referenda) provést vystoupení z EU je natolik absurdní, že by se hodil leda do nějaké politické parodie..Jistě pane ústavní soudče :))
Je řada dalších sporných otázek, třeba o tom čeho se obecné referendum bude nebo nebude smět týkat.. Nebo třeba – zda i v případě nezbytné kampaně před referendem bude smět zasahovat neblahý Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Jehož pravomoc bohužel není omezena jen vůči politickým stranám, ale vůči každému, kdo v průběhu té kampaně publikuje veřejně svůj názor (a nebyl u něj patřičně zaregistrován a prokádrován).
Na straně druhé, pokud porovnáváme současný stav, pan autor až příliš mnoho věcí schoval pod pojem „nepsané zásady“.. Dejme tomu v Ústavě se vůbec nic nepíše o skládání koaličních vlád, vůbec se nepíše o jednotném hlasování poslanců podle jejich partají, vůbec se tam nepíše o legitimním vládním uplácení poslanců, vůbec se tam nepíše o tom že každá nová vláda má ihned dosazovat svoje lidi do všech státních institucí (včetně podníků), kam může,..asi by se dalo dlouho pokračovat že?
A další problém: vláda reprezentuje výkonnou moc (zjednodušeně řečeno naplňuje zákony), zákony jsou však schvalovány parlamentem. Hypotetický příklad: budou naformulovány otázky referenda (prakticky nejsložitější část procesu) – odpověď (odpovědi)budou kladné, ale realizace bude záviset na zákonech (co když zákony a výsledky referenda budou v rozporu?) a parlament odmítne zákony změnit. Zřejmě to bude nějak legislativně řešitelné, ale nejsem si jist, kdy k tomu budou (a kým) vytvořeny předpoklady.
Referendum má, podle mého názoru, místo v komunální politice. Obecně se domnívám, že v zastupitelské demokracii, jak je charakterizována v textu JUdr. Aleše Rozehnala, znamená referendu útěk politiků od odpovědnosti, kterou na ně delegovali voliči. Vzhledem k tomu, že neochota přijmout zodpovědnost – a při tom stále a na všechno nadávat – je jednou z charakteristických vlastností té „většiny“ našich občanů, kteří volí Bureše a Zemana, to není až tak velké překvapení. Pokud nám na demokracii a svobodě skutečně záleží, měli bychom převzetí odpovědností na našich volených zastupitelích vyžadovat.
My , občané, bychom toho měli. Ale hlavně nadáváme a se zlou se potáže ten, kdo chce po nadávajícím, aby s nápravou věcí začal u sebe.
Zkuste si přečíst, jak to funguje ve Švýcarsku s celostátním referendem.
Není tak úplně přesné napsat že voliči delegovali na politiky nějakou zodpovědnost. Protože politická zodpovědnost je chiméra. Jediná penalizace je to, že si vládní politiky voliči nezvolí u příštích voleb – což ale ti voliči nemusí stejně, a mohou si klidně zvolit kohokoliv jiného dle nové nabídky předvolebních programů. Takové je pravidlo demokracie , a politici to dobře vědí.
Ovšem na straně druhé, voliči si obvykle volí strany podle jejich předvolebních programů. Takže legitimně by měli mít ti zvolení politici ve vládě mandát navrhovat zákony jen na to co voličům nabídli ve svém předvolebním programu. A na to co si náhle vymysleli a dohodli mezi sebou až potom, vyhlašovat referenda , zda i s tím voliči souhlasí.. S tím že při zavedení vhodné elektronizace by to nemuselo být to klasické volební čóro móro za miliardy, ale něco naprosto běžného, co by se mohlo konat třeba každý měsíc.
> Není tak úplně přesné napsat, že voliči…….<, to máte pravdu, ale to není přesné ani náhodou. Delegovat na někoho něco znamená, že k tomu mám dispoziční právo, ale pochybuji, že by některý volič připustil, že on má mít nějakou odpovědnost za cokoliv, co páchá jako volič! Takže pokud si něco nepřipustí že to má, nebo by měl mít, jak to může delegovat na někoho jiného (tu na politika)? Fakticky je to tak v tomto státě, že voliči ( v případě volby) a státní prezident nemá za svoje činy žádnou zodpovědnost! Proto se zřejmě ti neodpovědní uchylují často ke stěžování (nadávání) na nesprávného adresáta.
Přesně tak, začít vyžadovat odpovědnost za rozhodování na radnicích / v samosprávách. Samosprávy jsou voličům, mandatářům nejblíže a voliči, mandatáři o tamnějších nečistých způsobech vědí! Možná by stačilo trvat a začít poctivě uplatňovat § 159 z Obč. zákoníku.
Všichni, kteří sází na moudrost davu, na samospásné závazné celostátní Referendum by se měli zamyslet nad možným zklamáním, a varováním filozofa před třemi druhy nevědomosti!
1) Když se neví nic. 2) Když se ví něco jiného, než se má vědět. 3) Když se dobře neví, co se ví.
Pak by jistě (zastupitelé hlasující/ kývající na vše co jim vůdci předkládají aniž by znali obsah a důsledky) ocenili platnost úsloví:
“ Tajemství úspěchu je mlčet o tom, co nevíte! “ (Voltaire a další)
Naprosto souhlasím. Referendum by se mělo týkat pouze místních problémů. Pokud by se mělo týkat problémů celé společnosti, měla by být podmínkou platnosti účast alespoň 90 % oprávněných hlasujících. Není přece možné, aby o celé společnosti rozhodovalo 20% voličů jako je tomu u senátu. Přitom se všichni senátoři vytahují jak bojují za své voliče.
Autor se hluboce mýlí. Zastupitelská forma demokracie není v žádném případě žádnou zárukou ochrany menšiny před zvůlí většiny. Tou je ústava a Listina základních práv a svobod, která definuje základní občanská práva. Bohužel, právě tato práva naše zastupitelská demokracie vesele oklešťuje a ničí. Už nemáme svobodu slova, domovní svobodu, listovní a bankovní tajemství, právo na spravedlivý soudní proces, rovnost občanů před zákonem, právo na nerušený rodinný život a další zásadní hodnoty demokratického právního státu. Institut referenda švýcarského typu nám může jedině pomoci.
Zajímalo by mě zda se někdo zabýval možností vypisovat obecné referendum tak, že by v něm byl přímo vypsán zákon o kterém se hlasuje v přesném znění, případně několik variant (pozměňovacích návrhů). Předešlo by se tak následné diskuzi o tom co to referendum vlastně znamená, jak se děje dnes v Británii a každý by byl „zodpovědný“ za případné díry které umožňují zákon zneužít.
Švýcarský model obecného referenda je založen na výběru ze dvou verzí navrhovaného zákona – parlamentní a alternativní, připravenou kvalifikovanými odborníky a právníky.
Jenom tedy k té Británii – tam jde o to, že přímo v předpisech EU stojí, že sice vláda státu může podat žádost o vystoupení u EU. Ale že potom následuje dvouleté přechodné období, kdy si teprve vedení EU a vláda toho státu dohodnou podmínky toho vystoupení.
Takže právě proto přesné podmínky brexitu nemohl nikdo v Británii předem slibovat, ani je předem stanovit zákonem. A nepůjde to ani u nás.
Myslím, že místo žvatlání o referendu by bylo prospěšnější, kdyby si ti, co jim užití referenda nedá spát, vyzkoušeli podle principů referenda organizovat svoje domácnosti a ti odvážnější svoje firmy, pokud se tím živí. Poznání o čem vlastně referendum je, by si každý bez manipulace mohl vychutnat sám na vlastní kůži. Ti, co nemají domácnosti, ani firmy by měli nejlépe svůj čas věnovat procházkám s čekáním na jaro a nechali o svém životě rozhodovat Andreje, ten ví nejlíp, co potřebují. Když mu dali důvěru, tak mohou s důvěrou zase čekat na nějakou koblihu, nebo párek v rohlíku.
Tak pane Webere, je tu malý, pro Vás asi nepodstatný rozdíl. Firma je pouze moje, ale obyvatelé státu jsou si rovni . A v domácnosti máme referenda na denním pořádku . Tož tak asi ….
Ach jó, Vy s těmi pohádkami nepřestanete – „ale obyvatelé státu jsou si rovni“ – haha! – „referenda na denním pořádku“ – haha! „Firma je pouze moje“ – co na to domácí referendum? Ha?
Dle Ustavy CR jsou si vsichni obyvatele CR rovni ve svych pravech bez ohledu na pohlavi, barvu pleti a nabozenskou ci sexualni orientaci. Doporucuji k prostudovani. Fakt poucne cteni ta Ustava. Slysel jste uz o ni neco ? Naproti tomu v moji firme jsou mi zamestnanci v podrizenem postaveni vuci svym vedoucim a ti pak plni zase me pokyny. O to, aby zamestnanci byli ve stejnem postaveni jako majitele firmy se tu snazili nejaci komuniste. O tom byste neco mohl vedet. Je videt, ze vam tato myslenka neni zcela cizi. No a pokud berete svouji manzelku i deti jako svepravne bytosti a partnery, kterych si vazite, tak potom o spouste veci u vas doma rozhodujete v malych referendech, jejichz vysledky se ridite. Nevim cemu nerozumite. Neni to moc tezke na pochopeni….
A je to tady zase Pavel Liška vypráví co zaměstnanci v jeho firmě a jak ho musí poslouchat. Vůbec nic nemám proti jeho osobnímu názoru na EU, má na to právo dané ústavou zatím. Mám pouze problém s jeho pohádkami o jeho zaměstnancích a snahou ovlivnit lidi, kteří by mohli jeho pohádkám uvěřit a získat dojem, jak skvěle se bude dařit podnikatelům a tím i jejich zaměstnancům, po vystoupení z EU. Radil jsem ti Pavle v diskusi k jinému příspěvku, abys více četl a méně psal, nejsi toho evidentně schopen a jsi asi, i rozhodnutý nadále vystupovat jako velký zaměstnavatel a na základě lži ovlivňovat čtenáře hlídacího psa, tím se já cítím povinen uvádět tvoji skutečnou sociální příslušnost (zaměstnanec dělnické profese zámečník). Asi všechny tvoje pohádky neuhlídám, nemám tolik času jako ty. Ale cítím povinnost jelikož jsem naprosto přesvědčen, že tento portál jsi objevil díky mé maličkosti.
Je to marné, je to marné, je to marné!
Hmmm….tak bych chtel videt to kompromisni reseni otazky zda vystoupit z EU. Po dialogu slozek statni moci … Ze bysme jenom trosku poodstoupili ???
Reaguji na PM . Osobni utoky misto argumentu bych od zde diskutujicich fakt necekal. To je pro mne prekvapeni. Pan PM se boji pod sve prispevky i podepsat. Ze by se za ne v hloubi duse stydel ? Osobne si nazorovych oponentu vazim a uctu vyjadruji i uctivym oslovenim. Nikoliv dehonestujicim tykanim. Ze by zvyk ze schuzi ulicniho vyboru ZO KSC pane PM ? Jinak k veci… Nikdy jsem tu netvrdil, ze potencialni czexit nebude bolet a ze ceske ekonomice prospeje. To v zadnem pripade. Pokud z rozjeteho vlaku vyskocite, tak opravdu skoncite na JIP. Prinejlepsim… Ale pokud v tom vlaku zustanete, tak v nem budete delat topice za par EUR naveky. Volba je opravdu velmi velmi tezka a rozumim argumentum i druhe strany. Osobne se mi dari velmi dobre, takze bych ten vysadek ustal mozna lepe nez zbytek populace. I tim mohu byt ovlivnen. Uznavam. Ale prosim, lide co sem chodite, nehazte vsechny zastance czexitu a referenda o nem do jednoho onalepkovaneho pytle. Fakt ne, prosim a zkuste premyslet o nazorech druhych. Dekuji.
Pavle doposud jsme si vždy tykaly, od zítřka si nepřeji, abyste mi tykal. Pane Liško nezvedáte mi telefon a nereagujete na SMS. Doposud jsem vás bral jako člověka svéprávného, začínám o tom pochybovat. Máte veliké štěstí že, jsme součástí EU a dobrých zámečníků je v současné době nedostatek. To se ale může opravdu velmi rychle změnit. Bral jsem vás doposud jako kamaráda, zítra se stavím na firmě a pokud tam budete, rád si s vámi promluvím. Omlouvám se ostatním, čtenářům za toto osobní vyjádření.
Jestli takhle fungují sociální sítě, už se nedivím, že pravda zvítězit nemůže. Obloukem se vracím k té hrůze, jak dopadly poslední dvoje volby. Lhářům se už prostě věří. Zvonil jsem klíči na Benešově náměstí v Teplicích, byl jsem účasten i diskuse o životním prostředí v Teplicích na zimním stadionu, kde se skandovalo: „KDO, ZATO, MŮŽE“. Krásná doba završená událostmi 17. listopadu 1989, vidím to jako dnes. Proto jsem zděšený co se to proboha s lidmi stalo, že nevidí hrozbu z východu a chtějí se odtrhnout od západu. Strašně selhalo školství. Demokracie že není z cukru? No nevím, v našich podmínkách historicky moc zažitá není. Tak se nedivte, že mám z referend hrůzu.
K tomu ještě zkušenost s myslel jsem si, že kamarádem, který Okamuru volil a tady mlží a přímo lže. Je mi smutno, ale asi to tak musí být, na tlamu jsme ještě pořádně nepadli. Jediné co mne jakž takž uklidňuje, je to, že moje děti tu zůstávat nemusí. Ale bude mi to líto, mám to tady rád.
Po odeslání mého příspěvku. Mě Pavel Liška zavolal, reagoval na mojí SMS zprávu a nepřijatý hovor.
Utvrzoval mne, že vůbec neví co je to hlídací pes a že tento portál nezná.
Rád bych se tedy omluvil zaměstnavateli Pavlu Liškovi. Prosím o uvedení IČ, alespoň jedné z vašich firem. Nebo nějaký kontakt, abych se s vámi mohl spojit, omluvit se vám, a dále vaše příspěvky nekomentovat i když s nimi nebudu souhlasit.
Vážím si hrdých schopných lidí, kteří důstojně zaměstnávají ostatní. Já to nedokázal.
Po posledních „komentářích“ pana PM si dovolím upozornit všechny solidní a normální diskutující, že dotyčného PM neznám a vůbec netuším kdo to je . Jeho poslední příspěvky svědčí o jeho psychopatických rysech a malé sebekontrole. A pak že kdo je tu Hans Christian ( jako pohádkář… ) . Když dojdou argumenty, přichází očerňování partnera v diskuzi, nálepkování a generalizování. Jen ty argumentačně podložené názory, podepřené osobní zkušeností nějak chybí. Ale nepaušalizuji, a nesnížím se k tomu, abych napsal i o ostatních, kdo tu chodí se svými názory na trh , že jsou to stejní nýmandi a sprosťáci jako pan PM. Důvod proč jsem se tu projevil bylo totiž právě to naštvání, že jsem házen do stejného pytle s voliči Okamury, Babiše a onálepkován jako nevzdělaná lůza co nikdy nevytáhla paty z ČR a kromě Blesku a Aeronetu nic nečte . Chtěl jsem jen ukázat, že to je jen floskule a hloupé škatulkování. Ale nyní mám důkaz, že i na serverech typu Hlídací pes se pohybují jednodušší , nevzdělaní lidé , co si nevidí dál než na špičku nosu a s nimiž se opravdu dikutuje velmi těžce. Všem ostatním se omlouvám. Trpká zkušenost…. Je to asi v naší společnosti horší než jsem si myslel.
Pane Liško na tohle se nedá nic odpovědět, jen doufám, že se dopátrám alespoň jedné vaší firmy, Nikoho neočerňuji, naopak jsem schopen se vám omluvit. Ale napřed musím být ujištěn, že jste tím, čím se prezentujete, prosím vás tedy opět o číslo jedné z vašich firem IČ. nebo pokud tomu nerozumíte, tak tedy IČO.
Urážíte vy mne a to způsobem 3. cenové skupiny, na který vám nepřistoupím. Stav, do kterého jste se sám dostal, vám nezávidím. Cítím se zdráv soustředěný v prostoru orientovaný. Bez zlosti k vaší osobě, pouze je mi líto, že se vám zatím nemohu omluvit. Doporučuji vám přečíst si v klidu celou naši komunikaci, než budete reagovat.
Pokud je to možné žádám redakci tohoto portálu o anonymní zprostředkování kontaktu na Pavla Lišku, svou emailovou adresu jsem uvedl při registraci. Nikde adresu Pavla Lišky neuveřejním, předpokládám, že i pan Liška uvedl svůj skutečný email.
PS: A Pavle jestli jsi to ty, nezlobím se, je mi jen smutno normálně je s tebou legrace nevyhrocuj to.